Vodní zdroj pro Prahu a tisíce hektarů uschlých borovic. Podezření na artéské studně míří vedle
Slepá ramena řeky Labe bývala kdysi rájem pro rybáře, lužní lesy v okolí byly plné vláhy a Jizera byl tok plný vody. Časy se ale mění. Už vloni Lesy České republiky oznámily, že jen v Polabí, v okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, uschlo asi 111 tisíc borovic. Situaci nevylepšilo ani letošní, na srážky bohatší léto.
„Chřadnutí borových porostů se díky počasí zpomalilo, ale ne zcela zastavilo,“ říká specialista lesního hospodářství Lesů České republiky Ladislav Půlpán. Uschlé stromy se postupně odstraňují a plánuje se nová výsadba. Finanční ztráty Lesy ČR podle svého vyjádření vyčíslené nemají.
Tam se kořeny nedostanou
V souvislosti s rozsáhlou oblastí uschlých borovic v Polabí se objevilo podezření, že za problémem se spodní vodou mohou stát i hluboké artéské studně u Káraného, které ze širokého okolí „vytahují“ spodní vodu.
Káraný je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu i pro část Středočeského kraje, na rozdíl od ostatních zdrojů pitné vody pro hlavní město skutečně čerpá podzemní vodu. Souvislost s usychajícími borovicemi z posledních let ale Pražské vodovody a kanalizace, pod které zdroj vody v Káraném spadá, odmítají.
Už proto, že artéských studní je pouze sedm a vznikly už v roce 1914; od té doby už žádné další nepřibyly. „Domníváme se tedy, že přímou souvislost to mít nemůže. I proto, že studny jsou hluboké 70 metrů,“ upřesňuje mluvčí Tomáš Mrázek.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Ani Lesy ČR hluboké vrty z problémů ve svých lesích v Polabí neviní. „To je otázka spíše pro specialisty hydrology. Svrchní vrstvy ale přišly o vodu spíše v souvislosti s počasím, respektive se srážkovým deficitem. Úbytek spodní vody je plošný,“ říká Ladislav Půlpán.
Podle hydrologa Jana Daňhelky z Českého hydrometeorologického ústavu je artéská voda od povrchu odizolovaná nepropustnou vrstvou a rostliny, respektive jejich kořenový systém, se na tuto vodu běžně vůbec nedostane.
„Tyto vrty čerpají vodu, která není k dispozici vegetaci,“ podotýká s tím, že usychající lesy v této oblasti souvisejí hlavně s nízkou hladinou toků, což je patrné zejména u řeky Jizery. Lokalita s tisíci hektary uschlých borovic se nachází právě – mimo jiné – poblíž soutoku Labe s Jizerou.
Miliarda na vodu v lese
„Spodní vody v této oblasti jsou obecně doplňovány infiltrací z vodních toků spíše než srážkami,“ vysvětluje Daňhelka. A právě Jizerou proteklo za sledované období posledních tří až pěti let nejméně vody od roku 1911, tedy od doby, co hydrologové tato pozorování zaznamenávají.
„Nevíme přesně, proč to je, ale oblast, kterou Jizera protéká, má velice pomalý režim podzemních vod. Jsou tam pískovcové formace, jimiž voda dobře zasakuje. Proto také tolik nereaguje na jednoleté sucho. Teď se ale takových suchých roků sešlo více a v píscích už není dost vody,“ říká hydrolog Daňhelka.
Lesy ČR přišly s ohledem na usychající lesní porosty po celém Česku s projektem Vracíme vodu lesu pro zadržování vody. Označují jej za největší takový plán ve své historii.
Za plánovaná opatření v následujících třech letech utratí přes miliardu korun. V lesích tak vznikají a vznikat mají stovky malých nádrží, mokřady, rybníčky, či meandrující potoky. Za první rok již šlo 230 milionů na zhruba sedmdesát opatření. Dalších 130 je rozestavěných a 150 v projektové fázi.
„Speciální vazbu mezi usychajícími borovými porosty a programem Vracíme vodu lesu nemáme, jde obecně o vytváření či obnovu vodních ploch v lese,“ podotýká Ladislav Půlpán.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Elektromobil není žádné zlo. Ale když je tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky
Životní prostředí v Česku: dýchá se nám lépe, i když se občas dusíme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Ad arteske studny Karane – 1) Zvysilo se mnozstvi cerpane vody v poslednich letech? 2) Argumentace, ze to nema zadnou souvislost, je blbost. Odnekud se ta voda ve vrtech musi brat, ne? 3) Nevim, jestli pomuze, ze opatreni na zadrzovani vody budou delat jen Lesy CR. Co zemedelci (hlavne agro-kolchozy nasich agro-miliardaru) a jejich „sire lany“?
Z definice je artézská studna vrt skrze nepropustnou vrstvu do vodonosné vrstvy níže. Ta bývá často sycena z velké dálky, i desítky až stovky km. Velice často z blízkého pohoří, proto je ve vrtu voda pod tlakem vyšším, než je tlak vodního sloupce až k povrchu (a tudíž z něj spontánně vytéká).
Satelitní bydlení s bazény, supermarkety a parkoviště ,sklady a haly na stovkách hektarů v okolí Prahy a podél silnic v povodí Labe a jeho přítoků. Menší vsakovací plocha a rychlejší odtok.Dokud nebude voda dražší než benzín nikdo s tím nepohne. Možná dotace na ,které si spoluvinici této situace opět namastí podnikaví kapsu.
A hluboké vrty pro tepelná čerpadla, kdy dojde k proražení nepropustných vrstev a tím leckdy k zásadní změně vodního režimu. Ale TČ je přeci vrchol ekologie, tak to nikdo neřeší.
Neš něco vypustíte co si to celé ověřit aspoň na http://www.vodarnakarany.cz
ANO hlobkové vrty jsou ale ze 70 metrů pod nepropustnou vrstvou borovice nepije to snad pochopíi maldí a NEziskovka tak vzdělaní chovanci toho vášeho ÚSTAVu..
Ale naopak v arealu VODÁRNA KÁRANÝ a.s. řeší problém hladiny podzemní vody
Vsakovací nádrže. 15 vsakovacích nádrží o šířce 10 – 30 m, hloubce 2,5 m, délce 100 – 500 m, celková vsakovací plocha 70 000 ješ se pak čerpá
A to je to co by mnělo být v přiměřené velikosti povině u každého domu pro dešťovou vodu
A co se tak nejdřív naučit číst s porozuměním, než se rozhodnete něco napsat? Co je v textu o Káraném a artéských studnách? Co tam říká hydrolog? Pak má úroveň veřejné debaty k něčemu vypadat…
Ono to s těmi uschlými borovicemi nebude mít skutečně nic společného se 70 m hlubokými vrty. Na Znojemsku, v povodí Rokytné, schnou borovice také ve velkém a žádné vrty tam nejsou, jen 4 – 5 let sucha.
Docela by zajímalo srovnání usychání borovic mezi levým a pravým břehem Jizery v oblasti Káraného. Na levém břehu jsou artézské studně na pravém pískovna. Tipl bych si, že povrchová těžba písku bude mít na vodu těsně pod povrchem, kterou borovice využívají, mnohem větší vliv.
Podstatné může být i to, že se jedná o hospodářský les (pole stromů). Má tedy smysl se ptát, jestli tento typ lesa, který je zde uměle pěstován, je pro tuto lokalitu přirozený.
Ona se také před lety vybudovala na Jizeře nová vodárna před soutokem s Labem a možná i vodárna přímo v Káraném musela zvýšit produkci. Také dříve byly obrovské rezervoáry (betonové vany) přes léto plné vody a nevím, jak to vypadalo třeba letos… Asi to bude vše dohromady, vyšší spotřeba vody pro Prahu a okolí, nová pískovna v lese u Otradovic a hlavně větší sucho v posledních letech…
Jde o typické zahlubování toků, kterou způsobuje jejich regulace a napřimení, to je vidět všude ve státě, nejen na Jizeře. Takže s tím souvisí pokles hladiny vody kolem toku, vysychají drobné nádrže v nivě (zbytky původních meandrů). S tím nemohou artézské sudny souviset. Pomohly by splavy, které zvýši hladinu vody v řece, jenže ty změní charakter toku a doplatí na to mnohé organismy a také ryby, které vyžadují rychlejší tok vody. Takže jedině zpětná meandrizace toku a na to nejsou peníze a nespíš ani prostor, protože niva řeky bude na mnoha místech zastavěná. Z fondů EU na tato opatření lze získat finance.