Poradkyně premiéra pro oblast svobody projevu Natálie Vachatová dávala dříve na sociálních sítích najevo pochopení k politice režimu Vladimira Putina. V médiích se však dosud neobjevila nejstarší část jejího životopisu – dětství na Ukrajině v rodině volyňských Čechů a odchod do Česka po jaderné havárii v Černobylu. Vachatovou prý k politice přivedly i osobní zážitky z ukrajinského majdanu a údajný „rozpor mezi mediálním zpravodajstvím a realitou“.

„To, co tehdy vysílala Česká televize, bylo ve velkém rozporu s tou přítomností, kterou já jsem prožívala bezprostředně na Ukrajině,“ řekla Vachatová v rozhovoru pro slovenské internetové rádio Slobodný vysielač. To bylo v únoru 2021 a do začátku ruské invaze na Ukrajinu zbývalo něco málo přes rok.

Jak s odstupem let vidí své starší výroky o Rusku?

Přečtěte si rozhovor s Natálií Vachatovou pod tímto článkem

Vachatová si tehdy povídala s předsedou Asociace nezávislých médií Stanislavem Novotným, který ji pozval coby tehdejší nadějnou tvář hnutí Trikolóra. Rozhovor je na webu rádia Slobodný vysielač, které má blízko k dezinformační scéně a v minulosti dávalo velký prostor i extremistické straně Mariana Kotleby, stále dostupný.

Pod mrakem z Černobylu

Vachatová v něm popisuje, jak se v 80. letech narodila na Ukrajině do rodiny volyňských Čechů. Když o rok a půl později došlo k výbuchu v několik desítek kilometrů vzdálené jaderné elektrárně Černobyl, zasáhl radioaktivní mrak i oblast kolem vesnice, kde žila její rodina. I proto se o dalších několik let později, těsně po pádu komunismu, rozhodli odjet do Československa.

„Ačkoli jsme se narodili s bratrem na Ukrajině, tak národnost i občanství máme české, protože jsme byli považováni za Čechy,“ popsala.

Možná se to někomu nebude líbit. Ale ať si každý ve svém státě dělá, co chce, a ať mu do toho žádný stát nemluví. Myslím, že kdyby to tak měl každý, že by na té planetě bylo možná o něco líp.

Česká média po zveřejnění jména Vachatové v seznamu poradců premiéra Andreje Babiše připomněla její veřejně známý životopis, tedy angažmá v neziskové organizaci Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), její překladatelskou činnost i některé zaznamenáníhodné starší příspěvky na Facebooku.

V roce 2014, tedy v době, kdy – jak sama tvrdí – osobně na Ukrajině sledovala politické turbulence na majdanu a kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym, byla podle serveru Novinky.cz aktivní členkou facebookové skupiny Přátelé Ruska v ČR.

„Je škoda, že Putin na podzim podcenil Majdan, zřejmě kvůli pořádání olympiády. Možná by k tomu nedošlo, kdyby ruské tajné složky včas odhalily blížící se hrozbu. Ale tak to jsou ‚kdyby‘, která nemají v přítomnosti už žádný smysl,“ napsala například v srpnu 2014.

Loni zase pod hlavičkou SOSP upozornila na „jasně protiruský“ dokument Pan Nikdo proti Putinovi o učiteli natáčejícím tajně vliv válečné propagandy na realitu v ruské škole, který momentálně bojuje o Oscara.

Ať si každý ve svém státě dělá, co chce

Ve zmíněném rozhovoru na Slobodném vysielači pořízeném před pěti lety došla na Rusko řeč také: „Možná se to někomu nebude líbit. Ale ať si každý ve svém státě dělá, co chce, a ať mu do toho žádný stát nemluví. Myslím, že kdyby to tak měl každý, že by na té planetě bylo možná o něco líp.“

Mluvila také o složitosti Ruska a o tom, jak ho Evropané jen těžko dokážou pochopit, nebo o tom, jak dlouho Vladimira Putina vnímala jen jako člověka, který „hájí zájmy své země“. O rok později Rusko napadlo Ukrajinu.

Události na majdanu prý byly jedním, ale nikoli jediným z důvodů, proč se začala intenzivně zajímat o politiku. Na zmíněný údajný rozpor mezi mediálním zpravodajstvím a realitou, jak ji vnímala ona sama, každopádně i po letech vzpomínala poměrně barvitě: „Tehdy jsem měla čerstvě Twitter a začala jsem psát do ČT24, posílala jsem jim fotky přímo z majdanu a oni mi je mazali,“ tvrdila.

To vše je užitečné pro pochopení myšlenkového světa jedné z poradkyň předsedy vlády. Od „zlomu“ kolem majdanu, kdy se zjevně začala rozcházet s mainstreamovými médii, až po zmíněné působení ve Společnosti pro obranu svobody projevu.

Ta se kromě své deklarované agendy boje proti cenzuře a za svobodu slova často vyjadřuje také k nesouvisejícím tématům. Aktivně například prosazuje zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média a hlásí se například ke spolupráci s maďarským provládním think-tankem Mathias Corvinus Collegium, štědře financovaným z peněz maďarských daňových poplatníků.

SOSP také při své kritice „procenzurních“ (jak je sama označuje) politik či kroků v Česku i v zahraničí nápadně důsledně obchází právě Maďarsko a nekritizuje vládu Viktora Orbána za ovládnutí médií, pokřivení mediálního trhu systémem neférové státní inzerce a další kroky omezující svobodu slova.

