Vláda přiškrtí peníze neziskovkám. Zprávu o jejich financování přitom stále odkládá
Vláda ANO a ČSSD hodlá ušetřit na platbách státu neziskovým organizacím až tři miliardy korun. Škrty mají být plošné – své výdaje na podporu neziskovému sektoru mají omezit všechna ministerstva.
Seškrtat celé tři miliardy, tedy 22 % aktuálních výdajů, však nebude nic snadného. Největší objem dotací poskytnutých NNO ze státního rozpočtu v roce 2016 totiž směřoval do „Sociálních věcí a politiky zaměstnanosti“, „Tělovýchovy“ a „Vzdělávání a školské služby“, často do oblastí, kde stát své aktivity deleguje právě na nevládní organizace.
Kam směřují peníze pro neziskový sektor ze státního rozpočtu
A ministryně financí Schillerová ujišťuje, že o peníze nemají přijít organizace, které pomáhají handicapovaným lidem, starším či sociálně slabým. Premiér Andrej Babiš zase nechce sahat na dotace pro sportovce. Mnoho oblastí pro velké škrty tak ale nezbývá.
Vzhledem k politické rétorice se dá očekávat, že výdaje se budou omezovat na činnost neziskových organizací, které se zabývají například integrací cizinců, případně takzvané „politické neziskovky“, které často kritizuje prezident Miloš Zeman. Ten neziskové organizace opakovaně označuje za „za pijavice na státním rozpočtu“.
Například přes 200 milionů šlo v roce 2016 neziskovým organizacím do odvětví, kde se angažuje třeba i současný ministr zemědělství Miroslav Toman či firmy ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše – do zemědělství a lesního hospodářství… Dalších 168 milionů v tomto oboru rozdělil v roce 2016 i Státní zemědělský intervenční fond.
Výdaje jednotlivých ministerstev na nevládní neziskové organizace
Ministerstvo financí sice nyní zveřejnilo, že za rok 2017 výdaje na neziskovky čistě ze státního rozpočtu (tedy bez krajů a obcí) vzrostly na 13,6 miliardy, veřejně a detailně ale informace dostupné nejsou.
Kolik a na co platíme, nepovíme
Bývá sice zvykem, že materiál s názvem Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů dostává vláda na stůl pravidelně každý rok počátkem ledna.
Jako „nejčerstvější“ jsou nyní veřejně dostupná jen data za rok 2015. Andrej Babiš byl totiž s letošní zprávou podle svých slov nespokojen a zažádal o detailnější rozbor.
I když jej podle tehdejší vládní mluvčí Barbory Peterové dostal již 15. března, kabinet se financováním neziskovek dále nezabýval.
Vláda měla zprávu projednat opět v dubnu, bod byl odložen a ministři se k němu již znovu nevrátili. Analýza proto zůstává oficiálně neveřejná. Na dotazy, zda a kdy se zprávou hodlá vláda zabývat tiskový odbor Úřadu vlády nereagoval.
„Pan premiér možná hledá něco, co by šlo použít jako klacek. Nějaké zelené nebo advokační neziskovky, které by pobíraly nějaké větší peníze. Možná je nervózní z toho, že tam nic takové není. Zve si k tomu na jednání úředníky z rady vlády pro nevládní neziskové organizace,“ komentoval přístup vlády Andreje Babiše už dříve pro HlídacíPes.org pod podmínkou anonymity muž obeznámený s děním na Radě vlády pro nestátní neziskové organizace.
HlídacíPes.org však již letos na jaře rozbor financování neziskových organizací získal a částečně zveřejnil. Nabízí jej nyní ke stažení zde: rozbor-přílohy + rozbor-text.
Je to zajímavé čtení. Potvrzuje se, že největší objem dotací ze státního rozpočtu tradičně získala tradičně Fotbalová asociace České republiky – 375,9 mil. Kč. Další desítky milionů inkasovali (nejen) fotbalisté také z dotací od krajů a obcí.
Nejvyšší příjemci dotací mezi neziskovými organizacemi (rok 2016)
Na podporu sportu a tělovýchovy šlo jen ze státního rozpočtu 28,5 % přidělených dotací. Na „sociální věci a politiku zaměstnanosti“ 37 % všech peněz ze státního rozpočtu.
Zdaleka ne všechny registrované neziskové organizace zároveň čerpají dotace z veřejných rozpočtů:
K 1. lednu 2016 bylo v Česku registrováno:
- 85 308 spolků a 25 085 pobočných spolků X dotace ale získalo jen 4 707 spolků a 1 015 pobočných spolků
- 2 672 obecně prospěšných společností X dotace ze státního rozpočtu dostalo jen 634 z nich
- 397 ústavů, 517 nadací a 1 558 nadačních fondů X dotaci dostalo 182 ústavů a 45 nadačních subjektů
- 252 školských právnických osob zřízených NNO, 938 zájmových sdružení právnických osob a 4 127 církevních právnických osob X dotaci získalo 175 účelovým zařízením církví, 48 zájmových sdružení právnických osob a 135 školských právnických osob
Kdo srovná data
Rozbor financování neziskovek v posledních letech zpracovávalo Centrum pro výzkum neziskového sektoru při brněnské Masarykově univerzitě.
To na dotaz HlídacíPes.org odpovědělo, že pro letošní rok (tedy zpracování dat za kompletní rok 2017) rozbor nezpracovává a že žádná veřejná zakázka na její zpracování ani vypsána nebyla.
Jak a podle čeho tedy bude vláda sledovat a porovnávat do budoucna výši výdajů na nevládní a neziskové organizace není jasné.
Nápad na škrtání podpory neziskovým organizacím se líbí například i komunistům. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by mohl být objem peněz klidně poloviční. O „přílišném rozbujení“ neziskovek mluví i Okamurova SPD a někteří politici ODS.
Například Centrum Paraple, které pomáhá handicapovaným lidem, letos získalo od státu osm milionů korun, jež jsou pro jejich činnost nezbytné. I když podobnou činnost neziskových organizací politici navenek nezpochybňují, plošná kritika dopadá i na tyto organizace.
„Jak se politici vyjadřují o neziskovém sektoru, nepomáhá ani nám. Vnímáme, že musíme u veřejnosti obhajovat to, že pomáháme druhým. A to mi přijde hrozné,“ řekl pro Českou televizi ředitel Centra Paraple David Lukeš.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
1) Uskudlene 3 mld. rozdeli na dotacich firmam ve svem sverenskem fondu. 2) Proc by delali nejakou analyzu? Andrej (a jeho nohsledi) se rozhoduje zasadne intuitivne a ridi se jedine pruzkumy verejneho mineni. 2) Andreji, kdy zmenis heslo „makame pro lidi“ na „okradame lidi“? Je to typicky anti-Janosik. Chudym bere a bohatym dava.
Srovnáme-li vynaložené prostředky a dosažené výsledky, pak fotbal je nejprodělečnější cíl státních dotací (nejprodělečnější pro kapsu daňového poplatníka).
Slyšel jste někdy o primární protidrogové prevenci u mládeže?
Tam jsou výsledky ještě horší, než u fotbalu? Je to vůbec možné? Ať tak, či onak, rozdíl mezi fotbalem a primární protidrogové prevenci je nejspíš v tom, že fotbalové kluby jsou soukromými firmami, doufám, že v té prevenci jde jen o neziskovky. Nebo také se tam také soukromničí a Úřady práce pořádají kurzy i pro budoucí podnikatele v tomto „oboru“?
Neštěstí je, že náš vládnoucí populista dovolil, že byla vypouštěna číslovka „3 mld.“ To bude průšvih, protože kdyby to číslo nepadlo, tak se po velkém auditu ukáže, že se dá vzít pár milionů dotací na některé projekty typu „studie o rovnoprávnosti“ (jak bylo včera zmíněno v Událostech) a všichni by byli spokojeni: Babiš by měl politické body (jeho voliči moc miliony a miliardy nerozlišují), studie by moc nikumu nechyběli a všichni by si oddechli. Takto to bude ještě zajímavé.
obávám se, že máte pravdu (pokud se na to v tichosti nezapomene, až si to někdo pořádně spočítá)
Slyšel jste už něco o primární protidrogové prevenci u mládeže? Na fotbalu jako mimoškolní zájmové činnosti byly vychovány generace dětí po celé zemi, i v té nejmenší vesničce.
Bez podrobné analýzy a transparentně prezentovaných výsledků (abych byl terminologicky „in“) je těžké dělat nějaké závěry. Pan prezident má se svými pijavicemi na státním rozpočtu pravdu. Ale jen částečně. Když se podíváme na uvedenou strukturu dotacím je nám zřejmé, kde je zakopaný pes. Těžko to však potvrdit bez detailnějšího určení dotací. Proč mám dojem, že je podporován vrcholový sport a z „neziskovek“ především ty, které vykonávají práci „za stát“ (tam by bylo asi užitečné především obrátit pozornost a zjistit, zda se nejedná například o skryté státní zakázky na často zbytečná proškolování, či výzkumy a studie nebo na dotace pro privátní sociální zařízení provozovaná „kamarády“ státních úředníků. Ani pak bych ale dotace nekrátil, ale přerozdělil tam, kde budou skutečně využívány efektivně ve prospěch těch poctivých neziskovek. A samozřejmě budou zveřejněny ty opravdové pijavice, včetně jmen jejich „chovatelů“ . Ona ta ne vždy uplatňovaná mantra Padni, komu padni, by pomohla vyčistit ovzduší pomluv a nedůvěry.
Voláte po analýze – ale už dopředu víte, že prezident má částečně pravdu. Co třeba to vzít z druhé strany: o každé koruně ze státního rozpočtu někdo rozhoduje. Co když problém není v „pijavicích“, ale úřednících, kteří vypisují dotační programy, které umožňují zneužívání? Nebo prostě jen využití nekontrolují?
Zaráží mě to množství církevních organizací co natahují ruku. A nevyplácí jim stát nějaké další milióny?
A co teprve těch lidí, co natahují ruku k církevním organizacím, když je jim ouvej… V nemoci, ve stáří, v chudobě. O těch víte?
A odkdy ma byt už konečně ta odluka státu od církve ? Nevyjde to na ty 3 mld. ? A to budeme ty církve dotovat i po te odluce a vyplacení všech církevních restituci ? Tuším, ze v r. 2021 to ma byt, ne ? Tak to příští rok ještě asi něco církvím zadotujeme ….
Podpora hospiců nebo základních škol nezáleží na tom, kdo je jejich zřizovatel. Takže ano, hospice a církevní školy budou pořád dostávat dotace.
A dostane dotace i moje základní škola , pokud bych si ji založil ? Asi ne, viďte … Dotace by spravedlivě měla dostávat jakákoliv soukromá škola či hospic, anebo nikdo. Vidím v tom velkou nespravedlnost. A mimochodem, kdo si hraje na „Boha“ ve stylu : tomu hodně , tomu víc… tomu málo , tomu nic …. ? A neplatí tu náhodou ono legendární : nechci slevu (dotaci) zadarmo ? A pak se všichni diví, jak nám to tu ta korupce hezky bují ….
Ale to nemluvíte o Člověku v tísni, že ne pane Břešťane,
Církevní organizace jsou často registrovanými poskytovateli sociálních nebo zdravotních služeb jako pečovatelská služba, hospice, azylové domy… Nemusí tedy jít nutně o dotace na „církevní“ činnost, ale charitativní nebo sociální.
Btw, jenom takovou drobnost, církevní hospice jsou sice teď sice – pro potřebu etické obhajoby církví po restitucích silně mediálně zmiňovány, leč jde o zcela minoritní službu, po celé republice je jich asi jenom patnáct..Navíc, peníze na ně dostávají (i) církve z řady jiných veřejných zdrojů, tudíž ani toto nemůže restituce, ani další platby pro církevní neziskovky samo sebou obhájit nemůže.
Jen pro zamyšlení, příliš se o tom nepíše, ale daleko častější je že se o tyto dlouhodobě nemohoucí (umírající) stará vlastní rodina.. S daleko horším přístupem státu, kde musí o případnou (ve srovnání s hospicem minimální částku) doslova žebrat a prokazovat sociálce desítky posudků od lékařů, že se opravdu, ale opravdu maminka o sebe nedokáže doma postarat sama.
protidrogove neziskové org jsou velmi kvalitni a maji dobré výsledky, srovnatelné se světem. to jak nezizkovky pomlouva zeman a babis, tak to dělá putin…chce lidi rozeštvat a popudit. vadi jim/mu, že vše neřídí stát, tedy on.. vyvolat v lidech strach a rezignaci je cilem.
Znám sociální služby a ty musi tvrdě vybojovat a pak doložit každou korunu, pokud je zřizuje církev, je to stejné, šetří se všude, hlavně na platech … a tohle odporné lhaní rozpoutal Zeman a Babis, podpořit závist a podeziraní vždy funguje… oni se bavi tou hrou, ukážou na vinika, třeba uprchlíka, nebo neziskovku a vesele si kradou a porušují pravidla!
Státní školy platí stát. Církevní at platí církev. Nevím proč by církevní školy měl platit taky stát. Stejně tak proč naklady na boj proti drogám v jakekoliv podobe , tzn. i prevence, osveta streetworkeri apod. nejdou z rozpočtu MZ nebo Min. vnitra ? Proč se musí přeprat přes NGO , když na drogy doplácí zdravotnictví a vnitro ? Omlouvam se , ale NGO jsou podle mne opravdu chyba v matrixu. A pokud už maji existovat, tak prosím bez příspěvků ze státního rozpočtu.
No přesněji on stát platí i na státní i soukromé (i církevní) školy. Na ty soukromé méně (z určitých důvodů). Ovšem má to jednu podmínku, stát má takové škole napřed potvrdit její žádost o zřízení. Což ale nemusí, třeba s tím argumentem, že v okolí je škol dost. A bez toho souhlasu státu jsou dvě rizika. První – že takové škole nedá stát ani korunu, ovšem druhé, že pak těm dětem ani neuzná studium na té škole jako platné vzdělání
Nicméně bych řekl, že zrovna církevní školy, v první etapě po velvet revolution s tím získáním povolení od státu asi problém neměly.
Výborně!!! A jsme v socializmu nebo už rovnou v komunizmu?
Zajimalo by me,zda je nejaky rozdil mezi „neziskova“, „nevladni“ a „nestatni“ organizace? V textu je to casto zamenne,casto s „a“, casto bez. Mozna by analyzam pomohlo lepsi rozliseni, ktere by bralo v potaz „prospesnost“ dane organizace,byt je tezce stanovitelna,treba jako korelace jako „sport=protidrogova prevence“, a srovnatelna (je vic dulezita pece o mlade, stredneveke zeny ci stare?), take by se muselo vzit v potaz,zda je to cinnost,kterou by mel delat stat nebo vylozene konicek skupiny lidi, do jake miry samotne organizace stanovuji cile vlady,ktera pak o dotacich rozhoduje…Urcite je potrebny mene arbitrarni system pridelovani dotaci.