Zemanova sázka na vysněnou vstupenku do Bílého domu
I když se to obdivovatelům Kremlu bude zdát vysoce podezřelé, v diplomacii není vyšší mety než je oficiální přijetí americkým prezidentem v Bílém domě. Posledním českým prezidentem, který se toho dočkal, byl opakovaně Václav Havel. Václav Klaus čekal marně celých deset let. Miloš Zeman zatím též – jakkoli se Hrad již od jeho nástupu do prezidentské funkce netajil tím, že na oficiálním přijetí intenzivně pracuje.
Vzhledem k zahraničně-politické orientaci Miloše Zemana na Rusko a Čínu i jeho – jemně řečeno – ne příliš diplomatické a reprezentativní pověsti se toho za úřadování Baracka Obamy nedočkal. I když snaha byla veliká.
Bush ano, Obama ne
“Od počátku pravidelně komunikuji s naším velvyslancem v USA, s americkým velvyslancem v Praze, po řadě let strávených v USA mám samozřejmě i svoji velmi slušnou síť vlastních amerických obchodních a politických kontaktů v Obamově administrativě. Návštěva přijde v souvislosti s postupným navršením agendy tak, aby to byl dialog podstatný a se skutečným obsahem. Aby nešlo jen o tu fotku, to by bylo zatraceně málo,” řekl v roce 2013 šéf zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček.
Kontakty zjevně nestačily a tak Zeman do USA jezdí jen na „hromadné akce“ typu Valné shromáždění OSN, kde je i nyní.
Nutno připomenout, že Miloš Zeman, tehdy v roli českého premiéra, už jednou v Bílém domě byl.
V listopadu 2001 ho přijal tehdejší americký prezident George W. Bush – krátce po útocích z 11. září spolu jednali o terorismu, výměně informací tajných služeb či rozšíření NATO.
Historie si ale bude pamatovat především to, že Zeman Bushovi předal nepotvrzenou a jak se později ukázalo také nepravdivou informace o údajném setkání strůjce atentátů z 11. září 2001 Muhammada Atty s iráckým agentem v Praze.
Práce na „návratu“ do Bílého domu se nedaří. A tak se alespoň Zemanovo P.R. oddělení snažilo každou jeho společnou fotku, na níž se mihl s americkým prezidentem Obamou, prezentovat jako „koukejte, kdo se to baví s naším prezidentem!“.
Jenže žádné oficiální dvoustranné jednání se ale nikdy nekonalo a již ani konat nebude.
Sázka na přízeň Trumpa
I proto už Zeman odhodil diplomatické rukavice a v rozhovoru pro iDnes a s Obamou na dálku „skoncoval“. Správně si též spočítal, že Hillary Clintonová by měla řadu lepších partnerů k debatě, než je současný český prezident a prohlásil, že se sice nechce vměšovat do americké politiky, ale že on by volil Donalda Trumpa.
Tahle sázka na kontroverzního republikánského kandidáta s ohledem na žádanou vstupenku do Bílého domu naprosto dává smysl.
Hynek Kmoníček se stane velvyslancem v USA. Přijede v době, kdy se bude kompletně měnit administrativa a to bude ideální čas přihlásit se o zásluhy českého hradního pána. Samozřejmě – pokud vyhraje Trump.
Otázkou je, zda by i přes tohle snaživé hlášení se o pozornost stále nebude Zeman pod Trumpovou rozlišovací schopnost.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Ale jistě že nebude přijat. Ale to nemá nic společného s tím že jde „o Zemana“.
Je v tom čístá matematika, takže jí prosím vezměme na vědomí.
Na světě je ca 200 států. Počítejme oficiální delší setkání amerického prezidenta s jedním z nich (včetně přípravy, bezpečnosti, atd) tak na 5 dní. Vyjde nám že na setkání se všemi prezidenty světa by potřeboval americký prezidet tisíc dnů, tedy 3 roky. Když vezmeme dále do úvahy že funkční období prezidentů je kolem 5 let, zjistíme že jak by skončil,mohl by začít od začátku znovu. Kormě jiné své práce kromě toho že se s některým z nich ze světových velmocí potřebuje scházet a jednat častěji kvůli řešení globálních krizí.
Takže se prosím smiřme s tím, že na dlouho stačí,že se americký prezident setkal kdysi s Havlem. A i s ním ani ne tak proto že to byl „Havel“. Ale proto že po rozpadu sovětské moci ve střední Evropě setkal postupně se zástupci všech neodemoratických států ve střední Evropě. A teď máme utrum. Jestli chceme nějaké pocty, tak to musíme do Bruselu, tam to máme i blíž..
Ať máme názory na ty naše presidenty jakékoliv, pokud byl Havel jako československý/český president přijat v Bílém domě opakovaně, asi se v tom dost odrazila jeho osobní reputace (kterou měl ve světě, hl. na Západě velkou). Víceméně by se to dalo srovnat třeba s Mandelou. Je pravda, že Zeman je z pohledu USA jen jedním ze státníků z plejády zemí střední, středovýchodní Evropy.
No v tom je právě ta potíž.. Z tehdejší reputace pana Havla se zdálo že by v jeho jednání ve funkci prezidenta našeho státu mohlo být víc než pusté filozfické moralizování nad „zkázou dnešního světa“. Jenže nebylo, už v době, kdy Havel na Hradě filozofoval a „měl mezinárodní repuaci“..tak se pod Hradem vesele kradlo, porušovaly se morální, právní i demokratické principy,a dokonce se postupně potichu zastavilo i vyšetřování konkrétních komunistických zločinců – těch kteří ještě mohli být potrestáni. A jestli myslím „pod Hradem, tak tím myslím i reálně politiky našich vlád
Jenže, takových „lidových filozofů“ si může i americký prezident najít po světě kolik chce, čili zájem o tuhle „zemičku ve střední Evropě rychle opadl..
