Pokud se v Česku skutečně začne stavět nový blok jaderné elektrárny, bude to s nejvyšší pravděpodobností v Dukovanech.

Chystaný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky pravděpodobně navrhne přípravu hned čtyř nových jaderných reaktorů. Dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně. Rozhodně to však neznamená, že se nové reaktory skutečně postaví.

„Příprava by měla probíhat na dva a dva bloky například i s ohledem na možné právní komplikace, ale nejde o to, že se budou okamžitě stavět. V nejbližší budoucnosti připadá v úvahu jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně, v tomto pořadí,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek. Vláda má budoucnost jaderné energetiky řešit na svém zasedání 3. června.

Dukovany vzor 2032

V Dukovanech si před několik a dny podávali politici dveře: v krátké době se tam vystřídali premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš i ministr průmyslu Jan Mládek.

„Pokud se podaří koncepci schválit, umožní to, aby ještě před koncem příštího roku mohlo být zahájeno výběrové řízení na dodavatele výstavby nového dukovanského bloku,“ řekl při návštěvě premiér Sobotka.

Dukovany dostávají přednost před Temelínem hned z několika důvodů. Místní lidé i kraj mají zájem o to, aby provoz elektrárny i nadále pokračoval. Pokud se ale relativně rychle nezačne stavět, může se stát, že Dukovanům bez náhrady a modernizace skončí životnost.

„V letech 2035 – 2037 by hrozilo, že Dukovany přestanou být jadernou elektrárnou a to by byla škoda. Je tam přečerpávací elektrárna, jsou tam dráty vysokého napětí, proto ta priorita Dukovanům,“ vysvětluje ministr Mládek.

Generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš se nechal slyšet, že by budování nového dukovanského bloku mohlo začít kolem roku 2025. Do provozu by pak mohl být blok uveden za sedm let.

Urychlí to spoluvlastník?

Detaily toho, kdo a jak by stavbu financoval ale nejsou jasné. Garantované výkupní ceny pro nové jaderné reaktory mnoho šancí nemají, nejpravděpodobněji se nyní jeví varianta, že by nové bloky stavěla speciálně zřízená dceřiná společnost ČEZ, v níž by 49% podíl získal vítěz tendru o dostavbu Dukovan respektive Temelína.

„Byl by spoluvlastníkem dceřiné společnosti minimálně do doby než bude elektrárna uvedena do provozu. Dnes v Evropě termíny nejsou dodržovány a výstavba se prodražuje. Když bude spoluvlastníkem, bude mít dodavatel větší zájem na rychlejší dostavbě,“ vysvětluje Mládek.

Oslovení odborníci jsou ale k vládnímu záměru skeptičtí. „ Je pozitivní se tím vůbec chce někdo zabývat. Otázka ale je, nakolik to bude závazné, aby se tím řídil zejména ČEZ. Pokud nejsou nástroje, jak to v praxi provedu, bude to jen politická proklamace,“ říká někdejší náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, dnes předseda dozorčí rady společnosti Vršanská uhlená, která patří skupině Czech Coal.

Podle svých slov by „když už“ věřil tomu, že vznikne jeden nový blok v Dukovanech.

Příliš drahá elektřina

„Kvůli dožívání životnosti, kvůli veřejnému mínění, velikosti zdroje i zázemí, velké ochranné pásmo, kde se může stavět,“ shrnuje. „Ale vlastně bych moc nevěřil tomu, že se do dvaceti let něco postaví. Protestovat budou Rakušané, Němci, budou křičet i nabízet kde co. A od rozhodnutí stavět nějaký zdroj až po spuštění uplyne hodně času,“ říká Hüner s tím, že problémy tlačíme před sebou.

„Vždyť se podívejte na to, jak jsme daleko s hlubinným úložištěm vyhořelého jaderného odpadu. Chováme se nezodpovědně. Žijeme v horizontu čtyř pěti let. Představa, že se zabýváme něčím, co má být v roce 2050, je vlastně nepředstavitelná,“ dodává.

Kritickou debatu o o české jaderné energetice žádají i zástupci ekologických organizací.

„Předseda vlády by měl na místo výletů do Dukovan nebo na jaderná fóra podpořit kritickou debatu o jaderné energetice. Jen tak se může Česká republika připravit na budoucí problémy se stárnoucími a dožívajícími jadernými reaktory a především se vyhnout nutnosti masivně dotovat výstavbu a provoz jaderných reaktorů,“ uvádí jeden z hlavních důvodů společné výzvy Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Bez nezávislého vyhodnocení rizik podle něj hrozí, že na další české jaderné reaktory budou muset spotřebitelé připlatit v budoucnu tisíce miliard korun.

V nedávno schválené Aktualizované státní energetické koncepci vláda předpokládá, že většinu elektrické energie bude Česko v budoucnu získávat právě z jádra. Podíl výroby elektřiny z jaderných elektráren by se v roce 2040 měl zvýšit ze současných 35 % až na 46 – 58 %.