Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
LeWeb14 via Foter.com / CC BY, zdroj

Aleš Rozehnal: Francouzská vize pro EU bylo mlácení prázdné slámy, ne naděje pro Evropu

Evropští politici přijali téměř s nadšením projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pronesl na pařížské Sorbonně. Řeč označovaná za vizionářskou má představovat naději pro Evropu.

Emmanuel Macron sám sebe v několika rozhovorech připodobnil k bohu Jupiterovi, což byl nejvyšší z římských bohů, vládnoucí nebesům a hromu, a dává do protikladu své jupiterské prezidentství s Hollandovým „normálním“ prezidenstvím. Zatím však připomíná svojí láskou k pompě spíše Ludvíka XIV.

Přeskočit Merkelovou

Naplno se to projevilo při přijetí ruského prezidenta Putina, které Macron zorganizoval na zámku Versailles. Působilo jako parodie na scény z doby „ancien régime“, kdy se francouzský vladař snaží demonstrovat před ruským carem svoji sílu tloušťkou zlacení nymf tančících okolo kašen.

Je zřejmé, že francouzský prezident má mocenské ambice přesahující hranice Francie. Dosud hrála jeho země v mocenském duopolu Francie a Německa, který vládne Evropské unii, roli slabšího, což bylo způsobeno mimořádnou ekonomickou silou Německa.

Situace se ale mění v tom, že pro Angelu Merkelovou nastává začátek konce její politické kariéry a její vládnutí bude poznamenáno oslabením její pozice v důsledku volebního výsledku její strany.

Emmanuel Macron navrhl ve svém projevu na půdě Sorbonny vytvoření společné evropské armády. Tento návrh není ničím novým a pravidelně vychází právě z Francie.

Vytvoření společné evropské armády by totiž nezbytně vyústilo v oslabení transatlantické obranné spolupráce a organizace NATO. Zejména Francie totiž dlouhodobě není spokojena s rolí Spojených států amerických, které jsou v rámci NATO hegemonem.

I když odhlédneme od paradoxu, že po vzniku společné evropské armády volá politik státu, jehož armáda zaznamenala výraznější úspěch naposledy v roce 1813 u Drážďan, jedná se o nebezpečnou ideu.

Žádný evropský stát, ani Evropská unie dohromady, není vojenskou velmocí. Evropa sama bez Spojených států není schopna zajistit svoji bezpečnost.

Francouzský jaderný arzenál je z hlediska rozsáhlejšího konfliktu zanedbatelný. Navíc lze důvodně pochybovat o tom, zda by státy jako Francie nebo Německo byly ochotny podniknout vojenskou akci například v případě ohrožení pobaltských států.

Dalším důvodem Macronovy snahy o vytvoření evropské armády je zřejmě jeho vize evropské pomoci francouzským vojenským jednotkám působícím v Africe, které jednak chrání domorodé obyvatelstvo, a jednak oživují slávu Francie jakožto koloniální velmoci.

Kdo zaplatí za Řecko?

Macronův návrh na vytvoření společného rozpočtu a společné fiskální politiky zemí eurozóny řízené jedním ministrem financí rovněž není ničím novým, a je správnou diagnózou nemoci eurozóny.

Společný rozpočet je sice základem pro obnovu solidarity a ekonomické efektivity zemí eurozóny, ale je to pouze nerealizovatelné kýčovité klišé.

Je pravdou, že společná měna musí mít ze své podstaty rovněž společnou monetární politiku. Čím větší je oblast společné měny, tím menší je pravděpodobnost, že jednotná politika bude v souladu s potřebami jednotlivých regionů. Pokud jsou regiony příliš rozdílné, nebude společná politika vyhovovat regionu žádnému.

Společná fiskální politika by tak znamenala rozsáhlé finanční transfery v rámci eurozóny, se kterými by muselo vyslovit souhlas zejména Německo. Němečtí obyvatelé však očividně nejsou připraveni na to, aby z jejich daní byly financovány řecké důchody nebo pomoc irským bankám.

Aby byl společný rozpočet funkční, muselo by se do něj odvádět patnáct až dvacet procent hrubého domácího produktu tak, aby byl srovnatelný s velikostí amerického federálního rozpočtu.

Němci by tedy museli souhlasit s tím, že 20 % jejich HDP bude utraceno v zemích typu Řecko nebo Španělsko. To se však neodváží navrhnout nikdo ani v Německu, ani ve Francii.

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Další Macronovy návrhy spočívají ve výběru dalších daní nebo ve zvýšení daní stávajících. Problém Evropské unie však nespočívá v nízkém rozpočtu, ale v tom, jak je tento rozpočet alokován.

Pokud by skutečně vznikla Macronem proponovaná Agentura pro inovace, bylo by zapotřebí jí popřát větší úspěch než mají obdobné evropské agentury tohoto druhu, které již existují, včetně v Praze působící Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém, který měl fungovat od roku 2008 a stát pět miliard eur.

Dosud stál 10 mld. eur a možná začne sloužit Evropanům v roce 2020. Vzhledem k tomu, že funkčních je pouze něco přes polovinu jeho družic, dá se o tomto datu úspěšně pochybovat.

Jako Ludvík XIV.

Již klasikou jsou Macronovy výzvy k odstranění sociálního dumpingu v rámci EU, které jsou ale ve skutečnosti pouze výzvami k zavedení opatření k ochraně francouzského trhu práce. Tato opatření však nemají s myšlenkou jednotné Evropy nic společného.

Macronův projev byl tak směsicí mlácení prázdné slámy a průhledné snahy využít Evropu pro prosazování francouzských národních zájmů.

Ve své stylizaci do Ludvíka XIV. by neměl zapomínat, že se jednalo vlastně o neúspěšného panovníka. Ten kvůli bojům o každý metr evropské půdy přišel o bohaté kolonie a započal postupnou demontáž Francie jakožto velmoci.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře