Ilustrační foto: protest před budovou ministerstva životního prostředí FOTO: Jan Handrejch/ Právo / Profimedia

Zákaz bude mít brzy i dřevo. Pro vytápění vidím už jen jednu možnost, říká podnikatel

Napsal/a Robert Břešťan 26. května 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Jiří Hanus začínal svůj byznys od nuly: kancelář měl na půdě a první sklad zboží ve sklepě. Nyní patří jeho firma Acond k předním výrobcům tepelných čerpadel. Jak říká, nárůst poptávky byl po vypuknutí války na Ukrajině raketový. Výhodou prý je, že i když zájem o tepelná čerpadla roste, asijská konkurence zatím té evropské hned tak stačit nebude.

„Stoprocentně ekologické by bylo netopit vůbec, ale to si jistě neumíme úplně představit. Musíme si to vždycky srovnat s alternativami. Elektřina je určitě mnohem horší, plyn je určitě mnohem horší a pak se nabízí vlastně už jenom uhlí, případně dřevo a uhlí a o tom se asi bavit nemusíme. Dřevo je ještě v tuhle chvíli částí veřejnosti považováno za ekologické, ale v Německu už se uvažuje o zákazu používání dřeva k vytápění, protože přeci jen způsobuje emise,“ říká Jiří Hanus v rozhovoru pro ekonomický podcast MakroMixér (připravují ho šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan a hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš).

Jak moc se změnila poptávka po vašich produktech po vypuknutí války na Ukrajině, po začátku energetické krize, kdy lidé začali hledat nové alternativy?

To jsme pocítili opravdu hodně. Použil bych slovo euforie: stačilo tepelná čerpadla vyrobit a nikdo se neptal, kolik to stojí nebo jaký je to vlastně výrobek, a bylo to okamžitě prodáno. Situace už se ale s klesajícími cenami energií změnila a spolu s menší panikou mezi spotřebiteli už zájem trochu ochladl. Osobně jsem ale přesvědčen, že tepelné čerpadlo nemá alternativu a z dlouhodobého hlediska je to v podstatě jediný možný zdroj vytápění.

Proč myslíte, že to je do budoucna jediný možný zdroj vytápění? Chápu, že jako výrobce tepelných čerpadel nic moc jiného říkat nemůžete, ale plyn, elektřina, pevná paliva podle vás už žádnou šanci nemají?

Už i velmi bohatí lidé, kteří dříve vytápěli své domy elektřinou, a mají i energeticky úsporné domy, stejně přecházejí na tepelná čerpadla. Protože ta míra nejistoty ohledně budoucích cen je dostatečně dramatická i pro ně. Elektřina pro vytápění, to určitě není cesta do budoucna. Zemní plyn je jistě zajímavý zdroj a v minulosti byl určitě nejpoužívanějším zdrojem tepla v Evropské unii. Plynových kotlů se prodávalo asi pětkrát, šestkrát více než tepelných čerpadel, nicméně už před ukrajinskou krizí Evropská komise plánovala ústup od fosilních paliv a ta válka to ještě urychlila. Třeba v Německu už končí s vytápěním plynem. U nás se ještě do loňského roku dotoval přechod z uhlí na plyn, ale s plynem to bude jako kdysi s přímotopy. Přechod na ně se kdysi taky dotoval a nakonec se to stalo neskutečně drahou variantou. Podobné to bude s plynem, i proto, že se připravují uhlíkové daně nejenom pro podniky a pro velké spotřebitele, ale i pro domácnosti.

Od Číny raději dále

Kvůli nárůstu poptávky jste rozšířili výrobní kapacity, prý plánujete vyrábět až 50 tisíc čerpadel ročně. Nepřemýšleli jste o levnější výrobě v Číně, nebo by to byl spíše risk?

Určitě chceme dále vyrábět v Milevsku. Je to naše velká konkurenční výhoda a bereme to i jako podporu místního regionu. Milevsko je město s nejvyšším věkovým průměrem v České republice. Region se vylidňuje, mladí lidé odcházejí a my bereme jako naši povinnost a zodpovědnost ty lidi přitahovat zpátky. A daří se nám to. Přicházejí k nám i lidé z Prahy, z Českých Budějovic, ale i z Německa nebo z Anglie. Asijskou konkurenci v našem oboru nebereme úplně jako konkurenci, protože to je úplně pro jiný segment trhu, oni jsou pro zákazníky, kteří hledají tu nejlevnější cenu. Zatím jsme nenarazili na čínský výrobek, který by v našich podmínkách fungoval.

Aby to ale nakonec nebylo jako s těmi čínskými auty, kterým se kdekdo vysmíval, když viděl výsledky crash testů. A dnes se čínské konkurence evropské automobilky, třeba v segmentu elektromobilů, oprávněně bojí. Co děláte pro to, abyste si uchránili své know how i před kopírováním z Číny?

Know-how si chráníme, navíc i součástková základna v Asii je úplně jiná než Evropě. Oni, pokud by chtěli vyrobit stejně tiché tepelné čerpadlo a se stejnými účinnostmi, tak nemůžou použít svoje asijské a čínské komponenty, ale museli by je dovézt z Evropy a v tu chvíli jejich konkurenční výhoda už není nijak výrazná. Stigma čínského výrobku asi nevadí u propisky nebo u levnějších zařízení, ale pokud někdo chce investovat několik set tisíc a kupujete technologii na dvacet let, tak se, pokud můžete, spolehnete na evropského dodavatele.

Celé odvětví rychle roste, vznikají nové firmy. Jak vidíte budoucnost vašeho odvětví řekněme za pět let?

Pravda je, že výrobní kapacity všech výrobců tepelných čerpadel rostou rychle. Už jsem zmiňoval ten poměr, že dříve se prodávalo pětkrát, šestkrát tolik plynových kotlů, ale tenhle poměr se otáčí. V Evropě to z jednoho milionu bude velmi rychle pět, šest milionů tepelných čerpadel ročně. Naše výrobní kapacita, oněch 50 tisíc, je kapka v moři, ale věříme, že s velkým potenciálem. Snažíme se odlišit tím, že neprodáváme přes velkoobchody, nabízíme zboží, které má velkou přidanou hodnotu, máme ty nejvyšší účinnosti, velkou tichost, máme vzdálenou správu, připojení přes internet k našemu dispečinku. Věříme, že na tom obrovském trhu se najde dostatek zákazníků, kteří to ocení a dají nám přednost oproti nějaké levné asijské konkurenci.

Z laického pohledu je tepelné čerpadlo prostě „plechová krabice s větrákem“. Ale předpokládám, že i zde jsou důležité inovace, výzkum, vývoj. Co vše se dá, s ohledem na daná fyzikální omezení, ještě vymyslet?

Dá se toho vymyslet a otestovat poměrně hodně. Výrobci komponentů přicházejí s novými řadami účinnějších kompresorů, ventilátorů atd. My máme výhodu, že nám pak implementace trvá kratší dobu než nadnárodním koncernům. Spolupracujeme s ČVUT, s univerzitním centrem energeticky efektivních budov, kde vyvinuli chytrou kombinaci s fotovoltaikou, kdy podle momentálního výkonu fotovoltaické elektrárny uzpůsobíme otáčky kompresorů, to znamená příkon toho zařízení tak, abychom přebytky energie přímo dokázali spotřebovávat. V kombinaci fotovoltaiky s tepelným čerpadlem vidíme velkou budoucnost. Pokud zisky z fotovoltaiky přeženeme přes tepelné čerpadlo, tak je vlastně zpětinásobíme.

Nakolik se vám do Milevska daří lákat jak experty, třeba právě do vývoje a výzkumu, tak lidi do dělnických profesí?

Co se týče těch méně kvalifikovaných pozic, naše výhoda je, že jsme dokázali jednotlivé výrobní úkony rozdělit na méně náročné části, to znamená, že velkou část výroby jsou schopny provádět i ženy. V sousedství Milevska máme města Písek, Tábor, kam řada lidí dojíždí za prací, a my jim nabízíme to, že už dojíždět nemusejí. Neříkám, že nemáme problémy najít zaměstnance, ale máme je možná menší než jiné firmy v jiných regionech. Jsme atraktivním zaměstnavatelem a daří se nám lákat kvalifikované lidi i z Prahy. Protože pokud někdo bydlí třeba u Benešova, tak jestli jede na druhou stranu Prahy, tak k nám mu to časově vyjde líp a určitě je to i příjemnější cesta. A co mě překvapuje – mladší generace si opravdu vybírá zaměstnání i podle toho, zda a jak prospívá životnímu prostředí. Což tepelná čerpadla bezesporu přispívají. I tohle je hledisko, které nám pomáhá lákat kvalifikované lidi, i když musí třeba hodinu dojíždět.

Skutečně pozorujete, že při hledání práce hrají roli i tyto ideály?

Určitě ano. Čím mladší a vzdělanější ti lidé jsou, tím více tímhle směrem inklinují.

Neuvažoval jste i o baťovském přístupu, že byste pro klíčové zaměstnance třeba stavěli domky nebo byty?

Město v sousedství průmyslové zóny připravuje výstavbu bytových domů, ale nechce do toho samo investovat, takže trošičku se nad tím začínáme zamýšlet. V tuhle chvíli se ale zamýšlíme hlavně nad dostavbou areálů, rozšířením výroby, navýšením exportů, nad vývojem nových zařízení. To, že by bylo naší prioritou stavět byty, tak to v tuhle chvíli není.

Jednou skončí i dřevo

Opakovaně tu padlo, že jsou tepelná čerpadla ekologická, ale skutečně je to tak jasné? Není to perpetuum mobile, spotřebovává to elektřinu, rizikem může být únik chladiva…

Tak stoprocentně ekologické by bylo netopit vůbec, ale to si jistě neumíme úplně představit. Musíme si to vždycky srovnat s alternativami. Elektřina je určitě mnohem horší, plyn je určitě mnohem horší a pak se nabízí vlastně už jenom uhlí, případně dřevo a uhlí, a o tom se asi bavit nemusíme. Dřevo je ještě v tuhle chvíli částí veřejnosti považováno za ekologické, ale v Německu už se uvažuje o zákazu používání dřeva k vytápění, protože přeci jen způsobuje emise. To složení emisí není nepodobné cigaretovému kouři, jsou tam škodlivé mikročástice. Tepelné čerpadlo spotřebuje malou část elektrické energie, ale to teplo čerpáme většinou z okolního vzduchu a tepelnými ztrátami domů ho vlastně zase předáme ven, takže já úplně ekologičtější způsob nevidím. Vlastně možná jeden – to je už zmíněná kombinace s tou fotovoltaikou.

Jaký je poměr spotřeby elektřiny na provoz tepelného čerpadla versus vytápění pouze elektřinou?

Máme účinnost potvrzenou ze zkušebny a je to asi pětinásobně méně, pochopitelně ve prospěch tepelných čerpadel.

Sám jste připomněl doby, kdy stát lidem přispíval na přímotopy a moc se to nepovedlo. O dotacích se obecně často říká, že křiví trh. Jak se na dotace na tepelná čerpadla díváte vy? Předpokládám, že fakt, že lidé mohou dostat poměrně výrazný příspěvek na pořízení tepelného čerpadla, vám pomáhá.

Určitě nám to pomáhá. Pokud by nebyl, jak říkáte, ten trh takto pokřiven, tak by asi lidi stále topili většinou uhlím. Je otázka, jestli tohle bychom chtěli. Určitě netvrdím, že dotace jsou nejprospěšnější pro ekonomiku, ale v určitých chvílích své opodstatnění mají. A i když pomáhají nám, myslím, že zrovna tyhle dotace mají význam a pomáhají vlastně všem.

U vás je zjevný ten lokální patriotismus. Vyrábíte v Česku, odvádíte daně v Česku. Jak jste ale spokojen s tím, co za to dostáváte od státu za služby, jak se vám komunikuje se státní správou a třeba i na nižší úrovni s městem Milevsko?

Pokud jde o ta nejvyšší patra, s těmi v podstatě nekomunikujeme a přiznám se, že trošku jsem to i přestal sledovat. Ovšem daně samozřejmě platíme, a to velké. Co se týče místní samosprávy, tam máme společný zájem, abychom s Milevskem něco udělali a cítíme opravdu velkou podporu. Třeba i projekční kancelář, která má zkušenost s výstavbou v nejrůznějších regionech, nám říkala, že v Milevsku to bylo nejlepší, že tam zažili zatím nejvstřícnější přístup, takže na to si nemůžeme stěžovat.

Takže ani při shánění stavebních povolení, když jste rozšiřovali továrnu, jste nenarazili? Na to si stěžuje spousta tuzemských firem, že když chtějí něco stavět, že narážejí na spoustu povinností, obstrukcí, povinných úředních razítek…

My jsme poměrně malé město, tak tu asi nemáme tolik ekologických aktivistů, kteří by tu hledali nebo dokonce vysazovali mloky nebo něco podobného, takže i to získání stavebního povolení u nás naštěstí nebyla záležitost na deset let. Samo město navíc v oblasti připravovalo průmyslový park, takže s tím, že se tam stavět bude, byli všichni srozuměni. Myslím, že jsme stavební povolení získali v nejkratší možné době a nebylo to nic, co by nás nějak brzdilo.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)