Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis. Foto: Milan Malíček/ Právo/ Profimedia
,

Za chyby se platí. Ale ne, když jste státní úředník: svým lidem státní správa odpouští

Po zaměstnancích státu v drtivé většině případů nikdo nevymáhá náhradu škody, kterou svým nesprávným či nezákonným postupem způsobili. Přitom jen za posledních pět let stát na odškodněních za nezákonný postup státu vyplatil lidem 1,2 miliardy korun, další miliardy úřady platily na pokutách.

HlídacíPes.org se zajímal o to, v kolika případech stát uplatnil takzvanou regresní náhradu vůči státním úředníkům, ale i státním zástupcům a soudcům, případně v jaké výši a s jakou úspěšností.

Stát má škodu vymáhat, ale nedělá to

„Data o regresech sledujeme od roku 2014, v současnosti je „živých“ 417 případů regresních náhrad, většinou po osobách exekutorů (údaje jsou k polovině letošního roku, pozn. red.) v celkové částce 150,6 milionu Kč. Z těchto věcí v běhu bylo prozatím vymoženo 3,4 milionu Kč. Úspěšným vymožením bylo ukončeno 110 případů regresu a získána tak částka 5,3 milionu Kč,“ shrnul Michal Pleskot z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

To je v příkrém nepoměru k faktu, že jen za posledních pět let stát v mimosoudním odškodnění za nezákonný postup státu vyplatil lidem skoro 560 milionů korun, dalších 643,5 milionu na základě soudních rozhodnutí. A jen v loňském roce běželo proti státu více než dva tisíce dalších soudů o náhradu škody.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„V režimu zákoníku práce platí, že pokud zaměstnanec způsobí škodu, je běžné po něm škodu vymáhat. Jenže v případě úředníků to stát prakticky vůbec nedělá, u soudců maximálně tak v rovině kárného řízení a následného snížení platu,“ říká partner ostravské právní kanceláře Forlex Ivan Barabáš.

Kupříkladu jen Ministerstvo obrany dostalo od začátku roku 2021 od Úřadu pro hospodářskou soutěž pokutu za chyby ve veřejných zakázkách v nebývalé výši 500 milionů korun – za chyby v tendru na nákup armádních vrtulníků za 17 miliard korun. Resort přitom žádného z chybujících úředníků neplánuje postihnout. Odkazuje se v tom na rozsudek Nejvyššího soudu z dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody.

To, že jde o dlouhodobý stav, dokazuje práce neziskové společnosti Kverulant.org. Ta se v roce 2019 na základě zákona o svobodném přístupu k informacím nakonec domohla podkladů o tom, zda stát po svých úřednících škody vymáhá.

„Zjistili jsme, že na náhradách škod a na pokutách zaplatilo 84 státních institucí, které nám odpověděly, celkem 944 milionů korun, ale od svých zaměstnanců zpět vymohly jen 10,5 milionů korun. To je pouhých 1,12 %,“ shrnuje ředitel Kverulant.org Vojtěch Razima.

Jen mezi lety 2014 až 2018 zaplatily celkově české úřady na náhradách škod a pokutách celkem téměř dvě miliardy korun. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem sice umožňuje vymáhat škodu po úřednících, kteří se na pochybeních podíleli, ale realita je jiná. Ve stejném období stát „sám na sobě“ vymohl jen 14 milionů korun.

Postižení za nezákonný postup? Nula

Řada škod, například za dlouholeté stíhání či nezákonnou vazbu, vzniká v rámci trestního řízení. Nedávným příkladem je soudně vymožené odškodnění ve výši 500 tisíc korun pro poslance ANO Pavla Růžičku za nezákonné trestní stíhání za údajně nevýhodný prodej domu v majetku města Postoloprty, kde byl radním. „Soud dospěl k závěru, že jeho nárok je oprávněný, neboť orgány činné v trestním řízení pochybily a nezákonným trestním řízením výrazně zasáhly do osobního života Růžičky,“ popsal server Česká justice.

Za svá pochybení však státní zástupci majetkovou odpovědnost zpravidla nenesou. „Jsem si jistý, že mezi státními zástupci nebyl nikdy nikdo postižen za nezákonný postup – ať už kárně nebo finančně. Jsou přitom i případy, kdy státní zástupce falšoval důkazy, pozměňoval přepisy odposlechů, vytrhával je z kontextu, dával jim opačný význam, nebo například zamlčoval znalecký posudek, který pro žalobu vyzníval nevýhodně. Promlčecí lhůty jsou navíc u těchto provinění velmi krátké,“ říká advokát Aleš Rozehnal.

Ondřej Šťastný, viceprezident Unie státních zástupců, na dotaz, zda Unie eviduje nějaké případy, kdy byli státní zástupci nějak finančně (případně kárně) postiženi za svůj nezákonný postup například v souvislosti s odškodněním za nezákonnou vazbu či trestní stíhání, odpovídá stručně: „Neevidujeme.“

„Obecně platí, že za škodu způsobenou orgány činnými v trestním řízení, tedy nejen státními zástupci, ale také policií a soudy, odpovídá stát. Vámi zmíněná možnost takzvaného regresu připadá v úvahu pouze v případech, kdy by pochybení konkrétního státního zástupce bylo konstatováno soudem v rámci kárného řízení,“ konstatuje Šťastný.

Mimochodem – ve výše zmíněném případu poslance Růžičky na dozorující lounskou okresní státní zástupkyni Radku Pavlišovou ministryně spravedlnosti Marie Benešová kárnou žalobu podala. Kárný senát ale Pavlišovou žaloby zprostil, přestože v odůvodnění konstatoval, že „její jednání bylo na samé hranici kárného provinění“. „Nikdo nechce střílet do vlastních řad,“ podotýká právník Ivan Barabáš.


Sérii textů k tématu náhrad za škody způsobené státem při výkonu veřejné moci podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. petrph napsal:

    Jestli bych si dovolil upozornit na drobný paragraf § 258 Zákoníku práce, kde se píše
    „..Při určení výše náhrady škody ..
    se přihlédne k významu škody pro zaměstnavatele. „,
    Čimž je vysvětleno vše – pro úřady (a činitele v jejich vedení) je vlastně jakákoliv způsobená škoda bezvýznamná, – protože čerpají ze státního rozpočtu a sami za nic nezodpovídají.

    V případě státních zástupců je to arciť složitější, protože tady nejde jen o náhradu škody, ale přímo o ty zmíněné protiprávní zásahy v silových bezpečnostních složkách státu vůči občanům. Tady už by tedy stát zasáhnout měl a tvrdě.
    Jenomže, ono složité je právě v tom, že jen část z toho je skutečné protiprávní jednání , ale zbytek jde na vrub formálním rozhodnutím soudů., které až zpětně označily legitimní jednání st. zástupců během trestního řízení za nezákonná -leč pouze za účelem odmítnutí takto získaných důkazů, nikoliv a to vůbec pro konstatování viny těchto státních zástupců
    Ale pak lze čekat, že proti jakékoliv penalizaci či trestu státní zástupci podají sami odvolání k (jiným) soudům a ta smyčka vyšetřování vyšetřování vyšetřování se protáhne do nekonečna..

    • liberal shark napsal:

      Proto se domnívám, že by kárnou pravomoc vůči soudcům a státním zástupcům měl vykonávat nějaký nezávislý orgán. Něco jako ta proklínaná disciplinární komise v Polsku :-). Co třeba nějaký specializovaný výbor Senátu ?

      • petrph napsal:

        Máte naprostou pravdu, nějaký takový nezávislý orgán s potřebnou pravomocí by potřeba byl. I když zrovna u Senátu bych pomoc nečekal, to je bohužel podobná skupina elit, která takový nezodpovědný způsob rozhodování sama podporuje..
        Tím se bohužel dostávám k dosti neveselé filozofické úvaze, že současná demokracie a právní stát už se tak zformalizovaly , že by občané /i stát jako takový) potřeboval proti nim jiný anti-parlament, anti-senát a anti-soudy…

  2. lwo napsal:

    A víte, proč to tak dělá? Protože může… 🙁

  3. liberal shark napsal:

    Toto je opravdu velký problém, který ve svém důsledku zvyšuje míru nezákonného chování veřejné správy, vede k faktickému pohrdání zákonem a právy občanů. Regrese by měla být automatická a založená na starém francouzském principu, který trestal nadřízeného, pokud se nepodařilo prokázat vinu jeho podřízeného. Dnes úředníci na zákony otevřeně kašlou a občanovi cynicky poradí, aby se tedy soudil. Neexistuje větší ohrožení demokratického právního státu, než je úřední zvůle.

  4. František Balco napsal:

    Dnes již každý občan, bez ohledu na jeho místo ve společnosti myslí, vyhodnocuje a jedná politicky. To znamená se zřetelem pouze na sebe sama. Pravidla ztrácí pevný tvar. Život se mění v odpornou amébu.

  5. Václav napsal:

    Naprosto jasný příklad ministrů zdravotnictví jak Arenbergera tak i Vojtěcha.Oba s naprostým klidem vydají protiprávní nařízení (vědí,že je protiprávní) poškodí tím x počet občanů a za nic nezodpovídají.A to se tváříme jako právní stát?

  6. Václav Louvar napsal:

    Demokracie je nejhorší způsob řízení států: řekl kdosi , kdysi a měl PRAVDU.

  7. Zbynek napsal:

    Pokud se nepletu, tak zamestnanec vuci zamestnavateli odpovida za zpusobenou skodu do vyse tri hrubych platu… Zbytek by mela hradit pojistovna, pokud ma zamestnanec sjednane pojisteni za skodu zpusobenou zamestnavateli… (rikaji tomu pojistka na blbost) Pri psani takoveho clanku, bych se nejspis obratil i na pojistovny, kolik z takovych pojistek vyplatily.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko