Zpátky do doby, kdy byl covid „jen chřipečka“: Kdybys to neměl, nevěřím, že to existuje
Je březen 2020 a v Česku začíná první vlna koronavirové pandemie. Lidé šijí roušky, tleskají na počest zdravotníkům, v panice skupují mouku či toaletní papír, ale také se skrz prsty dívají na nakažené. Situace je přitom naprosto odlišná od toho, co nás čeká půl roku poté. Vloni na jaře se ještě počet nových případů pohyboval v nižších stovkách za den a počet mrtvých v jednotkách. Mezi pozitivně testovanými byl i autor tohoto textu, tehdy jako jeden z mála.
Foto: Jan Žabka, HlídacíPes
„Kdybys to neměl, nevěřím, že to existuje.“ Po tom, co jsem dostal pozitivní výsledek testu, je začátek většiny konverzací téměř totožný. Není se ale čemu divit, covid je zatím skutečně „neviditelný zabiják“. Jsem jeden ze sotva deseti tisíc lidí, kteří se dle statistik v průběhu první vlny v desetimilionovém Česku nakazili.
Můj průběh je lehký: ztratil jsem čich, chuť a bolí mě hlava. Žádný z těchto symptomů zatím není vnímán jako hlavní příznak koronaviru. Mezi ně se zatím počítá především teplota a suchý kašel.
„Jestli máte rýmu, tak ztráta čichu a chuti je její běžný projev. Pokud nemáte jiné příznaky, počkáme a uvidíme,“ říká mi do telefonu doktorka. Uklidňuje mě to. Rýmu skutečně mám a hlava mě může bolet ze stresu, jelikož právě píšu bakalářskou práci.
Nemedializované ohnisko
Ani o několik dnů později se ale čich a chuť nevrací. Volám proto na hygienu, kde mi paní na druhé straně telefonu objednává sanitku. Zdravotníci s ní jezdí otestovat lidi, kteří nevlastní auto a nemohou se přijet sami otestovat do nemocnice na drive-in stěry.
„Může to trvat i několik dní, musí otestovat hodně lidí,“ dozvídám se. Ani ona, ani já přitom netušíme, že o pár měsíců později bude ten nápor výrazně větší. Neuvědomujeme si, že mrtvých bude více než nakažených za celou první vlnu nebo že lůžka pro covidové pacienty v nemocnicích budou na hranicích svých limitů.
Po třech dnech od hovoru s hygienou a deseti dnech v izolaci skutečně před naším ostravským panelákem zastavuje vojenská sanitka. Nasazuji si ručně šitou roušku, kterou jsem dostal od známé. Na vchodových dveřích vidím přilepený papír s jasným sdělením: „POZOR! V domě je potvrzený případ nákazy virem COVID-19.”
Při testování vidím zvědavé sousedy, jak dění před jejich domem pozorují z oken. Mám ale štěstí, nepřijel jsem ze zahraničí, takže na rozdíl od jiných nečelím jejich nadávkám ani nařčení z toho, že jsem k nám koronavirus zavlekl. To mnozí jiní, kteří byli v začátcích epidemie na evropském kontinentu na horách v Itálii, říct nemohou.
Výsledek testu je pozitivní. Teprve později se dozvídám, že společně se mnou nákaza postihla jen u nás v domě minimálně šest dalších rodin. Naše adresa se tak stala silným, byť nijak nemedializovaným ohniskem nákazy.
Koronavirová loterie
Koronavirus v začátcích pandemie vyvolal jistou mezilidskou solidaritu a zájem o bližního svého. Možná právě proto se mi po tom, co jsem o své nákaze napsal na sociálních sítích, ozvala i spousta lidí, s nimiž jsem už dlouho nebyl v kontaktu.
Jsou dvě otázky, které se opakují. Všichni se mě ptají, kde jsem se nakazil, na což nemám jednoznačnou odpověď. Nejspíš u nás v domě. Před projevením příznaků jsem totiž dodržoval opatření. Chodil jsem pouze do obchodu a pokud jsem byl venku, jel jsem na kole a zdržoval se mimo lidi.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Druhá otázka pak je, jaký mám průběh. Odpověď je, že mírný, přičemž nad tím celá řada lidí mávne rukou, jako bych je zklamal. Nepřejí mi přitom horší průběh, ale jsem pro ně většinou jediné přímé svědectví pozitivního případu, který však nezhmotňuje závažnost situace prezentovanou politiky a v médiích.