Vy víte, co bude za pár let „fuj“?

Nová poradkyně premiéra Andreje Babiše pro oblast svobody projevu Natálie Vachatová v rozhovoru pro HlídacíPes.org vysvětluje své starší výroky na adresu Ruska i to, jak díky svým ukrajinským kořenům vnímá rusko-ukrajinský konflikt.

V rozhovoru v roce 2021 se Stanislavem Novotným na internetovém rádiu Slobodný vysielač jste popsala vaši rodinnou historii na Ukrajině i odchod do Československa několik let po jaderné havárii v Černobylu. V souvislosti s Ruskem tam zazněla i vaše věta „ať si každý ve svém státě dělá, co chce, a ať mu do toho žádný stát nemluví“. Rok nato Rusko napadlo právě Ukrajinu. Ta zmíněná věta z vaší strany pořád platí?

Jestli si stojím za tím, že žádný stát by neměl zasahovat do jiného státu? To platí.

Včetně toho, že by Rusko nemělo zasahovat například do dění na Ukrajině?

Myslím, že nikdo by neměl zasahovat.

Ptám se proto, že mezitím začala ruskou invazí válka na Ukrajině. Ve zmíněném rozhovoru do začátku války zbýval rok, ta věta tedy padla v jiném kontextu, než by padla třeba dnes.

Podívejte, já jsem tam měla rodinu. Pro mě je rusko-ukrajinský konflikt velmi citlivé téma, už jsem o tom nikdy dál nemluvila, protože je to pro mě velmi bolestné. Vy jste tam neměl rodinu, neměl příbuzné. Já ano. Žádný stát by tam neměl zasahovat. Myslím si, že jak Amerika, tak Rusko, tak spousta dalších států, včetně Evropské unie, napáchaly hodně škod. Těch příkladů máme po světě hodně a je mi moc líto těch mrtvých. Dodneška tam umírají lidé. Jak říkám, je to pro mě velmi osobní a velmi citlivé.

V tom rozhovoru jste také zmínila, že vaše osobní účast na kyjevském majdanu byla jedním z důvodů, proč jste se začala intenzivně zajímat o politiku. Kritizovala jste také konkrétně Českou televizi v tom smyslu, že se její zpravodajství z Ukrajiny tehdy rozcházelo s realitou. Dokážete si vybavit něco konkrétního, co podle vás česká mainstreamová média podávala jinak, než jak jste to viděla vy na místě? A jen pro úplnost dodejme, že česká veřejnoprávní média měla své reportéry také přímo v Kyjevě.

Byl to jeden z důvodů, proč jsem začala působit ve veřejném prostoru, protože tehdy to byl velký náraz na realitu, kdy jsem viděla, jak je manipulováno s informacemi. Ten konflikt v té době byl v České televizi vysílán opravdu jednostranně, včetně vizuálních podnětů. Já jsem tehdy měla fotky, kde byl všude Pravý sektor, byly tam černočervené barvy. Bylo to docela strašidelné a Pravý sektor tam opravdu dominoval i vizuálně. Tehdy ale tohle třeba v České televizi úplně chybělo. Prostě tento obrázek tam vůbec představen nebyl.

V souvislosti s vaším představením coby poradkyně premiéra se v médiích objevily vaše starší facebookové komentáře ze skupiny Přátelé Ruska v České republice a některé z těchto komentářů vyjadřovaly přinejmenším pochopení pro některé kroky Putinova režimu.

Tak za prvé, přátelé Ruska, to byl rok 2014. Já jsem překladatelka, byla jsem soudní překladatelka z ruštiny a kdybych byla překladatelka z norštiny, tak bych byla v „Přátelích Norska“. Ten kontext je jedenáct let zpátky. V roce 2014 to nebylo nic hrozného. K té skupině – ani nevím, jak dlouho jsem tam byla a kdy jsem odtamtud vystoupila, každopádně v ní dávno nejsem. Několikrát jsem také lidem ve skupině psala, že to, co sdílí, jsou „fejky“.

Já jsem tehdy byla běžný občan. Když dneska něco komentujete, vy víte, co se stane za dvanáct let, vy dokážete domyslet všechny varianty, co bude, o čem se nebude smět mluvit a o čem se nesmí diskutovat, o čem se bude moct diskutovat a co bude za dvanáct let „fuj“? Já tedy ne.

V čem bude spočívat vaše agenda poradkyně premiéra pro oblast svobody projevu a už jste začala pro Andreje Babiše pracovat?

Ano, já pro pana Babiše pracuju od 1. ledna. Stav naší svobody projevu krásně ilustrují prostě události jako ta s filmem Pan Nikdo proti Putinovi, kdy se vlastně nesmí ani pojmenovat, že je protiruský, což je prostě konstatace faktu, nebo už jen to, že aby na mě něco vyhrabali, tak museli hrabat jedenáct let daleko. A zase tu máme to nálepkování Ruskem. Je to nesmyslné. Znovu říkám, já mám část rodiny na Ukrajině. Takže s Babišovou vládou skončilo nálepkování a jedna z těch agend, o kterou já se budu starat, bude právě zachování svobody projevu v České republice. Abyste ji měl vy, stejně tak, abych ji měla já.