V prosinci byl obviněn třetí zaměstnanec americké TD Bank, která dostala v říjnu historicky nejvyšší pokutu za praní špinavých peněz. Banka, která patří mezi deset největších v USA, zaplatí více než tři miliardy dolarů. Zločinecké organizace vypraly přes její účty za téměř 10 let stovky milionů dolarů, včetně zisků z obchodu s drogami.

Jak konkrétně praní peněz s pomocí zkorumpovaných bankéřů probíhá, připomněl v souvislosti s případem TD Bank federální agent Robert Mazur. Ten se v 80. a 90. letech v rámci dvou utajených misí infiltroval se mezi členy drogových kartelů a několik let pro ně pral peníze.

10. října oznámilo Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických (DOJ), že TD Bank souhlasila s urovnáním sporu s americkou vládou a zaplacením pokuty ve výši tří miliard dolarů. Z toho 1,3 miliardy dolarů je určeno pro Síť ministerstva financí pro vymáhání finanční kriminality (FinCEN) a 1,8 miliardy dolarů pro ministerstvo spravedlnosti.

O dohodě ministerstev s bankou informoval jako první deník The Wall Street Journal (WSJ). Ten připomněl, že aktuální vyšetřování TD Bank bylo zahájeno v roce 2021, poté co orgány činné v trestním řízení sledovaly Číňana jménem Da Ying Sze a členy jeho skupiny kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Agenti zjistili, že členové skupiny jezdili mezi různými pobočkami TD Bank v newyorském Queensu a za pomoci bankovních úředníků ukládali v každé pobočce tašky s hotovostí. Podle amerického generálního prokurátora Merricka Garlanda se Da Ying Sze pokoušel vyprat finanční prostředky v několika bankách a zjistil, že TD Bank měla pro tento účel nejlepší podmínky.

„Podle záznamů federálního soudu v letech 2018 až 2021 zaměstnanci TD Bank pomohli síti vedené Da Ying Sze vyprat přibližně 474 milionů dolarů v hotovosti z prodeje fentanylu a dalších narkotik prostřednictvím poboček TD Bank v New Jersey, Yorku, Pensylvánii, Maine a na Floridě.

Da Ying Sze uplácel zaměstnance TD Bank, aby vložili velké množství hotovosti – občas přesahující jeden milion dolarů za jediný den – na účty, které formálně nekontroloval. Síť Da Ying Sze také používala TD Bank k vydávání oficiálních šeků a provádění mezinárodních i vnitrostátních bankovních převodů k převodu nelegální hotovosti z prodeje fentanylu tisícům jednotlivců a subjektů ve Spojených státech, Číně, Hong Kongu a jinde,“ shrnul Forbes.

Služby TD Bank využila stejným způsobem také firma, která se měla zabývat velkoobchodem s diamanty, zlatem a šperky. Přes účty nejméně pěti fiktivních společností v TD Bank převedla zhruba 123 milionů dolarů.

Více než 39 milionů dolarů pocházejících z výnosů z prodeje drog převedla z Floridy do Kolumbie přes zhruba 30 účtů u TD Bank další skupina. Peníze následně vybírala v bankomatech v Kolumbii pomocí debetních karet. V některých případech bylo k jednomu účtu vydáno i více než 50 debetních karet, upřesnil deník Financial Times.

Zločinecká organizace měla platit pracovníkům TD Bank úplatky v rozmezí od 50 do 2500 dolarů za každý bankovní účet, který byl k tomuto účelu využíván.

Podle prokuratury umožnilo selhání banky zločineckým sítím vyprat prostřednictvím jejích účtů v letech 2019 až 2023 více než 670 milionů dolarů.

Systém byl záměrně nedostatečný

TD Bank přitom neplatila pokutu za porušení předpisů o praní špinavých peněz poprvé. V roce 2013 zaplatila 52,5 milionu dolarů za urovnání obvinění souvisejících s praním peněz pro odsouzeného právníka Scotta Rothsteina, který řídil rozsáhlý Ponziho systém v hodnotě 1,2 miliardy dolarů.

Již tehdy úřady konstatovaly, že vnitřní kontrolní mechanismy TD Bank nebyly dostatečné k odhalení a zabránění praní špinavých peněz.

Na problém upozorňovali opakovaně i interní auditoři. Ani po deseti letech ale banka svoji politiku zjevně nezměnila. V rámci současného vyšetřování označil generální prokurátor Merrick Garland systém monitorování transakcí TD Bank za „záměrně nedostatečný“ a dodal, že „vysoce postavení vedoucí pracovníci, včetně hlavního pracovníka banky pro boj proti praní špinavých peněz, věděli, že existují vážné problémy…, ale banka je nenapravila“.

V důsledku toho zůstalo od ledna 2018 do dubna 2024 až 92 % celkového objemu transakcí společnosti TD Bank nemonitorováno, což odpovídá přibližně 18,3 bilionu dolarů transakční aktivity, připomněl web International Banker.

Podle FinCEN (Síť ministerstva financí pro postihování finanční kriminality) banka v tomto období také úmyslně nepodala hlášení o podezřelých aktivitách (SAR) u tisíců podezřelých transakcí v celkové hodnotě přibližně 1,5 miliardy dolarů.

Je to nepřijatelný výsledek

TD patří podle aktiv mezi deset největších bank v Severní Americe a obsluhuje více než 27,5 milionu klientů po celém světě.

Přes rekordní výši pokuty zastává řada odborníků a politiků v USA názor, že trest pro banku je příliš mírný. Senátorka Elizabeth Warrenová zaslala na konci října generálnímu prokurátorovi dopis, v němž uvedla, že rozhodnutí ministerstva spravedlnosti umožnilo TD Bank vyhnout se plnému rozsahu možných postihů.

Ministerstvo totiž umožnilo bance přesunout některé právní závazky z kanadské mateřské banky na její americký holdingový subjekt. Podle Warrenové mělo být spuštěno řízení o bankovním „trestu smrti“, které by případně vedlo ke zrušení statutu banky.

„Tato rozhodnutí [ministerstva spravedlnosti] představují absurdní právní gymnastiku, která nakonec umožnila bance a jejím vrcholným manažerům vyhnout se plné odpovědnosti za své činy. To je nepřijatelný výsledek,“ napsala senátorka v dopise prokurátorovi.

Zda vyšetřování povede k tomu, že za zločiny TD Bank budou trestně obviněni manažeři v mocenských pozicích, nikoli jen samotné banky nebo zaměstnanci nižší úrovně, se teprve uvidí, komentuje magazín Forbes.

Ten připomněl případ z roku 2012, kdy byla banka HSBC pokutována částkou 1,9 miliardy dolarů za praní špinavých peněz pro drogové kartely, teroristické organizace a země, na které byly uvaleny sankce, jako je Írán a Severní Korea. V HSBC však tehdy nebyl obviněn žádný individuální bankéř.

Na říjnové tiskové konferenci naznačil generální prokurátor Merrick Garland, že v případu TD Bank budou vznesena další obvinění proti osobám, které se údajně podílely na praní špinavých peněz.

Dosud byli ale obviněni jen tři řadoví zaměstnanci. Naposledy byl zatčen v prosinci 24letý bývalý zaměstnanec banky, který pracoval v pobočce v Doralu ve státě Florida deset měsíců v roce 2023.

Podle obžaloby bral úplatky za to, že pomáhal vydávat desítky debetních karet osobám, které je následně používaly k praní peněz.

Během loňského roku byli obviněni další dva pracovníci banky, jeden pracoval v pobočce v Hollywoodu ve státě Florida a druhý v městysu Scotch Plains v New Jersey. Oba se měli za úplatky rovněž podílet na praní špinavých peněz v kolumbijském případu.

Prezident a generální ředitel banky Bharat Masrani, který byl ve své funkci od roku 2014, v září oznámil, že v dubnu 2025 odejde do důchodu. V tuto chvíli proti němu nebyla vznesena žádná obvinění a Masrani plánuje, že do 31. října 2025 bude nadále působit jako poradce banky.

Jeho nástupcem se stane Raymond Chun, současný šéf kanadského osobního bankovnictví, který v bance působil 32 let a zastával řadu vedoucích funkcí.

Banka si také sama navrhla kandidáty na nezávislé kontrolory, kteří budou dohlížet na nápravu banky. To bylo součástí dohody o urovnání s ministerstvem. Ministerstvo spravedlnosti a FinCEN návrh banky schválily.

K potrestání bankéřů dosud není vůle

Potrestáním vedoucích bankéřů a zrušením licence skončil případ BCCI (Bank of Credit and Commerce International), která byla ve své době sedmou největší soukromou bankou na světě.

červenci 1991 ji americké a britské regulační orgány celosvětově uzavřely poté, co se díky tajné misi agenta Roberta Mazura prokázala její role v praní špinavých peněz pro drogové kartely. Obviněna byla tehdy desítka vedoucích pracovníků banky.

Robert Mazur, který je již 27 let federálním agentem, prožil téměř pět let pod falešnou identitou během dvou tajných misí amerických úřadů. Nyní již téměř 20 let školí zaměstnance bank a státních institucí po celém světě, jak zabránit praní špinavých peněz z nelegálních obchodů.

Mazur o své první misi napsal knihu Infiltrátor, která se stala bestsellerem a byl podle ní v roce 2016 natočen stejnojmenný film. Ve své druhé knize Podraz (The Betrayal), která vyšla loni i v češtině, popsal svou druhou misi.

Mazur je nyní soudně certifikovaným odborníkem na problematiku praní špinavých peněz v USA i v Kanadě. Je prezidentem společnosti KYC Solutions, která poskytuje přednášky, školení, poradenství a služby soudního znalce po celém světě.

„Jako federální agent jsem strávil pět let v utajení a pral jsem špinavé peníze pro drogové bossy, kteří přesouvali desítky milionů dolarů v hotovosti. Shromáždil jsem důkazy o jejich zločinech i zločinech zkorumpovaných bankéřů. Ujišťuji vás, že víme, jak zasáhnout proti zkorumpovaným bankám. Jen jsme k tomu dosud nesebrali vůli,“ napsal v reakci na kauzu TD Bank.

Vedoucí manažer o všem věděl

Mazur také zveřejnil výňatek z přepisu nahrávky tajného setkání mezi ním jakožto tajným agentem vydávajícím se za obchodníka s drogami a vedoucím manažerem vztahů s klienty v panamské pobočce banky.

Tato nahrávka byla přehrána u soudu během trestního řízení.

„Během této schůzky mi manažer pro vztahy s klienty dal jasně najevo, že cokoli ,neregulérního‘ musím projednat se zprostředkovatelem (Charliem), osobou, která plně věděla, že prostředky pohybující se na účtu jsou výnosy z trestné činnosti. Manažer pro vztahy mě také upozornil, že naše telefonická, faxová a jiná komunikace může být monitorována orgány činnými v trestním řízení a že bych měl být při komunikaci opatrný. Všechny tyto věci mi řekl poté, co jsem mu předtím během schůzky u oběda sdělil, že miliony dolarů, které budou na účet uloženy, jsou výnosy z prodeje drog, které vlastní vůdci kartelu Cali,“ popsal Mazur.

„Výše uvedený zprostředkovatel jménem Charlie byl dříve odpovědný za všechny účetní kanceláře v Latinské Americe pro jednu z globálních účetních firem se sídlem v USA. Charlie mě seznámil s dalším zprostředkovatelem, londýnským advokátem, který působil na Britských Panenských ostrovech (BVI) a prodával společnosti mnoha Charlieho klientům. Na Charlieho pokyn mi tento advokát prodal lichtenštejnskou nadaci, několik společností na BVI, mnoho panamských společností včetně osob pověřených zastupováním těchto firem, aby bylo skryto skutečné vlastnictví účtu mnou a mými společníky. Tyto společnosti, dokumenty a služby pověřených osob byly použity k vytvoření zástěrky pro praní peněz, která zakrývala a maskovala pohyb výnosů z prodeje drog a vytvářela falešné zdání, že tyto prostředky jsou vlastněny a převáděny jménem legitimního podílového fondu se sídlem v Evropě a se značným počtem investorů, z nichž žádný neměl podíl 20 % nebo více. To vše mě během prvního roku fungování stálo 35 tisíc dolarů,“ vyjmenoval Robert Mazur.

Úřady odhalí méně než dvě procenta

Podle studie Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC) má dosud úsilí orgánů činných v trestním řízení, regulačních orgánů a odborníků minimální dopad na objem každoročně vypraných špinavých peněz. Ten stále dosahuje dvou bilionů dolarů nebo více.

„Méně než dvě procenta z těchto dvou bilionů dolarů je každoročně identifikováno a zabaveno celosvětovou komunitou orgánů činných v trestním řízení. To je nepřijatelné. Naše selhání v oblasti boje proti praní špinavých peněz napomáhá exponenciálnímu růstu bohatství podsvětí a celosvětové lavině korupce,“ varuje Mazur.

V roce 2019 vydal Mazur takzvanou Bílou knihu, konkrétní plán a návrh pro státy, jak bojovat proti praní špinavých peněz. Přesto se objem nelegálních financí, které procházejí bankami, neustále zvyšuje.

„Zpětná vazba, kterou dostávám, se většinou nese v duchu: To, co říkáte, dává smysl. Jen by mě zajímalo, jestli je pro tento přístup politická vůle,“ řekl Mazur před dvěma lety v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Podle Mazura by bylo v boji proti praní peněz účinnější postihování profesionálních zprostředkovatelů, než bohatých klientů.

„Kdyby úřady přijaly další můj písemný návrh, podle něhož by museli manažeři pro styk s klienty přísahat v čestném prohlášení v odpovědi na klíčové otázky týkající se každého účtu, na který je ročně uloženo pět milionů dolarů nebo více, byli by tito manažeři mnohem snáze stíhatelní za úmyslné zkreslování údajů o zdroji peněz uložených na těchto účtech,“ věří.

Mezi jeho návrhy pro vlády patří také provádění zpětných auditů. „Moje první veřejná prosba, aby vlády provedly tyto audity, byla zveřejněna v New York Times před 14 lety. Zpětný audit by identifikoval banky, od kterých centrální banky tuto hotovost obdržely. Následně může vláda legálně určit, které banky a majitelé účtů poskytly centrálním bankám velké částky v hotovosti. Je to jednoduché.“