Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Česko jako severské státy Evropy? Daňová kvóta by vyskočila až o dvacet procent

 -   - 

2883864557_de04946ffc_o Autor: tonyhall via Foter.com / CC BY-ND

Česká republika patří v rámci Evropské unie do třetiny zemí s nejnižší složenou daňovou kvótou. Ta vyjadřuje podíl všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Jak by se do daňové kvóty promítlo teoretické snížení DPH z piva, z 21 % na 10 % nelze předjímat. 

Nejvyšší daňovou kvótu ze všech zemí EU má Dánsko. Zde – podle srovnání Eurostatu za rok 2014 – vybrané daně a další povinné odvody představují 50,8 % hrubého domácího produktu země. Následuje Británie a Francie shodně se 47,9 %.

Jak ukazuje graf Helgi Library, na opačném konci tabulky je Bulharsko a Rumunsko se složenou daňovou kvótou nad 27 %. V České republice byla kvóta dle Eurostatu (2014) na 34,1 %.

Ministerstvo financí ovšem za rok 2014 uvádí daňovou kvótu 33,4 %. V roce 2015 kvóta klesla na 32,9 %, V příštích letech by opět měla podle odhadu ministerstva financí mírně vzrůst na 33,2 % v letech 2017 a 2018. Podle ministerstva financí však toto zvýšení daňové kvóty neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatel, ale že bude lepší výběr daní.

TaxToGDP_Jan2016

Daňová kvóta se v rámci EU tedy výrazně liší. Průměr EU je nyní na 40 % a rok od roku postupně roste. V roce 2010 byl průměr vybraných daní a sociálních odvodů v EU na 38,5 %.

V České republice se na daňové kvótě z největší části nepodílejí jednotlivé daně, ale odvody na sociální pojištění. Ty v roce 2015 dosáhly výše 400 miliard. Z daní státu nejvíce vynáší DPH, v roce 2015 rozpočet počítal s příjmy z DPH ve výši zhruba 230 miliard korun.

ˇpříjmy 2015

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (3)
  1. český maloměšťák napsal - dne 30.1.2016

    Např. za rok 2014 je dle http://www.oecd.org/ctp/consumption/revenue-statistics-and-consumption-tax-trends-2014-sweden.pdf celkový výběr ve srovnatelné (počtem obyvatel ) zemi (Švédsko) jen o něco málo vyšší než v ČR (http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladni-plneni-statniho-rozpoctu-cr-20131).
    Problém je ten, že co se týče Švédska, tak jde o údaje ve švédských korunách a co se týče ČR tak v singrovkách.
    Dalším srovnáním (krom absolutních částek) , nutným pro to, aby bylo možné učinit nějakou rozumnou úvahu týkající se eventualního posunu sazeb(nikolivěk primitivní takyúvahu typu zvýšíme daně – budelépe), je struktura příjmových skupin a jejich podíl na placených daních, včetně rozměru prostorového.
    Pro nízkopříjmovou ekonomiku manipulovaného měnového kurzu , navíc odkázanou z velké části na dovoz poptávky, by dle mé maličkosti plošné zvýšení daňové kvoty neznamenalo cestu do Švédska, ale cestu do Bangladeše (Bangladešané prominou), některé lokality tam směřují už nyní, respektive směřují někam k realitě saharské pouště – to by mělo zajímat tkzv. politiky např. z minsitsrstva pro místní úpadky více ,než to, jak i z těchto lokalit vyždímat ještě více daní.
    Výsledek práce celé jedné generace tkzv. ” politiků” je to poměrně žalostný, zejména pokud přihlédneme k tomu, co vše je již z domácího bohatství vyprodáno a k vysokému morálně-faktickému dluhu, který tlačíme před sebou (energetika, vodohospodářství, neexistence vize v oblasti dopravy, jejího přechodu na EV systémy….) jak rozvrzanou káru.
    V mediích se ale dočtete, že je stále lépe a lépe. Což v překladu znamená, že se směrem od Švédska k Bangladéši posunujeme velmi pomalu.
    P.S. Problémem je samozřejmě samotný finanční systém, pokud totiž je např. faktem to, že roste a poroste poptávka po sociálních službách, po zdravotnické péči ve vztahu k stárnoucí populaci …měly by se zvedat také odměny, vyplácené za poskytování této péče – avšak tato péče v stávajícím systému negeneruje zisk, jak je tímto systémem zisk definován a přijímán, což je absurdně maligní princip (péče o lidský život je neúměrně ceněna méne než péče například o kus železa).
    Kdy samozřejmě musí nastoupit stát, bohatý stát jako Švédsko to ustojí se vztyčenou hlavou, zasingrované a zfialovatělé, potažmo zařepkovatělé Česko nabídne chudinskou péči morbidních obsahů.
    No, hlavě že budeme mít na hustou síť pohraničníků – i to se samozřejmě započítává do růstu, že….výdaje na hašení požárů založených částečně i “námi” (určitými strukturami českomoravskoslezskoromskými). Předpokládám, že tito pohraničníci obdrží mzdy mnohem vyšší jak perzonál pečující o staré a nemocné.
    🙁

  2. Arnošt Zamovnik napsal - dne 30.1.2016

    Cokoliv srovnávat s HDP a ještě napříč státy je nesmysl.
    Už to že naše příjmy jsou poměrově nižší k HDP tak se musí logicky vybrat i méně k HDP.

    Za to že vytvoříme vysokou hodnotu za malý příjem tak státní pomatenci chtějí ještě to málo co lidi mají snížit vyššími daněmi.

  3. Petr Homoláč napsal - dne 5.2.2016

    Oproti českému státnímu úředníkovi je norský nebo švédský státní úředník jen průměrně placený člověk. Přesto nekrade, korupce je ve Skandinávii naprosto mizivá. Skandinávský systém je efektivní, úsporný a peníze jdou přesně kam skutečně mají. Česko, bohužel, je přesný opak. U nás se polovina rozkrade.
    Český stát dokonce stíhá a postihuje ty, kteří na korupci upozornili!
    Vysoké daně jako znak úspěšných zemí je naprosto povrchní argument. Nejvyšší daně jsou spíše typickým znakem států byzantského typu, jejichž státní úředníci jsou výjimečně bohatě odměňováni za oddanost byrokratickému státu, který utiskuje vlastní obyvatelstvo a stále utahuje šrouby. A přesně to je český případ.