Zemanův milionový výlet: jaký byl účet za návštěvu starých přátel ve Vídni
Prezidentova tradiční dovolená na Vysočině má evokovat zasloužený odpočinek hlavy státu. Faktem však je, že část oficiálního Zemanova programu se už déle nese spíše v lehčím „dovolenkovém“ tempu. Dobře to ilustruje srovnání dvou Zemanových cest do Rakouska. Zatímco ještě před dvěma lety byla jeho návštěva Vídně skutečně pracovní, letos šlo o čistě zdvořilostní dvoudenní pobyt, který měl spíše narušit debatu o prezidentově nicnedělání. HlídacíPes.org dal dohromady účet za tuto zatím poslední Zemanovu zahraniční cestu.
Krátké jednání prezidentů, tisková konference a oběd. Oficiální program prezidenta při návštěvě Vídně letos v červnu začínal až v 11 hodin dopoledne a celkem se vešel zhruba do 150 minut. I tak byla ale návštěva dvoudenní, když prezident s delegací přiletěl do Vídně už o den dříve.
Související články
Na tykačku s prezidentem: „Můžeš trošku zmínit to svoje setkání?“ prosí reportér Zemana
Zeman se soukromě potkal s Eduardem Harantem z české krajanské komunity a také se svými starými známými z rakouské politiky – exprezidentem Heinzem Fischerem a exkancléřem Franzem Vranitzkym.
S nimi se sešel i při své předchozí návštěvě Vídně v dubnu 2019, tehdy ale během tří dnů v Rakousku stihl i další aktivity, jež se od hlavy státu při podobných cestách očekávají.
Zúčastnil se zasedání Česko-rakouského hospodářského fóra, sešel se s krajany i zástupci českých a rakouských příhraničních regionů a navštívil rakouský parlament. Čas našel i na Norberta Hofera z opoziční strany Svobodných, kterého předtím podporoval v kandidatuře na rakouského prezidenta právě proti stávající hlavě státu Alexanderu Van der Bellenovi – toho Zeman mimochodem oslovuje „Milý Sašo“.
Statisíce za hotel i letadlo
To, že byla Zemanova předloňská návštěva Vídně podle diplomatické terminologie oficiální a ta letošní „jen“ pracovní, však nesrovnatelně volnější itinerář poslední cesty příliš neospravedlňuje.
Letošní Zemanův program se podle dostupných informací odehrál převážně v hotelu a jeho oficiální část pak v nedalekém Hofburgu. I taková nijak komplikovaná cesta se zhruba dvacetičlennou delegací však státní rozpočet přišla na částku výrazně převyšující půl milionu korun. Vyplývá to z faktur, které HlídacíPes.org získal od ministerstva zahraničí na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Zahraniční cesty prezidenta republiky se finančně pokrývají z několika zdrojů. Kromě samotné Kanceláře prezidenta republiky se na nich výrazně podílí právě ministerstvo zahraničí, dále ministerstvo obrany, které platí dopravu vládním letadlem, případně ministerstvo vnitra. Potvrzuje to i červnové usnesení vlády, kterým kabinet náklady na Zemanovu cestu do Vídně schválil. Konkrétní celková suma v něm chybí, základní představu si však i s využitím zmíněných faktur udělat můžeme.
Ministerstvo zahraničí proplatilo delegaci náklady za ubytování, pronájem vozů pro prezidentskou kolonu ve Vídni, část tlumočnických služeb, květinový dar a oběd pro část delegace v restauraci vedle Hofburgu. Celkově šlo o faktury za 15 966 eur, tedy asi 415 tisíc korun.
Faktura za ubytování prezidentské delegace a přípravného týmu při návštěvě Miloše Zemana ve Vídni. Foto: HlídacíPes.org
K tomu je třeba připočíst náklady na cestu proplácené z dalších zmiňovaných zdrojů, tedy především z ministerstva obrany na dopravu leteckým speciálem, z ministerstva vnitra na zajištění ochrany ústavních činitelů a z rozpočtu dalších vysílajících organizací na cestovní náklady těch členů delegace, kteří nepracují ani v Kanceláři prezidenta republiky, ani na ministerstvu zahraničí.
