Ačkoliv záběry přicházející z Ukrajiny opakovaně prokázaly, že Rusové používají při útocích na ukrajinskou infrastrukturu íránské drony Šáhid-136 (Rusy označované jako Geraň 2), Moskva i Teherán to vehementně popírají. Otázkou zůstává, kam až íránsko-ruská vojenská spolupráce může zajít. Vladimir Putin nechce být na Teheránu příliš závislý a ani levné a dostupné íránské drony mu zřejmě nebudou stát za to, aby ohrozil své další obchodní a politické vazby na Blízkém východě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věnoval Íránu během své nedávné cesty do USA zvláštní pozornost. Teherán označil jako hrozbu pro ukrajinskou infrastrukturu a jako spojence ruské genocidní politiky.

Následovala diplomatická přestřelka, kdy Kyjev vyzval ke zničení íránských továren vyrábějících rakety a bezpilotní letouny a Teherán dal naopak najevo, že mu s prohlášeními ukrajinských představitelů „dochází trpělivost“ a označil je za nepodložená.

Drony za stíhačky

„Znovu opakujeme, že Írán žádnou ze stran zapojených do ukrajinské války nezásobil žádným vojenským vybavením,“ uvedl v reakci na obvinění ze Západu mluvčí íránské diplomacie Nasser Kanaani. K dronům Šáhid-136 už dříve Teherán uvedl, že je Moskvě dodal ještě před vypuknutím války.

Informace, které v posledních týdnech přinášejí bezpečnostní zdroje z různých stran, ale svědčí o pravém opaku, tedy o zintenzivnění vojenské spolupráce mezi Moskvou a Teheránem.

„Za dodávku 300 kamikadze bezpilotních letounů, má teď Rusko v úmyslu poskytnout Íránu pokročilé vojenské komponenty, což podkopává bezpečnostní situaci jak na Blízkém východě, tak mezinárodně,“ uvedl tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Americký deník Washington Post už koncem listopadu popsal dohodu, podle níž by měl Teherán začít během příštího roku vyrábět své bezpilotní letouny přímo na území Ruské federace. Po továrně otevřené letos v Tádžikistánu by tak šlo o druhou továrnu na výrobu Šáhidů-136 mimo Írán.

Podle serveru Middle East Eye Moskva také usiluje o íránské střely krátkého doletu Fateh-110 a Zolfaghar, které by ukrajinská protivzdušná obrana sestřelovala mnohem hůř než bezpilotní letouny Šáhid. Výměnou za to by podle serveru měli Rusové Teheránu dodat stíhačky Su-35, které by zmodernizovaly zastaralou íránskou leteckou flotilu. Americká televizní televize Sky News pak minulý měsíc citovala zdroj, který tvrdil, že Rusko do Íránu v srpnu tajně přepravilo ukořistěnou zásilku amerických a britských zbraní spolu se 140 miliony eur v hotovosti.

„Ruské vojenské letadlo v srpnu tajně přepravilo hotovost a tři modely munice – britskou protitankovou střelu NLAW, americkou protitankovou střelu Javelin a protiletadlovou střelu Stinger – na letiště v Teheránu,“ popsal utajený zdroj stanici Sky News.

Partnerství z rozumu

Jsou tedy na místě obavy, že v reakci na mezinárodní sankce uvalené na Írán i Rusko vzniká mezi oběma zeměmi zásadní vojenské partnerství? Politici ani experti nejsou jednotní, někteří varují před nebezpečným mocenským paktem „diktátorských států“, jiní spolupráci obou zemí popisují spíše jako „dočasný svazek v nouzi“.

Podle politologa Araše Azízího, který působí na americké New York University, je nepravděpodobné, že by Rusko navázalo s Íránem vojenské spojenectví, které by zahrnovalo například vyzbrojování blízkovýchodní země pokročilými zbraněmi. Moskva by si totiž mohla pokazit politické i obchodní vztahy s dalšími státy na Blízkém východě a to jí za to podle Azízího nestojí:

„Nesmíme zapomínat, že Vladimir Putin má vynikající vztahy s mnoha íránskými rivaly a protivníky v regionu: s egyptským prezidentem Sísím, ale také se Spojenými arabskými emiráty, a dokonce i se Saúdskou Arábií, nemluvě o Izraeli,“ popsal pro Middle East Eye Azízí.

Podle Antona Mardasova, nezávislého ruského analytika, který spolupracuje s americkým Institutem pro Blízký východ, hraje pro Moskvu roli také to, že se nebude chtít na Íránu stát přehnaně závislou. Podle Marsadova už nákup první dodávky íránských dronů byl „vynuceným rozhodnutím“, protože Moskva původně nepočítala s masivnějšími útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Pak ale vyhodnotila, že použití íránských kamikadze dronů ji vyjde levněji.

„Rusko na podzim aktivně používalo drony jako alternativu k vysoce přesným zbraním proti objektům, které nevyžadovaly předchozí průzkum,“ řekl Marsadov pro Middle East Eye.

Putin nechce závislost na Íránu

Podle ruského analytika ale není příliš pravděpodobné, že by Moskva navázala s Teheránem spolupráci na úrovni, kdy by si obě země například vyměňovaly technologie nebo společně vyráběly zbraně, které by se objevily na trhu:

„Pochybuji, že ruské a íránské společnosti navážou cílenou spolupráci v oblasti technologické výměny: Moskva by se tak na Teheránu stala ještě více závislou,“ říká Marsadov. Nevylučuje ale, že by Putin mohl v boji použít modernizované drony založené na těch íránských.

To pro Middle East Eye potvrdil i výzkumný analytik mezinárodního Centra pro námořní analýzy Samuel Bendett. Podle něj se Rusům íránské drony hodí i z důvodu, že obsahují některé součástky vyrobené na Západě. Slouží jim tak jako „studijní materiál“: „Nejdůležitější je ale stejně fakt, že má Rusko od Íránu levné, postradatelné drony, které můžou létat stovky kilometrů,“ tvrdí Bendett. Podle něj je vzájemné rusko-íránské vojenské partnertsví svazkem strategickým.

„Obě strany dostanou to, co chtějí nejvíc. Možná budou jednat i o dalších věcech jako je politická podpora a další. Ale musí to být oboustranně výhodné,“ uvedl pro Middle East Eye Bendett.

Většina analytiků vidí v tuto chvíli jako nejpravděpodobnější vývoj vzájemné rusko-íránské spolupráce to, že Teherán pošle Rusku nové dodávky bezpilotních letounů a střel výměnou za brzkou dodávku stíhaček Su-35 z ruské strany.