Máte pravdu. Dodal bych jen, že on si tu reputaci vysloužil jako disident, politický vězeň, duchovní bojovník proti totalitnímu režimu. To, co se dělo za jeho presidentství, je věc jiná. Doba po r. 1989 tomu nahrávala – transformace nejen politická, ale i společensko-ekonomická, a s tím spojený chaos. Otázka je, do jaké míry to spojovat přímo s Havlem (tedy kromě amnestie, příp. něčeho jiného). Trochu odbočím do širší roviny, ale tady se pod jeho vlivem vžil výraz „blbá nálada“ – a on sám už někdy počátkem 90.let tvrdil, že jako president nemá takové pravomoci, doslova, že není „osvícený despota“, aby zařídil blaho všech občanů. Před časem hovořil pan Špaček, jako jeho obhájce, o tom, jak ho, Havla, osobně mrzelo, když si lidé přímo s ním spojovali naděje a následně zklamání, kterých se jim po r. 1989 dostalo třeba i jen v osobním životě. Ale to už jsme zase asi někde jinde… Ano, v každém případě jeho „morální autorita“, už přímo „pod tím Hradem“, nepůsobila.
No to je právě to co jsem měl na mysli , jak píšete „..To, co se dělo za jeho presidentství, „..
Protože, jestli byla nějaký čas Havlovi světově uznávána jeho reputace, tak přirozeně ti cizí státníci (ale i cizí novináři) podrobně sledovali jak zavádí své ohromné myšlenky ve státě jehož je prezidentem. A když zjistili že vůbec, tak ztratili zájem, jak jsem psal „lidovyćh planých filozofů“ si můžou najít každý rok po světě spoustu.
Abych to nenechal jen na něm, asi je nutné říct že hlavním důvodem je ústavně daná naproto minimální účast prezidenta na řízení státu a řešení jeho problémů – on je skutečně hlavně kladeč věnců a řečník. (To by si měli uvědomit i ti kdož straší Zemanem). I když si myslím že Havel se svou mezinárodní reputací měl šanci to u nás dokázat (třeba jako výše zmíněný Mandela) . Ale o to už asi Havel nestál,jako prezident jít do kontroverznch sporů s politiky, adresně krizizovat jejich jednání, požadovat změny říkat lidem pravdu i o nových konkrétních politických chybách..namísto toho už jen filozofoval o „blbé náladě“..
Nakonec,díky tehdejšímu zakonu přece věděl že jestli chce být znovu zvolen prezdentem, tak (si) ho musí zvolit politici, nikoliv občan´ě
Má to jeden háček. Pan Zeman už příštím prezidentem nebude i kdyby se všichni komunisti, staří STB, ruští agenti a naši kolaboranti stavěli na hlavu. Naše děti si zaslouží prezidenta na kterého mohou být hrdi.
Nejvíce komunistů je v ČSSD, ODS, KDU – ČSL a TOP09. Takže komunisté nemohou zvolit Zemana prezidentem. Tyto strany mají rozkaz ze USA a EU aby se vrátila volba do sněmovny a senátu aby byl prezidentem zkorumpovaný politik který bude plnit rozkazy USA a EU. Stejně to samé dělají nyní v Rakousku.
Milý pane Němče, kéž byste měl pravdu. To bychom ale museli jít k té (nesmyslně všelidové) prezidentské volbě opravdu všichni. Jak to uděláme? Zůstat na protest doma je krátkozraké a může způsobit katastrofu, tedy znovuzvolení! A hledání nástupce ? Další malér. Toto všechno bychom si mohli ušetřit, kdybychom se rozhodli napravit omyl roku 1918 a povolali na trůn krále; tím se zbavili této volby mezi špatným a horším…
Kdyby prezident Miloš Zeman tak zoufale stál o přijetí v Bílém domě, jak to maluje redaktor, patrně by se choval podstatně jinak. S rosolovitou páteří by se plazil před Obamovým kamarádek Shapirem asi jako Sobotka. Místo toho zakázal americkému velvyslanci vstup na Pražský hrad, protože ten se podle svého zvyku buransky vměšoval do vnitřních záležitostí státu. K setkání s americkým prezidentem by mohlo dojít, ale jen za podmínky Já pán, ty pán.
máte pravdu- ono ani není o co stát…
p. Břečťan nezklamal…..
Máme dobrého prezidenta a věřím, že bude i v dalším období…
Zklamat věrné čtenáře, to bych samozřejmě nemohl.
Souhlas se vším, co jste napsala, příjemný den.
Dobře a výstižně napsáno. 🙂
Zeman se v cizině neumí chovat.Tím čím oblbuje české občany, v zahraničí nemají žádnou váhu. Dokonce i Klaus se sešel s Obamou, že by Zeman po tom netoužil také ? Ema
Oni už Zemana nezvou ani do Západní Evropy.
Do OSN ho pustit musej, když se rozhodne poučovat svět, jinak ale o jeho moudra nikdo nestojí. Miloš Zeman je takovej prezident Husák, ten taky jezdil jen do Moskvy pro pochvaly a pro rozumy.
Bez urážky, to jste napsal skutečně sám nebo vám s tím někdo pomáhal?