Za rok v Česku zmizelo 1 500 hektarů půdy. Její větší ochrana v ústavě ale spíše nebude
Ministerstvo životního prostředí by rádo do české ústavy prosadilo větší ochranu vody a půdy. V připomínkovém řízení se však k návrhu ústavního zákona sešlo množství kritiky, podle níž by změna mohla přinést spíše komplikace. Faktem ovšem je, že orná půda v Česku mizí značnou rychlostí – jak potvrzuje aktuální zpráva o stavu životního prostředí v Česku.
Například podle mínění Nejvyššího soudu „ochrana půdy i vody je jednoznačně zaručena již nyní stávajícím textem“, v pasáži, kde ústava mluví o tom, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Návrhem by se přesto měla zabývat vláda.
Ta také na konci loňského roku schválila pravidelnou zprávu o stavu a vývoji životního prostředí v ČR za rok 2021. Text vývoj tuzemského životního prostředí popisuje kriticky, právě i v pasážích týkajících se vody a půdy.
„Stav životního prostředí stále není s ohledem na kvalitu ovzduší a vod optimální, neudržitelné využívání přírodních zdrojů se projevuje špatným stavem ekosystémů a ztrátou biodiverzity. Dlouhodobě se růst průměrné roční teploty na území Česka zrychluje,“ konstatuje zpráva, která v předvánočním čase mnoho mediální pozornosti nezískala.
Půl miliardy proti hluku
Zpráva upozorňuje, že se neustále snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy, v roce 2021 ubylo 1 500 hektarů půdy. Naopak dlouhodobě roste rozloha zastavěných ploch, mezi lety 2020 a 2021 vzrostla o 621 hektarů. V roce 2021 bylo zabráno celkem 1,3 tisíce hektarů zemědělské a lesní půdy novou silniční infrastrukturou.
Nadále se v zemědělství používá velké množství minerálních hnojiv: meziročně se jejich spotřeba zvýšila o 2,5 % na 104,2 kg čistých živin na jeden hektar.
Plodiny se v Česku pěstují na rozsáhlých plochách, což dále prohlubuje problémy s erozí. Potenciálně je ohroženo 51,7 % zemědělské půdy vodní erozí, větrnou erozí je ohroženo 36,6 % zemědělské půdy. Nejohroženější je oblast jižní Moravy a Polabí.
V podzemních vodách bylo v roce 2021 opět zjištěno ve čtvrtině případů nadlimitní množství pesticidů.
I když se kvalita ovzduší v Česku postupně zlepšuje, stále rostou emise polycyklických aromatických uhlovodíků původem zejména z dopravního zatížení. „Stále dochází k překračování některých imisních limitů. V roce 2021 bylo vymezeno 6,1 % území Česka, kde byl překročen alespoň jeden imisní limit bez zahrnutí přízemního ozonu, na tomto území žilo 19,7 % obyvatel,“ shrnuje zpráva. Nejzatíženějšími oblastmi zůstávají Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj.
Negativní vliv na životní prostředí a na člověka má i hluk. Nejvyšší celodenní i noční hluková zátěž je v Praze a v Liberci. Hlavním zdrojem hluku je v Česku i v celé EU silniční doprava. Nadměrné hlukové zátěži je v Česku vystaveno 2,5 milionu osob, zhruba čtvrtina obyvatel Česka. Do protihlukových opatření u silnic stát v roce 2021 investoval 577 milionů korun.
Kde je temné nebe
Stále se zhoršuje světelné znečištění. „V Česku již nenajdeme území, které by nebylo umělým jasem ovlivněno,“ podotýká zpráva.
Nadměrné noční osvětlení (neboli světelný smog) patří k civilizačním problémům, jejichž negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí se dlouho opomíjel. „Přestože podle odborníků škodí lidem, živočichům i rostlinám, v současné době světelné znečištění v Česku není legislativně ošetřeno a žádný právní předpis nestanoví, který správní orgán řeší veřejný zájem ochrany před tímto znečištěním, ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty,“ upozorňuje zpráva.
Opakované narušování temné fáze noci světlem (zejména s modrou spektrální složkou) podle odborníků významně zvyšuje riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou poruchy imunity, psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence a obezita, a zejména celá řada forem karcinomů.
„Celé území Česka lze již považovat za znečištěné umělým jasem. V oblastech, kde již ani nelze nespatřit temnou oblohu vlivem umělého osvětlení, žije téměř 7,3 % obyvatel Česka a 20,5 % obyvatel Evropy.
Změny klimatu mají podle zprávy rostoucí vliv na populace běžných druhů ptáků v Česku. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v Česku celkově o 5,6 %. Početnost ptáků zemědělské krajiny poklesla od roku 1982 o 31,8 %. Početnost lesních druhů ptáků byla v roce 2021 o 17,7 % nižší než v roce 1982. Přibývá též geograficky nepůvodních druhů rostlin a invazních druhů živočichů.
Objem výdajů na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů v roce 2021 meziročně mírně poklesl o 0,5 % na celkových 60,1 miliardy Kč, což odpovídá necelému jednomu procentu HDP.
Zpráva připomíná i průzkum Eurostatu z roku 2021, podle nějž téměř dvě třetiny respondentů v Česku považují změnu klimatu za velmi závažný problém (64 %). V rámci celoevropského hodnocení se však jedná o nižší podíl, průměr EU je 78 %.
Více než dvě třetiny respondentů v Česku jsou přesvědčeny o tom, že za řešení změny klimatu jsou odpovědné vlády států (70 %), přičemž pouze jedna pětina respondentů se domnívá, že vláda v této věci dělá dost.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
12 komentářů
Pro západ jsme jen montovna a odbytiště podřadného zboží. Zlikvidovat zemědělskou soběstačnost byl hlavní cíl západu, aby češi kupovali předražené nekvalitní potraviny z EU. Proto také byly okamžitě zrušeny normy z dob socialismu, protože západní produkce by nevyhovovala ČSN. Takže na polích vyrostly montovny a nejcennější půda je zničena.
Váňo, kupte si dnešní noviny a už to Rudé Právo nečtěte!
Pan Ivan má pravdu.
O rušení norem píšete nesmysly, stejně o tom, že produkce z jiných zemí nevyhovuje normám. Soběstační jsme v těch zemědělských produktech, kde to dává ekonomický smysl.
Bohužel, nejsme. V řadě plodin, které se u nás ještě v 90. letech pěstovaly s pokrytím místního trhu skoro ve sto procentech (a případně se i vyvážely) jsme nyní hluboko pod 50 %. Letos bude dost děsivá nouze o brambory, např. Vinen je jednoznačně stát, který by měl hlídat, aby obchodní řetězce cenově neznevýhodňovaly naše výrobky (většinou kupují např. jablka za poloviční, třetinovou cenu od našich výrobců než od zahraničních,ale na regálech je poměr cen opačný). A je jednoznačně úlohou státu, aby takové křivení trhu zlikvidoval, nebo alespoň tvrdě trestal.
to co se deje s ornou pudou po roce 1989 je trestuhodne,lezt zahranicnim globalnim investorum do zadku,aby mohly sem dovazet sve zbozi a potraviny,ktere jsou mene jakostni, nez nase drive vyrabene v jzd, na ukor domaci potravinove sobestacnosti ,orna puda neni vubec chranena na nejurodnejsich mistech ceska v polabi,vesele se stavi pro dalsi sklady,je to hnus ,vsichni novi vladni politici jsou zaprodanci,ceska maji plnou hubu,ale vse delaji jen pro svoje ego,je mi z nich zle
Začnu od konce:
1. Všechny zde se vyskytující druhy rostlin, živočichů a dalších organismů jsou zde nepůvodní. Co s tím? Vyhubit?
2. Temná obloha: To je problém kvadratury kruhu: Potřebujeme mít osvětlené komunikace a další plochy a světlo z nich se prostě odráží nahoru.
Vrátíme se ke středověké tmě, rozptýlené tu a tam zábleskem pochodně?
Nebo to uděláme jako v Asimovově sérii o robotech, kdy se lidstvo odstěhovalo do umělých prostor pod povrchem planety (dtto i Trantor ze série Nadace)?
3. V souvislosti s předchozím autor zapomíná, že „fotosmog“ některým organismům naopak vyhovuje a napomáhá jejich početnímu nárůstu.
4. S polyaromáty se člověk setkává přinejmenším od doby, kdy vynalezl oheň. Středověká a raně novověká (v zapadlejších vsích až do druhé poloviny 19. století) expozice lidí těmto látkám byla prostě šílená (z pohledu našich norem).
5. Ochrana půdy – to je i záležitost její ochrany před ekology. Jejich organizace vyvíjejí snahu při každé havárii meliorací prohlásit podmáčenou půdu s kalužemi za „evropsky významný mokřad“ a vyjmout ho ze zemědělské půdy (takové kauzy se dají najít třeba na Ekolistu).
Nezapomeňte ani na ničení orné půdy stavěním fotovoltaických elektráren, to je prasečina nejvyššího stupně.
Hnojiva a další agrochemikálie se u nás používají v míře dolních desítek procent oproti zemím původní E12. A bez jejich užívání bychom prostě neměli co jíst.
6.K té půdě ještě jedna věc: Pokud budou zemědělci nuceni prodávat svou produkci hluboko pod rozumnou cenou a budou živořit, případně budou dokonce nuceni svou činnost dotovat z jiných zdrojů, bude orná půda prakticky bezcenná a nebude ekonomická motivace ji chránit.
V návaznosti na Váš článek je třeba jmenovat, kdo tu ornou půdu znehodnocuje. Jsou to různé agropodniky, které jsou více či méně závislé na Babišově Agrofertu tím, že na svých polích pěstují ponejvíce technické plodiny jako je řepka, kukuřice a len a další- to všechno jsou plodiny, které potřebují ke svému růstu i vyzrání velké množství průmyslových hnojiv a postřiků od chemiček z Agrofertu – ale tím spolupráce nekončí- Agrofert vlastní linky na zpracování – kdy třeba z řepky vyrábí řepkový olej , zbytek rostliny prodává do tepláren jako příměs do hnědého uhlí-z toho plynou dotace od státu. Jinak Agrofert za dobu své existence převzal nepřátelským převzetím desítky firem, které se jim líbily nebo překážely Agrofertu v podnikání. Tímto způsobem ovládli lidé jako Babiš, Toman a jim podobní- všechno bývalí komunisté většinu zemědělské výroby i tím, že soukromnici jednotlivě hospodařící zemědělci jsou závislí svými výrobky na zpracovatelském průmyslu těch velkých agropodniků. Ti také ovládají Agrární komoru a tak diktují všem ceny a tím pádem nejvíce bohatnou na současné drahotě. Vysoké ceny potravin všeho druhu a následná inflace jdou ponejvíce za lidmi jako je Babiš a Toman- v minulé vládě premiér a ministr zemědělství. Komunisti měli jedno takové heslo, které sedí na současnou situaci- heslo zní – Čím hůř, tím líp. Je to patrné i z finančního profitu Babiše za dobu 8 roků ve vládě- za tu dobu a hlavně v těch posledních 4 letech Agrofert zbohatl o 30 miliard.
Napsal-li jste A (a v principu s vámi souhlasím), je třeba napsat i B:
Řepka a kukuřice jsou agendou naprosto nesmyslné ekologické politiky EU (bionafta, bioetanol jako náhražka benzínu). Ten len je asi smysluplný (nehledě k tomu, že jeho semínka jsou zastoupena i ve „zdravé výživě“ a olej z nich, a výrobky z něj, v „nature friendly“ barvách a podobných výrobcích).
Vysoké ceny nemají s Babišem mnoho společného: Je to dílo nám nepřátelské politiky velkých obchodních řetězců, vlastněných nám nepřátelskými státy a národy. Jejich snahou je zlikvidovat především naše prvovýrobce, aby nám pak mohli diktovat ceny naprosto bezuzdně.
Agrární komora před nekalými praktikami obchodních řetězců opakovaně varovala a opakovaně o nich informovala vládu, i tu nynější.
Komunistům se podařilo zlikvidovat selský stav, zlepšit stav zemědělství je stalo stovky miliard. Politicky zvrat vr. 1989 v zemědělství přinesl restituce, státní statky zanikly a družstva se transformavala ve společenství vlastníků. Tyto změny přinesly stonasobne úbytky půdy jak 1500ha za rok. To jsou nenávratne ztráty, hlavně v urodnych oblastech a v okolí velkých měst. Rozloha bonitnich půd se zmensila, vlastníci bez zábran prodávaly pole. Tato situce pokračuje dál anemfa to dobře řešení. Sedlák neprodal půdu, to bylo jeho zivobiti, současným vlastníkům jde o peníze. Žádná politická strana i církve v ČR nemáji zájem na ochraně zemědělské půdy, vcetne hnutí ANO i když p. Babiš je agrární velkopodnikatel. Je to tragická situace, která přináší drsné ekologické dopady. Neucta k zemědělské činnosti našich předků je alarmující.
V ústavě by měly být definovány opravdu základní zásady fungování státu a taková, jakkoliv důležitá, specialita jako je ochrana orné půdy tam nemá co dělat. Už tak je ústava nepřehledná a nejednoznačně napsaná.
České zemědělství od roku 1918 doplácí na politické změny státu. Nevynutily si je problémy zemědělců, ale touha politiků po moci. V roce 1918 byla půda zabavena šlechtě a darována dosavadním drobným nájemcům a především válečným zbohatlíkům, v roce 1945 byla půda 300.000 německých zemědělských závodů a zbývajících českých velkostatků darována bezzemkům. Kolektivizace po roce 1948 byla zcela politická napodobenina SSSR. Industrializace kolektivizovaného zemědělství se celkem slušně podařila až 80. letech minulého století, kdy se sice české zemědělství začínalo potýkat s nadvýrobou, ale na trhu to zásluhou problémů zpracovatelů a neobratného obchodu nebylo znát. Důvodem Klausovy privatizace zemědělství po roce 1989 nebylo rozbít fungující velkovýrobu a vrátit do zemědělství původní majitele, ale předat velkovýrobu normalizačním inženýrům, kteří ve zlaté horečce nejlépe věděli, kam v zemědělství sáhnout, a rychle pochopili, že výhodnější je podnikat kvůli osobnímu zisku, nikoli kvůli potřebám státu a jeho obyvatel.