Facebookový profil Petra Karlíčka, Perličky z okresního archivu.

Pal vocuď hajzle, kdo chce zakroutit krkem Klinice a po čem touží lid

Napsal/a Robert Malecký 6. března 2016

Přiznáme se: úvodní fotografie slouží jen k přilákání pozornosti, neboť událostí týdne samozřejmě nebyla krádež turistického salámu. Nebylo jí ani narůstající napětí na komunisticko-fašistické frontě, dokonce ani stažené kalhoty Bohuslava Sobotky, které byly v pátek nalezeny v átriu poslanecké sněmovny. Ale událost docela obyčejná – cesta Matěje Stropnického tramvají. Seběhlo se to takhle.

  • „Nastoupil jsem do tramvaje, sedl si a najednou za mnou na zadní plošině někdo začne na celý vagon volat: To je ten hajzl, kterej k nám zve muslimy, aby znásilňovali naše český ženy, já to tady všem řeknu, je to Matěj Stropnický, podívejte se na něj (tramvaj se otáčí, pár lidí se na mne usměje), ostuda našeho národa, tak co ty zmrde, rozdáš si to se mnou, pojď, vystup, ať tě můžu zmalovat (to už je tramvaj úplně zticha, navíc jsme uvízli na Vinohradské v zácpě). Chlápek vypadá jako námořník v.v., má kanady, maskáče a diskuse s ním by stopro nevedla nikam, tak mlčím s ostatními a exhibici nenávisti nechávám chladnout nezájmem. Pán dost trvá na svém, vydrží to celých sedm dlouhých minut z Jiřáku na Italskou v té koloně, naštěstí na mne ale nesahá a na výstupu ohlásí, že až mne potká příště, budu rád, když to přežiju.“ Takto to stojí na profilu zeleného předsedy a my nemáme důvod tomu nevěřit. Stropnický dál celkem správně dovozuje, že zlu a extrémismu se ustupovat nemá, za což sebral řadu kladných bodů neboli lajků, potud v pořádku.

Pak se ale stalo něco zvláštního. „Podle argumentů to byl příznivec Svobodných,“ řekl Stropnický serveru Blesk.cz, když mu novináři zavolali. Nejde vůbec o to, že podle argumentů to bylo především normální nevychované hovado, jakých je všude plno, co by potřebovalo hlavně pořádně profackovat. Jde o tu sviňárničku, s jakou Stropnický do hry zatáhl jinou politickou stranu dle vlastního výběru a možnosti se bránit. Taky na pár facek.


Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu.


  • A mezitím o pár stanic tramvaje dál na Žižkově. „V domě se ztělesňují naše ideály a naše síla,“ vysvětlili okupanti Kliniky, proč na ní zůstávají, i když už měli odejít. Přijel ministr financí Andrej Babiš a trochu překvapivě neřekl, že tam squatteři mohou zůstat, protože to zařídil nebo koupil. Prostě zase odjel.

A teď poznejte autora citátu: „Co nezvládli náckové ani s ohněm, chce dorazit Babiš – zakroutit krkem Klinice. Symbolické vítězství násilí!“ Trockij? Che Guevara? Ondřej Slačálek? Ne. Byl to ministr Sobotkovy vlády, senátor České strany sociálně demokratické a bývalý kandidát na prezidenta České republiky Jiří Dienstbier. Bez dalšího komentáře.

dolejš

  • Komunisté se přihlásili k odkazu Vítězného února, a dost tím zvedli vášně a leckomu mandle. Konfederace politických vězňů, Svaz PTP, Post Bellum a další nevládní organizace podaly trestní oznámení, což umírněného, rozuměj nestalinistického poslance Jiřího Dolejše vyprovokovalo k následujícímu prohlášení: „Z jejich strany možná pochopitelné, ale co do obsahu absurdní – to, že chtěli lidé změnu systému, nebylo a není nic trestného.“

Poslední dobou máme pocit, že Kominterna vydala svým spícím buňkám v demokratickém světě rozkaz k aktivizaci. Co se asi děje uvnitř komunistické partaje, když už i umírněný Dolejš jede rétoriku „lid to chtěl“? Co do obsahu Dolejš samozřejmě odvádí pozornost od podstaty; trestní oznámení nesměřuje na ty, kdo v roce 1948 svěřili veškerou moc ozbrojené pěsti lidu, ale na ty, kdo se k tomu a zrůdnostem, které následovaly, dnes otevřeně hlásí. Pokud se nemýlíme, stále ještě na to máme platné zákony.

12036421_10205970717159546_2890887113494009591_n

  • Ale co chce lid doopravdy, o tom píší v Lidových novinách. Pisálek Pavel Klusák se tam opřel do zpěváka, komponisty, multiinstrumentalisty a vůbec Michala Davida – a takhle to schytal od čtenářky Věry Teršové. „Na koncertu Michala Davida jsem nikdy nebyla. Ale obdivuji ho; vezměte si tu úžasnou skladbu pro dorostenky na spartakiádu – to byla naprostá trefa a zážitek, který si v sobě stále nosím. To se mu přece nedá upřít, že se trefil do černého! Kolik lidí za svůj život už potěšil…“

Čili je to v pohodě, když to dobře dopadne, i spartakiáda bude. 

Tak si sežeňte jarmilky, klidnou mysl.

1 komentář

  1. Karel Novotný napsal:

    No jo, když se podaří, co podařit se má …. 🙂
    Ale s tím Stropnickým i Dienstbierem máte pravdu, „v zápalu boje“ nemají právo se chovat hůř než ti, které kritizují …

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies