Na české diplomaty v Itálii se už v polovině března obrátili zástupci lombardské vlády, regionu, který je nejvíce zasažen koronavirem. Prostřednictvím generálního konzulátu ČR v Miláně požádali Česko o vyslání vojenských zdravotníků, kteří by alespoň na čas posílili přetížený místní personál. Neúspěšně.

Česká vláda vyslání lékařů a dalšího zdravotnického personálu odmítla s tím, že by vojáky musela stahovat z nasazení v Česku.

Žádost lombardských politiků (vznesenou již 19. března) zmínil v rozhovoru pro HlídacíPes.org český konzul v Miláně Michal Bucháček. „Jsme v podstatě v permanentním kontaktu s lombardskou vládou. Do Prahy jsme směřovali jejich prosbu o pomoc k posílení zdravotnického personálu, kterého se tady přes veškeré nasazení a vnitroitalskou solidaritu stále nedostává,“ uvedl.

„Žádost jsme tlumočili obratem do Prahy. Ministerstvo zahraničí hned druhý den začalo jednat s Ministerstvem obrany,“ dodal Bucháček.

Ministerstvo obrany to na dotaz HlídacíPes.org potvrdilo. „Je to tak, žádost o vyslání vojenských zdravotníků do Itálie skutečně přišla ministru obrany Lubomíru Metnarovi cestou ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Ministerstvo obrany důkladně zhodnotilo možnosti a stav aktuálního nasazení armády, a přestože stále platí, že armáda pomáhá všude, kde je třeba, v tomto případě byla odpověď negativní,“ říká mluvčí ministerstva Jana Zechmeisterová.

Ústně se pak tato možnost řešila i na jednání vlády, ta se ale přiklonila ke stanovisku ministra obrany Metnara.

Sounáležitost v obleku

„Čeští vojenští zdravotníci mají skvělou pověst a bezpochyby by byli velkým přínosem nejenom pro Itálii, ale v důsledku i pro Českou republiku. Zkušenosti, které by pak mohli přinést zpět domů, by byly neocenitelné. Česká republika je co se týče šíření koronaviru v časovém zpoždění tří čtyř týdnů po Itálii a zkušenosti tohoto typu, přímo z první linie, by mohly být ku prospěchu i českému zdravotnictví,“ myslí si diplomat Bucháček.

Albánie, nejchudší země Evropy, do Itálie poslala třicet svých zdravotníků. Poláci pět lékařů a deset sester. Až šedesát těžce nemocných italských pacientů převzaly či ještě převezmou německé nemocnice. Až stovku lékařů a epidemiologů do Itálie vyslalo i Rusko, celkem 52 zdravotníků poslala Kuba.

„Máme cca 500 vojáků – lékařů, sester a zdravotníků, kteří jsou buď v plném nasazení ve vojenských nemocnicích, nebo se chystají na chytrou karanténu. Kdybychom vyšli vstříc žádosti, museli bychom je odtud stáhnout. V případě vyslání do Itálie by zdravotníci chyběli jinde a navíc by po návratu museli do karantény,“ vysvětluje svůj postoj Ministerstvo obrany ústy mluvčí Zechmeisterové.

Sounáležitost s Itálií (a také Španělskem) česká vláda projevila alespoň zasláním zdravotnických ochranných pomůcek, především 20 tisíc ochranných obleků. Deset tisíc z nich určených pro Itálii zamířilo právě do Lombardie.

Předtím však italskou veřejnost pobouřila zpráva o tom, že české úřady zabavily zásilku mířící z Číny přes Česko právě do Itálie.

„Vyšlo tu v médiích několik velmi negativních zpráv. Snažili jsme se ty škody pokud možno omezit – komunikací směrem k médiím i k italské veřejnosti. Ale přišlo to pro Česko asi v nejhorší možný okamžik, protože zrovna v den, kdy se tento příběh objevil v médiích, Itálie zaznamenala do té doby nejvyšší počet mrtvých za jeden den,“ říká Bucháček.

„Tomu pak odpovídaly i reakce italské veřejnosti, která nám je dala velice jasně najevo. V podobě telefonátů, mailů a vzkazů na sociálních sítích, které byly velmi negativní. Obrazu Česka v Itálii tato kauza určitě neprospěla,“ upozornil český konzul.

Česko naopak vyslyšelo žádost Francie a nabídlo šest míst v brněnské nemocnici pro francouzské pacienty ve vážném stavu vyžadující napojení na plicní ventilaci. Nakonec ale Francie své občany do Brna neodešle. Francouzský premiér Edouard Philippe poděkoval, že Česko vyslyšelo jeho žádost, země prý už ale situaci zvládá lépe.

Vojáci pro chytrou karanténu

Pokud jde o českou armádu, aktuálně je podle údajů Ministerstva obrany v souvislosti s koronavirem nasazeno více než tisíc vojáků a zhruba 150 kusů techniky.

„Asi 940 vojáků na více než dvou desítkách míst na hranicích, 17 armádních zdravotníků a vojenských policistů v Litovli, kde zajišťují mobilní ambulanci a odběrové místo (zůstáváme tam na žádost hejtmana Olomouckého kraje), v pražské ÚVN a vojenské nemocnici Olomouc máme zřízena odběrová místa, od počátku krize vojáci zajišťují rozvoz zdravotnického materiálu pro Správu státních hmotných rezerv,“ říká mluvčí Jana Zechmeisterová.

Armáda je prý připravena vyčlenit až 300 vojáků a 82 kusů techniky pro takzvanou chytrou karanténu: sestaví až 33 odběrových týmů, které budou připraveny vyjíždět k potenciálně nakaženým a odebírat jejich vzorky.