Původní představa, že by vláda prostým schválením zákona ve sněmovně mohla v době krizové situaci opakovaně odkládat konání voleb, nakonec z novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vypadla. I tak ale změny, které ministerstvo vnitra pro událostmi typu pandemie či přírodní katastrofa do zákona vepsalo, stojí za pozornost.

Pokud novela, která již prošla připomínkovým řízením  a bude ji schvalovat vláda, získá v parlamentu ústavní většinu, bude moct kabinet například nově vyhlašovat stav nebezpečí, tedy i mírnější variantu nouzového stavu. V současnosti jej mohou vyhlašovat jen kraje, vláda na centrální úrovni takovou možnost zatím nemá.

Stejně jako v případě nouzového stavu by vláda mohla vyhlásit stav nebezpečí na 30 dní jak pro celou republiku, tak i pro její části; o případné prodlužování by musela žádat Poslaneckou sněmovnu (která může vyhlášený stav nebezpečí i zrušit). Vládě to dává například možnost omezit „ve větším rozsahu“ vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování.

„Umožní to pružněji a citlivěji reagovat na krizovou situaci,“ komentoval návrh ministr vnitra Jan Hamáček už vloni v červnu, kdy začal zákon jeho resort sepisovat.

V průběhu přípravy zákona záměr kritizovala například Česká advokátní komora (ČAK), podle níž jde změna „proti zájmu na zachování stability právního řádu“ a není ani zřejmé, proč by vláda měla mít k dispozici kromě vyhlášení nouzového stavu a stavu ohrožení státu k dispozici ještě další institut, tedy právě vyhlášení stavu nebezpečí.

„Neexistuje zde žádné právní vakuum a nutnost formulovat nově stav nebezpečí v ústavním zákoně, nadto disproporčním a zmatečným způsobem, který vytváří z hlediska definované nutnosti omezení práv a svobod pochybnosti o tom, zda se jedná o nižší stav ohrožení či již o nouzový stav,“ komentovala návrh ČAK.

Účinně eliminovat demokracii

Podle ministerstva vnitra však změna umožní kabinetu lépe reagovat na situace podle míry ohrožení života, zdraví či majetku. „Když situace již nedosahuje intenzity pro nouzový stav, ale ohrožení nadále v menším rozsahu trvá, z nouzového stavu se bude moct přejít na stav nebezpečí,“ uvádí příklad důvodová zpráva k novele.

Podle Hamáčka úprava zákona nepřinese vládě širší pravomoci. Přesto snahy posílit pozici a možnosti vlády byly v průběhu přípravy zákona patrné.

Kromě zmíněného „zakotvení stavu nebezpečí na ústavní úrovni“ (zatím na něj pamatuje jen tzv. krizový zákon), návrh řeší i okolnosti prodloužení volebního období a odkladu voleb.

Důvodem změny je zkušenost s loňským odkladem doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku v souvislosti s náhlým úmrtím předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), Konat se původně měly 27. a 28. března, druhé kolo pak 3. a 4. dubna. Vláda však kvůli opatřením proti šíření koronaviru a omezením volného pohybu rozhodla, že se tyto volby odloží.

Jenže podle pozdějšího výroku Nejvyššího správního soudu tím překročila svou pravomoc, protože to udělala bez souhlasu Poslanecké sněmovny.

„Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát,“ konstatoval soud ve svém rozhodnutí a vládní usnesení označil za akt, který je v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti a je nutné jej považovat za „natolik vadný, až je nicotný“. Vláda měla podle Nejvyššího správního soudu předložit parlamentu zákon o odložení voleb, což neudělala. Volby na Teplicku se konaly až počátkem června. V druhém kole zvítězil Hynek Hanza z ODS.

V původním návrhu novely ústavního zákona figurovala možnost, že by se odklad voleb a prodloužení volebního období mohlo předkládat opakovaně a právě jen předložením zákona Poslanecké sněmovně. Kritici ale v připomínkovém řízení namítali, že pokud by to tak mělo být, mohla by jakákoli vládní většina volební období ve sněmovně prodlužovat teoreticky neomezeně dlouho a „účinně eliminovat demokracii“.

Proti byla v rámci předběžných diskusí i opozice. „Jednali jsme o tom a byli jsme jednoznačně proti možnosti opakovaně odkládat volby,“ říká poslanec ODS a člen Ústavně právního výboru Marek Benda.

Zákon potřebný k odložení voleb má podle finálního návrhu podléhat schválení oběma komorami parlamentu, odklad bude možný stejně jako nyní nejdéle o šest měsíců; z návrhu nakonec vypadla možnost, aby tak mohla vláda činit opakovaně.

Výjimkou mají být již vyhlášené volby do zastupitelstev obcí, které nejsou spojeny s koncem pravidelného volebního období; ty bude moct vláda odložit jen svým rozhodnutím.

Ústavní krizový štáb

Třetí zásadní změnou je to, že Ústřední krizový štáb (v jehož čele je ministr vnitra Jan Hamáček), který je nyní de facto jen pracovním orgánem vlády v rámci Bezpečnostní rady státu (BRS), by se měl dle novely stát součástí ústavního pořádku; bude tedy na úrovni BRS.

„Úkolem Bezpečností rady státu by byla příprava návrhů k zajišťování bezpečnosti České republiky v budoucnosti, zatímco úkolem Ústředního krizového štábu by byla příprava návrhů na řešení již nastalých nebo bezprostředně hrozících situací,“ rozlišuje mezi oběma orgány důvodová zpráva k novele ústavního zákona.

„Je zvláštní vkládat do ústavy poradní orgán vlády. Určitě se na to budu ptát,“ říká Marek Benda.

Je pravděpodobné, že pokud novelu posvětí vláda, v průběhu schvalování v parlamentu se návrh ještě změní. Jde navíc o ústavní zákon a vláda potřebuje dohodu s opozicí, protože k prosazení je potřeba souhlas tří pětin všech poslanců. S nabytím účinnosti návrhu ústavního zákona se počítá od 1. července 2021.

„Uvidíme obecně, jaká bude atmosféra. V zásadě s touto ústavní novelou obsahově problém nemáme, ale nejsem si jistý tím, jestli ji pomáhat schválit této vládě, s její mírou chaosu, kolapsu dodávek vakcín, kdy nic nefunguje, jen premiér nám říká, jak musí vše zpřísnit. Takže negarantuji nic,“ podotýká Benda.