Před volbami mluvili zástupci AfD o „modré vlně v Bavorsku“ a očekávali, že ovládnou radnice i okresní úřady. Po sečtení hlasů je však jasné, že strana, kterou loni označil Bavorský úřad pro ochranu ústavy za pravicově extrémistickou, a která je blízkým spojencem české SPD, nedokáže na lokální úrovni oslovit dostatek voličů. V jejích řadách navíc kandidovala řada osob spojených s neonacistickou scénou.

AfD poprvé postavila vlastní kandidátky ve velké části z 2056 nezávislých obcí a v 70 ze 71 okresů Bavorska. Celkem v jejích modrých barvách nastoupilo do voleb v neděli zhruba 5500 kandidátů.

Především díky tomu je celkový výsledek strany v porovnání s předchozími komunálními volbami v roce 2020 více než dvojnásobný. Podle statistického úřadu získala strana nyní 13 procent hlasů, v roce 2020 to bylo 4,7 procenta. Předvolební průzkumy jí ovšem tentokrát predikovaly až 19 procent.

Strana tedy posílí v místních i okresních radách, ale nezískala žádného starostu ani hejtmana. V přibližně 20 obcích získali kandidáti AfD druhé místo ve volbách starostů, ale do druhého kola voleb žádný z nich nepostoupil. Podle německého volebního systému se druhé kolo koná jen v případě, kdy žádný kandidát nezískal v prvním kole více než 50 procent hlasů.

Výsledky bavorských komunálních voleb tak víceméně kopírují Porýní-Vestfálsko, kde komunální volby proběhly loni na podzim. Ani zde AfD oproti vlastnímu očekávání neuspěla a nezískala žádné starosty ani hejtmany. Celkově ovšem byla s 14,5 procenta třetí nejsilnější stranou za CDU a SPD.

AfD podle programu požaduje zákaz genderově inkluzivního jazyka a škrty v nezávislé práci s mládeží a v kulturních programech, a vyjadřuje odpor k projektům větrné a solární energie a k obecním opatřením na ochranu klimatu.

V Bavorsku nyní svoji neochvějnou pozici potvrdila CSU, která dosáhla na 33,7 procenta. Druzí skončili Svobodní voliči s 13,1 procenta a AfD byla se 13 procenty i zde na třetím místě. O téměř čtyři procenta se zde propadli Zelení, kteří dosáhli již pouze na 11,9 procenta. Sociální demokraté skončili až pátí s 11,7 procenta.

V rodném okresu lídra AfD propadla

V Bavorsku vede stranu AfD 49letý Stephan Protschka. Ten patřil k oficiálně rozpuštěné krajně pravicové frakci AfD „Der Flügel“ (Křídlo). Od října 2021 je předsedou bavorského zemského svazu AfD a od roku 2017 poslancem bavorského zemského sněmu. Protschka je vyučený elektrikář a před vstupem do politiky působil mimo jiné jako prodejce kosmetiky nebo finanční a investiční poradce.

V roce 2014 Protschka na svém twitterovém profilu napsal, že kancléřka Angela Merkelová plánuje „německou genocidu“ a že EU není Evropa, ale „Čtvrtá říše“. V listopadu 2017 vyšlo najevo, že Protschka byl spolu s dalšími poslanci za AfD členem facebookové skupiny „Die Patrioten“ (Patrioté), v níž byly hanobeny oběti holocaustu a oslavován Adolf Hitler a Wehrmacht.

Protschka v komunálních volbách kandidoval na okresního hejtmana ve svém rodném Dingolfingu. Během volební kampaně prohlásil, že pevně věří, že se stane „prvním okresním hejtmanem AfD v západním Německu“.

Nepodařilo se mu ale ani dostat se do druhého kola. Hejtmanem okresu Dingolfing-Landau zůstává úřadující Walter Bumeder (CSU), který získal 65,2 procenta hlasů. Protschka získal 18,3 procenta.

„Abych byl upřímný, nečekal jsem, že to bude takhle jasné,“ řekl Protschka v neděli večer německým médiím. Přiznal, že je „trochu zklamaný“.

Jde o velký propad oproti zemským volbám v říjnu 2023, kdy AfD získala v Dingolfingu téměř 29 procent hlasů. Právě Protschka byl tehdy lídrem kadnidátky. S výsledkem 14,6 procenta hlasů za celé Bavorsko se tehdy AfD stala třetí nejsilnější stranou zemského sněmu.

Nejlepšího výsledku za AfD ve volbách okresních hejtmanů dosáhl Gerd Mannes v městečku Günzburg, které leží mezi Stuttgartem a Augsburgem a je známé především díky tomu, že se zde nachází Legoland. Kandidát AfD Gerd Mannes se zde umístil na druhém místě s něco málo přes 24 procenty hlasů.

Nakonec však již v prvním kole zvítězil dosavadní okresní hejtman CSU Hans Reichhart s 57 procenty.
Gerd Mannes je rovněž poslancem zemského sněmu a tam tedy také zůstane. Zřejmě k úlevě samotného okresního úřadu.

Právě Gerd Mannes totiž šířil na konci minulého roku nepravdivá tvrzení, proti kterým se ohradil přímo sám okresní úřad v Günzburgu. Mannes tvrdil, že okresní úřad rozdává zaměstnancům dotazníky a „špehuje“ je. Okres požádal Mannese, aby se v budoucnu zdržel podobných hanlivých prohlášení a aby je odvolal.

Vazby na Pegidu a Novou pravici

AfD se snažila v kampani prezentovat spíše jako umírněná, částečně proto, že v současné době zpochybňuje klasifikaci Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, který stranu před rokem oficiálně potvrdil jako pravicově extrémistickou organizaci.

Pohled na program bavorské AfD pro komunální volby však ukázal, že strana je oddána pravicové kulturní válce, kterou hodlala na místní úrovni ještě zintenzivnit, podotýká bavorský veřejnoprávní rozhlas BR.

AfD podle programu požaduje zákaz genderově inkluzivního jazyka a škrty v nezávislé práci s mládeží a v kulturních programech, a vyjadřuje odpor k projektům větrné a solární energie a k obecním opatřením na ochranu klimatu.

Strana také opakovaně spojuje své požadavky s rasistickými narativy, podotýká BR – například když tvrdí, že žadatelé o azyl s nelegálním pobytem v Německu jsou při přidělování bydlení často upřednostňováni.

Bavorské voliče ale podle výsledků voleb neoslovil ve větším měřítku ani program AfD, ani jeho kandidátní listiny, které byly podle německých médií „líhní extrémní pravice všeho druhu“.

Obec Malching leží necelých 40 kilometrů jižně od Pasova a od Rakouska ji dělí pouze řeka Inn. Žije zde asi 1200 obyvatel, z nichž stovka volila na pozici starosty 34letého kandidáta AfD Wilhelma Zinsbergera.

Ten se podle informací Bavorského rozhlasu BR (Bayerischer Rundfunk) účastnil řady krajně pravicových akcích. Fotografie jej zachycují například na demonstraci organizované Identitarian Movement (IB), což je krajně pravicové, protiimigrační a protiislámské hnutí neboli „Neue Rechte“ (Nová pravice), vyznávající mimo jiné konspirační teorii „Great Replacement“ (Velké náhrady).

Zinsberger získal ve volbě starosty 12,9 procenta, jeho strana 13,8, což stačí na dvě křesla v radě.

Napojení na Identitaristické hnutí (IB) má podle stanice BR také Uwe Görler, který kandidoval na starostu 18tisícového městečka Taufkirchen u Mnichova. Ten se měl účastnit například pochodů pořádaných hnutími „Pro Německo“ a Pegida či protestních akcí s opakovaně odsouzeným militantním neonacistickým vůdcem Friedhelmem Bussem.

Již dříve byl vyšetřován z podněcování k nenávisti a v jeho pokoji byl nalezen USB flash disk s neonacistickými písněmi, který obsahoval také projevy Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse.

65letý Görler, který se prezentuje jako bývalý novinář se zaměřením na oblast hospodářství, získal pouze 7,7 procenta hlasů. Strana AfD o půl procenta více, což znamená dvě křesla ve 24členné radě.

V sedmitisícové obci Geiselhöring, která leží hodinu od českých hranic mezi Řeznem a Pasovem, kandidoval do městské rady prominentní neonacista Siegfried Birl, a to na společné kandidátce AfD a spolku „Pokojný Geiselhöring“.

Birl je provozovatelem jedné z největších zásilkových společností v Německu se zaměřením na zboží krajně pravicové orientace a také místopředsedou zemské organizace Mladí národní demokraté, což je mládežnická organizace neonacistické strany NPD. Uskupení, za které Birl kandidoval, získalo 14,9 procenta a tři křesla z 20. Siegfried Birl v obecní radě neusedne, protože skončil až pátý v pořadí.

Odsouzený lídr Halemba neprošel

Dva kandidáti AfD do městské rady ve Würzburgu jsou členy bratrstva „Teutonia Prag“, jehož aktivní členové byli Úřadem pro ochranu ústavy klasifikováni jako pravicoví extremisté. Lídrem kandidátky byl 25letý poslanec zemského parlamentu Daniel Halemba, kterého nedávno odsoudil okresní soud ve Würzburgu za praní špinavých peněz a nátlak. Verdikt zatím není pravomocný.

Již dříve byl vyšetřován z podněcování k nenávisti a v jeho pokoji byl nalezen USB flash disk s neonacistickými písněmi, který obsahoval také projevy Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse. V rozhovoru pro Bavorský rozhlas (BR) Halemba popřel, že by USB flash disk patřil jemu. V roce 2023 stal nejmladším politikem zvoleným do bavorského parlamentu.

Na kandidátce AfD ve Würzburgu byl také další člen bratrstva „Teutonia Prag“ Sebastian Csernohorszky. Podle výzkumu BR žije na pozemku bratrstva a během razie v září 2023 u něj vyšetřovatelé našli zbraně a nacistické memorabilie.

Csernohorszkého podle informací BR zaměstnává Parlamentní skupina AfD v bavorském zemském parlamentu.

AfD získala ve Würzburgu pouze 7,1 procenta, což znamená tři křesla v padesátičlenné městské radě. Halemba skončil na čtvrtém místě a Csernohorszky na pátém, do rady se tedy nedostali. Naopak v ní zasedne Thomas Bayer, který se posunul ze čtvrté pozice na druhou. O něm stanice BR zjistila, že se v srpnu 2025 zúčastnil demonstrace krajně pravicové skupiny „Revolte Franken“.

V reakci na dotaz BR okresní sdružení AfD Würzburg napsalo, že „Bayer se podle svého vlastního prohlášení neúčastnil shromáždění jako účastník, ale jako právník, který měl podporovat svého klienta v otázkách shromažďovacího práva“.

AfD posílila v radě oblíbeného města Čechů

Nejlepšího výsledku ve volbě starostů dosáhla AfD ve Wellheimu v okrese Eichstätt, kde kandidát AfD získal 33,4 procenta hlasů. CSU se však podařilo přesvědčit dvě třetiny voličů a zajistila si vítězství s 66,6 procenta. Ve volbách do městské rady ovšem získala jen 16,1 procenta a bude tak mít dvě křesla ze 14. Jedno z nich obsadí neúspěšný kandidát na starostu Mayinger Leonhard.

Strana si polepšila například v Augsburgu, kde si AfD zajistila v městské radě 14,4 procenta hlasů a tím devět křesel v 60členné městské radě. Před šesti lety zde získala pouze 6,6 procenta.

Podobný posun je také ve Weidenu v Horní Falci, kam jezdí tradičně velká část Čechů z Plzeňského kraje za nákupy. Zde se AfD posunula z 6,2 procenta v roce 2020 na nynějších 15,3 procenta. To jí nově vyneslo šest křesel ve 40členné městské radě. Starostu ale strana mít nebude ani zde, nejvíce hlasů získal kandidát CSU Zeitler Benjamin, ve druhém kole se utkají kandidáti CSU a SPD (sociální demokracie). Ferdinand Adam z AfD zde získal pouze 11,5 procenta.

V Norimberku AfD v městských volbách získala 13,5 procenta hlasů, což z ní činí třetí nejsilnější stranu po CSU (37 procent) a SPD (17,8 procenta). Ve srovnání s 5,96 procenta, kterých strana dosáhla v roce 2020, svůj výsledek více než zdvojnásobila a získala devět křesel ze 70.

V Coburgu se počet křesel AfD zvýšil z jednoho na čtyři a ve Schweinfurtu ze tří na osm.

V městské radě v Mnichově získá AfD s 6,9 ​​procenta pět křesel a dosáhne tak na vytvoření vlastní frakce a tím i většího vlivu v komunální politice metropole. K vytvoření frakce jsou potřeba alespoň čtyři zastupitelé.

V komunálních volbách v roce 2020 získala AfD v Mnichově 3,9 procenta hlasů, což jí zajistilo pouze tři křesla v radě. Kandidátem AfD na primátora Mnichova byl Markus Walbrunn, který je od roku 2023 poslancem bavorského zemského sněmu. Ten ovšem úplně pohořel, získal zanedbatelné 4,4 procenta.