Zahraniční politika volby nerozhoduje. A v ekonomice vláda tápe
ANALÝZA. Válka na Ukrajině změnila všechno. Na jedné straně ukázala českou vládu jako nebývale akceschopnou a orientovanou v zahraniční politice, na straně druhé prohloubila ekonomické problémy Česka. Ale jak známo, zahraniční politika volby nerozhoduje. Prostě platí ono okřídlené „It´s the economy, stupid.“ A právě v ekonomice tahle vláda tahá za hodně krátký konec.
Česká ekonomika stagnuje, potvrdila data z konce června. Meziroční srovnání ukázalo, že tuzemské hospodářství pokleslo o půl procenta. Tenhle „nerůst“ opravdu není dobrá zpráva.
Nadále platí, že Česká republika rok a půl v podstatě stagnuje a je spolu se Španělskem jedinou zemí, která svým ekonomickým výkonem stále nedosáhla předcovidové úrovně. Třeba sousední Polsko je na úrovni o zhruba deset procent vyšší než před pandemií.
Přidat i ubrat zároveň
Mohli bychom se tu bavit o tom, jaký stav země a rozpočtu zdědila tato vláda po Andreji Babišovi, a jak tvrdě nás zejména v energetice zasáhl dopad války na Ukrajině, jenže na tohle už se prostě nikdo neptá. Rozhodně ne volič, který žije teď a tady a v příštích volbách se bude rozhodovat – nijak překvapivě – podle stavu ekonomiky, respektive své peněženky.
Potvrzuje to třeba i čerstvý průzkum agentury Median pro Český rozhlas: Dopadů vysokých rozpočtových deficitů se podle něj bojí 72 procent Čechů. „Naprostá většina lidí si myslí, že stát by si měl, jak se říká, „zamést před vlastním prahem“. Šetřit hlavně na výdajích za státní správu, pro zefektivnění jejího chodu je podle průzkumu skoro 90 procent Čechů,“ zjistili výzkumníci.
A jaká je realita? V květnu dosáhl schodek státního rozpočtu rekordních 271 mld. Kč, i když v červnu naopak překvapilo plnění státního rozpočtu pozitivně: deficit klesl o 56 miliard na (stále nezanedbatelných) 215 miliard korun. Vliv na to ale měly i účetní operace, respektive příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy korun.
Důvěra vládě Petra Fialy se před rokem a půl nerodila snadno. Rekordně dlouhá diskuse, která se nakonec přehoupla až přes půlnoc jako by předznamenala problémy, s nimiž se vláda bude potýkat.
V noci z 12. na 13. ledna 2022 nakonec pro vládu hlasovalo 106 ze 193 přítomných poslanců a poslankyň.
Na výdajové straně je to pořád zmar. Náklady na sociální dávky meziročně vzrostly o 62,5 mld. Zásadní roli zde hrají vyšší důchody, respektive jejich letošní mimořádná valorizace, stejně jako loňská navýšení. Mimořádná opatření spojená s řešením vysokých cen energií vyšla rozpočet na 44,4 mld.
Jako pominutí smyslů pak vypadá – tím spíše u vlády, která deklaruje, jak musí šetřit – rozhodnutí přidat k důchodu příspěvek 500 Kč za vychované dítě, což je nějakých 19 miliard ročně navíc a každý rok…
Z podobné pomyslné „kategorie UFO“ je nápad změnit sazby DPH tak, že výnos z výběru této daně klesne o šest miliard ročně.
V druhé polovině roku si stát pomůže jednorázovým příjmem z mimořádné dividendy ČEZu (54 mld.) a také příjmem z windfall tax (též prakticky jen z ČEZ), který ale bude – jak už ministerstvo financí přiznalo – výrazně nižší, než si namalovalo do rozpočtu. Inkaso „daně z nadměrných zisků“ bude oproti plánovaným 85 mld. o desítky miliard chudší.
Vláda prostě jede v módu akce a reakce. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury prý kabinet své hospodaření vyhodnotí a pak (asi ještě v průběhu července) rozhodne, zda bude nutné ve druhém pololetí přistoupit k úsporným opatřením. To ale s promyšlenou strategií moc společného nemá a stěží půjde o opatření, která by dlouhodobě omezila kriticky nabobtnalé mandatorní výdaje státu.
Vláda každopádně poslala do sněmovny „návrh legislativního znění ozdravného balíčku, který obsahuje soubor novel celkem 62 zákonů“. Cílem má být „zlepšení salda státního rozpočtu systémovým a dlouhodobě udržitelným způsobem v následujících dvou letech o celkem 150,7 mld. Kč.“ Pořád ale nevíme třeba to, v jakých národních dotačních programech vláda bude škrtat.
Spotřeba vlády narostla
Celkově vláda na letošek plánuje schodek 295 mld. Kč, podle analytiků je to ale pořád dost optimistický předpoklad a státní rozpočet může snadno skončit okolo 350 mld. Kč v mínusu.
