Generální finanční ředitelství bezostyšně a dle našeho názoru protiprávně tají názvy firem, které krátily stát na dani, píší v textu pro HlídacíPes.org Oldřich Kužílek a Adam Rut. 

Otevřená společnost, o.p.s. zažádala v polovině prosince o seznam právnických osob, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty v letech 2011 až 2014, pokud výše tohoto doměření byla aspoň pět tisíc, včetně výše tohoto doměření.

Neptali jsme se náhodně – Generální finanční ředitelství (GFŘ) se totiž v minulosti chlubilo, že odhalilo krácení na dani ve výši 4,5 miliardy korun při obchodování firem s drahými kovy – a Andrej Babiš tehdy tvrdil, že jména firem nejde zveřejnit.

To nás zaujalo, protože Nejvyšší správní soud již v roce 2010 dokonce v rozšířeném senátu rozhodl, že dluhy na daních jsou vlastně příjmem veřejných prostředků a proto se i ochrana majetkových poměrů prolomí.

Mlčenlivost?

Místo odpovědi na naši žádost se GFŘ vykrucovalo, že by tím odhalilo majetkové poměry těchto osob, takže nám žádné názvy firem a čísla dát nemůže, a že je navíc vázáno daňovou mlčenlivostí.

S tím jsme se nespokojili, odvolali se k Ministerstvu financí a namítli, že mezi krácením daně a majetkovými poměry není žádná souvislost a nelze dovodit, že čím větší majetkové poměry, tím větší rozdíl při doměřování DPH.

Ani argument o mlčenlivosti neobstojí, protože ta se týká jednotlivých pracovníků, ale ne úřadu jako celku, když poskytuje informace podle „infozákona“, jak výslovně stanoví § 19 Zákona o svobodném přístupu k informacím.

A znovu se odvolat

Ministerstvo financí nám dalo zapravdu – ohledně majetkových poměrů vytklo GFŘ, že nespecifikovalo, jak by k odhalení majetkových poměrů došlo, a že lze spíše odůvodněně předpokládat, že by k tomu dojít nemohlo.

Podobně uznalo náš argument s mlčenlivostí. Zaradovali jsme se proto a čekali na odpověď.

Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.

K našemu překvapení ovšem GFŘ místo poskytnutí informací žádost opět odmítlo. Znovu se odvolává na majetkové poměry osob, prý z doměřené částky lze vypočítat základ daně. Ani základ daně ovšem bez dalšího neodhalí majetkové poměry právnické osoby.

Nad to je třeba uvést, že i kdyby se o majetkové poměry jednalo, Nejvyšší správní soud už dříve v rozsudku ze  dne  12.  3.  2009,  č.  j.  5  As  64/2008-137 usoudil, že pokud jde o příjemce veřejných prostředků, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů nemůže být důvodem pro neposkytnutí informace.

Krácení na dani přitom jednoznačně lze považovat za „příjem veřejných prostředků“, neboť jde o pohledávku veřejných rozpočtů.

Nezbývá nám tedy než se znovu odvolat a celou kauzu již zveřejnit – informace mohou ukázat důležité vazby, například, zda existuje spojení některých takových firem na politiku či státní správu.

Urputná snaha oddálit poskytnutí jmen firem a doměřených částek skrz již jednou vyvrácené argumenty budí podezření, že tato argumentace je účelová a má jen oddálit poskytnutí informací, na kterých je nepochybný veřejný zájem.  

Oldřich Kužílek a Adam Rut, Otevřená společnost, o.p.s.