Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Elektrárny se nevyplácí stavět. Hrozí, že z elektřiny bude vzácné zboží

 -   - 

7417267034_a46d1732c0_z Autor: Free Grunge Textures - www.freestock.ca / Foter / CC BY

Na jedné straně vláda připouští, že se za současné situace nevyplatí stavět žádné nové elektrárny, na straně druhé se chlubí novou energetickou koncepcí s platností až do roku 2040.

Podíl jádra na výrobě elektřiny by v té době měl podle ní v dosahovat 46 – 58 %. „Schválení Aktualizované energetické koncepce je významný počin, poslední dosud platná koncepce je z roku 2004, v mezidobí se ji nikomu nepodařilo protlačit,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek.

“ČEZ si nesplnil úkoly”

Mládek připomíná, že vývoj v energetice je v posledních letech překotný. „Díváme se na to realisticky. Koncepce z roku 2004 ještě nemohla zohledňovat úsilí týkající se omezování emisí CO2, klimatického balíčku,“ podotýká Mládek.

Českým příspěvkem ke snižování emisí CO2 by měly být podle vlády z významné části zejména nové jaderné bloky. Výhledově by v Dukovanech a v Temelíně měly vzniknout dva až čtyři. Na druhém místě mají být obnovitelné zdroje.


 Čtěte více: Bude mít Česko čtyři nové jaderné bloky? Nebo dva. Nebo žádné…


„U obnovitelných zdrojů se musíme poučit ze selhání let 2009 a 2010. Rozvoj by měl být co nejblíže místu spotřeby, měl by podpořit výrobu elektřiny pro vlastní potřebu,“ říká Mládek.

Podle něj se „v tuto chvíli výstavba nových elektráren moc finančně nevychází“. Změnit se proto podle něj bude muset evropský trh s elektřinou.

„Jedním z modelů mohou být vysoce flexibilní ceny elektřiny. Ve špičkách budou ceny vysoké, ale v průměru půjde o přijatelnou úroveň. I tak, aby se výstavba elektráren vyplatila. Odhaduji, že se to bude řešit do konce roku 2020. To, jak funguje nyní elektrický trh v Evropě není dlouhodobě udržitelné,“ říká Mládek.

Také ČEZ dlouhodobě opakuje, že bez garantovaných výkupních cen elektřiny se nové elektrárny nevyplatí stavět.

Ministr financí, pod nějž ČEZ akcionářsky spadá, ale hlavní českou energetickou firmu kritizuje za to, že si dlouho dělala, co chce a “nesplnila si domácí úkoly”.

“Máme ASEK, hurá. Ale jakou máme bilanci energetiky? Černé a hnědé uhlí jsme prodali, rafinérie jsme prodali, plyn jsme prodali a ČEZ si dělal, co chtěl. Šel na Balkán, 90 miliard pryč. Tady spalujeme hnědé uhlí a vyvážíme elektřinu místo toho, aby si ČEZ udělal domácí úkol. Tedy Dukovany a potom Temelín s cílem 50 % jádra. A na to jsme popsali 600 stran papíru,” řekl Andrej Babiš při svém veřejném vystoupení před Svazem měst a obcí.

Vláda však ale schválila jak novou energetickou koncepci, tak navazující Národní akční plán jaderné energetiky.  Stát podle něj dříve nebo později bude muset rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi nových jaderných bloků poskytne.

“Rozhodnutí pak musí být učiněno nejpozději před vydáním stavebního povolení, což podle předpokladů odpovídá období kolem roku 2025,” podotýká vláda.

Do koncepce se vejde všechno

Ekologové naopak namítají, že elektřinu z nových bloků vůbec nepotřebujeme. “Kvůli pozornosti soustředěné na atom minula vláda jiný a mnohonásobně důležitější zdroj. Nejsou to žádné další elektrárny nebo doly, ale naopak úspory energie. Právě ty mohou snížit dovozní závislost České republiky na ruském plynu, ale také vyřešit problém s hnědým uhlím pro teplárenství,” říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Podle ASEK ale čekají změny všechny odvětví energetiky. „Dojde mimo jiné i k poklesu významu hnědého a černého uhlí. Jediné, o čem se diskutuje je, jak rychlý ten pokles bude,“ říká ministr Mládek.

Ani tato vize podle něj není v rozporu s možným prolomením územních limitů na těžbu hnědého uhlí, které Mládek osobně podporuje.

„ASEK je konstruován tak, že je tam pásmo. Na jedné straně se vejde, že jsou udrženy Pithartovy limity a na straně druhé, že se prolomí limity nejen na Bílině, i na dole ČSA,“ podotýká Mládek.

Právě ve faktu, že nová energetická koncepce pracuje s pásmy „v nichž se najde každý“ vidí ale problém odborník na energetiku, někdejší náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, dnes zaměstnanec společnosti Czech Coal.

„Koncepce je vyjádření vůle státu, co by si tak představoval, že by mohlo být a jak toho docílit. Ale není moc jasné, jak to udělá,“ říká Hüner, který v budoucnosti očekává výrazně vyšší ceny elektřiny, než jsou dnes.

„Je to takové čekání na průšvih. Věřím, že k brutálnímu nedostatku elektřiny nedojde, ale musíme mít připraveno relativně rychlé řešení. Z velké energetiky totiž podle mne kvůli dlouhé periodě výstavby vypadnou dlouhodobé zdroje a zbude tak jen orientace na ty rychloobrátkové. Ty jsou ale drahé a kvůli tomu bude drahá elektřina… Ale lepší drahá elektřina než žádná,“ poznamenává Hüner.



