ANALÝZA. V roce 2015 vypukla „uprchlická krize“, která vyústila v příchod milionu uprchlíků z Blízkého východu do Evropy. Hlavním prostředníkem v informování o migračním dění byla pochopitelně média, jež měla vliv na formování postojů široké veřejnosti. Autor tohoto textu provedl obsahovou analýzu dvou nejčtenějších českých deníků, a to Blesku a MF DNES.

Chceme-li porovnávat obsah obou deníků, musíme mít na zřeteli, že z hlediska svého zaměření tyto dva deníky reprezentují odlišné typy médií. Zatímco Blesk se řadí mezi bulvární tisk, MF DNES je stále považována za seriózní list.

Text vznikl ve spolupráci HlidaciPes.org s projektem Online encyklopedie migrace.

Analýza porovnává články z počátku tzv. migrační krize (duben a květen 2015) s vrcholem krize (září 2015). Pro vysokou míru medializace stačil na podzim 2015 k naplnění potřebné kvóty článků jen měsíc září.

Již předem avizuji, že vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku textů (celkem 92 článků z celkem 282), má tato jednoduchá analýza své limity, její závěry nelze zobecnit na celá česká média ani na celou dobu informování o migrační krizi.

Vysoká míra medializace

První výrazný rozdíl mezi deníky byl v zájmu o dané téma. Zatímco MF DNES za měsíc září publikovala 150 článků týkajících se tzv. migrační krize, Blesk jich vydal 86.

MF DNES tak informovala o migračním dění přibližně pěti články denně a Blesk publikoval zhruba tři články denně. To jsou ovšem texty publikované pouze v základních rubrikách (Domácí, Zahraničí) mnoho článků týkajících se uprchlíků MF DNES publikovala i v rubrice Názory; ta však není v mém souboru zahrnuta.

Uprchlická krize se stala natolik medializovaným tématem, že prostupovala téměř do všech rubrik deníků – MF DNES si dokonce v průběhu krize vytvořila speciální rubriku „Uprchlická krize“.

Anonymita a nezadržitelnost uprchlíků

Média mezi uprchlíky, běženci, imigranty a azylanty nerozlišují a často tyto pojmy volně zaměňují. Rozdíly mezi uprchlíkem a žadatelem o azyl nejsou vysvětleny, a tak uprchlíci čtenářům, ale i autorům článků, splývají v jednu masu cizinců.

Pro ujasnění: označení azylant je termín pro ty osoby, kterým byl přiznán azyl.

Ve většině článků (57 %) byl s pojmem uprchlík, běženec atp. použit číselný údaj, typicky šlo o počet uprchlíků mířících do Evropy.

V jedné třetině článků (29,4 %) byla použita expresivní slova typu: příliv, vlna, masa, tsunami. Těmito slovy se značí jejich nezadržitelnost.

Naopak nízký počet článků obsahoval konkrétní příběh uprchlíka, stalo se tak v deseti případech (9,2 %). Z těchto deseti článků dostal konkrétní uprchlík šestkrát (5,5 %) šanci se vyjádřit, svoji situaci okomentovat (viz tabulka 1).

Tabulka 1: Anonymita uprchlíků

Pokud se v jednom novinovém článku například objevila metafora „vlny“ dvakrát, započítal jsem ji pouze jedenkrát. Takto jsem postupoval v celé obsahové analýze a i u ostatních kategorií.

Stereotypy

Výsledky obsahové analýzy ukázaly, že v době a průběhu migrační krize v roce 2015 byli uprchlíci zobrazováni stereotypním způsobem, tedy s odkazem islámu, terorismu a hrozby.

Ačkoliv Blesk v uplatňování těchto negativních stereotypů MF DNES předčil, rozdíl nebyl nikterak výrazný. Označení uprchlíků za azylanty a žadatele nejvíce používala MF DNES. Uprchlíky jako objekty policejní činnosti znázorňoval výhradně Blesk.

Zobrazení uprchlíků jako muslimů, teroristů, ilegálních uprchlíků a obětí s postupem krize klesalo. Naopak se s postupem krize zvyšovalo označení uprchlíků jako objektů policejního zájmu.

Druhým nejčastějším označením uprchlíka bylo „muslim“. Stalo se tak v 17 článcích z analyzovaných 92. Označení „terorista“, popřípadě vnímání uprchlíků jako „hrozby“, nepatřilo mezi nejčastější, přesto se tyto dvě označení objevily celkem v 25 článcích z 92 analyzovaných.

Zdůrazňování negativních aspektů imigrace

Na základě analyzovaných článků lze tvrdit, že vybraná média nedokázala informovat o jiných než o negativních aspektech imigrace.

Toto tvrzení lze doložit na četnosti důvodů odmítnutí (v analyzovaném souboru celkem 53) vůči četnosti důvodů pro přijetí uprchlíků (v analyzovaném souboru celkem 29).

Pozitivní aspekty imigrace jako je snížení demografického deficitu, tedy omlazení stárnoucí české populace, nebo zvýšení ekonomického profitu země zaplněním volných pracovních míst přicházejícími imigranty, v článcích zazněly minimálně nebo vůbec.

Hlavní rozdíl mezi periodiky nastal v četnosti argumentů proti přijetí. MF DNES za zkoumané období prezentovala celkem 31 důvodů, proč bychom uprchlíky přijímat neměli, zatímco Blesk tak učinil ve 22 případech.

Zjištění, že MF DNES použila častěji argumenty, proč bychom uprchlíky přijmout neměli, lze vysvětlit metodologickými omezeními předložené studie.

Lze je ale také vysvětlit postupnou bulvarizací MF DNES, která se může projevovat zjednodušenou reprezentací problémů a událostí či snahou přizpůsobit se názorům čtenářů.

Tabulka 3: Důvody proti přijetí uprchlíků

Čísla v tabulce znamenají, v kolika článcích se daný důvod proti přijetí uprchlíků objevil. V jednom článku mohlo být uvedeno více důvodů. V 92 článcích se tedy objevilo celkem 53 důvodů proti přijetí, zatímco důvodů pro přijetí bylo v článcích uvedeno celkem 29.

Pouhé zjednodušení

Co z této analýzy plyne? V případech, kdy občané nemají vlastní zkušenost s nějakou skupinou, je velmi pravděpodobné, že za typické znaky pro danou skupinu bude publikum považovat ty, jež nabízejí média.

Taková situace nastala v roce 2015, kdy čeští občané neměli mnoho možností lidi směřující do Evropy osobně potkat. Uprchlíci v analyzovaných článcích navíc neměli možnost se k tématu vyjádřit, uprchlíci jako skupina byla zobrazována jako anonymizovaná, pasivní masa (vlna) lidí.

Občané České republiky si tedy vytvářeli postoje a obraz o uprchlících na základě mediálního sdělení, v němž vybrané deníky často spojovaly uprchlíky s hrozbou, teroristickou činností či s jejich vírou.

Výsledky této obsahové analýzy tedy poukázaly na charakter stereotypizace, která může vést ke zjednodušené reprezentaci jistého lidského projevu, rysu či postoje.

Právě z tohoto důvodu je velmi důležité média a jejich sdělení neustále podrobovat analýze.