S Českou republikou se do množství pěstované řepky olejky může v Evropě rovnat pouze Estonsko. V obou zemích nezaměnitelně žlutá rostlina zaujímá statisticky bezmála 14 % veškeré orné půdy. Je to nejvíce v celé Evropě. 

Podle údajů českého ministerstva zemědělství v osevních postupech zaujímala řepka na českých polích dokonce podíl 20 %.

„Řepka ozimá pro sklizeň v roce 2017 byla vyseta na ploše 407 tis. ha, proti předchozímu roku jde o přírůstek 14 tisíc hektarů,“ podotýká za ministerstvo zemědělství mluvčí Markéta Ježková.

Pro mezinárodní srovnání však pro účely tohoto textu vycházíme z údajů Eurostatu, který Česku ve svých statistikách přiznává „jen“ 366 tisíc hektarů řepky.

Vesnice v žlutém obklíčení

Třetím největším pěstitelem řepky v Evropě (opět v poměru k celkové ploše orné půdy) je Velká Británie. Kupříkladu Slovensko řepku pěstuje na 8,8 % své orné půdy, srovnatelné Rakousko jen na necelých třech procentech.

„Rakousko je země k níž máme blízko geograficky i historicky a je to zároveň ukázka toho, jak by mohlo ideálně vypadat i české zemědělství,“ říká odborník na zemědělství a venkov František Havlát.

Zdroj dat: Eurostat

V české krajině řepka místy působí tak, že je to snad jediná plodina, jež se v Česku pěstuje. Ve skutečnosti je suverénně nejpěstovanější českou plodinou pšenice (následovaná právě řepkou).

Dojem všudypřítomnosti řepky podle Josefa Stehlíka, předsedy Asociace soukromého zemědělství, podporuje fakt, že v Česku zemědělské podniky hospodaří na velkých scelených plochách . „Některé podniky řepku vysévají třeba na rozsah celého katastru a najednou máte kolem jedné malé vesnice jedno obrovské pole plné řepky. V tom jsme unikátem v celé Evropské unii,“ říká Stehlík.

©ZDROJ: Eurostat, údaje v procentech – řepka na oseté ploše dané země

„Česko je v Evropě řepkařskou velmocí. Plochy, které uvolnily tradiční plodiny jako brambory či cukrová řepa, obsadila řepka. Má výhodu v tom, že  má prakticky neomezený odbyt,“ vysvětluje Stehlík.

Dva roky pro Babišův Preol

Prim v pěstování i zpracování řepky hraje zemědělský holding Agrofert. „Veřejnost je často vystavena tvrzení, že bez řepky by Agrofert nemohl prosperovat. Je to mýtus,“ namítá mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Naše společnosti měly v roce 2016 oseto řepkou 19 536 hektarů půdy. Jde tedy o necelých pět procent z veškeré zemědělské půdy v České republice oseté řepkou ozimou. Zároveň se jedná o 17 % celkové výměry zemědělské půdy, kterou společnosti koncernu Agrofert obdělávají,“ dodal pro HlídacíPes.org  Hanzelka.

Zemědělci ale upozorňují na to, že Agrofert je tím na maximu možného. „Myslím, že 15 – 17 % je maximum možného zastoupení v osevním postupu. Když se jedna plodina na poli často opakuje, tlak škůdců a chorob je tak velký, že je to natolik finančně náročné, že se to potom nevyplácí,“ říká Josef Stehlík.

Pro Agrofert je řepka výhodná i s ohledem na produkci biopaliv. Firma Preol spadající pod Agrofert je od roku 2015 jediným českým výrobcem metylesteru řepkového oleje.

To by se mělo změnit zhruba v polovině letošního roku, kdy chce dříve zastavenou výrobu v ústecké společnosti Kratolia spustit její nový majitel, firma Chemoprojekt.

Řepka je ale pro Agrofert dobrý byznys již dlouho před sklizní. „Agrofert má u řepky kompletní uzavřený cyklus. Na jedné straně dodávají osiva, hnojiva, pesticidy a pak řepku vykupují,“ upozorňuje Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství.

Nutné výdaje jen na osivo, hnojiva a postřiky odhaduje na 15 tisíc až 20 tisíc korun na hektar. Při oseté ploše 400 tisíc hektarů jde jen u těchto „mandatorních výdajů“ na spodní hranici odhadu o částku šesti miliard korun ročně.