Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Lidi nejsou, zaměstnání Ukrajinců ale brání byrokracie. Z 500 expertů prošlo jen 69

 -   - 

16195370169_0ab5cb9808_z Autor: R.Halfpaap via Source / CC BY-ND

Poptávka po cizincích mezi českými zaměstnavateli roste. Zájem je především o Ukrajince. Jejich „dovoz“ s požehnáním vlády se ale nedaří. Větší otevřenosti vůči pracovníkům z ciziny brání podle firem byrokracie i odbory.

Představa, že kvóta 500 vzdělaných expertů z Ukrajiny český trh nasaje „jako nic“ se nenaplnila. Do vládou schváleného pilotního projektu prošlo skrze systém VisaPoint pouhých 69 uchazečů.

Limit 40 000 korun padl

„A to i přesto, že to bylo rozšířeno z průmyslu i na zdravotnictví a snížila se požadovaná mzda, kterou by měl daný člověk splňovat,“ připouští ministr průmyslu Jan Mládek.

V původních podmínkách pro příchod kvalifikovaných zaměstnanců bylo, že jim zaměstnavatel v Česku musí nabídnout nejméně 40 tisíc korun.

Nyní už takto striktně nastavena suma není. „V praxi to je nyní tak, že není nutné, aby byla placena mzda ve výši modré karty (tj. téměř 40 000 korun), ale aby bylo možné využít průměrnou mzdu podle oboru, což je v mnoha případech nižší částka, přesto však spravedlivá, neboť umožňuje lépe diverzifikovat podle profesí,“ vysvětluje David Müller – ředitel odboru evropského a mezinárodního práva MPO.

„Sehnat ve Slaném zaměstnance do výroby je velký problém. Sháníme lidi z Ukrajiny, zkušenosti s nimi jsou dobré, ale bariér pro jednoduchý přesun je mnoho,“ říká ředitel pro export společnosti Linet Rolf Pekař.

„Jednoznačně je nutné zvednout cenu práce. Nyní je ten správný čas navýšit platy a pokud se tak stane, myslím, že bude mnohem více lidí akceptovat nabídku zaměstnání,“ říká předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula.


PSALI JSME: Firmy si mezi sebou přetahují zaměstnance i metodami na hraně zákona


Vláda bez velkého úspěchu vydala i další „povolenku“ – až na 5000 Ukrajinců z méně kvalifikovaných oborů. I ti ale z velké části zůstávají před branami. Problém je prý v „malé průchodnosti VisaPointu“ – elektronickému systému, přes něj žadatelé o pracovní vízum musí projít.

Mohl by stačit pohovor

Ministerstvo průmyslu nyní pracuje na variantě, jak by šlo nefunkční systém obejít. Mezi zvažované varianty patří zvaní konkrétních vyhlédnutých pracovníků k pohovorům přes české podnikatelské svazy.

„Na dalších možnostech se pracuje a projednávají se s tím, že předpokládáme, že tyto debaty budou ukončeny v horizontu několika málo týdnů. Vzhledem k tomu, že jde o otevřenou záležitost, určitě vám k ní rádi řekneme více ve chvíli, kdy bude jasné, jak jednání dopadnou,“ říká David Müller.

„Probíhá také nejednoduchá debata s odbory. Mají pocit, že jakékoli otevření trhu pro lidi z Ukrajiny jim oslabí vyjednávací pozici. Když firmy nemají lidi, je tlak na vyšší platy. Zaměstnavatelé ale mají představu jinou,“ říká ministr Mládek.

„Politici se bojí neustoupit odborům. Nechtějí se s nimi rozhádat, ale doplatí na to celá česká republika. Řekl bych, že se kvůli tomu budeme v exportu v příštích letech propadat,“ myslí si místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Sehnali jsme zaměstnance ze zakarpatské Ukrajiny, kteří naštěstí mají maďarské pasy, takže se sem mohli snáze dostat. Máme rozjednané Filipínky a Vietnamky, ale vláda nám v tom nechce pomoct, protože je pod tlakem odborů,“ konstatuje Daněk, který je i předsedou představenstva náchodské společnosti Atas elektromotory.

Co bude s druhou generací?

Vláda ale odmítá představu některých zaměstnavatelů, že je možné přivážet ve velkém pracovní sílu ze zahraničí a v době poklesu poptávky zase cizince naložit do letadla a poslat zpět.

„Takto svět nefunguje. Po zkušenosti z jiných zemí musíme počítat s tím, že ne všichni odejdou i v případě, že pro ně nebude práce. Úkolem vlády je zajistit i to, aby se nestalo, že tito lidé v druhé generaci, kdy jsou již občané, nebudou na sociálních dávkách, v horších případech nebudou nosit bomby na letiště,“ říká Mládek.

Vláda se nijak netají tím, že možností, jak získávat kvalifikované zaměstnance, je posílit „odliv mozků (brain-drain)“ ze Slovenska, především prostřednictvím studentů, kteří studují na českých vysokých školách a pak v Česku zůstávají.

Podobný model by ráda uplatnila i ve vztahu ke studentům ze zemí bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu.

Některé české vysoké školy už na univerzitách v těchto zemích zřídily lektoráty češtiny s možností budoucího studia v ČR.

„Když pak u nás studují v češtině, studují zde zdarma. Studium v angličtině je za peníze. Z hlediska vlády je studium v angličtině čistý byznys a je vysoká pravděpodobnost, že tu tito studenti nezůstanou. Naopak studium v češtině jde sice z peněz daňových poplatníků, ale je tu větší šance, že tu pak tito studenti zůstanou,“ říká Mládek.

Češi to dělat nechtějí

„Lidi nemáme. Hlavně do fabrik. Rovnice je jednoduchá – buď ty lidi na tu práci tady seženeme, nebo práci vyvezeme do jiné země. Určitě kvůli tomu nechceme přicházet o zakázky,“ varuje místopředseda Hospodářské komory Bořivoj Minář.

„Absolutní prioritou je zaměstnat především naše občany a aby získali návyky a vrátili se zpět do práce i lidé s dlouhodobou nezaměstnaností,“ říká Mládek.

Na to ale firmy příliš nevěří. Například Asociace exportérů upozorňuje, že i když je v Česku stále zhruba 400 tisíc nezaměstnaných, poptávaných zhruba 100 tisíc volných pracovních míst se z domácích zdrojů nedaří naplnit.

„Jsou zaměstnání, na které českého zaměstnance neseženete. Ukrajinci a Vietnamci to dělají rádi a bez reptání,“ upozorňuje Otto Daněk.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (10)
  1. anobudelíp napsal - dne 4.7.2016

    Zfanatizované odbory jsou v moderní době nejhorší nepřátelé podnikání, prosperity a nakonec i dělnictva.

    • Petr Procházka napsal - dne 6.7.2016

      Dovolte, abych vyjádřil hluboké znepokojení nad vaším názorem s kterým nemohu souhlasit. Češi nechtějí pracovat za platy v Rumunsku, Bulharsku nebo na Ukrajině, ale za platy v Rakousku, Německu nebo v Anglii. Pokud nebudou srovnány podmínky v daňové oblasti, sociálního zabezpečení a cenotvorby práce tak se nelze divit určité části pracujících a to nejen dělnických profesí. Jde o lékaře sestry i střední nebo vyšší technické kádry. Zkuste si prosím vedle sebe postavit sestru z Ukrajiny a českou, porovnat dosaženou úroveň vzdělání a jejich výkonost. Jesli chceme jednotnou EU, tak musíme začít srovnáním podmínek a v některých oblastech zvýšit cenu práce a ne dovážet do EU lidi bez pracovních návyků zavislé na sociálních dávkách.

  2. Daja napsal - dne 4.7.2016

    ale proč teda ukrajinci nezahodí pasy a nezačnou tvrdit že jsou ze syrie? To by se Sobotka hned angažoval a šlo by to jako na drátkách. My prostě potřebujeme umístit naše budoucí vrahy a ne naše bratry slovany.

    • Ka napsal - dne 4.7.2016

      Možná taky proto, že uprchlíci tu nemají povolení pracovat. Neplést si pojmy a dojmy.

  3. Kloučková B. napsal - dne 4.7.2016

    Je v tom trochu binec, lidi údajně nejsou, ale ať nám někdo odpovědný tedy vysvětlí proč platí stát obrovské částky na podporu v nezaměstnanosti. Chápu, že zaměstnávat ukrajince je pro podnikatele výhodnější, oni totiž budou makat za menší mzdy a i tak se jim to vyplatí protože tady zaplatí jen ubytovnu a koupí si nejnutnější stravu a výdělek putuje na Ukrajinu. Takto to už funguje řadu let, no a na jaké úrovni tu máme mzdy, to víme všichni.

    • petrph napsal - dne 5.7.2016

      Je v tom samozřejmě binec, protože ti lidé po republice samozřejmě jsou, ale nejsou vždycky v potřebném počtu i potřebných kvalifikacích přesně tam kde je podnikatelé zrovna potřebují do fabrik. To je zase důsledek naší bytové politiky – je jasné že při našich současných smluvních nájmech a cenách realit se nikdo za prací stěhovat nebude, kór když nemá jistotu že to je na dlouhou dobu, aby ho třeba za půl roku nevylili, když dojdou nasmlouvané zakázky..

      • Blanka Kloučková napsal - dne 5.7.2016

        Ono dojíždění za prací není snad až tak velký problém. Většina lidí má stejně auto. Ono je to spíše o tom, jestli někdo chce pracovat nebo se povalovat a uskromnit na dávkách. Já sama bydlím na okraji Prahy, kde se staví nové domy a představte si, že sem za prací dojíždějí řemeslníci z Moravy. Sice mají pracovní dny a dobu jinak uspořádanou, aby mohli být 3-4 dny vcelku doma, ale nevadí jim to.

  4. J.Kantorová napsal - dne 4.7.2016

    Zajímavé, ovšem pokud našinec se přihlásí o práci, zašle všechny potřebné požadované dokumenty, není mu ani odpovězeno ze strany firmy. Čili asi takový zájem o české zaměstnance, vzdělané, není.

  5. Sho napsal - dne 4.7.2016

    U vašich článku, myslím tím web, se mi líbí, že jsou často dvou či vicestrane. Tento je tak trochu mimo mísu :-(. Škoda. Zkuste si vyhledat “brigáda + region” nebo hledat praci a pochopíte. Článek(y) o tomto by byly hodné vašeho webu a ne tento skoro PR text. Velké problémy obyčejných lidi je také téma pozornosti hodné.

  6. David Gajda napsal - dne 11.7.2016

    Globální ekonomika postupně srovná globálně i mzdy, životní úroveň. Podle rozumu by při nedostatku pracovní síly měla stoupnout její cena.Ale nestoupá.Ze dvou důvodů…Majitelé firem si chtějí zachovat zisk podle své představy a nemohou svými službami, zbožím, konkurovat firmám ze zemí s nižší životní úrovní.A tak dovážejí levnou pracovní sílu. Tlačí mzdy dolů. Už dávno by měla pominout doba, kdy si zaměstnavatel neuvědomoval, že firma to je spolupráce.Ikdyž je majitelem, potřebuje kvalitní zaměstnance.Tak dlouho se při požadavcích na zvýšení mzdy říkalo..Jdi si, za branou čekají tisíce, až tam nikdo nečeká.