Ministerstvo průmyslu na základě zadání premiéra Bohuslava Sobotky připravilo návrh, podle nějž by se báňský úřad přestěhoval do Ostravy. Před osmi lety přitom stejný návrh tehdy vládní ODS sociální demokraté kritizovali a odmítli.

Návrh na přesun úřadu do Ostravy odeslalo ministerstvo průmyslu 20. ledna do meziresortního připomínkového řízení. „Probíhá to standardním způsobem. Návrh šel minulý týden do připomínkového řízení, po vyhodnocení připomínek půjde do vlády. I my máme prostor abychom se vyjádřili,“ říká mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Je ale zjevné, že v centrále úřadu v samém srdci Prahy nedaleko Staroměstského náměstí, z nápadu žádnou radost nemají.

Stěhování po  sto letech

Lukrativní nárožní dům v centru hlavního města, na rohu ulic Kozí a Haštalské, byl postaven už v roce 1899 přímo pro potřeby tehdejšího úřadu, od té doby v ní báňský úřad (a jeho předchůdci) sídlí.

foto: Český báňský úřad

Přestěhováním úřadu by se budova stala nadbytečnou a vláda by ji mohla prodat či dlouhodobě pronajmout.

„Moc lepších míst už v centru není. Budova úřadu je dobře udržovaná, ve dvoře je prostor pro parkování, nebyl by problém tam vybudovat garáže,“ říká pod podmínkou anonymity jeden ze zaměstnanců úřadu.

Mediální kritiku zaměřenou na změny sídla a možnost prodeje budovy předjímá i důvodová zpráva ke změně sídla ČBÚ (pod odkazem ke stažení, pozn,. red.).

„Změna sídla může vyvolat nežádoucí mediální spekulace o „skutečných“ důvodech stěhování ČBÚ, například že jde o první krok pro to, aby nemovitost na velmi atraktivní adrese přešla do soukromých rukou,“ varuje předkládací zpráva. Důvodová zpráva pak navrhuje to, jak by se „rizika vyplývajících z možného negativního mediálního ohlasu opuštění atraktivní nemovitosti v centru Prahy“ dala eliminovat.

„Tím, že současně s rozhodnutím o změně sídla bude rozhodnuto i o dalším využití budovy dosavadního sídla ČBÚ. Volné prostory by pravděpodobně byly nabídnuty ke komerčnímu pronájmu,“ stojí ve zprávě.

Kromě toho mezi negativy návrhu zpráva zmiňuje i to, že stávajících zhruba šedesát zaměstnanců by se za prací jen nerado přesouvalo o 350 kilometrů východněji.

„Změna sídla sice nepřinese veřejnosti žádná zvláštní negativa, ale ani pozitiva. Totéž platí i ve vztahu k organizacím (tj. těžařům), kdy zejména organizace dobývající jiné nerosty, než černé uhlí, mohou mít ke změně sídla negativní stanovisko. Rovněž z hlediska výkonu státní správy je třeba konstatovat, že změna sídla nepřinese zásadní nevýhody, ale ani zásadní výhody,“ vypočítává předkládací zpráva.

OKD, škola a prestiž Ostravy

Za pozitiva stěhování označuje ministerstvo průmyslu lepší dozor báňské správy v případě hlubinného dobývání na Ostravsku. „Nejen v souvislosti se současnými ekonomickými potížemi společnosti OKD, vyvstává stále silnější potřeba zabezpečení vrchního dozoru nad případným zabezpečováním a likvidací důlních děl vzniklých pro účely dobývání černého uhlí,“ stojí ve zprávě.

Zbylé pozitivní aspekty jsou už jen dva: lepší spolupráce s Vysokou školou báňskou v Ostravě a „posílení postavení statutárního města Ostravy jako sídla ústředního orgánu státní správy“.

Změnit adresu Českého báňského úřadu nejde jen rozhodnutím vlády. To, že je sídlo centrálního úřadu v Praze zakotvuje zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě z roku 1988.

Přestěhování by tedy muselo projít běžným legislativním kolečkem přes vládu, parlament, Senát a prezidenta.

Snahu přestěhovat úřad a budovu prodat měla i někdejší vláda ODS. O návrhu ministra průmyslu Martina Římana o stěhování úřadu do Ostravy v říjnu 2007 dokonce hlasoval parlament, ale návrh (v rámci novely zákona o hornické činnosti) neprošel. Proti byly tehdy především poslanci ČSSD. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že většina těžby se nyní odehrává již v Čechách a nikoli na Moravě.

Například tehdejší místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), zvolený za Moravskoslezský kraj, dnes ministr zahraničí, označil změnu sídla úřadu za almužnu, o kterou Ostrava stejně nestojí.

Kulový blesk k lednu 2017

Podle expertiz z toku 2007 by tehdy stěhování stálo odhadem 30 až 50 milionů korun. Aktuální návrh s podobným odhadem nepracuje. Mimo jiné proto, že není jasné, kam přesně v rámci Ostravy by se úřad přestěhoval.

Ministerstvo průmyslu navrhuje tři varianty: kompletní přesun do Ostravy, přesun do Ostravy se zachováním detašovaného pracoviště v Praze nebo zachování úřadu v Praze a vznik detašovaného pracoviště v Ostravě. Přiklání se pak jednoznačně k druhé variantě:

„Jako nejvhodnější pak byla vyhodnocena varianta II., která umožní zachovat všechna pozitiva změny sídla, při maximální možné eliminaci všech rizik, přičemž jako nejbližší možný termín účinnosti změny sídla ČBÚ se považuje 1. leden 2017.“

Follow @brestan