V čele prestižního světového týdeníku The Economist stojí žena. Šéfredaktorky již řídily New York Times, Le Monde, Time či Newsweek, od tohoto léta žena povede i britský Guardian. V České republice zpravodajská média ovládají prakticky zcela jen muži.

HlídacíPes.org analyzoval složení redakcí významných českých novin, časopisů, zpravodajských serverů a televizí, souhrnně zpravodajských médií, jež mají v Česku hlavní vliv na veřejné mínění. Analýza bude i součástí nadcházejícího Kongresu žen zaměřeného právě na téma „Ženy a média“.

Prezentace „Zastoupení žen“ ke stažení

Mezi čtyřmi desítkami novinářů, kteří mají největší vliv na to, co se dočtete v šesti největších tištěných denících, figurují ve vedoucích pozicích jen tři ženy – šéfredaktorka centrální redakce regionálních mutací Deníku Marie Dlouhá, vedoucí ekonomické rubriky v MF Dnes Zuzana Kubátová a zahraniční rubriku Lidových novin vede Leona Šlajchrtová.

Žádnou jinou ženu na pozici šéfredaktora, jeho zástupců, šéfeditorů či vedoucích jedné ze čtyř rubrik – domácí, zahraniční, ekonomické a komentářové – nenajdete.

Novinářky jsou tak ve vedení nejčtenějších deníků zastoupeny z necelých osmi procent. Připočteme-li  k tomu další tituly včetně týdeníků a elektronických médií, vyšplhá se zastoupení žen na vedoucích pozicích ani ne k devíti procentům.

Kupříkladu na sousedním Slovensku vedou ženy-šéfredaktorky nejvýznamnější deníky Pravda, SME či Hospodárske noviny.

Zastoupení žen ve vedení českých zpravodajských deníků

Některá média v tiráži vedoucí rubrik ani šéfeditory ve svých tirážích ani na webových stránkách neuvádějí

Ani ve vedení dalších titulů, zpravodajských týdeníků či elektronických médií to není výrazně jiné než v případě deníků. Vedle Terezy Zavadilové, která šéfuje ekonomickému titulu E15 rozdávanému zdarma  (v tiráži je uvedena i šéfkomentátorka Jana Havligerová a jedna z vedoucích vydání Kateřina Baumgartnerová), a Jitky Obzinové, šéfredaktorky zpravodajství a publicistiky televize Prima FTV, mohla mužskou nadvládu mužů-novinářů v nedávné době nejvýrazněji prorazit novinářka Sabina Slonková.

V šéfredaktorském křesle deníku MF Dnes však vydržela jen půl roku a poté ji opět nahradil muž, Jaroslav Plesl.

Vedoucími funkcemi pro ženy se šetří

K nejvýše postaveným ženám v médiích patří Zuzana Kleknerová, zástupkyně šéfredaktora serveru Aktuálně.cz, která je zároveň šéfkou zahraniční rubriky. Dvě ženy pak zastávají vedoucí pozice na serveru iDnes. Ředitelkou redakce mající na starosti i obsah je Naděžda Petrová. Ivana Kchimelová vede všeobecné zpravodajství.

Zastoupení žen ve vedení zpravodajských serverů

Některé servery vedoucí rubrik ani šéfeditory neuvádějí

Mezi novinářky, které mají vliv na zpravodajství lze počítat i Martinu Riebauerovou, vedoucí dramaturgyni pořadu Události, komentáře a Interview ČT24 (na rozdíl od šéfové redakce počasí Taťány Míková však není členem vedení České televize).

V názorovém týdeníku Echo je jedním ze tří šéfeditorů, kteří mají podstatný vliv na jeho obsah, Kamila Klausová.

Zastoupení žen ve vedení zpravodajských redakcí televizí

TV NOVA ani FTV Prima kromě šéfů celého zpravodajství další vedoucí neuvádějí

Mf Dnes o dvě ženy ze svého širšího vedení v tomto roce přišla. Před časem odešla dlouholetá šéfka komentářového oddělení Jana Bendová, v těchto dnech redakci opustila i vedoucí newsroomu Simona Holecová. Vedle Kubátové jsou ve vedení redakce ještě novinářky, které mají na starosti kulturu a různé magazínové přílohy.

Ryze mužská vedení

Výčet redakcí, kde na vedoucích pozicích pracují ženy jen výjimečně či vůbec ne, je delší. Žádnou například nenajdeme v týdeníku Respekt, který se genderové rovnosti dlouhodobě věnuje. Podobně jsou na tom deník Právo a zpravodajské týdeníky Téma, Ekonom, Reportér, či Euro (u zpravodajských týdeníků se mezi celkově tři desítky novinářů řídících redakce dostaly jen dvě šéfeditorky).

V Lidových novinách vedou ženy čtyři přílohy, ve zpravodajství ale žádné vedoucí pozice nezastávají.

Podobně jsou na tom Hospodářské noviny, které společně s Aktuálně.cz, Respektem a Ekonomem, patří vydavatelskému domu Economia. Z bezmála dvaceti členů širšího vedení včetně šéfů rubrik je jen jedna žena – vedoucí (nezpravodajského) pátečního magazínu Irena Jirků.

Zastoupení žen ve vedení zpravodajských týdeníků

Hospodářské noviny a jejich internetová verze iHNed přitom patří k titulům, v nichž si žena před časem vyšší post již dříve vybojovala. Lucie Tvarůžková nejdříve zastávala pozici zástupkyně šéfredaktora deníku a poté do předminulého roku vedla iHNed. Jednou z prvních šéfredaktorek vůbec se stala Eva Hanáková, která několik let řídila Ekonom;  nyní vede tabletový týdeník Dotyk.

Právě Economia mimochodem v uplynulých dnech oznámila, že se jako první mediální dům v České republice připojila k Evropské chartě diverzity. Podle svého ředitele Romana Latuskeho se chce zaměřit zejména na podporu žen. Z evropských médií chartu přijaly například Deutschland, AFP, Die Zeit, Der Tagesspiegel či Deutsche Welle či Press Group Maison Moderne.

Ženy si neumějí říct?

Zajímavý pohled na zastoupení žen ve vedení zpravodajských titulů nabídla Petra Fundová, generální ředitelka české pobočky německého vydavatelství Burda.

Šance žen a mužů v českých médiích jsou mnohdy ovlivněny tím, jak aktivní je jejich přístup k práci, respektive ke kariérnímu postupu, parafrázoval server Mediář její slova, který zazněla na pravidelných Rozpravách o českých médiích pořádaných Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Muži si o to líp dovedou říct, ženy čekají, až budou osloveny. Ženy jsou podle ní od přírody praktická stvoření, proto často dávají přednost osobnímu životu.

Některé studie naznačují, že při výběru témat, jejich zpracování, důrazu na různé aspekty hraje roli to, zda je autorem muž či žena. Výzkumy též ukazují, že konzumenti přistupují k médiím osobitým způsobem na základě svého pohlaví, hledají v nich jiné informace, očekávají jinou dikci. Převážně „mužská“ redakce podle nich připravuje materiály pod vlivem svého mužského vidění světa, a tedy opět především pro muže.

Zastoupení žen v tuzemských redakcích se v nedávné době věnoval i další průzkum. Vzhledem k jinému výběru titulů a metodice dospěl k poněkud odlišným číslům, jeho závěry jsou však podobné.

Na přípravě textu spolupracovaly Barbora Synečková a Barbora Smudková.