Několik evropských novinářských organizací poslalo v úterý otevřený dopis českým poslancům. Varují v něm, že výsledky květnové volby nových členů Rady ČT ohrožují nezávislost veřejnoprávní televize. „Vysílání musí sloužit veřejnému zájmu, nikoli zájmům jedné politické strany nebo dokonce vlády,“ stojí v textu pro zákonodárce, kteří členy mediálních rad volí.

„Jsme znepokojeni, že složení Rady již nelze považovat za nestranné a vyvážené napříč politickými skupinami. Zvolení kandidáti odrážejí jednostrannou politickou nerovnováhu a to otevírá riziko přímého politického vlivu,“ píší signatáři.

Pod dopisem jsou podepsáni zástupci čtyř organizací: Lutz Kinkel, generální ředitel Evropského centra pro svobodu tisku a médií (ECPMF), Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů (EFJ), Scott Griffen, zástupce ředitele Mezinárodního tiskového institutu (IPI) a Adam Černý ze Syndikátu novinářů České republiky.

Budeme vás sledovat

„Výsledek volby považujeme za znepokojivý vývoj vzhledem k udržení mezinárodních standardů a nezávislosti veřejnoprávní televize,“ komentují fakt, že poslanci naposledy do Rady ČT poslali ekonomku Hanu Lipovskou, moderátora Lubomíra Veselého a publicistu Pavla Matochu.

Připomínají, že už před prvním kolem volby letos v březnu unikl do médií e-mail předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce, který jednotlivé kandidáty „třídil“ mimo jiné podle jejich postoje k vedení České televize. Tento seznam a de facto doporučení, koho volit, a koho ne, pak poslal dalším poslancům vládního hnutí ANO.

Že měl Berkovcův seznam na volbu skutečně vliv, má podle dopisu čtyř organizací dokazovat to, jak si ve volbách vedl Michal Klíma, předseda českého národního výboru IPI, novinář a bývalý šéf nakladatelství Economia. Klíma původně v tajném hlasování volebního výboru dostal nejvíc hlasů ze všech kandidátů, následně ale při volbě v plénu sněmovny neuspěl.

„Ujišťujeme vás, že nadále sledujeme stav svobody tisku v České republice,“ píší poslancům signatáři dopisu.

Některé ze zmíněných novinářských organizací byly i součástí loňské monitorovací mise ke stavu médií v Česku.

Ta v tuzemsku strávila dva dny, během kterých se podle závěrečné zprávy její členové „setkali se 14 klíčovými aktéry tuzemské mediální scény“ – s novináři, editory, manažery, ale i učiteli či politiky. Zastoupená byla jak veřejnoprávní, tak soukromá média.

Extrémní Babiš

„Můj celkový dojem je, že situace médií v Česku je velmi křehká a mohla by se vyvinout v maďarský nebo polský scénář, stejně tak ale může skončit pozitivně. Stále je to možné, ale je potřeba se tomu opravdu věnovat a udělat v mediální sféře pořádek,“ komentoval tehdy výsledek mise dánský novinář a prezident Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerregård.

Všichni, s kým evropská novinářská delegace v Česku mluvila, se podle zprávy dotkli „extrémní situace, kdy premiér Andrej Babiš de facto vlastní 30 procent soukromých médií“.

Fakt, že má premiér přes svěřenské fondy na svá média vliv, označuje zpráva za „naprosto neakceptovatelný pro demokracii“.

„Novináři a editoři z ostatních médií, která o Andreji Babišovi informují kriticky, jsou premiérem často ostře napadáni a diskreditováni. Stejnému zastrašování čelí i od prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků. Objevily se také snahy odmítat poskytnutí informací kritickým novinářům,“ konstatuje zpráva.

Už tehdy také evropské novinářské organizace konstatovaly, že nezávislost českých veřejnoprávních médií je v ohrožení. Parlament a vláda na ně totiž „až příliš snadno mohou vytvářet tlak skrze propojení schvalování výročních zpráv a obsazení mediálních rad“.