Covid přinesl novou šanci i pro organizovaný zločin. Zločinecké skupiny zneužívají zranitelného postavení lidí, firem i veřejných institucí. I když se ale povede zkrotit samotný virus, situace může dál eskalovat, protože ekonomické a sociální dopady pandemie budou organizovanému zločinu dál nahrávat. Evropská komise se chce proto v příštích letech zaměřit na to, jak zločinecké skupiny připravit o zdroje financování.

Současná krize opět potvrdila, že klíčovou charakteristikou zločineckých sítí je jejich schopnost rychle se přizpůsobit změnám prostředí, ve kterém operují. Nové překážky pro běžné lidi znamenají pro tyto skupiny nové příležitosti. Právě na to upozorňuje nová zpráva agentury Europol, podle které organizovaný zločin nikdy nebyl pro EU a její občany takovou hrozbou jako nyní.

Zpráva upozorňuje například na to, že největší podíl zločineckých sítí na území EU (40 procent) se věnuje obchodu s drogami. Další časté zločiny zahrnují vykořisťování lidí a obchodování s nimi, pašování migrantů, online a offline podvody a majetkovou trestnou činnost. Podle dostupných dat se také zdá, že zločinci čím dál častěji využívají násilí, zvedá se i jeho intenzita.

Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Podle experta na organizovaný zločin z Vysoké školy AMBIS Tomáše Šmída trendy popsané Europolem vcelku odpovídají skutečnosti. „Nejkřiklavějším“ odvětvím organizovaného zločinu je dle jeho slov obchod s lidmi, který se i z hlediska kriminálních zisků svou lukrativností vyrovnává obchodování s narkotiky.

„Při obchodování s lidmi dochází k přímé destrukci lidské důstojnosti a fatálnímu porušování základních lidských práv a svobod. Přesto je v řadě ohledů tento kriminální byznys méně riskantní než obchod s narkotiky, který, ačkoliv je sice taktéž velmi amorální a nemilosrdný, přece jen v sobě obsahuje alespoň teoretický mezikrok v podobě rozhodnutí ,začít brát drogy‘,“ upozorňuje Šmíd.

Vzhledem k „zesíleným a až živelným“ migračním procesům v posledních pěti až šesti letech se podle něj z obchodování s lidmi stává skutečně celoevropský problém, jelikož velkou část ilegální migrace přinejmenším koordinují zločinecké sítě. „A zvláštní pozornost by měla být věnována subtypu tohoto zločinu – obchodování s dětmi a jejich sexuální vykořisťování a zneužívání,“ zdůrazňuje Šmíd.

Najít a zavřít zdroje peněz

Zmíněná analýza Europolu se stala základním kamenem nové strategie společného postupu v příštích pěti letech, kterou 14. dubna představila Evropská komise. Ta věnuje speciální pozornost zmiňovanému obchodování s lidmi, ke kterému představila i zvláštní strategii.

„Sedmdesát procent zločineckých skupin působí ve více než třech členských státech. Rychle se přizpůsobily podmínkám koronavirové pandemie, přesunuly se online a prodávají falešné či neexistující léky,“ upozornila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová s tím, že se dosud podařilo odhalit pokusy o podvodný prodej více než jedné miliardy dávek očkovacích látek proti nemoci covid-19.

„Přejdeme od příležitostné policejní spolupráce ke stálým policejním partnerstvím a budeme sledovat peníze, abychom zadrželi pachatele trestné činnosti prostřednictvím finančního vyšetřování,“ nastínila některé unijní plány pro příštích pět let Johanssonová.

Právě boj proti financování zločinu je klíčem k úspěchu. Statistiky však zatím nejsou příliš lichotivé, pouze jedno procento majetku z trestné činnosti se daří zkonfiskovat. Komise proto navrhne revizi společných pravidel EU v této oblasti, zaměří se také na nové nástroje pro boj proti praní peněz nebo na zhodnocení stávajících protikorupčních pravidel.

„Strategii Komise v oblasti organizovaného zločinu velmi vítám, protože neustále opakuji, že stejně jako u terorismu, hlavním úkolem EU je rozvíjet justiční spolupráci, spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami a obecně podpořit efektivní vyšetřování. Musí být nastaven společný rámec a rozsudek vydaný v jednom členském státě musí platit i v těch ostatních,“ říká český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který se tématu věnuje.

Evropská komise chce reagovat i na to, že pachatelé často fungují online a nechávají za sebou digitální stopy. „Vzhledem k tomu, že 80 procent trestných činů má digitální složku, potřebují donucovací a soudní orgány rychlý přístup k digitálním stopám a důkazům. Rovněž musí využívat moderní technologie a být vybaveny nástroji a dovednostmi, aby udržely krok s moderními způsoby páchání trestných činů,“ připouští ve svých plánech Komise.

Policejní zásahy? Jen uvnitř státu

Společný postup proti organizovanému zločinu má řadu výhod. „Na druhou stranu je třeba brát v potaz, že EU je stále společenstvím suverénních států a představa, že by měli například policisté členské země A právo k donucovacím zásahům v zemi B, s sebou nese velmi konfliktní potenciál a značná rizika,“ připouští Tomáš Šmíd.

Právo na legitimní užití násilí by podle Šmída mělo zůstat výlučně v pravomocích státu, na jehož území ke zločinům dochází, a měli by ho realizovat jen příslušníci bezpečnostních složek, tedy primárně policie. „To ale nemění nic na tom, že společné vyšetřovací týmy Europolu jsou dobrý a důležitý nástroj v boji s mezinárodním či přeshraničním organizovaným zločinem,“ dodává.

Práci Europolu oceňuje také europoslanec Tomáš Zdechovský. Měl by však podle něj ještě intenzivněji spolupracovat s dalšími zásadními agenturami a úřady, jakou jsou Interpol, Eurojust nebo OLAF. Komise plánuje zahájit jednání právě s Interpolem, což je na EU nezávislá mezinárodní policejní organizace.