Ivo Rittig, Tomáš Hrdlička, pozemky v lukrativní části Prahy, státní úředníci, restituce. Zakladatelka Centra nezávislé investigace Eliška Hradilková Bártová popisuje pátrání v kauze, ve které jde o stamiliony korun. Materiál vznikl v rámci projektu Informací proti korupci, na jehož realizaci se podílel i HlídacíPes.org.

K případu podezřelých transakcí s restitučními pozemky se dostáváme úplně náhodou. Při práci na jiné kauze jsme narazili na jednu parcelu v Praze z restitučního balíku po velkostatkáři Júliu Bečvářovi, který byl znám z médií už z dřívějška.

Nyní s překvapením zjišťujeme, že daná parcela je zaplombována. Rychle pátráme v otevřených zdrojích, abychom se dozvěděli, proč k tomu došlo a na čí popud. Záhy se ukazuje, že nejde jen o krok běžný například při převodu nemovitosti, ale že pozemek před pár dny zablokoval speciální policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Je tedy zřejmé, že jsme narazili na něco zásadního a že jsme svědky nové policejní akce, o které se dosud nevědělo. Pouštíme se tedy rychle do pátrání a snažíme se zjistit maximum možných informací.

Pátrání v katastru

Začínáme u otevřených zdrojů – v tomto případě jednoznačně na katastru nemovitostí. Zjišťujeme, že nejde pouze o jeden pozemek, ale že detektivové ze speciálního útvaru zasáhli u několika dalších parcel ležících v Praze a okolí o celkové rozloze 37 hektarů. Snažíme se rozklíčovat, kde přesně dané pozemky leží a komu patří.

Postupně nám z analýzy vyplývá, že policie zablokovala zhruba třetinu všech pozemků, které na konci roku 2012 získala skupina lidí považovaných za restituenty po velkostatkáři Bečvářovi. Souvislost s danou kauzou je tedy zřejmá.

Informací proti korupci

Projekt, v rámci kterého uznávaní novináři na deseti konkrétních kauzách seznamují čtenáře se zákulisím své práce. Do projektu se zapojili Eliška Hradilková Bártová (HlídacíPes.org), Jana Neumannová (Reportéři ČT), Robert Břešťan (HlídacíPes.org), Jan Hrbáček (Euro), Radek Kedroň (ex Lidovky.cz), Lukáš Landa (Reportéři ČT),  Robert Malecký (HlídacíPes.org).

Na některé zablokované pozemky se vyrážíme podívat osobně a vytváříme fotodokumentaci, část z nich jsou velmi lukrativní parcely. Ale především zjišťujeme, že většina z nich má stejného vlastníka – firmu Bečvářova a.s. či její dceřiné společnosti.

Bereme tedy znovu útokem katastr nemovitostí a necháváme si k vybraným pozemkům vydat potřebné smlouvy, abychom odhalili, k jakým transakcím u nich došlo a mezi kým, abychom našli pojítko a směr, kudy se v pátrání vydat dál.

Klíčový dokument

Současně zjišťujeme, že u jednoho z nejlukrativnějších pozemků o rozloze sedmi hektarů ležícím naproti Krčské nemocnici přikročili detektivové k důraznějšímu kroku – k zajištění dané parcely.

Díky dalšímu důkladnému pátrání v otevřených zdrojích získáváme klíčový dokument – policejní usnesení, kterým detektivové dané parcely zablokovali. Dozvídáme se z něj klíčové informace, tedy proč detektivové ÚOOZ pozemky zaplombovali.

Měli totiž podezření, že zmíněné pozemky jsou výnosem z trestné činnosti. K jejich zajištění přikročili také kvůli obavám, že by se současní vlastníci pokusili zamezit jejich případnému zabavení. Pro přehlednost si vytváříme tabulky s umístěním pozemků, rozlohou, vlastníkem a rozdělujeme si úkoly.

Práce se zdroji

Současně kontaktujeme naše zdroje, se kterými jsme dlouhodobě v kontaktu a u kterých lze předpokládat, že budou mít o dané kauze povědomí. Jako v jiných případech i v tomto platí, že jejich identitu prozradit v žádném případě nemůžeme, protože by je to mohlo ohrozit.

Anonymitu nemusíme ani slibovat. Vzhledem k tomu, že se známe dlouho, je jasné, že dohoda o utajení platí stále. Hned na první schůzce je nám potvrzeno, že jsme na správné stopě, zdroj nám ještě osvětluje některé souvislosti a dává nám tip, na co se ještě zaměřit.

Podobně probíhá i schůzka s druhým zdrojem. Překvapení z toho, jak jsme se k daným informacím dostali, střídá ochota nám pomoci a nasměrovat nás k důležitým detailům, které nám zatím unikaly.

Některé (vzácné) zdroje nemají osobní motivaci pro vypouštění informací, ale jsou hnáni vnitřní potřebou dosáhnout toho, aby „zlo“ bylo potrestáno. V tomto směru jsou dobře informované a důvěryhodné zdroje důležitým parťákem – novinář sice může z otevřených zdrojů získat velké množství podstatných informací, teprve zasvěcený člověk mu ale může pomoci ozřejmit souvislosti, které z žádných 13 dokumentů vyčíst nelze.

Někdy bývá zdroj tajuplný a poskytne novináři jen pár indicií, jindy je ochoten říci jednoznačně, kudy vede možná cesta. V tomto případě jsou oba zmíněné zdroje důvěryhodné, znám je roky, vím, že je na ně spolehnutí, a znám jejich motivace.

A především prvotní informace je od nás samotných, takže máme jistotu, že jsme se nestali součástí něčí strategické hry. Veřejný zájem je v tomto případě také jasný – pokud se restituční pozemky miliardové hodnoty rozdělily protiprávně na základě korupčního jednání, je důležité, aby to veřejnost věděla.

Staří známí boha Dia

Tipy našich zdrojů jsou tentokrát zcela jasné a nezávisle na sobě se shodují. Přidáváme k nim ještě výpověď třetího zdroje z jiného prostředí a zjišťujeme, že konstrukce sedí.

Vyrážíme tedy rovnou po naznačené stopě a ověřujeme informace. Postupně se dozvídáme, že v kauze jde nejen o podezřelé transakce s restitučními náhradami, ale že důležitou roli v tomto procesu mohla hrát také korupce a klientelismus.

Dostáváme se k hypotéze, se kterou pracuje policie – bývalý vlivný podnikatel a lobbista Ivo Rittig mohl díky svým kontaktům na Pozemkový fond zajistit, aby došlo k vydání restituovaných pozemků spřáteleným osobám/firmám. V kauze údajně figurují ještě další vlivní hráči pražského politického zákulisí – Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička.

Kontaktujeme je, Janoušek si odpykává trest ve vězení, jeho advokát komunikovat nechce. Hrdlička je o něco sdílnější a vysvětluje nám své motivace. Scházíme se také s dalšími aktéry, právníky, experty z oboru, abychom získali plastičtější obrázek o daných transakcích. Zároveň kontaktujeme současné vedení Pozemkového úřadu.

Postupně ze získaných informací sestavujeme obraz možných událostí. Podle prověřované verze existuje podezření, že Hrdlička či Janoušek poskytli svým prostředníkům finance ke koupi některých zrestituovaných pozemků. Ivo Rittig pak měl profitovat především z kontaktů, které tehdy měl ve vedení Státního pozemkového úřadu (SPÚ).

Je dobře známou skutečností, že bývalý ředitel SPÚ Petr Šťovíček musel ze své funkce odejít poté, co se na veřejnosti objevila fotografie, na které předává Ivo Rittigovi jako narozeninový dar obraz, jež kontroverzního podnikatele zobrazuje jako řeckého boha Dia.

Prodeje pod cenou a daňové ráje

Z analýzy, kterou jsme průběžně vytvořili, vyplynulo, že restituenti, kterým Rittigem ovládaný SPÚ vyšel nějakým způsobem při vydávání parcel vstříc, pak své nové pozemky víceméně obratem a hluboko pod cenou přeprodali firmám s nejasnými majiteli. Touto cestou se mohli dostat k lukrativním pozemkům v hodnotě stovek milionů.

Případ nabývá obrovských rozměrů a větví se čím dál víc. Už je jasné, že jej nebude možné obsáhnout pouze v jednom článku. Sestavujeme plán, jak téma zpracovat a jak jej čtenářům dávkovat. Je jasné, že první vydáme článek s prostou, leč zásadní informací, že policie zablokovala pozemky z velké restituční kauzy. Poté začneme vydávat články s podrobnějšími údaji.

Mezitím ještě s libereckými kolegy z Krajského protikorupčního pracoviště prověřujeme libereckou stopu případu a dostáváme se k informacím, že z pochybných restitučních transakcí mohli profitovat také lidé kolem vedení liberecké stavební firmy Syner.

Případ je tak zajímavý, že jej neopouštíme a věnujeme se mu paralelně s jinými kauzami dál. Pustili jsme se totiž do zkoumání parcel, které patří stejně jako ty zablokované do portfolia restitucí po statkáři Bečvářovi, ale které nebyly policií zaplombovány.

A vychází nám z toho zajímavá informace: detektivové je nemohli zajistit, protože parcely už přešly na nové majitele, přičemž při pohledu do smluv zjišťujeme, že všechny sledované pozemky (krom jednoho) jejich údajní restituenti prodali hluboce pod cenou prakticky obratem poté, co je od Pozemkového fondu získali. Často se jich zbavili ještě v týž den, kdy je získali.

Tři ze sledovaných parcel dokonce přešly do společností vlastněných totožnou firmou sídlící v daňovém ráji na Kypru. Kdo je jejím majitelem zjistit nelze, firmy v Česku ale podle informací CNI zastupují lidé s vazbami na bývalého šéfa Pozemkového fondu Petra Šťovíčka, za jehož vedení k podezřelému vydání restitucí došlo.

Prověřovanou verzí tak je, že pozemky z podezřelých restitucí mohly být cíleně získány a drženy pro skrytou skupinu vlastníků, přičemž onu skupinu mohli údajně tvořit již zmiňovaní pražští lobbisté označovaní za kmotry Tomáš Hrdlička, Roman Janoušek a Ivo Rittig.

Případ není dosud uzavřen.

Eliška Hradilková Bártová

Autorka je zakladatelka a bývalá šéfredaktorka CNI, nyní reportérka HlídacíPes.org