www.prouza.cz,

Digitální koordinátor Prouza: Google se státem komunikuje dobře, Seznam s tím má problém

Napsal/a -pes- 6. října 2016

1. DÍL SÉRIE DIGI ČESKO. V digitalizaci ekonomiky a společnosti Česko zapadá do evropského podprůměru. Jde o vztyčený ukazovák – schopnost přizpůsobit se potřebám světa zítřka totiž rozhodne o úspěchu jednotlivých zemí a tím kvalitě života každého z nás. I proto se letos vláda Bohuslava Sobotky rozhodla vyšlápnout výraznější digitální stopu. Co a proč chystá, diskutoval s partnerem poradenské společnosti MC Triton Luďkem Pfeiferem vládní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza. Nabízíme vám jeho hlavní teze průběžně doplňované o expertní hlasy.

Teze 1:

Digi priority českého státu v kostce:

teze-1-wang

©©

Nakupování online obyvatele Česka baví, navíc máme i spoustu českých e-shopů, které se ve světě neztrácejí. Stručně, e-commerce se můžeme chlubit. V případě e-government by toho stát měl dělat výrazně víc. Jde o to, lidem zjednodušit život a ne jim ho komplikoval. e-bezpečnost je velký problém, který si dnes řada lidí neuvědomuje. Všude po sobě necháváme digitální stopy, svá hesla, řadu lidí to stálo už poměrně dost peněz. Společně s tím jsme navíc svědky čím dál tím většího množství kybernetických útoků ze zahraničí. Co se digitálních znalostí a schopností týče, digitální gramotnost rozhodne o osudu české ekonomiky respektive o tom, zda zůstaneme montovnou, a nebo se posuneme někam dál. Poslední kategorií jsou pak e-výzvy, sdílená ekonomika a další věci, se kterými si úplně nevíme rady. Jsou nové, nemáme pro ně pravidla a je třeba si říci, jak k nim napříště přistupovat.

 Teze 2:

Překážky na cestě k digi zítřkům: Pozitivním překvapením byla ochota všech zainteresovaných stran se na vládou koordinovaném projektu digitalizace Česka podílet. Nepříjemně naopak (Tomáše Prouzu) překvapilo relativně složité hledání kompromisu. V digitálu je totiž poměrně hodně hráčů, není jedna asociace, jeden partner, se kterým by stát mohl jednat. Navíc ne vždy je digitální byznys schopen se dohodnout, co vlastně chce. Související velkou slabinou je pak i to, že domácí startupy, ale i velké české IT firmy, nejsou moc zvyklé se státem komunikovat. Google je například schopen se státním aparátem mnohem lépe mluvit než Seznam, protože je zvyklý to dělat všude po světě, má na to zdroje, umí je sdílet a tak dále. Pro Seznam je něco podobného velký náklad, protože investuje jen do jedné země. (Stále) je tak třeba se tu dohodnout na tom, co je vlastně důležité a následně na tom také začít pracovat.

 

 Teze 3:

První úspěchy na cestě k digi zítřku:

teze-3-graf

©©

Pozitivní určitě je, že se vůbec povedlo nastavit stávající koordinační mechanizmus. Od zrušení ministerstva informatiky totiž deset let neexistoval nástroj, který by centrálně řídil postoj Česka k digitální ekonomice. Stejně tak je možné označit za úspěch i to, že bude napříště možné s digitální agendou vstupovat už do začátku legislativního procesu. Chyby se tak nebudou chytat až na jeho konci. To je odpověď na časté a bezpochyby oprávněné stížnosti českého byznysu a zároveň to ukáže, zda se byznys dokáže zapojit do soustavné, mravenčí a vlastně nikdy nekončící práce v této oblasti. Zatřetí, je důležité, že se povedlo vzbudit o toto téma politický zájem. Před dvěma, třema lety digitál zajímal pět, šest lidí ve státní správě; dnes je jich mnohem více. I proto na pomyslné škále 0-10 reflektující zájem státní správy o digitalizaci je dnes Česko (podle Tomáše Prouzy) někde mezi 6-7.


Luděk Pfeifer: Digitalizace – probouzení před dvanáctou

Míra a šikovnost digitalizace společnosti – veřejného sektoru i byznysu – je už pár let faktorem , který rozhoduje o budoucí konkurenceschopnosti země. Česko trochu zaspalo. Svědčí o tom i letošní Global Competitiveness Report Světového ekonomického fóra – opět spíme na 31. místě.

Aspoň ale o tématu začínáme dost mluvit – na Hlídacím psu, na konferencích (např. Konkurenceschopnost 2017: Digitální společnost), na veletrhu v Brně a bůhví, kde ještě…

Pravdou ale, myslím, zůstává, že většina společnosti (politiků, úředníků, středních českých byznysmenů, občanů) má k digitalizaci vlažný a odtažitý vztah. Přes všechny dobré signály a nabírání kursu správným směrem, jak o tom mluví Tomáš Prouza, mi chybí jedno: pořádný budíček.

