Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Boby, zdroj

Dva vítězové „referenda o rodině“ na Slovensku. Poučení pro Česko

Za vítěze sobotního referenda se u našich východních sousedů prohlásily obě strany. K žádoucímu smíření nedochází, právě naopak. Kde se stala chyby a jak se z toho poučit?

Na Slovensku tuto sobotu proběhlo konzervativní „referendum o rodině“. Otázky byly (celé texty zde):

  • manželství je jen mezi mužem a ženou,
  • nemožnost adopce osobami stejného pohlaví
  • volitelnost vyučování sexuální výchovy a o eutanázii ve školách

Jeho výsledky v širším slova smyslu jsou velmi zajímavé i v ČR, kde se (zatím pomalu) zákon o obecném referendu připravuje (zatím spíše „zákon proti referendům“).

Šlo o první referendum na Slovensku vyhlášené díky občanské iniciativě – za referendem stála Aliancia za rodinu. Za předchozími 7 referendy od roku 1993 (s celkem 14 otázkami) stáli poslanci, strany a jednou odbory.

Sobotní referendum bylo nakonec neplatné kvůli nedostatečné účasti (21.4 %), neboť na Slovensku je nezvykle vysoká hranice nutné účasti 50 % všech voličů. Tuto hranici zatím překročilo jen 1 z dosavadních 8 referend (o vstupu do EU, účast 52 %). Lze to srovnat i s tím, že k posledním volbám do Národní rady (parlamentu) přišlo ani ne 60 % voličů, k volbě slovenského prezidenta 50 % a k volbám do Europarlamentu jen 13 %.

Rozhodující pro výsledek sobotního referenda nebylo, jak kdo hlasoval (zda „ano“, či „ne“), ale jen to, zda vůbec k referendu přišel. Výsledky byly u všech třech otázek více jak 90 % „ano“.

Jak už je vidět i z mapy, účast byla vyšší na severu (nejvíce Orava, Šariš, Spiš) než na jihu (nejméně Žitný ostrov a Gemer). Podobně vyšší účast byla na venkově oproti větším městům. Shrnuje to graf (co bod, to obec; jih je vlevo, sever vpravo; zelená přerušovaná čára označuje celkovou účast, červená plná nutnou 50% hranici):

Detailní diskuse rozdělení účasti (s grafy souvislostí mezi účastí a podílem katolíků v obci nebo se ziskem jednotlivých stran) v Denníku N.

Dva vítězové referend

Vysokou hranicí se tak ztrácí hlavní smysl referenda – demokraticky rozhodnout o záležitosti, která je podstatná pro dostatečně velkou skupinu lidí. A dospět tak k výsledku, který může přijmout – či se s ním alespoň smířit – většina lidí (alespoň těch demokraticky založených). Nyní ale kvůli vysoké hranici nevíme, kolik lidí je doopravdy „proti návrhu“ – nelze rozlišit na jedné straně „racionální voliče“, kteří nepřijdou záměrně, aby nebylo referendum platné, a lidi, kterým je to prostě jedno.

Takže nyní na Slovensku jsou vítězné obě strany a k žádnému žádoucímu smíření nedochází (dokonce díky kampaním před referendem je tomu spíše naopak).
Aliancia pre rodinu říká: „Občanská společnost ukazuje, že od státu, politiků, chce pro-rodinné politiky […].“ – a má to podpořené více jak 90% vítězstvím v referendu.

Naopak liberální bratislavská média, která byla proti otázkám v referendu, přišla s hlavními komentáři typu: „Konzervativci a lidé, kteří mají strach z moderního světa, pestrosti a vůbec 21. století, jsou [po referendu] oficiálně menšinou.“ (zde) Nebo: „Aliancia – údajně – pre rodinu utrpěla těžkou porážku.“ (zde) – a mají to podpořené neplatností referenda a „nízkou“ účastí (ač vítězná strana měla o polovinu více hlasů než přišlo voličů k platným eurovolbám)
Takže kvůli zákonnému nastavení vysoké hranice pro platnosti bylo referendum „zbytečné, nic se nevyřešilo.

Dvě vítězné strany po referendech jsou často ze stejného důvodu vysokého limitu nutné účasti i v ČR u obecních referend. A vysoká hranice nutné účasti je i jeden za zásadních problémů (ač ne ten nejzásadnější) návrhu zákona o obecném referendu v ČR, i když zde se navrhuje „jen“ 25%.

Tato vysoká hranice vede také k absurdnostem: Pokud by se nyní Aliancia pre rodinu zachovala racionálně, měla dát hlasovat o opačných otázkách – např. místo o „zákazu adopce dětí homosexuály“ o „možnosti adopce dětí homosexuály“. Účast na takovém referendu by byla velmi pravděpodobně také nedostatečná (tj. jedna „výhra“ Aliancie – mohli by tvrdit, že to lidé nechtějí) a těžko odhadovat samotný výsledek „ano“ vs. „ne“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

3 komentáře

  1. Roj napsal:

    Problém není ve výši hranice, ale v tom, že pro její dosažení se počítají i hlasy PROTI. Pak se odpůrci rozděli na dvě množiny. Jedna jde hlasovat proti, druhá k referendu nejde. Takže vyvolavači referenda mají zvýhodnění až 2:1, oproti odpůrcům. Ti nemohou dělat ani žádnou kampaň s jasným pokynem, co mají lidi udělat, aby zabránili prosazení požadavnků referendistů.
    Tohle nemá s demokracií nic společného.

    • Michal Škop napsal:

      Takto je to např. v Berlíně – je potřeba 25 % pro vítěznou stranu. Ale pořád to neřeší problém, kdy vítězná strana má třeba 24 % (což je ve srovnání s mnoha volbami pořád hodně lidí) a opět jsou „dvě vítězné strany“.

  2. Petr Moses napsal:

    Vítěz slovenských voleb získal o 8% víc hlasů než hlasy „ano“ v tomto referendu

Přidávání komentářů není povoleno