Desatero podle notorického lháře Jurije Sinělščikova

GLOSA. Poslanec Státní Dumy Jurij Sinělščikov je typický komunistický prospěchář. Je totiž přesvědčen, že za účast na okupaci, při níž byli v srpnu 1968 střílení v Československu neozbrojení civilisté, by měl být odměněn ze státních peněz Ruské federace. Ještě štěstí, že ne z našich.

V loňském roce se „proslavil“ svým lhaním v tzv. filmovém dokumentu o Varšavské smlouvě, který odvysílala televizní stanice Rossija 1. Přes původní slib nebyl nakonec tento čtyřicetiminutový film prodán České televizi k odvysílání.

Bývalý vojenský radiotelegrafista proslul také svým výrokem „agrese nás čekala až v Praze“. Měl tím pravděpodobně na mysli neozbrojený odpor frustrovaných obyvatel Prahy, kteří protestovali proti bezprecedentnímu vpádu statisícových armád do naší země a barbarskému únosu československých představitelů do SSSR.

Lhal také o tom, jak v čele organizace politických vězňů z roku 1968 Klub 231 stáli bývalí nacisté a kolaboranti s hitlerovským režimem.

Čtěte též:

Ruská propaganda o srpnu 1968: “kontrarevoluci” ilustrují i záběry z května 1945

V nedávné době na sebe Sinělščikov opět upozornil.

Požádal odpovědné představitele Ruské federace, aby byl přiznán statut veterána také účastníkům sovětské invaze do Československa v roce 1968.

Po roce je konečně jasné, proč Sinělščikov tak nestoudně lhal o střelbě českých „kontrarevolucionářů“ na bezbranné sovětské vojáky v Praze a v jiných místech naší země. Byla to předehra k jeho žádosti o statut válečného veterána, který v Československu „nasazoval“ život za věc socialismu a  Sovětský svaz.

K 70. výročí vítězství SSSR nad nacistickým Německem rozhodla totiž ruská vláda jednorázově přilepšit válečným veteránům částkou 7 000 rublů, což představovalo v roce 2015 přibližně 3000 korun.

Bývalý okupant Sinělščikov je určitě v dnešním kapitalistickém Rusku nespokojen se svými příjmy. Kvalitní vodka a špičkový kaviár jsou totiž drahé.  Z tohoto důvodu se pravděpodobně řídí zvláštním desaterem, které mu má napomoci ke zvýšení životní úrovně:

• 1. V jednu komunistickou stranu a její neomylnost věřiti budeš.
• 2. Nevezmeš jména strany nadarmo, ale budeš jí do roztrhání těla sloužit.
• 3. Pomni, abys den narození V. I. Lenina světil.
• 4. Cti také Stalina, Chruščova, Brežněva, Andropova a Černěnka, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi.
• 5. Nezabiješ. Pokud se ale jedná o kontrarevolucionáře (i neozbrojeného), včetně malého dítěte, máš právo na výjimku.
• 6. Nesesmilníš. Pokud se ale jedná o smilnění s členkou strany, je vše povoleno.
• 7. Nepokradeš. V případě, že však jde o majetek československého revizionisty či kontrarevolucionáře, není vůbec hřích mu na něj sáhnout..
• 8. Nepromluvíš křivého svědectví – s tou výjimkou, abys mohl být válečným veteránem a vydělávat ještě více rublů či nejlépe amerických dolarů než doposud.
• 9. Nepožádáš manželky bližního svého, ale v případě nepřítele komunismu neber žádné ohledy a bude ti odpuštěno.
• 10. Nepožádáš statku bližního svého – pokud jsi však levověrný  bolševik, máš plné právo na statky kulaků, pravicových oportunistů,  revizionistů či zrádců, kteří vyměnili socialistický blahobyt za kapitalistickou  bídu.