„Náklady na přepravu delegace prezidenta republiky Miloše Zemana při dvoudenní návštěvě Rakouska budou v plné výši vyčísleny až na konci tohoto měsíce. V tuto chvíli tedy nejsme schopni poskytnout kompletní částku. Odhadovat nebudeme,“ odpovědělo na dotaz HlídacíPes.org ministerstvo obrany.
Příště vlakem?
Z jiných údajů o nákladech na cesty vládním speciálem (například Senátem původně kalkulované náklady na let šéfa horní komory s delegací na Tchaj-wan ve výši čtyři miliony korun) však lze odvodit, že by ani v případě výrazně kratšího letu do Vídně a zpět nešlo o zanedbatelnou sumu.
Kolik za podobné cesty platí samotná prezidentská kancelář, lze vyčíst z účtu za zmíněnou předchozí návštěvu Miloše Zemana v Rakousku v roce 2019, kdy Hrad vlastní výdaje na cestu vyčíslil na zhruba 125 tisíc korun.
Dohromady i s leteckou dopravou tedy mohla prezidentova programově nenáročná dvoudenní cesta za starými přáteli z rakouské politiky české daňové poplatníky přijít na částku kolem milionu korun.
Za zmínku stojí, že jak Van der Bellen, tak jeho předchůdce ve funkci rakouského prezidenta Heinz Fischer přijeli v minulých letech na návštěvu Prahy vlakem. Český prezident ovšem i do sousední země důsledně létá – a tomu odpovídají i vyšší náklady.
Jakkoli milionová suma za dvoudenní výlet hlavy státu do Rakouska nevypadá v kontextu stamilionových hradních výdajů nijak hrozivě, dosti kontrastuje s každoroční pózou lidového prezidenta, který si na dovolené vystačí jen s bodyguardy a gumovým člunem u rybníka na Vysočině.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Už žádné příště! Ani vlakem ne!
Jaký byl účel návštěvy – popovídat si u přátel? Soukromá cesta – zaplatit ze svého.
Jenom ne vlakem. Jak se tak dívám, za jízdenkau Praha – Videň a zpět chtějí naše drahé České dráhy v Bussiness class přes 4000 :))) Krát 50 osob…
Kolik stál zbytečný výlet Tchajwance a zbytečných senátorů?
Na Tachajwan jeli senátoři po návštěvách jako hradní čučkař nebo s českými byznysmeny navazovat nové kontakty a investiční příležitosti. B je správně. Mimochodem už se našel čínský čučkařův poradce?
Čínský poradce hradního čučkaře se nenašel a za své vzaly i 100 miliardové čínské investice v Česku, které Zeman slíbil do konce roku po návratu ze své poslední cesty do Číny. Jako obvykle lhal a nenašel se nikdo, kdo by jej kvůli lhaní zažaloval.
Letadlo údajně mezi 3 a 4 miliony, diety, dárky, netroufnu si odhadnout. I kdyby to přišlo na 20 milionů tak je to jen prkotina. Co to je proti propadu Škody na čínském trhu, nebo pokles počtu čínských turistů u nás. Tam už jde o miliardy.
Ani není proč.
Plakat nad náklady na cestování hlavy státu není moc přínosné. V porovnání s náklady hlav velmocí jde jen o drobné. Nejlevnější by zřejmě v republikánském zřízení bylo privilegovaný symbol státní moci typu krále nebo prezidenta nemít. Ale pokud mají občané pocit, že to stát zlidšťuje a pokud politici potřebují hračku a privilegovanou figuru typu prezidenta, pak jde o náklady, s kterými jsou srozuměni.
My nemáme prezidenta, ale máme invalidního důchodce, který je celý rok zalezený na Hradě a neplní své povinnosti vyplývající z Ústavy ČR.
Vždy při takovémto hodnocení Miloše Zemana – jako prezidenta, si připomínám zdravotní stav Václava Havla, který se tedy stal nejprve prezidentem ČSSR ve svých 53 letech a „končil“ své prezidentství – ale už ,bohužel, jen ČR, v březnu 2003 ve věku cca 66 a půl roku. .. Miloš Zeman byl napoprvé zvolen 2013 – to mu bylo necelých 69 let… Jaké “ zdravotní duhy a neduhy“ měl každý z nich, tak to si může každý odvodit sám, jak se třeba oba stavěli (a staví) k alkoholu a cigaretám (asi podobně)… Čili nakonec, Miloši Zemanovi je nyní více jak 77 let a Václav Havel bude mít v prosinci letos 10 let úmrtí – tehdy krátce po 75 narozeninách, ale ve zdravotním stavu po několik předchozích let… ?
Kdyby… Zeman udělal pro ČR tolik co Václav Havel, tak by jistě bylo jeho hodnocení jiné.
Zeman, jako loutkový prezident dělá ČR akorát ostudu @ proto ani nemůže mít nějakou úctu.
Prezidentský úřad sám silně dehonestuje.
K tomu já přidávám otázku ? Co například udělal Václav Havel u svých nejlepších přátel v USA, aby nám tito přátelé také zrušili víza (jako my jim okamžitě po r.1989) ? A odpověď – nikdy jsem neslyšel, že by svých častých návratech z USA se jakkoliv – byť i okrajově, zmínil, že tento stav v USA vznesl jako požadavek. A přitom v závěru filmu o něm mu tehdejší prez. Bush starší říká do ucha, aby své požadavky kongresu sdělil.. To Lech Kaczynski – tehdy coby primátor Varšavy, řekl, že pokud do USA nemůže běžný Polák, tak on do USA také nepojede. A chlapci z USA zrušili Polsku víza až v závěru r.2019… To jen na okraj chvály V.H.
Kdyby Václavu Havlovi česká komunistická vězeňské správa tak systematicky nelikvidovala zdraví, patrně by se dožil vyššího věku v lepší kondici (i přes svoje kuřáctvi)(je taky otázkou, co bylo driv: V.H. vězeň nebo V.H. kurak? A kauzality plynoucí z jednoho či druheho statutu?). A tedy srovnávat buranskeho opilce s někým, kdo tuto zemi vrátil na světové mapy, je snad vtip! DB
To, že ty jsi nikdy nic neslyšel, znamená akorát to, že jsi hluchý. Bezvízový styk je především otázka dlouhodobého odborného vyjednávání ministerstev zahraničí a nikoli nějakých dojmů diskuzního diletanta o co měl kdo žádat. Soudě dle toho nesmyslu, co jsi vyplodil, je tvým nejoblíbenějším prezidentem Klaus, protože za jeho mandátu, byla zrušena vízová povinnost s USA.
pro D.Burdych ,
to že V.Havel byl ve vězení nijak nezpochybňuji, bylo to cca 4,5 roku. Nevím ale jaký tam měl režim, podle toho co psal tehdy p.Olze tak ona mu měla přinést nějaké „chuťovky“ na jím tam pořádaný „piknik“ (nějak takto podobně je to popsáno v publikaci „Dopisy Olze“…). On si ten „svůj způsob žití proti režimu“ vybral dobrovolně (takto to nějak uváděl i další disident z první řady disidentů Jan Ruml…). Já vždycky se to snažím porovnávat s Nelsonem Mandelou, který byl zavřený v JAR více jak 27 let – a to ještě i v době, kdy byl u nás už. V.Havel prezidentem… Oni jsou někdy porovnáváni spolu jako „charakteři…“ A kouřit a pít – v určité míře, ho také nikdo nenutil…
pro Pavel,
to že bezvízový styk se musí dojednat mezi státy, je dozajista pravda. Ale tady to bylo jednostranné, my jsme vůči USA zrušili víza natotata a možná ještě jako ČSSR, ale recipročně se tak nestalo – a ani od nás z tehdejší politické garnitury se to neprosazovalo… To že to potom někdy v r.2007 udělali partyzánsky Topolánek s Langerem, je věc jiná. A myslím si, že na tom neměl žádný výrazný počin Václav Klaus – ten byl tehdy s USA spíše na kordy, protože správně odmítal válku v Iráku na základě vylhaných argumentů – o tom svědčil i tehdejší „klinč“ s jejich velvyslancem Craigem Stapletonem, protože mu tehdy osobně řekl, že „ty (údajné) ZHN tam mohou z USA dovézt, aby si to odůvodnili… A s tím Kaczynskim, tak to je právě ten rozdíl v charakteru, že Kaczynski to řekl veřejně otevřeně a Václav Havel u nás k tomu mlčel…
Prezident a je úplně jedno, že nyní je to kritizovaný Miloš Zeman, má právo a povinnosti rozvíjet vztahy hlavně se sousedy, nechápu v čem je problém, to se má hlava státu ubytovat v kempu nebo jít do Vídně pěšky, jakl dříve chodili řemeslníci?