Protikorupční speciál má být bezesporu útvar s rozsáhlými a nebývalými pravomocemi. Jako takový by měl mít nad sebou posílenou kontrolu, minimálně než se zaběhne a zjistí se, jak funguje v praxi, soudí o nejspornějším bodě nového zákona o státním zastupitelství  advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Zahrávat si s něčím, co se blíží absolutní moci, protože to nemá efektivní kontrolu, je značná nezodpovědnost, píše v textu pro HlídacíPes.org.

Návrh nového zákona o státním zastupitelství má velmi mnoho kritiků. Podle zpráv z minulého týdne je pan ministr Pelikán nacpal do jednoho pytle s tím, že všichni, kdo zákonu nepřejí, podporují korupci.

Jako připomínka bolševického hesla „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ dost dobrý. Jako seriózní argument pochopitelně nikoliv. A tak i s vědomím, že se tím připojuji k tlupě prokorupčních aktivistů, mi nezbývá než říct, že i já návrh zákona neschvaluji.

Kromě všech jiných nedostatků navrhovatel především předstírá něco, co vůbec není pravda. Totiž, že zákon může zlepšit odhalování korupce. To ani náhodou.

Nikdo také doposud nenapsal, v čem by se toto zlepšení mělo reálně projevit, protože to nikdo ani neví. Kdyby s takhle lživou reklamou a tolika vadami někdo prodával zboží, vyneslo by mu to dost pravděpodobně trestní stíhání pro poškozování spotřebitele. Což by ještě bylo docela dobré. V době dnes tak připomínaného Karla IV. by ho rovnou hodili v pytli do vody a už ani nevytáhli.

A zase ten speciál

Jak řečeno, nedostatků je celá řada a nepochybně tím, který je viditelný snad i z letadla, je absence reálné kontroly Speciálního státního zastupitelství. Celá konstrukce tohoto útvaru je dost problematická, ovšem absence reálné kontroly tomu dává korunu.

Na tom nic nemění pokus předkladatele vylepšit původní návrh, v němž nebylo o kontrole ani zmínky, textem ustanovení § 30, podle něhož se dohled nad postupem Speciálního státního zastupitelství výlučně z podnětu fyzické nebo právnické osoby vykoná v rozsahu namítaného zásahu do základních lidských práv a svobod. A s tím, že dohled z jakéhokoliv jiného důvodu, například na základě námitky, že postupem státního zástupce speciálu je hrubě porušován zákon, bude dle § 29 odst. 3 možný až po skončení vyšetřování.

Psali jsme: Koaliční shoda na zákonu o státním zastupitelství se hroutí. Vadí přílišná volnost protikorupčního speciálu

Debakl státního zastupitelství u Ústavního soudu. Nejvyšší státní zástupce Zeman by měl být odvolán, říká právník Zdeněk Koudelka

Do té doby si státní zástupci Speciálního státního zastupitelství budou moci dělat, co budou chtít, porušovat zákony, jak budou chtít, jenom nesmí překročit vágní hranici základních lidských práv a svobod.

Tak si to představme

Pro objasnění, jak to může fungovat současně hladce a současně zcela absurdně, nabízím jako příklad trestní stíhání muže pro vraždu novorozeného dítěte matkou. Pokud by snad státní zástupce, který – jistě – by musel zcela zešílet, připustil obvinění muže z toho, že jako matka v rozrušení způsobené porodem, nebo bezprostředně po něm usmrtil své novorozené dítě, jde sice o naprostý nesmysl a zvůli, ale principiálně nejde o zásah do základních lidských práv a svobod. Vycházeje alespoň z toho, jak tento pojem interpretuje ústavní soud.

Tedy žádost o dohled nad činností takto šíleného státního zástupce bude odmítnuta s tím, že dohled může být proveden až poté, kdy skončí vyšetřování. Jiná věc by byla, pokud by zmíněný muž byl vzat do vazby, protože to by už bylo zasaženo do jeho základních lidských práv a svobod.

Anebo reálněji. Nedávno státní zástupce zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání lobbistů, kteří skutečně nedělali nic jiného než lobbovali, ovšem vyneslo jim to obvinění z nepřímého úplatkářství. Pokud by tak neučinil, bylo by se v dnešních poměrech nutné domáhat nápravy cestou dohledu nadřízené složky. Ne však podle nového zákona, bude-li schválen. Celé Nejvyšší státní zastupitelství si tak bude moci myslet, že stíhat lobbisty je nesmyl, ale nebude jim to nic platné. Do lidských práv trestní stíhání jako takové nezasahuje a hotovo. Přesněji, počkejte si na konec vyšetřování, rok, dva nebo tři, a pak na ně vlítnem. Moc pěkná představa.

Čím větší moc, tím silnější kontrolu

A to se vůbec nezabývám problematikou výkladu toho, co to v jednotlivých případech může být zásah do základních lidských práv a svobod, respektive, jak lze při dostatečně silném záměru tvrdit, že o takovýto zásah nejde.

Nesporně má být konstruován útvar s rozsáhlými a z dnešního pohledu nebývalými pravomocemi. Takže bych čekal, že spíš bude, alespoň po nějakou dobu, kontrola nad faktickou činností něčeho takového posílena. Minimálně než se zaběhne a zjistí se, jak funguje v praxi.

Etablovat v systému mocenských orgánů, kterým nepochybně státní zastupitelství do jisté míry je, orgán či sub-orgán, který je nadán poměrně velmi značnými pravomocemi, například si může atrahovat trestní kauzy z celého území republiky, a naopak je zase přidělovat, když se mu nelíbí, jakémukoliv jinému státnímu zastupitelství a může zasahovat i na spousty jiných způsobů do života běžných lidí, je neuvěřitelný hazard.

Kdo souhlasí s s Dalberg-Actonem, který tvrdil, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně, asi ví, o čem mluvím. Zahrávat si s něčím, co se blíží absolutní moci, protože to nemá efektivní kontrolu, je z mého pohledu poměrně značná nezodpovědnost.