Správná řacha do toho pospávání. Charismatický leader s tématem spojený, první rychlé výhry, jejich pozitivní medializace, podpora správných ambic na straně byznysu i „státu“.

Tomáši, co Vy na to?

Celý rozhovor Luďka Pfeifera vládním koordinátorem pro digitální agendu Tomášem Prouzou si můžete poslechnout ZDE.  

  • VŠO
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace exportérů
  • akcente 20
  • EGAP
  • ERSTE
  • Save & Capital
  • Akademický holding
  • HAYS
  • zet
  • Trade News
  • Investiční web

4 komentáře

  1. Helena Horská napsal:

    Aby nedopadl špatně a celá ekonomika s ním, měli by se všichni zainteresování začít pořádně snažit. Celé věci by prospělo zřízení silné a pravomocemi obdarované instituce, která by se ujala moderovat a koordinovat digitalizaci. Digitalizace není jednorázový projekt, je to nový komplexní trend, který musíme zakomponovat do našeho myšlení i našich strategií. Inspirovat se můžeme například v Dánsku, kde pod ministerstvem financí funguje Agentura pro digitalizaci. Za touto Agenturou jsou vidět konkrétní výsledky práce. V roce 2001 byl v Dánsku zaveden digitální podpis, za deset let na to stát s občany a podnikateli začal komunikovat digitálně neboli „online“. Kéž by takový příběh se začal psán i v ČR!

  2. Filip Přibáň napsal:

    Snaha o rozvoj digitalizace je zřejmá v různých oblastech. Pakliže nám jde ale o to, aby se náš stát v digitalizaci posouval dopředu dlouhodobě, je třeba klást důraz nejen na vzdělávání dospělých v této oblasti, ale hlavně dětí na školách. Ty se často učí velké množství informací z různých oborů, ale v oblasti například informatiky stále často zaostávají. Přitom znalosti digitálních technologií a schopnost pracovat s nimi bude zásadní pro všechny. I oblasti, které dříve byly známy tím, že na ně stačila jen manuální zručnost se čím dál více digitalizují. Prací, kde nebudou tyto znalosti třeba, tak bude méně a méně. Starší lidé jsou v tomto ohledu často vůči technologiím skeptičtí, protože se většinu života bez nich obešli, ale mladí nebudou mít jinou možnost než se s nimi naučit opravdu dobře pracovat – a čím dříve se začnou učit, tím lépe. Tito lidé pak budou lépe zvládat například i v tezi zmíněnou e-bezpečnost, či budou vyvíjet větší tlak na efektivní e-government. Navíc, pokud je digitální technologie zaujmou, je větší pravděpodobnost, že se jim budou věnovat i v budoucí kariéře.

  3. Lubor Lacina napsal:

    Problém není v systému jako celku, ale konkrétním jednání jedinců. A to nejen na straně poskytovatelů a správců digitálních agend, ale i na straně uživatelů.
    Veřejná správa nabízí poměrně rozsáhlou digitální agendu. Přesto lze opět narazit na skutečnost, že úředník v rámci jedné budovy nechá občana putovat s různými formuláři napříč odbory veřejné správy. Systém sdílení umožňuje, ale z důvodu nerozhodnosti jednotlivce není využíván. To vede opět k duplikaci výkonů, zvyšování nákladů a dodatečným ztrátám času občana trávícího čas svou fyzickou přítomností ve frontách na úřadech.
    Na druhé straně si musí do svého svědomí sáhnout každý jednotlivec. Kolik z nás důsledně trvá na tom, aby úředník využil existující možnosti sdílení dat? Kolik z nás raději vyplní známý formulář v tištěné podobě, místo aby se naučil pracovat s novým elektronickým?

  4. Lubor Lacina napsal:

    Neschopnost sdílet data o výsledcích vyšetření mezi lékaři vede k zbytečné duplikaci výkonů. Je zcela běžné, že dva různí lékaři Vás pošlou ve stejný den na vyšetření krve, místo aby mezi sebou tyto údaje sdíleli a ušetřili tak nejen finanční prostředky, ale i čas pacienta. To jak sdílení dat ve zdravotnictví zvyšuje kvalitu péče, je možné vidět například ve fakultních nemocnicích sdílejících informační systém. Než pacient přijde z jednoho vyšetření na druhé, systém již zobrazuje zprávu z předchozího. Sdílení dat tak zvyšuje přehled lékařů o stavu pacienta a zvyšuje komplexnost pohledu na zdravotní stav pacienta. V konečném důsledku digitalizace agendy zvyšuje šanci na kvalitnější léčbu i šanci na eliminaci nákladů v důsledku duplikací.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies