spoilt.exile via Foter.com / CC BY-SA, zdroj

Dědictví Sobotkovy vlády. O dostavbě jaderné elektrárny nerozhodne nejspíš ani nový kabinet

Napsal/a Robert Břešťan 2. listopadu 2017

Rozhodnutí o tom, kdo, za jakých podmínek a zda vůbec by měl dostavět nové bloky jaderných elektráren v Česku, je vládní horký brambor. A bude jím zřejmě i nadále. Otázka je i to, zda ve výběru možného dodavatele ponechat ruský Rosatom.

To, že o stavbě nových bloků jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně rozhodovat nebude, hlásila končící vláda Bohuslava Sobotky už v posledních dvou letech.

I když se v platné státní energetické koncepci s jadernou energetikou jednoznačně počítá jako s dominantním zdrojem, rozhodnutí o dostavbě chtěl Sobotkův kabinet nechat na svých politických následovnících.

Definitivní verdikt, zda stamiliardový projekt skutečně začít stavět, ale podle všeho nakonec nebude vynášet ani teprve vznikající vláda vzešlá z říjnových voleb.

„Ani tito politici rozhodně nebudou rozhodovat, zda se bude stavět nebo ne. To budou rozhodovat politici někdy kolem roku 2025 – 2027, kdy nejblíže může být hotové povolení ke stavbě. Teprve tam přijde okamžik, kdy budou muset seriózně říct – ano stavíme, nebo ne, nestavíme, nedává to smysl,“ říká energetický expert a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Třeba se stavět nebude

V mezičase oslovila vláda devět zájemců z celého světa, zpět přišlo šest nabídek. Ve hře je americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One). 

Kritéria, na základě nichž by si stát měl vybrat partnera pro stavbu a to, jak bude drahou investici platit, však stále oficiálně známá nejsou.

Už dříve se mluvilo o možností, že s ohledem na náklady výstavby by se ČEZ mohl rozdělit na starou a novou část (případně na „špinavou a čistou“). Tuto informaci pak na konci září s odkazem na nejmenované vládní zdroje přinesla i agentura Reuters.

Vláda prý již požádala vedení ČEZ, aby rozpracovalo možnosti rozdělení skupiny. Zvlášť by byla distribuce a obnovitelné zdroje a sekce zaměřená na jadernou a uhelnou energetiku. Nad tou by mohl převzít kontrolu stát a jadernou elektrárnu pak přímo financovat.

Zastánci obnovitelných zdrojů ale věří, že se přípravy dostavby rovnou zastaví. „Jaderné elektrárny jsou násobně dražší i jen na papíře. Praxe nám navíc ukazuje, jak je stále obtížnější je dokončovat, a pokud už ano, tak jak jejich celkové náklady neuvěřitelně rostou. Nedokážu si představit koalici, která by se chtěla podepsat pod rozhodnutí stavět nové Dukovany a nést odpovědnost za účet ve stovkách miliard,“ řekl pro server Euractiv předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Kapacitu postupně odstavovaných zdrojů energie podle něj pomůže nahradit právě obnovitelná energetika. S tím ale nesouhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

„Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality,“ řekl Štuller na nedávné veřejné debatě.

Vyloučit ruský Rosatom?

Ve stínu debat o financování zůstává otázka, zda by vůbec takový projekt dokázal někdo postavit – v očekávané kvalitě, bezpečnosti a ve slíbeném čase, navíc bez drastického navyšování finančních požadavků.

Americký Westinghouse a francouzská Areva de facto zbankrotovaly, Jižní Korea nyní od podpory jaderné energetiky odstupuje, Čína a Rusko zase vyvolávají obavy s ohledem na energetickou bezpečnost a dlouhodobou předvídatelnost.

V rozhovorech, které HlídacíPes.org vedl (ve spolupráci s projektem „ Jak na Rusko“ Asociace pro mezinárodní otázky) se zástupci českých politických stran, padla vždy i otázka na to, zda by ruská společnost Rosatom měla mít nadále možnost usilovat o dostavbu jaderných zdrojů v České republice.

Zde jsou odpovědi oslovených politiků:

  • Jan Farský (STAN)

Energetika je součástí naší bezpečnosti, je to zranitelná oblast. Máme krizové plány, které ukazují, že po třech čtyřech dnech bez elektřiny tu v podstatě nastává anarchie. Naše zdroje si proto musíme zásadně hlídat. V situaci, kdy Rusko nedodržuje mezinárodní závazky, porušuje je, vysmívá se nám tím, jak vypráví o zelených mužíčcích… Představa, že bychom s nimi dobudovávali Dukovany nebo je pustili do Temelína, mi přijde jako bezpečnostní riziko pro Českou republiku, protože by se nám pak taky mohlo stát, že nám tu elektriku vypnou, když nebudeme dostatečně naslouchat jejich názorům.

  • Vojtěch Filip (KSČM)

Rosatom stavěl jak Dukovany, tak Temelín. Temelín je jedna z nejmodernějších elektráren v Evropě. Nevidím důvod, proč by na jedné elektrárně měly být dvojí technologie, to by jen komplikovalo situaci. Rosatom je relevantní hráč, stejně jako ostatní firmy. Určitě bych jej nevylučoval, a z politických důvodů už vůbec ne.

  • Lukáš Kaucký (ČSSD, politický náměstek ministra zahraničí)

Nedomnívám se, že by jakákoli ruská firma byla schopna realizovat stavbu jaderných reaktorů aniž by nebyla součástí nějakého mezinárodního konsorcia. Osobně nevidím ze strategického hlediska jako úplně šťastné, kdyby tím jediným, kdo by dostavoval reaktory byla ruská firma. Když, muselo by to být i tak ve spolupráci s firmami například ze západní Evropy.

  • Ivan Bartoš (Česká pirátská strana)

Partner pro dostavbu se vybírá, je otázka, když Česko exportuje elektřinu třeba do Německa, zda dostavba reaktorů, tak jak je navržena, vůbec má probíhat, zda je ten tendr na místě.

  • Martin Stropnický (ANO)

Vidím v tom určité bezpečnostní riziko. Určitě. Jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak bezpečnostní problematiky jako takové.

  • Marek Ženíšek (TOP 09)

Je to podstatná otázka, na niž ČR nemá odpověď, i když je to klíčové. Pokud nějakou zemi označím za bezpečnostní hrozbu, asi bychom ji neměli vpouštět do strategických oblastí jako je energetika a dostavba jaderné elektrárny. V roce 2020 skončí kontrakt na dodávku jaderného paliva z Ruska A je na čase, abychom už nyní přemýšleli, zda bychom nenašli jiný bezpečnější a předvídatelnější zdroj paliva.

  • Ivan Gabal (KDU-ČSL)

Bez ohledu na názor na jadernou energetiku je zřejmé, že Rusko používá energetické technologie k rozšiřování svého politického vlivu. Byl bych proto velice opatrný, abychom pustili ruské firmy do naší energetické politiky. Svět se navíc ubírá směrem k obnovitelným zdrojům a tam je velký prostor k technologickému vývoji. Pojďme se technologicky orientovat na Západ.

  • Jan Zahradil (ODS)

K tomu se musí vyjádřit zpravodajské služby a bezpečnostní rada státu. Musí zhodnotit všechny relevantní informace a rizika a buď tu společnost do soutěže pustí nebo nepustí. Těžko předjímat, jaké bude rozhodnutí budoucí vlády.

 

8 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Muzete mi nekdo, prosim, ukazat jediny prinos Sobotkovy vlady? At koukam, jak koukam, kde nic, tu nic. Promarnene 4 roky.

  2. monarchista napsal:

    Jen prosím žádná referenda o jaderné energetice (rep. vůbec žádná tzv. referenda o odborných otázkách), v nichž by statisíce neinformovaných a zmanipulovaných laiků mluvily do věci, která je navýsost odborná a politická a za takové rozhodnutí se musí nést osobní odpovědnost, nikoli je konat v duchu všeobecné hlouposti a manipulace bez odpovědnosti. A právě z toho mám obavy, když čtu programy některých těch našich stran.

    • petrph napsal:

      Mimochodem, že se ptám, jaká je osobní zodpovědnost politika za takové rozhodnutí? Jaká je osobní zodpovědnost manažera ČEZu (který je pouze najat dělat svou práci)?
      To že ten politik – možná příště nebude zvolen? Nebo že ten manažer bude odvolán a odejde na jinou lukrativní pozici? (Ovšem, v obou případech pouze hypoteticky, ty negativní dopady výběru se projeví v tomto případě mnohem později..)
      Mohl bych se zeptat i jaká bude osobní zodpovědnost odborníků, kteří jim připraví podklady pro rozhodnutí. Ale řekl bych že právě v této postfaktické společnosti ani proti nim nebude žádná trestněprávní zodpovědnost vyvozována. To přece byly vědecké závěry a za vědu přece nikdo neručí…

  3. Milan Smrž napsal:

    To, že v parlamentu není jediná strana, která by striktně oponovala jádru, odráží pochopitelně postoj české veřejnosti. A ta není dobře informována.
    Obnovitelné zdroje jsou v mnoha případech levnější než jádro, nepobírají takové (skryté) dotace, podporu a daňové úlevy podle evropské smlouvy Euratom. A hlavně nepřináší škálu problémů jako jaderné elektrárny (nevyřešená otázka odpadu, podpojištění, nebezpečí havárie s nedozírnými následky, budoucí energetická návratnost těžby stále chudší rudy, možnost teroristického útoku či válečných událostí).

    • petrph napsal:

      No to je ta potíž. Ty obnovitelné zdroje sice mohou být v mnoha případech levnější než jádro, ono – „nepobírají takové dotace, “ se nepochybně týká až onoho (skryté) – protože jinak jsou ty dotace poměrně známé. 50 miliard ročně. Ale jistě by šlo uvést současné náklady na obnovitelné zdroje a jádro a porovnat to… Jenže o to nejde, protože porovnáváme hrušky s jabkama.

      Jde totiž o to, že pro stát (i subjekty v něm) má reálnou hodnotu pouze ta energie, která je dodávána stabilně garantovaně a trvale. Což tedy většina forem zdrojů obnovitelné energie (možná prozatím) neumí. Produkují energii náhodně a zbytečně navíc, vedle těch garantovaných zdrojů – a platíme (a dotujeme) je čistě z ekologicko-ideových důvodů.
      Pokud by měly tyto alternativně zdroje dodávat, ale naprosto garantovaně a stabilně potřebné množství energie (bez zálohy klasických zdrojů) – potom by i náklady a tím i ceny (i dotace) musely být někde úplně jinde..Včetně porovnání nákladů na likvidaci údržbu, popřípadě vedlejších započítatelných škod – které se zatím finančně neuvažují Třeba už dnes popisované zdravotní potíže na lidech i zvířatech v okolí velkých polí větrných elektráren. Nebo třeba negativní vliv velkých hydroelektráren, o kterých už se ví poměrně dlouho. V takovém Egyptě by mohli vyprávět – výstavba přehrady s hydroelektrárnou v Asuánu jim zlikvidovala ekosystém, který jim tam fungoval tisíce let, dokonce se musel velice složitě (a draze) přesunout ohromný chrám, který tam stál od dob faraonů…

  4. Stanislav Janda napsal:

    Nemyslím si, že je z hlediska bezpečnosti správné mít na celou republiku pouze dvě elektrárny. Co když nastane porucha, napadení teroristy apod. Rovněž je problém s jaderným odpadem. Myslím, že by se měli modernizovat některé stávající elektrárny pomocí ruského plynu a rozvíjet obnovitelné zdroje.

  5. jan m. napsal:

    Myslím, že výstavba reaktoru od Rosatomu by problemem nemusela být. Ve své podstatě jsme si schopúni elektrárnu z velké části provozovat sami. Jasně komponenty jako reaktorovou nádobu a další části jaderného ostrova by muselo dodat Rusko, ale jakmile by se tak stalo, elektrárnu bychom byly schopni dostavět i sami. Se samotným provozem už by problém pak vůbec nebyl. Například názor pana Farského, že by nám Rusové mohli elektrárnu zcela vypnout je zcestný, elektrárna po svém zprovoznění už na Rusku závisla nebude…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies