Cosmopolita. on Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Základ informační války je patrný i v Česku: lidé musí být otráveni, rozzuřeni, znechuceni a plní vzdoru

Napsal/a Alexandra Alvarová 29. prosince 2017

Návrat k sebezáchovné lži o Velkém Rusku stojí Rusy úplně všechno, i sebeúctu. Představa, že stále ještě mohou vše zničit, jim dává sílu pokračovat. Začalo to nevinně.

V roce 2013 si všiml americký novinář z Rádia Svobodná Evropa Rob Coalson v nenápadném ruském malonákladovém časopisu Vojensko-průmyslový kurýr pozoruhodného materiálu.

Jeho autorem nebyl nikdo menší než šéf ruského genštábu Valerij Gerasimov. Pro jeho hlavní teze se vžil název Gerasimovova doktrína.

Informační, psychologická a politická válka

Gerasimovova doktrína se mezitím stala otřepanou frází mezi experty, ale zůstala zcela neznámá cílové populaci, které je propaganda určena. Proto se sluší jí věnovat pár řádek. Gerasimovova doktrína je pozoruhodná hned z několika hledisek.

Byla ve zmíněném článku popsána jako nové metody válčení v informačním věku, opřené kromě konvenční vojenské agrese především o informační, psychologickou a politickou válku. Začnu tím méně důležitým – byla zde patrná klasická paranoia agresora.

Každý stratég to zná. Pokud se léta zabýváte plánem na ovládnutí nepřátelského teritoria, začne vám časem připadat logické, že nepřítel by měl dělat úplně totéž.


Ukázku z knihy Průmysl lži publikujeme se svolením vydavatele i autorky


Čím více specializujete své plány, tím víc se vám zdá nepravděpodobné, že by na vás jinak vyspělý nepřítel už něco podobného nechystal. Gerasimovova doktrína vychází z teze, že nelineární subverzivní válku vede již dávno Západ proti Rusku a Rusko se musí jen bránit.

U Rusů tahle rétorická specialita není nic nového, používají ji již od třicátých let dvacátého století. „Voni si začali“ je jeden z tradičních startovacích argumentů jejich lidových trolů v diskuzích i dnes a je tím míněn Západ, Amerika, Německo, kdokoli.

Ostatně o tomto jevu již žertoval nejslavnější český spisovatel, autor slova robot, Karel Čapek: „Nepřítel se pokoušel zákeřně střílet na naše letadla, pokojně svrhující bomby na jeho město.“

Lidé musí být rozzuření

A nyní to podstatné. Článek o nových metodách války soustředil veškerou pozornost na politická, ekonomická, informační, humanitární a další nevojenská opatření, směřující k probuzení protestního potenciálu obyčejných lidí.

Lidé musí být otráveni, rozzuřeni, znechuceni a plní vzdoru. Plnohodnotnou součástí vojenské doktríny se stává vědecký potenciál v sociálních a přírodních vědách.

Dříve opovrhované „měkké obory“ lingvistika, historie, psychologie, statistika, sociologie, demografie, ekonomie, kulturní etnografie… – to vše je zdrojem informací, které napřed musíte o obyvatelích Západu shromáždit.

Terén, který chcete dobýt, je totiž složen z informací. Ukrývají se v naší hlavě. Jak myslíme, čemu věříme, které pohádky máme rádi, které historické postavy obdivujeme, jakých selhání se bojíme – to vše je pro analytiky důležité.

Pak můžete tuto znalost přetavit v akci. Dezinformace, masové kampaně na sociálních sítích, spřátelení diskutéři, výroba politických skandálů, podlamování důvěryhodnosti politiků a jejich vydírání, organizování selhávání justice tak, aby to bylo zřejmé a prostým okem viditelné, vydírání, subverze v policejních a armádních složkách, podlamování důvěry v média, vědu a fakta – to celé podmíněno nepřetržitým sběrem a vyhodnocováním informací.

Ve viditelné rovině se toto působení projevuje ve stoupajícím společenském napětí, stoupající frustraci různých skupin obyvatel, rostoucí agresivitě diskuzí, přibýváním výhrůžek a vulgarismů ve veřejném prostoru, ztrátou zábran v nepsaných kodexech slušného chování.

Prestiž pro špatnou náladu

Zajímavým aspektem hybridní války je aktivizace „notorických nevoličů“, tedy lidí, kteří ve zdravé demokracii nikdy volit nepřijdou.

Toto „bahno“, jak se v žargonu politického „píáristy“ nazývají notoričtí agresivní nevoliči, dezorientovaní, lidé bez práce, dlouhodobě na sociálních dávkách, bez vzdělání nebo náhle padlí až na dno, volit nechodí a všichni jsou za to víceméně rádi, protože společnost je s řešením jejich životních situací na štíru.

Není to samozřejmě ruská vina, že se čím dál tím větší část středního stavu na Západě i Východě propadá do existenční a hodnotové nejistoty. Tento strach z budoucnosti je velmi komplexní, má mnoho podob v každodenním životě.

Rusové se jej naučili pouze využívat a tlačit na nejcitlivější body tak, aby lidé ztráceli sebekontrolu. Volební potenciál notorických nevoličů je děsivě destruktivní. Vždycky neomylně zvolí největšího a nejhlasitějšího sprosťáka, populistu, dadaistického ničitele.

Jejich potřeba vulgarity a urážek, jejich představy ničení establishmentu, „kopnutí zpátky“ za jejich pokažené nebo nenaplněné životy, by měly být oprávněně naší noční můrou. Ale my jsme se chtěli bavit, kdo by se jimi zabýval?

A tak se na scéně objevili politikové, kteří k nim cíleně mluví. Kteří je velebí. Pozvedají na významu, dodávají jejich „špatné náladě“ společenskou prestiž. Čas od času jim nabídnou něco násilného či vulgárního. Dostat tyhle lidi k volbám byl geniální tah.

Jejich touha ničit už nás bolestivě zasáhla v únoru 1948, kdy je brilantně zneužili komunisté. Krásně je to odvyprávěno ve filmu českého režiséra Jasného Všichni dobří rodáci.

Úspěšní a bohatí sedláci, kteří na Moravě pozvedli zemi, pracovití a chytří dříči, kteří by pro svou půdu krváceli, byli odesláni do koncentračních táborů místními proléty.

Ti jejich statky vyplundrovali a během roku přivedli ke krachu. Svět byl v pořádku, dokud nepřišli v roce 1946 k volbám a neposkytli komunistům podporu v roce 1948. Pak se všechno zhroutilo a přišli ruští poradci.

Sluníčkáři a náckové

Základním rysem Gerasimovovy války je právě to, že je hybridní, kombinovaná. Žádný prostředek války nemá vrch nad ostatními, účinek se skládá z působení mnoha faktorů naráz.

Ani sama propaganda není sama o sobě hlavním zdrojem vítězství. Bez psychologických operací, kompromitujícího ovlivňování politiků, soudců, veřejně činných osobností, finančních operací, vydírání a korupcí by nebyla nic platná a zůstala by neúčinná.

Když jste v hybridní válce dobří a propaganda dělá, co má, společnost si napříč různými sociologickými skupinami začne připadat ohrožená, opuštěná svými lídry a rozdělená na my a oni.

Těch bojových linií je zpočátku mnoho, ale časem zredukují v jednu. Dva znepřátelené tábory jsou důležitý základ funkční manipulace. Důležité je, aby nenávist mezi nimi dostávala čerstvé maso a myšlení nebylo možno spustit.

Sluníčkáři a náckové. Džendrdžihádistky a šovinističtí burani. Potratové vražedkyně versus tmářští pánbíčkáři. Každou vlnku sporu lze přefouknout do nesmiřitelné tsunami.

Stačí mít ty správné textaře a správné marketingové nástroje na internetu. Nenávist se postupně začíná slévat a v každé zemi se nakonec zformují dva tábory. Bez nepřítele (musí existovat nějací čmoudi, muslimové, multikulti, feministky, lesby, pražská kavárna, neomarxisté na univerzitách, odtržené elity, zkorumpovaní politikové, Židé, Němci, teroristé z ISIS – cokoli chcete) je propaganda neproveditelná.

Jejím nezbytným potenciálem je strach a jeho věrný spojenec hněv. Na Ukrajině byla tato opatření naostro vyzkoušena. Nejprve přišlo „ukrajinské jaro“ – tedy pokus přiblížit se Západu, pokud jde o fungování právního státu a obchodu.

Válka není na bojišti

Moskva správně usoudila, že touha po Evropě pro ni nedopadne dobře, a aktivovala své lidi uvnitř ukrajinských bezpečnostních složek. Mrtví na náměstích byli jen předehrou k bleskově připravenému plánu. Raději válku než další ztrátu vlivu, rozhodli se v Moskvě.

Do země vstoupili příslušníci ruských speciálních jednotek a námořnictva. Tento předvoj byl oblečen v uniformách, které nenesly žádné znaky státu, který je vyslal. Proto se jim na Ukrajině začalo říkat „zelení mužíčci“.

Pojem „zelení mužíčci“ paradoxně nevymyslel Putin, ale už Lenin. V době, kdy v roce 1920 okupovala ruská „Rudá armáda“ Polsko, navrhoval Lenin, aby se vojáci převlékli do neutrálního oblečení, pověsili na okupovaných územích všechny kulaky, katolické faráře a všechny majitele půdy. Mělo to vypadat, že to udělali vzbouření farmáři.

Na Ukrajině to bylo stejné. Briskně byli angažováni místní, kteří sehráli roli „separatistů“. Od této chvíle se nedílnou součástí válčení stává propaganda, jejíž hlavním cílem je: a) rozzuřit ukrajinské Rusy a popudit je proti Ukrajině; b) na mezinárodní scéně znejistit lídry států, podlomit jejich schopnost pojmenovat správně, co se na Ukrajině děje a infiltrovat masivně všechny Ruskem ovládané mediální zdroje jinou jazykovou a obsahovou verzí.

Dnes se tomu říká „alternativní fakta“. Pravdivá verze (tedy fakta) skončí v absolutním nezájmu cílového publika. Pravda je vedle sexy lži jen prošlý ležák. Právě Facebook a Twitter by mohly vyprávět, jak si obě dvě v úspěšnosti stojí.

Asymetrie v šíření pravdy a lži se stává nosnou osou nové bojové linie. Lež je vždycky vzrušující, pošimrá v podbřišku, zatímco pravda je jen k uzoufání nudná oprava s jakýmisi šedými „fakty“. A navíc vždycky přijde pozdě. Kdo by o takovou stál?

Použití otevřené vojenské síly je v návrzích Gerasimovovy doktríny určeno primárně až na ZÁVĚR vzniklého konfliktu, který se na území nepřítele zažehne jakoby sám od sebe. Tato vojenská síla je pak Gerasimovem označována za „mírotvornou“.

Na Ukrajině ale nebyl na nějaké dlouhé serepetičky čas. Ukrajinští studenti se náhle bez varování rozhodli, že chtějí žít mimo ruský vliv a začali demonstrovat. A tak bylo třeba jednat. Propaganda nastoupila až ex post.

Paralelně s tím začali proruští politikové v Evropě opakovat oficiální propagandistický slang kremelských kanálů. Na Ukrajině je fašistický převrat! Lidé chtějí návrat Banderovců! Dopouštějí se násilí na Rusech! Všude visí hákové kříže! Rusové musí své lidi bránit! … a už to jelo.

„Esencí nelineární války,“ říká Gerasimov, „je fakt, že válka není na bojišti. Je všude kolem vás.“ A tím pádem jakoby nikde, dodávám.

Nikdo z obyčejných lidí si ještě nestihl uvědomit, že jsme v zákeřné válce. Přijde nám to příliš nesmyslné. Cožpak se může válka odehrávat jen v naší hlavě? Když se nestřílí?


Autorka začínala svou profesní dráhu v 90. letech jako žurnalistka a vedoucí zahraniční rubriky v deníku Lidová demokracie. Poté byla krátký čas asistentkou generálního ředitele a prvním zaměstnancem TV NOVA. V roce 1993 působila jako poradkyně místopředsedy PSP ČR. Od roku 1996 je odbornou konzultantkou v oblasti komunikace a masmédií. Vyučuje nonverbální komunikaci, práci se sociálními sítěmi, psaní projevů a veřejnou prezentaci. V letech 2005 -2010 působila v IT jako specialistka na kvalitu a testování software ve Vídni. Od roku 2011 do voleb 2013 pak jako tisková mluvčí a supervizorka volebních kampaní KDU-ČSL. Mezi lety 2014 -2016 pracovala jako specialistka v Public Relations pro předsedu právního výboru Evropského parlamentu Pavla Svobodu. Od roku 2016 žije v Kanadě.

Čtěte též

Reklama

38 komentářů

  1. Nemec napsal:

    Velmi výstižný článek, který se dá použít i na Českou republiku. Pokud zavřou Babiše za zlodějnu, přijde ještě větší hrozba v podobě Japonce a jeho ozbrojené složky z bývalých estébáků a důstojníků . Už teď je snaha odtrhnout Moravu přes přímo volené politiky jak hlásá Okamura. Nebo nemám pravdu ?

    • petrph napsal:

      Je bych Vás upozornil, že i spojení „.. zavřou Babiše za zlodějnu“ s nějakým blízkým očekáváním jest samo o sobě propagandou. Protože – a je to vidět i na řadě příkladů i jen u politiků (dr Rath, Nagyová, Parkanová,..) to trestní řízení se bude táhnout tak minimálně 5-6 let. A jestli někdy potom bude pan Babiš odsouzen (zda bude zavřen je další otázka – může dostat jen podmínku, nebo i jen příkaz vrácení neoprávněné dotace), už to jeho dosavadní politické působení (a vůbec ne zpětně) neovlivní.. A ani Okamura tak dlouho v top politice nevydrží aby po něm převzal žezlo.
      Ale i to by měla poctivá média napsat „lidi, jestli bude někdy Babiš souzen, ta za 5-6 let), čili nemá smysl se k tomu dnes vůbec vyjadřovat a něco vyvozovat, to je věc (pomalé) justice..

      • Enaz napsal:

        Chápu dobře, že by podle Vás měla poctivá média psát, že kvůli pomalé justici nemá smysl, aby lidé vyjadřovali svůj nesouhlas?
        Tahle si to představujete?

        • petrph napsal:

          Jsem to snad napsal jasně , poctivá média by měla psát, že kvůli pomalé justici se dostane Babiš do tepláků až tak za 5 – 6 let, aby s tím lidé počítali a věděli že toto vlastně současnou politickou situaci neovlivňuje.
          Lidé samozřejmě nesouhlas vyjadřovat mohou. Záleží na každém /a zvláště u novinářů, komentátorů a politiků/ jak správně chápou a využívají princip presumpce neviny protože ten sice ve zkrácené základní definici říká že „podle které je na účastníka trestního řízení nahlíženo jako na nevinného, pokud není pravomocným rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku. “ Ovšem dále se zde píše že „..Toto je závazné pro orgány činné v trestním řízení, neomezuje to svobodu názoru a myšlení osob nezúčastněných v řízení ani například práci vědců či novinářů.“
          Čili lze tak i tak – upozorňovat nebo neupozorňovat. Ale asi důsledně padni komu padni, a nikoliv podle toho jak se zrovna hodí..

  2. Zdeněk napsal:

    A co teda s tím? Účinnou obranou by mělo být bránit rozdělení společnosti na nepřátelské tábory. To se ale dělá blbě, když hned na začátku, řeknete celé skupině lidí: Jste nevzdělanej tupej póvl, a dokud jste nechodili k volbám, bylo nám bez vás dobře. Smyslem podobných výroku je zřejmě naopak nevraživost prohloubit. Proč?

    • petrph napsal:

      To na co se ptáte je jak se říká „otázka za 100 bodou“.. Toto se mělo určit už v počátcích demokracie po listopadu 89 u nás, byla tu příležitost.
      Skutečně – „..jak mělo být bránit rozdělení společnosti na nepřátelské tábory.“.. Odpověď je poměrně snadná, pluralitní a právní stát.
      Pluralitní stát v tom smyslu, že v případě navrhování a přijímání zákonů by nutně muselo docházet až po úplném konsensu při poctivém vypořádání všech námitek ode všad, nejen od parlamentní opozice, ale celé veřejnosti. A nikoliv tedy prohlasováním koaliční 101ky.
      A podobně právní stát v tom smyslu, že by od začátku orgány činné v trestním řízení postihovaly veškeré překračování zákonů (padni komu padni), včetně vysokých politiků. A soudci soudili podle viny a nikoliv účelově podle formálních výkladů předpisů, podle toho jak se komu hodí.
      Kdybych to měl definovat celkově, prostě jsme tu možnost spojení společnosti prožvanili. Dokavad tu byl Havel, šlo to z hlediska vyšších ideálů okecat. Teď je to rozdělení vidět v plné hrůze..

  3. petrph napsal:

    Tedy, když už tedy hovoříme o tom že „..lidé musí být otráveni, rozzuřeni, znechuceni a plní vzdoru“, zdali mi může někdo říct, jaký je (nebo má být) rozdíl mezi touto propagandou a oprávněnou informační kritikou, a legitimní prací médií?
    Mělo by se tedy třeba tajit že Babiš (když je ted vysoký politik) provedl dotační podvod s Čapím hnízdem? Mělo by se třeba tajit politické uplácení poslanců ODS? Nebo řada dalších politických kauz? Nebo některá kontroverzní soudní rozhodnutí? Měly by se třeba tajit negativní dopady migračních vln? Nebo některá rozhodnutí z EU které mají negativní vlivy na naše subjekty?
    To je přece snadná pomoc, prostě se zavede cenzura ustřihne se internet (naprostá nutnost) a spousta lidí bude s politikou vládních stran a vlády naprosto spokojeni.

  4. Zdeněk napsal:

    No ano. Buď je člověk pozitivní a spokojený, nebo podléhá ruské propagandě.

    Je-li znakem ruské propagandy snaha vytvořit v zemi dva znepřátelené tábory, tak tento článek je zřejmě taky ruská propaganda.

  5. blah napsal:

    TL;DR – Rusko muze za vsechno spatne co se na zapade stalo a deje, bez nej bychom tu byli ve slunickovem raji.

    Je az neuveritelne, co Rusko (resp. sam velky Putin) ve svete dokaze ovlivnit, to se opravdu nestacim divit. Prestoze je v clanku uvedeno dost zmen ve spolecnosti, ktere nyni take sleduji, nesouhlasim s tim, ze by mohly byt (pouze) vysledkem snazeni Ruska. Je to predevsim vysledkem smerovnani vlad tzv. zapadnich zemi, ktere soustavne nenaplnuji sve sliby a ztraci (opravnene) duveru sveho obyvatelstva. Pokud bychom tu meli zdravy politycky system, jednotnou spolecnost (kterou elita nedeli na ty spravne volice a vidlaky, kteri maji nizke iq a zadne vedomosti) a rozumnou spolecenskou diskuzi ( napr. advocatus diaboli), neni jeho ovliveni vubec jednoduche. Misto toho ale vsechny nase problemy hazime na skvele utvoreneho vnejsiho nepritele, a tim spolehlive branime jejich ucelnemu reseni.

    Aby nedoslo k nedorozumeni, nemyslim si ze muzeme byt (nebo bychom meli byt) s Ruskem pratele, to zkratka z politicko-ekonomickych zajmu nejde, protoze jsou s nasimi zajmy v rozporu, ale takovato hysterie pouze prohlubuje bidu nasi spolecnosti a brani reseni podstaty problemu, ktere k ni vedly.

  6. Petr366 napsal:

    Co to je? Zpatlaný článek jakési Alvarové nebo propaganda? Kde jste přišli na to co nám tu podsouváte? Máte potuchu kdo volí protestní strany? Žádní bezdomovci či netáhla. V mé,, bublině“ jsou jen samí zodpovědní lidé, kteří žijí z práce svých rukou. Nikoho z nich neživí huba, tak jak je to zvykem ve vašem myšlenkovém ghetu.

    • Tomáš napsal:

      Výborně pane. Takže v „Šest v práci soudruhu“!!! 🙂

  7. Eduard Vacek napsal:

    Nejsem si tak úplně jistý, že Gerasimova doktrína vznikla v Rusku pro potřeby oslabit západ. Gerasimov asi nebude první kdo s touto metodou nekrvavé války přišel. Spíš ji jako jeden z prvních zveřejnil metodiku ve více méně ucelené formě. CIA používá stejnou metodiku rozkladu nepohodlných režimů, stejně jako i jiné tajné agentury. Např. k likvidaci Slánského byla tato metoda použita i čsl rozvědkou.

    • petrph napsal:

      Jistě to jsou vesměs staré metody které popisoval už Machiavelli v 16.století a i ten vycházel z ještě starších zdrojů. Takže nic nového pod sluncem. Pravda tehdá nebyl tenhle internét takže si to museli lidi předávat po hospodách..Spíš mne překvapuje předpoklad paní Alvarové že Západ toto nečiní. Když přece to že Brusel (pod vlivem Německa a Francie) postupně utahuje šrouby nad členskými státy je poměrně zřetelné..

      • vlk napsal:

        Metody vnitrniho rozvratu nepritele popisuje uz Sun Tzu v Umeni valky.

    • František napsal:

      Ano i ne. Ano podobné metody se používají od nepaměti. Cíle války se od Sun Tzu v zásadě nezměnili. Co je na této strategii revoluční jsou použité metody a rozsah. Vojenská strategie je stejně rozsáhlý a složitý obor jako každý jiný a je pochopitelné, že člověku který nemá dostatečné znalosti oboru může každá druhá strategie připadat podobná protože je to pořád stejný obor. To nesnižuje revolučnost tohoto, pouze ukazuje rozsah vašeho nepochopení protože vám chybějí základy oboru.

  8. Frank Zappa napsal:

    Lidé jsou otráveni proto, protože jsme ve vleku západní civilizace, která se zejména v 21. století vydala cestou násilí, destrukce a korporátního fašismu. A jestli k odpoutání od těchto západních nesmyslů pomůže křesťanství, buddhismus nebo třeba návrat ke slovanství a Rusku je vlastně úplně fuk. Je to na zamyšlení. Určitě není všechno zlo způsobeno 20 obskurními weby o chemtrails, iluminátech a nebezpečích očkování.

    • petrph napsal:

      Víte, ono možná je fuk zda „.. k odpoutání od těchto západních nesmyslů pomůže křesťanství, buddhismus nebo třeba návrat ke slovanství a Rusku“, ale už není jedno jakým způsobem k tomu dojde. Tedy pokud k tomu dojde,, tak to nebude bezbolestné a mírové řešení se zachováním současných jistot, ale spíše něco na úrovni třicetileté války. Ostatně – i současná situace na Ukrajině zcela modelově ukazuje, že to není to právé ořechové. Jestli to byli ruští zelení mužíci a nebo divoké sotně místních nacionalistů, kdo přebíral místní správu a terorizoval obyvatele (bez ochrany státu) už není velký rozdíl..

      • Frank Zappa napsal:

        Bezbolestné to nebude, on pochopitelně ten zmršený západní svět se nás nebude chtít pustit dobrovolně… Ať už na druhé straně bude jakákoliv protisíla.

    • Tondach napsal:

      Já jsem otráven jen z takových keců o tom zlém Západu! Jestli lidé, to nevím a proto za ně nemluvím …

      • Frank Zappa napsal:

        Někdo holt už silně pochybuje, k čemu dobrému je zlý Západ, kde myšlení a organizační struktury jsou formovány finančními toky – jde prostě o dosažení co nejrychlejšího zisku např. zbrojního průmyslu a vážné celospolečenské následky přece může řešit někdo jiný, později a za peníze daň. poplatníků. I ten článek paní Alvarové opět odpovídá nacvičenému nenáročnému schématu – reprodukovat názory mocných, dlouze nepřemýšlet o ostatních a jít si jednoduše za svým.

    • Tomáš napsal:

      Vítejte SLOVANE Franku „Zappo“…. Já slovan nejsem a být nechci. Nazdar!!!

      • Frank Zappa napsal:

        Jde jen o to, že každá struktura, která odměňuje neetické chování a trestá etické by měla být pokud možno opuštěna. A kterým směrem by měla být opuštěna, na tom až tak nezáleží. Takže je mi samozřejmě fuk, jestli jste Slovan nebo nejste.

    • František napsal:

      Prosím mohl by jste uvést příklady oné cesty násilí, destrukce a korporátního fašismu?
      Protože data mluví přesně opačně. Násilí a destrukce klesá každým rokem stejně jako hlad a chudoba. Ó ten zlý kapitalismus.
      Jinak pracuji v jedné zlé americké nadnárodní korporaci a můžu vám říct, že už nikdy mě nikdo nedostane do české firmy. Jednání se zaměstnanci je na kompletně jiné úrovni. I nejlepší česká společnost je proti tomu žumpa.

  9. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Článek pí. Alvaro je zbytečné komentovat jinak, než jako propagandu. Lze očekávat, že v dalším článku na tomoto serveru nám milostivá paní sdělí, že vyvraždění Indiánů v Severní Americe mají na svědomí Rusové a že kdyby Putin tehdy žil, sám by tomu vraždění velel!

    • Tondach napsal:

      …a schválně! Kdo ty Indiány vraždil?
      Amíci to nebyli, ti ještě neexistovali!

      • ČERT napsal:

        Já bych jenom, prosím Vás, dodal, že už existovali… Tedy takhle, ono to může být složitější. Kdybychom zůstali jen na území dnešních USA, tak můžeme říct, že s tím začali Angličané, ale už od konce 18.století byli Američané, kteří posouvali území dále směrem na západ a přitom se pochopitelně střetávali s Indiány…
        Chápu, že ty dějiny USA, toho našeho dnešního „velkého ochránce“, nemusí být mezi naší širší veřejností moc dobře známy, ale přesto, abych se to pokusil trochu přiblížit… Vždyť i náš známý, už déle zesnulý country-zpěvák Michal Tučný zpíval v jedné své písni o bitvě u Little Big Hornu (skutečné události z roku 1876, ve které to tedy zrovna neskončilo vyvražděním Indiánů, ale naopak Indiánům- Siouxům/Dakotům se podařilo zmasakrovat oddíl americké armády). A i v téhle písni Tučný zpíval: „…cáry vlajky hvězdnatý, po kopcích vítr vál…“ A tou „hvězdnatou vlajkou“ byla samozřejmě míněna vlajka USA.
        Opakuji, tahle konkrétní (skutečná) událost zrovna skončila vítězstvím Indiánů… Ale tahle, myslím, docela známá česká píseň jasně odráží reálný historický proces, kdy Američané v 19.století (a už i o něco dříve) při své kolonizaci západních částí USA bojovali s Indiány (a také je vyvražďovali)…

      • petrph napsal:

        Ale samozřejmě že to byli Amíci a už tenkrát existovali. Vyvraždování severoamerických Indiánů se datuje hlavně do druhé poloviny 19.století v etapě kolonizace Divokého Západu. (masakr u Wounded Knee, 1890).

        Mimochodem, jak asi známo, Rusové vlastnili 150 let Aljašku a chovali se tam k domorodcům mnohem líp než západní mocipáni k domorodcům ve svých koloniích..

    • Tomáš napsal:

      Oskare, Oskare….lituji vaše rudé vidění světa. A je jedno zda bolševické, nebo indiánské. Tondach dobře reagoval????.

  10. Honza napsal:

    Ti Rusové jsou opravdu dobří – i USA přesvědčili, aby investovali do převratu v Ukrajině 5 mld dolarů, zajistili protizemanovská a protitrumpovská hnutí, pořád ne a ne zkrachovat i přes uvalené sankce, dokonce mají prsty i migračních vlnách do Evropy.

  11. josef napsal:

    Dávno před Gerasimovem, 20 -25 let před ním měli podobnou představu tzv. neocons (Perle, Rumsfeld, Wolfowitz, Kagan,Kristol, aj.). Vytvořili si tzv. osu zla a pokoušeli se proti této ose zla získat spojence – u nás nejvíce je podporoval Václav Havel. Po dvou volebních obdobích G.W.Bushe došlo k takovému rozvratu světa, že stav je horší než za studené války. Neocons jsou – doufejme – už odepsaní a znemožnění (byť za cenu rozbitých států, milionů obětí a majetkových ztrát), ale článek A.Alvarové chápu jako postupný nákrok k ukazování kdo je ten špatný tj.na kterém jsme se my usnesli, že musí být špatný… Napadá mě citát, který kdysi řekla Jiřina Šiklová, „že lepší je se mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Putinem.“

  12. Petra Havelková napsal:

    Osobně jsem měla v roce 2013 za to, že Putinova nabídka 15 miliard dolarů Ukrajině, jež by částečně umořila ukrajinský dluh, a snížení ceny plynu o 1/3 byla pro ukrajinskou ekonomiku jednoznačně výhodnější, nežli nabídka EU v rámci asociační dohody. Stefan Fulle, jenž vyjednával asociační dohodu s Ukrajinou, sdělil později na konferenci, že evropští politici dlouho váhala sdělit Ukrajině, že celá dohoda může vyvrcholit v bezperspektivním vztahu. Ale občané mohli vyjádřit svobodně svůj názor a chtít vstoupit do EU. Problém byl, že EU jim nesdělila termín vstupu i to, že se to může vléct dlouhá desetiletí. EU nechce za žádnou cenu přijmout Turecko a Turci jsou už naštvaní, protože se dlouho a poctivě snažili splnit všechny podmínky. Putin po nepokojích na Majdanu zpanikařil a anektoval Krym a vyeskalovala situace v Doněcku, kde bojovaly ruské ozbrojené složky. Nesmíme ale všechno problémy na světě a v EU svádět na hybridní válku Ruska proti nám. To, že tak vehementně brojí proti západu po uvalení sankcí je mnohem více signálem k ruskému publiku. Sice nás chtějí rozeštvat, ale možná právě z toho důvodu, aby mohli pak svým lidem říkat, „vidíte, jak se v EU a USA hádají a vidíte, jak my svorně držíme basu a volíme Putina“. Ruská propaganda nemůže za vysokou míru korupce na Ukrajině i za nízkou podporu současné vlády u voličů, za to, že Porošenko obviňuje svého bývalého přítele a nyní politického soka Saakashivilho, z toho, že je agentem Kremlu a spolu s proruským vládou v Gruzii pracují na tom, aby byl Saakashivili zbaven ukrajinského občanství, v Gruzii zavřen za údajnou korupci a v Ukrajině zadržen na ilegální překročení hranic. Ukrajinská vláda naprosto nezvládá situaci, jež nemá s Ruskem skoro nic společného. Léky ze zahraničí zde už nedistribuuje vláda, ale OSN a Unicef, proti opozici se vedou vykonstruované procesy a celá situace je tam dokonale zmatená.
    Pohrdat lidmi, kteří dříve nevolili, protože měli pocit, že jejich hlas nic nezmění a teď se třeba poprvé odhodlali k volbám a sdělit cynicky, že docela jasně zvolí nejhorší strany, je pohrdáním celým demokratickým systémem EU. Tito lidé mohou klidně zvolit třeba i tradiční, více středové strany, ne vždy budou volit pouze krajně pravicové anebo krajně levicové strany, kde na toto máte seriozní podklady? Naopak nynější volby v Česku, kde zvítězilo Babišovo hnutí, jež se přes skandály svého majitele, politicky profiluje jako levý střed, ubrala krajní levici – komunistům, tak jiným levicovým ale i pravicovým stranám, tomuto neodpovídá. Hodně lidí volilo antisystémové strany, jako například Piráty, ale zcela propadli Zelení. Je dost pravděpodobné, že Piráty volili prvoliči, mladí lidé, kteří ale nejsou žádným odpadem. Tento server si bere za úkol udržovat objektivní mínění a vyvracet polopravdy a lži. Ale pro to by se měly používat pravdivé údaje, nejlépe opřené o statistiky think tanků, což toto v článku postrádám. Rusko samozřejmě vede svou informační a hybridní válku. Ale ten samý koncept má v sobě zakomponovaný i vojenská doktrína USA, když jsem si ji prostudovala. Rusové mají síť špionů, hackerů atp., kteří jsou infiltrování i do vyšších složek NATO, ve formě různých stážistek atp., svádějících přestárlé úředníky EU anebo NATO. A proč by to nedělali. Obdobné špionážní praktiky využívají i jiné země. Hodně v tom vyniká například Izrael, Severní Korea a USA, u nichž se provalil největší skandál s nezákonným odposloucháváním evropských politiků, programy typu PRISM, SEPHORA a další. Proč shromažďují všechny své odposlechy a metadata v největším středisku dat na světě v Utahu? Aby se s těmito informacemi podělili s celým světem a nezištně mu díky nim pomáhali, anebo aby to využili ke svým vlastním, primárně ekonomickým zájmům?

    • petrph napsal:

      Tehdejší předmajdanovská situace Ukrajiny si udržovala svou labilní stabilitu právě na vyvažování podmínečné neutrality. Mohla sice brát od obou stran, ale nesměla se přechýlit ani k jedné ze stran na ukor druhé. Což se jí nevyplatilo právě v případě přípravu podpisu asociační dohody jako předstupeň vstupu do EU. Jakož i tehdy zmiňovaná možnost umístění amerických vojenských základen na východní hranici Ukrajiny.¨
      Tudíž, samozřejmě Rusko přes Janukoviče zatáhlo za brzdu. Proti rozhodnutí Janukoviče následoval krvavý Majdan – a Majdan už byl počátkem občanské války ze které se Ukrajina nevzpamatovala dodnes. Jistě, Rusko potom anektovalo Krym, když (asi s překvapením) zjistilo, že Ukrajina už je v takovém rozkladu, že se tomu vůbec nebude bránit…
      Což je dost drsné poučení pro řadu demonstrujících a protestujících i v jiných státech. Pokud se to přežene do stavu, kdy centrální moc státu ztratí kontrolu nad svým územím, snadno se najde někdo zvenčí, kdo toho zneužije.. On tenhle svět nehraje vždycky fair play , ani podle pravidel pravdy a lásky…

    • Nezard napsal:

      Jen malou poznámku: Piráti a ANO mají být antisystémovou stranou? Opak je pravdou, obě strany jsou plně systémové strany (jen umělá opozice elit k nalákání voličů (viz macronisté), jenom v rámci dotačního systému EU, pouze rebelují, bojují proti korupci (přirozené i generované dotacemi), nebo se ohrazují proti různým unijním nesmyslům a předpisům, momentálně spíše jen slovně a planě, či řeší medializovaná podružná témata). Antisystémové strany je přece něco jiného. Nic antisystémového na ANO, ani na záložním projektu levicových elit zv. Piráti není vidět !

  13. Pavel napsal:

    Ono to má i druhou stránku, každý vládní systém potřebuje poslušné občany, ale poslušnost je vykoupena tím, že je nutné držet lidi (ovce) v určitém strachu z něčeho. Na děti stačí čert, ale dospělé je nutné strašit nějakým větším bubákem a toho nám podsouvají informační média v mnoha různých podobách. Největším průšvihem pro vládní systém je občan otrávený, rozzuřený, znechucený a plný vzdoru. Takový občan se nedá ovládat, neboť jeho strach je potlačen nespokojeností a zlostí.

  14. Jos napsal:

    Na mne jde z té studenoválečnické štváčky Alvarové až hrůza. Ona má publikum za blbce. Vykládá nám, jak Rusové přímo „vynalezli“ jakýsi nový typ války jak píše: „Článek o nových metodách války soustředil veškerou pozornost na politická, ekonomická, informační, humanitární a další nevojenská opatření, směřující k probuzení protestního potenciálu obyčejných lidí.“
    Řekl bych, že si z nás dělá srandu. Ona totiž přesně popsala metody jaké použily USA na př. v roce 1954 v Guatemale když se jim znelíbily výsledky tamních voleb. Výsledek – pád legitimně zvolené vlády a tisíce mrtvých. Tato metoda byla použita i v dalších případech. Ale jednou selhala, v případě F. Castra na Kubě.
    Alvarová je mizerná štváčka a tenhle server ukázal za co vlastně stojí.

    • František napsal:

      Klasický pesudo-argument a oni mlátí černochy.
      Když píšete od studenoválečných konfiltech nezapomeňte právě na Kubu a další hrůzy které naopak zas prováděl Sovětský svaz. Nikdo nepochybuje a to hlavně v USA, že různé převraty a proxy konflity za studené války byla špína. Ale stejně tak je potřeba mít na paměti, že se jednalo o konflikt mezi Sovětským svazem a USA a uvažovat o tom v tomto kontextu.

  15. Pavel napsal:

    Hmm, hezký propagandistický blábol na velmi zajímavé téma. Tento způsob ovládání lidí rozhodně nevymyslel nějaký Gerasimov, používá se už stovky let. Koho to opravdu zajímá, ať si vyhledá „6 priorit zobecněných prostředků řízení“. Mimochodem, jako nejúčinější se ukázal útok na vzdělávací systém, tedy na děti od co nejútlejšího věku (již předškolního). V praxi je to vidět např. ve Skandinávii kde probíhá náhrada původního obyvatelstva příchozí cizí kulturou (navíc spíše nepřátelskou), aniž by došlo k nějakým nepokojům či násilným střetům. Bavíme se teď o procesech trvajících desítky let. Vše souvisí se vším, proto i ta snaha nahnat do státních zařízení děti nejlépe již batolecího věku. Více než na ruskou propagandu bych se zaměřil na to, čím jsou v současnosti indoktrinováni naše děti, ať už ve školkách nebo později na školách. Tzv. muti-kulti výchova, která jak je vidět v západní Evropě vede přímo k islamizaci země a náhradě původních obyvatel totiž kvete už i u nás. Bohužel ty procesy jsou pozvolné, a tak si málokdo uvědomí jejich nebezpečí dokud už není příliš pozdě.

  16. Nezard napsal:

    Nejlepším úspěchem kulturního marxismu v jeho pomalé a do kořenů důsledné revoluci, je například to, když sami zástupci křesťanské strany, místo aby hájili své tradiční hodnoty, začnou (obvykle nevědomě) bojovat a obhajovat tento derivát marxismu.
    Tohle přesně dělá Alexandra Alvarová; může samozřejmě znát metody propagandy, reklamu atd., dobře je popisovat a být oprávněně považována za specialistku, ale to neznamená, že se dobere správného úsudku, a že se orientuje v současných ideologiích a dění ve světě (důležitou roli hraje také znalost historie, filosofie, politologie, i životní zkušenost, nejlépe se zážitkem ideologie a výuky marxismu-leninismu za minulého režimu, což je k pochopení některých souvislostí obrovská výhoda). Postoj Alvarové naplňuje do jisté míry Leninovy slova: „kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme“, neboť sama bojuje na straně neomarxismem zpracovaného Západu, proti silám, které se snaží neomarxistickou destrukci zastavit a napravit (o totéž, a to Alvarové nedochází, se snaží Putin). Byla to právě Alvarová, která pomohla prof. Vopěnkovi, matematikovi a filosofovi, svého času publikovat zásadní text, ve kterém varoval před novými formami marxismu (a divil se, že Buchananova kniha Smrt Západu nevzbudila u nás patřičný ohlas). Dalo by se očekávat, že A. Alvarová si nějaké poznatky z informací, na které prof. Vopěnka chtěl upozornit, odnese a třeba že jí i názorově ovlivní, zvláště je-li spojená s (konzervativní?) křesťanskou stranou, ale nestalo se tak. Můžeme se tedy v knize (z níž jsou ukázky na webu „Hlídací pes“) dočíst (s.206), o neomarxismu jako dehonestující nálepce pro sociálně citlivou politiku (což je absolutní nesmysl). Nebo klasická ukázka (s.50), jak lze dospět ke zcestným úvahám, když automaticky předpokládá, že Gerasimova slova jsou chybná (a musí být chybná, protože je to ruský generál, tak jinak to ani není možné); Alvarová píše: „Gerasimovova doktrína vychází z teze, že nelineární subverzivní válku vede již dávno Západ proti Rusku a Rusko se musí jen bránit.“ (konec citátu). Jenže ono to tak skutečně je (a je třeba připustit, že Gerasimov napsal v tomto pravdu), neomarxismus chtěl zlikvidovat Západ, resp. jeho kapitalismus, a jeho ideovým nepřítelem bylo i bolševické Rusko (neomarxismus je pro marxisty-leninisty nepřijatelným revizionismem), ovšem ale za studené války do jisté míry na poli západního bojiště mohli spolupracovat (Sovětský svaz a KGB podporoval kulturní marxisty a Novou levici v USA a na Západě, protože stejně jako oni chtěli zlikvidovat kapitalismus, viz např. informace přeběhlého agenta Yuri Bezmenova). A dnes neomarxisté ve formě (levicových), liberálů, pod záštitou „té nejdemokratičtější“ liberální demokracie, se snaží proniknout a ovlivnit Rusko, a to se tomu pochopitelně brání, viz boj proti sorosovským neziskovkám, nebo viz obrana zákony proti útoku ideologií na děti a rodinu atd.). Pozor, tím ovšem není řečeno, že by Rusové metody hybridní války a propagandy atd. nepoužívali, prostě jen využívají podobných metod, jakým dal základ kulturní marxismus, a hybridně velmocensky uplatňují své ekonomické a bezpečnostní zájmy proti konkurentům – Evropě a USA. Jenže jedna věc je hybridní válečnictví, alternativní fakta, a jiná věc je využití propagandy v boji proti neomarxismu (ač leckde a v lecčems to může být i propojeno). V tom je třeba se snažit orientovat.
    Takže A. Alvarová zjevně nedisponuje objektivním pohledem a úsudkem, a bude (chce) hájit Západ za každou cenu (stejně jako jiní liberálové), protože je to přece ten správný, a jedině a vždy správný Západ (jenže jí uniklo, že za posledních 20 let tam neomarxistická revoluce úspěšně pokračovala (jakožto desítky let trvající záležitost na generace), což pod vlivem efektu vařené žáby není možné zvl. očima Západoevropanů vidět). Pokud autorka pamatuje alespoň částí života totalitní režim a výuku M-L (což ovšem asi moc nezažila), tak by ji mělo po seznámení se s tím, co je kulturní marxismus (jeho historie, cíle metody), leccos snadno dojít, a zvláště jako stranici-křesťance. Že místo odmítání marxismu, naopak slouží této ideologii a třeba o tom ani neví (což je vlastně ideální výsledek ideologického boje kulturního marxismu; podobně jako když ten, kdo upozorňuje na neomarxistické metody, je neomarxisty označen za šiřitele konspiračních teorií); toto vše kniha a případ Alexandry Alvarové nádherně ukazuje.
    Sama Alvarová je tak doslova „příkladnou agentkou neomarxismu“, a její kniha se asi stane příručkou pro odhalování hrozeb, a doporučenou četbou pro začínající bezpečnostní analytiky.
    Představa, že na příslušných ministerstvech, obranu před hrozbami a bezpečnostní analýzy dělají např. ideologicky zpracovaní absolventi FHS či CEU, bez historických zkušeností a znalostí, je děsivá. (Jak to, že např. maďarské ministerstvo vnitra sleduje destruktivní aktivity Sorose, informuje o nich a varuje, a naše MV nic, a ještě činnost jeho trojských koňů ve státních strukturách u nás podporuje a mnozí politici tomu tleskají; může být přípustné, aby stát (vláda) nechal sledovat bezpečnostní hrozby nějakými zideologizovanými poloamatérskými („profesionálními“) nestátními neziskovými organizacemi?, ať mohou být částečně placené ze státních peněz). Evropská unie je ovládána novolevicovými ideologiemi, které jsou totalitní (to jasně plyne z důkladného filosofického rozboru), a každá, i měkká totalita nastoluje totalitní režim, nástroje této nové totality vidíme a cítíme, a to již zcela běžně a nejvíce např. v omezování svobody slova, ti kdo řeknou pravdu a hájí tradiční hodnoty jsou označeni za extrémisty, xenofoby, fašisty, nácky, ruské agenty, konspirátory a jakkoli jinak (nálepkování je mimochodem metoda kulturního marxismu, využívaná i v bolševickém Rusku), nebo pokutováni či soudně popotahováni, což je jistě zlepšení oproti brutálnějším metodám komunistických režimů, ale v principu jde o to samé. Vhled do myšlení obhájců nové totality, kteří se ovšem považují za ty největší demokraty, liberály a za autentickou „pravici“ a přitom slepě slouží neomarxistické revoluci, nám právě poskytuje kniha Alexandry Alvarové s názvem „Průmysl lži“, a podtitulem „Propaganda, konspirace a dezinformační válka“, i když lepší podtitul by byl např. „Praktická příručka ctitelů racionálního přístupu k dezorientaci sebe i druhých“, nebo trochu jinak a o něco stručněji „Průvodce lepší ženy po vlastních cestách lidským bahnem“.
    Přesto knihu lze všem zájemcům, ať už se řadí k „civilizacionistům“ nebo „anticivilizacionistům“ doporučit (v jednotlivostech tam může být i leccos zajímavé). Kniha jistě potěší a bude přínosná, pro každého však jiným způsobem.
    (Dovětek: Autorce by vedle psaní také prospělo, kdyby si přečetla nějaké vhodné, u nás vyšlé, knihy takových autorů – konzervativců jako je Buchanan nebo Legutko, udělala si v názorech jasno.)

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies