Koalice ve svém programovém prohlášení slíbila, že lidé dostanou do roku 2017 nový trestní řád – tedy základní pravidla, kterými se řídí jejich jakýkoli styk s policií, státními zástupci a soudy, kdykoli dojde ke spáchání zločinu. Koalice selhala – a lidem v Česku bude dál sloužit stokrát opravovaný stařeček z roku 1961, notně poznamenaný dobou nesvobody, v níž vznikl.

Když se předminulé pondělí scházela na ministerstvu spravedlnosti velká rekodifikační komise k trestnímu řádu, ťukali si někteří její členové na čelo. Proč se scházet k něčemu, co je dávno mrtvé, jen to nikdo oficiálně nepřiznal?

A někteří z významných trestních právníků, státních zástupců, advokátů nebo akademiků už na zasedání komise ani nechodí. Ostatně třeba prezident Unie obhájců Tomáš Sokol řekl už loni v létě: „Ta rekodifikační komise zřejmě díky péči pana ministra spravedlnosti letěla pod stůl, takže o té bych nemluvil. To je nebožka.“

Stalo se tak ve chvíli, kdy ministr Pelikán hodil do koše rok práce komise pod vedením dnešního předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala a do jejího čela instaloval doyenku trestního práva Dagmar Císařovou. Dnes je jasné, že Sokol měl pravdu. Příprava trestního řádu je mrtvý projekt.

Přijetí „zřejmě není reálné“

V programovém prohlášení vlády se neškrtá snadno, a tak se ministerstvo spravedlnosti stále drží opatrných formulací. „K vaší otázce k dokončení nového trestního řádu v tomto volebním období lze uvést to, že projekt rekodifikace je dlouhodobou záležitostí a její přijetí do konce tohoto volebního období zřejmě není reálná,“ uvedla za tiskový odbor Klára Vajshajplová.

Skutečnost je taková, že Pelikánův úřad do konce volebního období nepředloží žádný ze dvou nejambicióznějších projektů, které hnutí ANO při přebírání resortu v roce 2014 slíbilo. Vedle trestního řádu nedokončí ani občanský soudní řád. Když tyto procesní předpisy „sečteme“, jde prakticky o veškerý styk občanů se soudy.

Co to znamená v praxi? „Výhodou, abych začal tím pozitivním, je že můžeme stále diskutovat, předkládat varianty, zvažovat řešení,“ říká člen komise, profesor trestního práva Jiří Jelínek z Právnické fakulty UK v Praze. A nevýhoda? „Samotná skutečnost, že chybí nový trestní řád,“ dodává lakonicky.

Abychom rozuměli: komise bude na přípravě trestního řádu dál pracovat, jen se její práce točí v kruhu. Pod vedením Pavla Šámala poměrně svižně dospěla k přijetí klíčového dokumentu, tzv. Východisek a principů nového trestního řádu (najdete je zde). Laicky řečeno zbývalo už jen tyto zásady překlopit do řeči paragrafů a norma mohla odejít do vlády a sněmovny. Nestalo se, bude se dál tvořit.

Ministr Pelikán říká, že chce dát přednost kvalitě před rychlostí. Jeho tiskový odbor doplňuje, že za nutnost nového posouzení zásad mohou i dílčí novely, které byly v mezidobí přijaty. „Z důvodu velkého množství novelizací trestního řádu než jít cestou další novelizace bude tedy vhodnější připravit novou kodifikaci, která umožní některé otázky uchopit nově,“ uvedla Klára Vajshajplová.

Kdo za to může?

Šámalovu komisi jmenovala hned po svém nástupu do funkce ministryně Helena Válková. Ta byla také spolu s advokátkou a svou pozdější náměstkyní Hanou Marvanovou autorkou justičních pasáží, které se objevily v programovém prohlášení vlády.

„Vnímám to tak, že zásadní chyba bylo přerušení kontinuity práce té původní komise,“ říká dnes Válková. Tím, že Pelikán umožnil personální změny, nechal podle ní právní kapacity, aby do práce na trestním řádu vnesly své osobní nevraživosti. Což je podle Válkové další z důvodů, proč se z projektu stala práce na léta.

Jiří Jelínek rovněž ukazuje na ministerstvo spravedlnosti, které je hlavním garantem legislativních změn. „Nový trestní řád si přeci nebude někdo tvořit jako koníček sám doma, jako si lidé vytvářejí po večerech nebo o víkendech modely letadel nebo lodí. Kdybych chtěl odpovědět jako cynik, řekl bych, že ministerstvo spravedlnosti sní svůj sen o novém trestním řádu již 25 let, takže proč by jej nesnilo dál,“ říká.