Obě zmíněné věci jsou ostatně také to, díky čemu chápu zrádnost koronaviru. Člověk nikdy neví, kdy se setká s nakaženým ani jaký bude mít průběh, pokud se nakazí.
Já jsem jsem „jen“ ztratil čich na čtyři měsíce, můj padesátiletý soused ale skončil na tři týdny na kyslíku. Kromě věku neznám důvod, proč bych si příště nemohl kratší sirku vytáhnout já.
Začátky vedoucí k apatii
Píši zde skoro rok staré vzpomínky na dobu, kdy naše země pandemii zatím zvládala. Byla to ale klidná první vlna, jako ticho před bouří. Tvrdé restrikce a všudypřítomný strach v kombinaci s nízkým počtem nakažených a mrtvých vedly po masivním rozvolnění k všudypřítomné apatii.
Mnozí z těch, kteří na jaře měli strach nebo se báli byť jen před dveře přinést nákup, v následujících měsících brojili proti rouškám a dalším omezením. Jaro 2020 jako by jim dovolilo tvrdit, že nebezpečí spojené s covidem se neprokázalo.
To, společně s papalášstvím politiků, často protichůdnými nařízeními vlády a vlnou covidových dezinformací, vyhnalo část frustrovaných lidí do ulic. A skeptiky nezastavily ani násobně vyšší počty nakažených a mrtvých. Vždyť jen v Česku za rok 2020 zemřelo o sedmnáct tisíc lidí více než za ten předchozí…
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Každý návrh uvolnění je projev cynizmu. Co si myslet o politicích, kteří chtějí o velikonocích zrušit kontroly na hranicích okresů, otevřít obchody a hospody, vypustit do přírody chataře a chalupáře a pustit do domovů důchodců kdekoho?
Koho nakazím na mé chalupě?
Toho, kdo vás navštíví.
Pokud tam, budete sedět na prdeli u sebe, tak nikoho. Ale jestli jste jako většina ,co si myslí že „na chalupě přeci nikoho nenakazí“ a budou jak utžený z řetězu…..lést ke známým „vedle“, podívat se tuhle, přeci sme tam teď dlouho nebyli a tam potkáte další takové a pod. takových příkladů je spousta, tak je to prostě zase průser.
Podívejte se na to logicky, takhle to roznášet můžete stejně doma taky, když doma budete trajdat po sousedech. Není v tom rozdíl.
Ty uzavírky okresů (by) měly jediný smysl, pokud by u nás byly nakaženy pouze jen určité lokality – aby se to nešířilo z nich ven. Ale tak to sakra není – je to rozšířené po celém území,
Odpovídáte si příliš jednoduše (a tudíž nesprávně) na složitý problém. Jeden z velkých zdrojů nedůvěry (mimo dezinformační mašinérii) je, že opatření jsou v mnoha případech nelogická a neberou v úvahu nezamýšlené důsledky (například: zkrácení provozní doby vede k větší koncentraci lidí tu v obchodech, tu na úřadech, atd.).
To co potřebujeme, je ponechat opatření která jsou účinná (RRRR, masivní testování a trasování, kompenzace, zrychlení očkování), snadno dodržovatelná a naopak uvolnit ta příliš komplikovaná, nebo ta která jsou totálním nesmyslem a která brání lidem respektovat cokoliv (například roušky venku, noční vycházení, pokud ještě platí…apod).
V současné atmosféře totální deziluze (ze státu), chaosu (z kroků vlády), nepochopení a naštvanosti je nesmírně obtížné stanovit sa od komunikovat jakákoliv opatření byť by byla seberozumnější. Za tento stav je z velké většiny zodpovědná vláda.
Revize a úprava opatření na základě dat (jejich sběr a publikace je další obří průser vlády) je ale namístě vždy! Nemůžeme jenom sedět doma za pecí a čekat až se to přežene.
Ústavní soud se k tomu vyslovil poměrně jednoznačně. Omezení ústavních práv a svobod je jistě možné, a to i ze zdravotních důvodů – jenže až po podrobném zdůvodnění. Takže žádné „protože je covid“, a šmitec,. ale hezky podrobně “ “ do domova důchodců“ nesmí návštěvy – a to prosím ani s respirátorem F3 (třeba), a to ani při provedení PCR testu na covid, protože „na základě studie prof xx“ se prokázalo že tahle opatření vůbec šíření covidu nebrání, což potvrdili i profesoři a,b,c,de??
Lekařsky asi nesmysl, ale právnicky by to mělo stačit, když se pod ten názor ti profesoři /čímž nemyslím Blatného), podepíšou
Nebýt zauzlovaného pávnického myšlení, bylo by vše jedndušší a v zásadě by stačilo Mojžíšovo desatero přikázání, s vysvětlením pojmů, případně, s drobným dobovým přizpůsobením. Český Ústavní soud je jedním z nositelů zauzlování právnického, bohužel nikoliv právního, jazyka a myšlení. Nelze jim to vyčítat, byli tak od mládí učeni. Nápravě by velmi pomohlo, kdyby soudci byli volení, třeba na pět let a to jen třeba dvakrát za sebou a více ne.
Škoda, že jste se toho neujal vy! Tak hluboká moudra tady nepadnou na vládní úrodnou půdu ani náhodou!
Přitom by stačilo tak málo! Eliminovat hlupáky!
To jako čeho? Nejsem právník, protože za mých mladých let platilo: „Milostivá paní, to vaše dítě je úplně blbé, dejte ho na práva. Tam stačí umět se učit nazpaměť, myšlení je tam vždy na obtíž“. A tak nejsa právník, zabýval jsem se smysluplnější činností v užitečném oboru, ve výrobě léčiv na vážné choroby.
A nejde o moudra, jde o názor na právníky a jejich výtvory, jak jsem je, až na pár výjimek, které počtem ani nepotvrzovali pravidlo, poznal za svůj dlouhý život.
Děkuji, velice dobře popsáno, i s tím závěrem , apatie – jinak už se současný stav občanů nazvat nedá..
I s tím, že ani na ten vládou slibovaný termín „do léta“ se nedá spoléhat, a rozhodně už ani to nebude návrat do normality.
Lidé už si na to s ohnutými zády začínají zvykat, jako za totality. Nakonec, už vidí co je čeká potom, nyní EU zaváděné covid-pasy, bez kterých už je nepustí ani za hranice, ale možná ani tady do hospody, nebo na fotbal..
Pandemie, ať si o jejím původci myslíme že se vivinul v přírodě, nebo byl záměrně vyvinut v laboratoři lidmi, je přírodní katastrofou svým rozsahem a průběhem. Odvolávat se na sliby třeba vlád, když už to byla ta pandemie jednou spuštěna, je holý nesmysl, protože nikdo neví jak bude pokračovat. Pandemie jako jev má tolik stupňů volnosti,je ovlivněna tolika faktory, které z principu věci nelze předvídat. Vyčítání vládám že neví, že slibují a neplní je, z tohoto hlediska obyčejným hrubým populismem a neváham říct, sprostým populismem.
Tak vivnul nebo vyvinul? Škoda, že jste se neujal gramatiky a jen nesmyslně kecáte!
Vyvinul. Už jsem vypnul korekce podle Windows.
Nesvádějte svoji neschopnost na na nějaké korekce! Napsal jste to v jedné větě jednou blbě a podruhé dobře!
Jak to, že jsme nic nevěděli? Babiš už tehdy věděl „všecko“! Měli jsme všeho dost a opozice jen strašila….
Vždyť je to nejlepší krizový manažer a má největší schopnosti k řešení čehokoliv! A když ho podpoří ještě Havlíček, je to jasné ….. bylo by to k smíchu, kdyby to nebyla tragická katastrofa, takový trouba v čele státu!
Proč jste se toho neujal Vy Tondach? Kam se na Vás hrabe Babiš! Vždyť Vy jistě víte, přesně co se má a nemá při pandemii covidu-19 dělat, Vy byste dělal všechno dobře. Je to od Vás přímo škaredé, že jste se na nás vykašlal a nevystřídal ta vládní a medicínská nemehla. Proč jste nám všem nepomohl???
To je opravdu argument, že? Ale vám naprosto odpovídající!