S čím počítá energetická koncepce

Cílová podoba energetického mixu:

Jaderné palivo

2013: 19 % ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒  2040: 25 – 33 %

  • Jaderné zdroje z části nahradí hnědé a černé uhlí.
  • Podíl jádra na výrobě elektřiny se zvýší z cca 35 % na 46 – 58 %
  • Dosažení tohoto podílu bude pravděpodobně znamenat výstavbu 2-4 nových jaderných bloků.

Tuhá paliva (zejména hnědé a černé uhlí)

2013: 40 % ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒  2040: 11 – 17 %

  • Dojde k uzavření některých uhelných elektráren
  • K omezení využití tuhých paliv zavazuje ČR také klimatická politika EU
  • Zachování určitého podílu tuhých paliv v energetickém mixu je nutné z hlediska energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů.

Plynná paliva (zejména zemní plyn)

2013: 17 % ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒  2040: 18 – 25 %

  • Zemní plyn bude využit především jako částečná náhrada uhlí při výrobě tepla pro domácnosti, ale i pro průmysl.
  • Ve výrobě elektřiny se počítá se zemním plynem počítá pouze spíše ke krytí tzv. Špiček.
  • Vyšší podíl zemního plynu je spojen zejména s důležitější rolí v dopravě ve formě stlačeného či zkapalněného zemního plynu.

Kapalná paliva (ropné produkty)

2013: 20 % ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒  2040: 14 – 17 %

  • Kapalná paliva budou stále nejdůležitějším zdrojem energie v dopravě.
  • Částečně by měla být nahrazena vyšší podílem zemního plynu, biopaliv, případně využitím elektromobilů.

Obnovitelné a druhotné zdroje

2013: 9 % ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒  2040: 17 – 22 %

  • Česká republika má stále možnost zvýšit využití zejména solární a větrné energie a také energie z biomasy a bioplynu.
  • Cílem je podpořit rozvoj těchto zdrojů co nejblíže místu spotřeby energie.
  • Vyšší podíl obnovitelných zdrojů by měl napomoct zlepšení ovzduší v ČR a přispět ke zlepšení klimatu.
  • Evropa se zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 na 27 %, ČR se též bude s respektováním svých limitů na tomto cíli podílet.

ZDROJ: ASEK, MPO

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (6)
  1. Karel napsal - dne 3.6.2015

    Osobně si myslím, že by ČEZ neměl mít monopol na výrobu el.energie a diktát cen v České republice.
    Produkce a dovoz energie Údaje z března a května 2014. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: duben 2015. Snad to ani ministr Mládek nečetl ? http://jdem.cz/bsda98
    Holý nesmysl „Jaderné zdroje z části nahradí hnědé a černé uhlí. Připadá mi ten názor jak od ministra z Namibie, kde ideální život z afrického nerostného bohatství nemají správně ti, kterým území patří ,ale těm kteří do Namibie pro nerostné bohatství přijeli. V Namibii, kde je většina elektrické energie je generována ve vodní elektrárně Ruacana na řece Kunene (výkon 240 MW – 47 % potřeby Namibie
    Britský uranový gigant Rossing uran Namibie http://www.rossing.com/
    Komu tedy slouží uran z Namibie ?

  2. petrph napsal - dne 3.6.2015

    Mimochodem, nechápu jak by mohlo zrušení monopolu ČEZU něco vyřešit, když většina investorů kteří by zde chtěli investovat v energetice požadují do budoucna od státu garance mnohem vyšších výkupních cen než dnes požaduje ČEZ.

    P.S.Samozřejmě tedy hovoříme o stabilních a garantovaných dodávkách energie,nikoliv tedy o přelévání přebytků elektřiny v krátkých periodách při maximální produkci z obnovitelných zdrojů. To neřeší nic a naopak to situaci zhoršuje

    • SuP napsal - dne 9.6.2015

      Pořád tomu nějak nedokážu rozumět. Jednak se tu neví, co bude zítra, ale po státu se chce garantovat, že bude vykupovat za 20 let elektřinu dráž než dnes. A současně mi nedochází, proč by měl stát někomu garantovat cenu produktu za 20 let, copak se počítá, že bude elektřina (konečně) levnější? To by snad mělo být dobře, nebo ne?
      Když bude dražší, míň se jí spotřebuje takže by ji měl stát dodavateli dotovat? Aby si elektrárna mastila kapsu a lidi (firmy a provozy), co mají peníze, zase utráceli něčí dotace? To mi hlava nebere.

  3. Taoiseach napsal - dne 4.6.2015

    Absolutně nechápu, proč by malá země jako ČR měla řešit tyto problémy sama a izolovaně. Mnohem větší Německo spoléhá na spolupráci se sousedy:
    http://www.euractiv.fr/sections/energie/lallemagne-lance-une-mini-union-de-lenergie-315090
    Celkem chápu, že pokládat kabely na mořské dno je snazší než stavět stožáry vedení vysokého napětí, nicméně to není důvod, aby se ČR nezapojila. Dál – počítá se se zvýšením podílu jaderné energie, ale vůbec se nezmiňuje technologie. Takže to vypadá, že za dvacet let se zahájí stavba jaderných bloků se stejnou předpotopní technologií, jaká je v Temelíně, a i nadále budeme (jadernou) popelnicí Evropy.

    • Taoiseach napsal - dne 4.6.2015

      Omlouvám se: mělo být “za deset let”.

    • jenicek napsal - dne 7.6.2015

      Německo své energetické problémy neřeší spoluprací, ale parazitováním na sousedech, kteří se potýkají s neregulovanými přetoky do jejich sítí. A proto Polsko i Česko na hranicích postavili a staví phase-shifting transformátory.