S tím souvisí i položka „Obsluha státního dluhu“, která aktuálně činí 37,5 mld. Kč a meziročně povyskočila o 14,5 mld. Kč (především z důvodu vyšších úrokových sazeb a proplácení výnosů protiinflačních dluhopisů prosazených vládou ANO).
Podle vzoru čím hůř, tím líp, se raduje opozice, tedy hnutí ANO a SPD, jež podle potřeby do mixu kritiky přimíchávají obvinění vlády za to, že může za inflaci, či že místo pomoci „našim lidem“ nadmíru pomáhá Ukrajině a Ukrajincům. To je ale jiné téma.
Lid je též citlivý na symboly a na zajímavý nesoulad mezi hospodařením domácností a vlády upozornil nedávno ekonom CERGE Marek Kapička. Ten spočítal, že za současné vlády spotřeba domácností klesla téměř o 10 % a naopak spotřeba vlády o 10 % narostla.
Jak píše autor studie: „Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy naše skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus devět procent, vládní spotřeba plus deset procent.“ A jak dodává – Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim. Spíše naopak.
Nesoulad s ekonomickou realitou
Uznejme, že to vláda od svého nástupu nemá lehké. Významným prvkem je vedle mezinárodní situace i fakt, že v uplynulých letech v Česku obrovsky narostl pocit nárokovosti a představa (živená vytrvale zejména Andrejem Babišem) významné části společnosti, že stát je tu od toho, aby neustále něco někomu dával a pokud možno zároveň snižoval daně.
I když by politická přirozenost a populistický ohled na příští volby velely opak, buďme rádi aspoň za to, že vláda projevuje snahu nesoulad mezi výdaji a příjmy vyrovnávat.
Což jednoduše řečeno znamená zvyšovat daňové příjmy a omezovat výdaje. A to i za cenu popření předvolebních slibů, jež nebyly – jak to tak už z historie tuzemské politiky známe – v souladu s ekonomickou realitou.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Ekonomická situace Fialovy vlády je tristní, jen pokles deficitu rozpočtu za červen je pozitivní. Masivní podpora Ukrajiny je prioritou Fialovy vlády a Česká veřejnost už toho zacina mít plne zuby. Rozhodující je stupidní ekonomika a ta se nedá oblafnout a rozhodne další vnitropoliticky vývoj v příštích měsících.
Je to jednoduché, vláda zatím nenašla odvahu začít pořádně řezat. Až ji najde (a najde, protože musí), to bude potom fičák…
Ani si nechci představovat ten průšvih, pokud by v současné rozbouřené situaci držela kasu tupěna s multihavlíčkem a Burešem.
To se obávám že se mýlíte. Problém je totiž v tom že ona „nemusí“, ze dvou důvodů.
Za prvé, že nenajde schopnost se dohodnout, právě proto že pětikolka, čili každá strana už myslí na sebe a svoje volče. Pro připomínku, „už “ za dva roky jsou další volby.
ale za 2) Výsledek bude že bude stát mít asi tak o 100 miliard větší deficit, což jistě jak loajální média, tak elitářští příznivci vládě jistě odpustí (přece Babiš, Zeman, zlí Rusové, a vůbec) :))))
Vážně vidíte takový rozdíl mezi brněnskou tupěnou a opavským škrtacím tupcem? Stejný metr, pane Loucký, stejný metr, proboha. Navíc jsem přesvědčený, že tihle zasadí ještě větší sekeru. To však bude v pořádku, protože jim se to odpustí. To jim jistě i vy prominete. Oni jsou ti hodní, na té správné straně barikády 🙂 Spíš dostanou nářez v příštích volbách….
Ten rozdíl je evidentní a pokud jej nevidíte, pak těžko vám něco vysvětlovat. Zkusím ale zjednodušující fotbalový příměr, který by mohl pochopit skutečně každý…Stanjura je druholigový hráč, který na angažmá v pražských S zatím nemá. Tupěna je amatérský hráč okresního přeboru, jejíž horizontem je maximálně tak postup do kraje na úkor Kostomlatů.
Rozpočet je komplexní záležitost a výše „sekery“ je pouze mediálně vděčné číslo, protože se k němu může vyjádřit kdokoliv kdo má do pr*** díru. Vůbec ale nepopisuje jak se nám daří, zda děláme správná rozhodnutí nebo ne, proč a za co utrácíme, jaká je jeho struktura a milion dalších parametrů, které jedním číslem nepostihnete.
Vaše zamindrákované kecy o barikádách odpuštění a správnosti vás usvědčují z toho, že z vás mluví nálepky, ale vůbec nevíte o čem mluvíte.
Zahraniční politika v dnešní době není žádnou vědou – zdůrazňování orientace na Západ, občas zajet do Bílého domu, ukázat se v Bruselu, V podstatě jet podle linie EU.
Co se týče stížností o tom, v jakém stavu vláda stát převzala, to v podstatě nikoho nezajímá. Strany vládní koalice dělaly všechno možné, aby se dostaly k lizu – spojily by se třeba s ďáblem, aby se po osmi letech v opozici dostaly k veslu. Výmluv na Babiše bylo dost.
Sliby o snižování daní jsou folklórem české pravice už dávno. To je styl odéesky už dávno. Ve volební kampani na to nalákají spoustu voličů. Případné výpadky ve státním rozpočtu už s voliči nediskutují, po volbách pak sáhnou ke zvyšování záloh pro OSVČ, zavádění poplatků ve zdravotnictví, zvyšování daně z přidané hodnoty, čímž poruší veškeré sliby voličům o podpoře podnikání. Je to celkem slušný populismus, což jim nebrání, aby ten populismus neustále neomlacovali o hlavu opozici.
O zrušení EET , na které ODSka nalákala drobné živnostníky, aby jim posléze zvýšila odvody na OSVČ nebo spoluúčasti na zrušení superhrubé mzdy, která měla podíl na nynějším schodku, ani nemluvit.
Místo alespoň částečného zdanění dividend odváděných do zahraničí do rozpočtu a následného řešení společenských problémů jako vzdělávání, aby se ČR vymanila z pozice montovny, se vrhnou na osekávání sociální sféry, důchodů, a vyhazování státních zaměstnanců, kteří poté budou chybět (hasiči, učitelé, apod).
Tím způsobí celkem slušný sociální marasmus a po volbách půjdou zas pravděpodobně do opozice. A je to pořád dokola. Topolánek, Nečas, Fiala – pořád stejná písnička a nikdy nedokončené volební období.
Fantasmagorie o nefunkční eet, kterou notabene zrušili diletanti z minulé vlády, akorát dokazuješ, sociální marasme, že burešových výmluv není nikdy dost. Vymlouvají se jeho podržtašky, šilerkou počínaje a tebou konče. Ovšem nejvíc kňučí bureš. Bez dotací mu ukradené fabriky krachují, a jediné co ho může zachránit, je to, že se zase dostane k lizu … zase na úkor občanů ČR.
Ono je docela možné, že se v příští vládě dostane k lizu ODS a ANO. Koho budete nálepkovat, a komu nadávat, to by mě docela zajímalo.
Jinak já Babiše nevolil, to k té podržtašce.
Ono je docela možné, že se v příští vládě dostane k lizu ODS a ANO. Koho budete nálepkovat, a komu nadávat, to by mě docela zajímalo. Budete v tom mít zmatek.
Jinak já Babiše nevolil, to k té podržtašce. Jinak vláda se od samého počátku vymlouvá na Babiše a všechno na něj svádí. Stačilo poslouchat.
Bylo to nečekané ve Vilnusu zvítězil zdravý rozum, Ukrajina nedostala pozvánku do Nato. Prezident Pavel zareagoval jako voják, který dostane rozkaz, u p. Lipavskeho to byla drtička a hluboká sklicenostma ma, o čem přemýšlet. Ministr obrany Wallace to po vojenskou sdělil prezidentovi Zelenskemu a bylo vymalovano. Siegfridove dostali povel k pohovu. Situace je mezi mírém a ztrátou území, plánované útoky že zalohy na ruské velicí není to pravé ořechové je to zakernost. Jednání musí probíhat viz trojclenka MZ mezi Cinou, Ruskem a US A. Osli musí stát vedle, když se kopou koně.
Jinými slovy autor článku skáče na špek sto let starým burešovským a komsocanským blábolům o tom jak anoksčssd zařídili hospodářský růst. Nezařídili. Hospodářský růst malých otevřených ekonomik jako ČR je založen na exportu, tedy zprostředkovaně na hospodářském růstu importujícíh zemí. Vláda se může stavět na hlavu a nezařídí nic. Respektive zařídí s bídou jedno procentíčko, když ze státního rozpočtu vyvalí stovky miliard, buď na investice (pokud je aspoň trochu při smyslech) nebo (pokud jako bureš a komsocani při smyslech není) to nechá na prožrání. S tím, že důsledky jako óbr inflace díky uvolňování zbytečných peněz do ekonomiky, se podle hesla po nás potopa musí vypořádat nástupce. Srovnání s Polskem je další blábol, protože to má podstatně větší ekonomiku a jeho HDP není tak závislé na exportu. O tom, že polští pisáci stejně jako bureš svého času populisticky pumpovali a stále pumpují do ekonomiky velké sumy peněz, díky čemuž měli dokonce vyšší inflaci (přes tzv. opatření) než v ČR nemluvě. Nikdo při ekonomických smyslech by je ovšem nenásledoval.