Záhadná ruská mobilizace: vítězství jako věčný motor války
Dalo by se říct, že je to jeden z největších paradoxů války Ruska proti Ukrajině. Rusové umírají na Ukrajině častěji než dříve, přesto jsou ochotnější než dříve vstoupit do armády. Jak je to možné? Za vším jsou peníze, ale nejen ty.
Začátkem letošního srpna šéf ukrajinské rozvědky Kirill Budanov prohlásil, že ruská ofenziva se vyčerpá za měsíc a půl nebo za dva měsíce. Nicméně v říjnu a listopadu dosáhla ruská strana významných taktických úspěchů.
Vznikla tak přímá hrozba pro ukrajinskou metalurgii – jediný zdroj koksu v zemi u Pokrovska, od nějž je nyní agresor vzdálen osm kilometrů.
Ukrajinské ozbrojené síly i západní zpravodajské služby zároveň hovoří o rekordních lidských ztrátách Ruska, největších za celou válku.
Projekt Oryx, který shromažďuje videozáznamy zničené bojové techniky, uvádí, že útočníci už dva roky nenechali na bojišti tolik techniky, jako letos v říjnu.
Zvětšují své síly. Vytvářejí nové brigády
Ukrajinský ministr obrany Rustam Umerov v polovině listopadu prohlásil, že nepřátelská armáda se v příštích měsících zvětší: „Zvětšují své síly. Vytvářejí nové brigády.“
Následovalo odhalení šéfa vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera: ruské pozemní síly jsou nyní ještě větší než v době plnohodnotné invaze v únoru 2022, ale „kvalita těchto sil se snížila“.
Související články
Historie jedné nenávisti: Rusko má Ameriku na mušce už déle než sto let
Jak se bělí stalinismus? Berlínská výstava pod vlivem Kremlu
Bohužel, ani druhá z uvedených skutečností není nijak zvlášť povzbudivá. Připomeňme si, že v létě a na podzim roku 1941 Rudá armáda kapitulovala nebo byla nepřítelem zničena. A následně Stalinovi záložníci, přeměňující wehrmacht na mrtvoly, dosáhli Berlína a Pchjongjangu.
Nyní hlavní práci na bojišti vykonávají „kryptovojáci“, tedy ti, kteří za vstup do armády dostávají paušálně odměnu ve výši jednoho milionu rublů plus dvě stě tisíc rublů měsíčně jako plat.
A jejich přísun nevysychá, přestože podle internetových novin „Virstka“ vydaly ruské regiony v roce 2024 rekordní částku na identifikaci těl mrtvých pomocí analýzy DNA: 183 milionů rublů, oproti 101 milionům rublů v roce 2023 a 66 milionům rublů v roce 2022.
A statistiku za poslední měsíc a půl letošního roku jsme ještě neobdrželi. Všechny tyto údaje vycházejí z výpočtu dat k veřejným zakázkám.
Ale ani výmluvná statistika neohromí ty, kteří tráví své dny na vesnici nebo v malém městě, kde se každý pohřeb nebo návrat postiženého s medailí domů stává hlasitou zprávou pro všechny obyvatele.
Přesto po vyslechnutí opojných příběhů pamětníků frontového mlýnku na maso odchází na mlýnské kameny „SVO“ stále více mladých mužů a chlapců. V případě smrti vojáka je jeho rodině přiděleno pět milionů rublů (v současném přepočtu zhruba 1,1 mil. Kč) jako jednorázová výplata, zatímco ti, kteří byli zmrzačeni, mají okamžitě nárok na tři miliony rublů.
Iinflace způsobená válkou paradoxně nahrává kryptoměnám. Pokles hodnoty rublu nejvíce tlačí na chudé, jejichž vrstva alokuje většinu dobrovolníků.
Nejde však jen o peníze.
Válka jako smysl života
Bohužel ani Hlavní správa ukrajinské rozvědky ani mnozí západní analytici nevzali v úvahu jednoduchý, ne-li přímo primitivní psychologický mechanismus – lidé jsou ochotnější riskovat své životy, když to dělají v zájmu nejen války, ale i vítězství.
A hmatatelný postup na frontě, k němuž dochází od jara 2024, dává mladým mužům a chlapcům na ruském venkově trpícím bídou a nudou iluzi smysluplného života, který lze dát všanc.
Existence svobodné východoslovanské země zůstává pro obě východoslovanské diktatury smrtelnou hrozbou jako objekt srovnání a potenciální vzor pro jejich dosud pacifikované občany.
Mnozí příslušníci Putinovy generace P, která vůbec není generací Palevinovou – tedy generací omámenou desetiletími propagandy –, vidí v útočné pušce kalašnikov nejen zlatý klíč, ale také nástroj sebepotvrzení.
Vítězství se stává jakýmsi věčným motorem války.
Kromě toho je důležitá i zjevná stabilita. Po zahájení plnohodnotného střetu a uvalení sankcí začalo mnoho lidí pochybovat o trvanlivosti Putinovy vlády, ale o dva roky později ani opozičně naladění Rusové nepředpovídají její brzký pád a ti z obyčejných lidí, kteří zaujali vyčkávací postoj, nyní také věří, že současná moc je seriózní a dlouhodobá.
Kromě přímých materiálních pobídek dobře funguje ještě jedna věc – povzbuzení zakomplexovaných lidí, kteří ještě včera většinou nebyli zcela úspěšní – státní úcta, byť ve většině případů okázalá a předstíraná.
Personální programy „Čas hrdinů“ a „Rusko – země příležitostí“ mají zatím malý efekt i z čistě propagandistického hlediska, ale pro mnohé, ne-li většinu, veterány je mnohem důležitější vystoupit o prázdninách v tamní škole nebo odborném učilišti a zachytit obdivné pohledy některých příslušnic něžného pohlaví.
Osud většiny účastníků afghánské a první čečenské války byl v Rusku po jejich skončení nezáviděníhodný, „zelení mužíčci“ v roce 2014 na Ukrajině oficiálně nebojovali, takže bylo nevhodné je otevřeně oslavovat.
A bývalí „Wagnerovi“ bojovníci, kteří sloužili v Africe nebo Sýrii, jsou stále v šedé „nelegální“ zóně a teoreticky mohou být kdykoli posláni do vězení za žold.
Veteráni „SVO“ jsou nyní hlasitě vyznamenáváni při každé příležitosti a bezdůvodně.
Minimum a maximum
Vraťme se proto k nárůstu ztrát na podzim tohoto roku a zpochybněme v současnosti populární hypotézu, že Putin touží zabrat co nejvíce území ještě před Trumpovou inaugurací – 20. ledna 2025 –, aby tato území fakticky anektoval a přistoupil na příměří, tedy aby konflikt po vzoru obou Korejí zmrazil.
Současné ruské úřady si stejně jako svého času bolševici velmi oblíbily „program minima“ a „program maxima“. A pokud Kreml skutečně považuje příměří za střednědobou možnost pozastavení jatek, jde spíše o „plán B“.
Existence svobodné východoslovanské země zůstává pro obě východoslovanské diktatury smrtelnou hrozbou jako objekt srovnání a potenciální vzor pro jejich dosud pacifikované občany.
Plnohodnotná válka navíc toto srovnání ještě zhoršila a Putin by byl nerad, kdyby oficiální Kyjev a ruští opozičníci mohli říkat: „Podívejte, demokratický David se postavil autoritářskému Goliášovi!“
Jestliže na začátku byla „SVO“ koncipována jako procházka na Majdan, nyní je strategií Kremlu utopit Ozbrojené síly Ukrajiny v krvi ruských vojáků. A bohužel nelze říci, že by Putin psychologickou konfrontaci prohrával.
Ano, podle listopadového průzkumu veřejného mínění se 53 % Rusů vyslovilo pro přechod k mírovým jednáním a 36 % pro pokračování válečných akcí. To jsou v tomto pořadí vrcholy a pády plné války.
Pro úřady je však rozhodující menšina, která zaprvé může kohokoli – včetně většiny – nabádat, aby si své myšlenky nechal pro sebe, a zadruhé je připravena generovat nov0 kryptohrdiny. Diktatura může déle připustit realizaci nepopulárních politik než vláda závislá na mínění voličů.
A pro posouzení vyhlídek, jak to bude s konfliktem dál, je třeba se dívat ani ne tak na výsledky zámořských voleb, jako na vnitřní dynamiku v soupeřících zemích.
Téměř mystickou shodu s ruskými ukazateli postojů k současné smrtící bitvě ukázal listopadový Gallupův průzkum na Ukrajině, kde se nyní 52 % obyvatel vyslovilo pro zahájení jednání a 38 % pro vítězný konec války.
Rozdíl s náladami na druhé straně fronty je v rámci statistické chyby, i když v jednom případě jde o podporu agrese a v druhém o obranu či dokonce záchranu vlasti.
Hlavní však je, že podíl těch, kteří jsou unaveni krveprolitím a ničením na Ukrajině pomalu ale jistě roste. Proto řada ukrajinských analytiků zpochybnila nedávné prohlášení Jakea Sullivana, poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost, že Kyjev nepotřebuje ani tak nové zbraně, jako spíše mobilizaci a zvýšení počtu příslušníků na frontě.
Za těchto okolností se zdá, že Putin prosazuje postup na frontě za každou cenu, jednak aby zlomil vůli Ukrajinců k odporu, jednak aby nalákal ty, kteří čekají na závěrečnou fázi války, aby z ruského venkova přišli do pohotovosti a vrátili se domů nikoli v zinkové rakvi nebo o berlích, ale na vlastních nohou, a dokonce jako vítězové.
No, a mrtví a zmrzačení vojáci a rozbitá technika? Vojáci se dají znovu naverbovat a technika vyrobit později. Na Ukrajině.
Autor je spisovatel a historik, působí na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve svých publicistických knihách se soustřeďuje na sovětské dějiny Stalinova období, především na vše, co nějak souvisí s Velkou vlasteneckou válkou a s konfrontací mezi Hitlerem a Stalinem.
Tento text vznikl v rámci projektu EthProMedE.
Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
„Alice für Deutschland.“ Jak se AfD přiklonila k radikálnímu proudu
Čínský sen Tchaj-wanu skončil. Nahradila ho noční můra v podobě vojenské invaze
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
32 komentářů
No to je zase překlad, vždyť ty věty často nedávají smysl, fuj.
Čemu v textu nerozumíte?
Evropa není Dálný Východ. Zmrazit agresivní válku na Ukrajině se nemůže podařit a instalovat vedle sebe dvě Ukrajiny – jednu jako území okupované Ruskem a druhou jako demokratický stát spolupracující s EU je utopická představa. To brzy pochopí i prezident Donald Trump, který po odmítnutí jeho výzvy ke stažení ruských vojsk Putinem dodá Ukrajincům takové zbraně, které zmnohonásobí už nyní tak velké lidské ztráty ruské soldatesky.
Ale jistě že to jde. Takhle funguje už dlouhou řadu desetiletí nejen třeba Korea, ale třeba taky Finsko. Protože tomu taky Rusové pohraniční území odtržená v Zimní válce taky nikdy nevrátili. Finove se s tím museli
smířit a vést po ta dlouhá desetiletí onu složitou politiku nucené neutrality.Bohuzel, s tím se budou muset nejen politici ale i občané smiřit,že snadná a laciná úspěšná řešení neexistují.
A zrovna Trump už Ukrajině tolik nepomůže, Američané dokáži být v té své zahraniční politice dosti pragmatičtí, když poznají že už šance vyhrát není. Vietnam taky kdysi opustili..
Petříku, mezi Finskem a russovětskem došlo k podpisu mírové smlouvy na základě, kterého Finsko o tato území přišla, a muselo se smířit s omezenou suverenitou. O žádný zmražený konflikt nešlo. Jinak TEĎ už to samozřejmě nejde. Za prvé, rusáci už stihli zákonem vyhlásit, že okupované území je rusácké a za druhé na to nemají kapacity. Nebyli sto udržet svoji přítomnost v Sýrii. Už nejsou sto zásobovat ani podněstří. Takže tamní soudruzi budou co nevidět žrát hlínu a pálit nábytek, aby se zahřáli.
… ještě ale Pavluša š. by si měl zjistit, že kde bylo územně Finsko před I.sv. válkou – respektive kde tehdy tam Rusko mělo hranice… Pak tedy Lenin Finsku „nějaké území dal“ a až pak by z toho měl Pavluša š. vyvozovat závěry…
AHa tak to bychom jistě neměli milovníku ocelových ptáků zapomenout na to, že že během vlády Ivana Hrozného to bylo švédské území. Tataři budou jistě rádi, že jim zase bude patřit celý prostor za Uralem a číňani si rádi zpátky vezmou Vladivostok a celé vnější Mandžusko.
Bohužel dost přesné.
Ono je to trochu složitější: Putinovi a lidem okolo něj se podařilo udělat s války na Ukrajině „Vlasteneckou válku“ (podobně, jako se to podařilo Stalinovi po úvodní sérii porážek od Němců). Prostě, porážku Ukrajiny významná část Rusů považuje za svůj existencionální zájem, za to, co zachrání životy jejich blízkých.
Západ si za to do značné míry může sám tím, že za Jelcina nechal demokracii a západní hodnoty vůbec totálně zdiskreditovat a zapojení západních vlivů na Ukrajině bylo provedeno tak „šikovně“, že i v běžných obyvatelích Ruska vyvolalo řadu obav.
Vedle toho jistě platí i to, co uvedl autor, průšvih je, že tyhle věci se spíš vzájemně potencují, než jen sčítají.
Západ ani demokracie určitě nemohou za to, že v Rusku žíjí v drtivé většině líní hlupáci.
Jít zabíjet a krást k sousedům do cizí země a myslet si přitom, že vedu vlasteneckou válku, může jenom debil.
„Probuďte mě za 100 let a zeptejte se, co se děje v Rusku, a já okamžitě odpovím – pijí a kradou.“
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
…připomenutí výroku Saltykova- Ščedrina není až tak namístě, protože ten Saltykov žil v 19.století a tehdy území Ruska bylo na západ až za Lodž (respektive od severu skoro celé Finsko, baltské státy vyjma cípku dnešní Litvy, Bukovinu, Besarábii až k Černému moři – tedy včetně tehdy ruské Ukrajiny) – a to krádež (území) rozhodně nemůže být, protože dnešní Rusko má co do tehdejšího území za života Saltykova, daleko menší rozlohu (jde ale o to, že pochopí-li to i „RD“)… A pití ? No dle skoro už třicetileteho žití ukrajinských občanů u nás, tak to pití by se nechalo spíše napasovat na tyto (některé) ukrajinské spoluobčany ( o přiopitých rusech se moc nepíše – a to by „RD“ zvýraznil)… Tedy generalizace z dob před dvěstě lety (+-), tak nemusí vždy vyjadřovat současnost (a to je jako s tím Havlíčkem), respektive možná v myšlenkách „RD“ ano, ale ne každý(chytřejší) to musí tak přijmout…
Problémem je pravoslaví, které podává „podobojí“ (protože zákaz vína pro věřící při mši vznikl až po oddělení východní a západní křesťanské církve) a „přijímají“ i děti, u nichž to vyvolá opilost a po čase i návyk.
Ono je pěkné hovořit o ruských ztrátách, ale člověk by měl jedním dechem mluvit i o těch ukrajinských, které dlouhodobě nejsou o moc nižší… To hraje také svou velmi významnou roli v náhledu na mnohé aspekty té války a leccos to vysvětluje.
Rusko si může dovolit ztráty v poměru 1:1, Ukrajina nikoli.
„které dlouhodobě nejsou o moc nižší“ .. ten blábol máš odkud?
To je fakt smutný. Kolik pak platí západní Evropa svejm dobrovolníkům kteří jedou sami bojovat na Ukrajinu proti Rusku?
Že by nic??
Fantasmagoriím o tom jak jsou rusáčtí „dobrovolníci“ skvěle placeni věří těch pár zbylých rusáckých rednecků a v Evropě jedině ti, co žerou seno. Ty „abnormální sumy“ jsou vzhledem k hodnotě rublu na úrovni průměrné mzdy v civilizované zemi, přičemž jejich hodnota rychle klesá. Realitou je také to, že v rusácku více než kde jinde platí to, že papír snese všechno a sliby se slibují a blázni se radují. Článek o testech DNA v rusáckém systému lží a manipulace nevypovídá o ničem. Naopak je známo, že ruské úřady vyhlásí padlé za nezvěstné, aby se odměny nemusely vyplácet.
Běžní Ukrajinci také nejsou blbí a vidí, že jsou v tom v podstatě sami. Pokud bychom se jako kolektivní západ rozhodli, že chceme Ukrajině pořádně pomoci a začala konečně proudit pořádná pomoc, tak by ochota bránit Ukrajinu vzrostla. Bohužel naše věčné lavírování vysílá Ukrajincům jednoznačný vzkaz…pomáháme vám jen tak na oko, abyste se úplně nezhroutili, ale nikdo si za vás pálit prsty nebude :(:(:(
Moc času nám už nezbývá, je absolutně nezbytné začít pořádně zbrojit a posílat Ukrajině zbraně po kvantech a nikoliv po kapkách a na papíře, jako nyní…
Pořádně zbrojit nelze, protože Green Deal. Armády tam poslat nemůžete, protože to zavání buď porážkou (s patřičnými politickými následky), nebo akcelerací konfliktu na jaderný.
Pěkná analýza.👍
Hned je vidět, že autor zná Rusko.
Většinově hloupá země, kde se u nepoučených a nechytrých historie stále opakuje. Pro budoucnost ČR je nejlepší co nejdále od Ruska a pokud možno, nepouštět Rusáky vůbec na území ČR. Lžou, kradou a jsou cítit, jak správně vystihl už Karel Havlíček Borovský (1846). 🙂
Ono se stačí podívat, jaký stát od roku 1945 vybudovali Němci (83 mil.) a jaký Rusáci (145 mil.).🙂
… no němci od r. 1945 stále pod okupací (a to samé i Japonsko), která de iure trvá stále, protože vojska USA tam jsou ( a mj. odsud konají různá „humanitární bombardýrování…“). Proto také Trump až tak neinklinuje jak k Německu, ale i k Japonsku, protože to jsou státy, které prohrály II.sv., ale svým hospodářstvím „ohrožují“ svým způsobem USA…
Jediný kdo je tady „pod okupací“, je milovník ocelových ptáků. Němci se prozatím přetahují s Poláky, kde budou americké jednotky v rámci spojenectví NATO sídlit.
Máte jistě pravdu, jen to bohužel neznamená, že korkové nemohou nakonec vyhrát.
Dobře napsané a výstižně. Já bych si dovolil tyto dobré úvahy zkrátit na pouhé dvě věty:
1. Dejte čekistickému rusákovi co chce, jinak vás krutě ztrestá, anebo radši hned zabije.
2. Kde je těch „Sedm statečných“, kteří se dokázali vzepřít zlu a osvobodit prosté vesničany od tehdejších okupantů?
Odpověď je sice jednoduchá, jen ti odvážní už dnes neexistují, zůstávají jen v amerických kovbojkách………………………………………………………proto je rusák na bojišti neporazitelný a dovoluje si čím dál víc. Karma pro „nás zbabělce“ bude neúprosná……………………………
Na rovinu, z čeho vyplývá, že rusáci jsou momentálně více ochotni vstupovat do armády? Rusácké žebrání u kima o vojáky svědčí spíše o opaku. Metrové denní postupy vykoupený dvěma tisíci padlých a zraněných každý den, inflace a ekonomický rozvrat žádné ruské vítězné tažení nenaznačuje .. spíše naopak jak ukazuje jiný historický příklad… příklad roku 1917 a 1918. Žoldáci ze Sýrie stěží mohou být v případě potřeby nasazeni… protože nasazeni už byli. Kdyby nasazeni na Ukrajině nebyli, tak stále udržují bestiální asadův režim při životě… což jak víme, se již neděje.
Pavle, inflaci mají v Rusku pořád jednomístnou a promítlo se do ní (mj.) „šílené zdražení“ rajčat o necelá 2 procenta a vajíček o cca 6 procent. Pro nás, s našimi cenami a naší inflací úplná fantasie. (zdroj: dnešní Britské Listy)
MMCH, Kim si určitě pochvaluje, že jeho vojáci projdou ohněm na reálné frontě opravdové války, protože se tím stanou podstatně kvalitnějšími. Nedivil bych se, kdyby pro přeživší byla připravena místa instruktorů bojového výcviku.
A zřejmě proto rusácká centrální banka nasadila úrokové sazby 20 % soudruhu. Oficiálním rusáckým údajům o inflaci může věřit jen ten co žere seno. Nepochybuji že Ukrajinci si na pečeném korejčím rádi pochutnají.
Podle oficiálních ruských zdrojů je inflace v Rusku 8%. Co za posledních 60 let vypustilo Rusko do světa a byla to pravda? 🙂
Je to rozhodně podstatně méně, než těch 30 % od Fialy u nás.
Za tu inflaci si můžete jenom vy sami. Babiš rozdal hodně peněz bez práce a Fialovi skočila inflace na 30%. Fiala se nepoučil a rozdává peníze bez práce dál…
Inflace = přebytek peněz na trhu. To ví každý průměrný občan, který umí počítat a má selský rozum.
Pokaždé, když dostanete bez práce 1000,- stoupnou ceny ve vašem „spotřebitelském koši“ o 1500,-… až do státního bankrotu. 🙂 Říká se tomu neviditelná ruka trhu.🙂 Čím víc peně vysomrujete od státu, tím bude vše dražší…🙂
.. je třeba poměřovat vstup vojáků KLDR do války v Rusku proti ukrajinskému výpadu jako „výpomoc“ 59 států světa pro USA ve válce v Afghanistánu (2001-2021), respektive 53 států pro USA ve válce v Iráku (2003-2011).. Už jen z těchto počtů ochotně spoluválčících států tak ta KLDR vychází jako nicotnost… To možná pochopí i Pavluša š., že poměr 1 : 59, resp. 1 : 53 je dost podstatný rozdíl…
ANo, rusácko kupodivu i s nicotností jako je třídenní SVO ve které ztrácejí každý den tisíce vojáků, jako za první války v zákopech, potřebují pomoc rozvojových zemí jako kldr a irán. To milovník ocelových ptáků evidentně nechápe.