Pixabay, zdroj

Vězni facebookového žaláře. Proč vám najednou zmizí přátelé a čeho se bát při regulaci největší sociální sítě

Napsal/a Klára Votavová 29. března 2018

Zástupce ředitele Liberálního institutu Martin Pánek se loni v srpnu probudil do nepříjemného překvapení. Při rutinní kontrole Facebooku zjistil, že ač může příspěvky na své zdi číst, nemůže je komentovat, lajkovat, sdílet a ani nemůže svým přátelům psát zprávy přes aplikaci Messenger.

Musel jsem lidem psát přes jiné aplikace. Někomu jsem nemohl psát vůbec, protože na ně nemám kontakt mimo Facebook,“ vypočítává vzniklé problémy Martin.

Čtyřiadvacetihodinový ban od Facebooku dostal šest týdnů poté, co ironicky okomentoval záplavu příspěvků odsuzující legalizaci homosexuálního manželství v Německu.

„Napsal jsem sarkasticky něco jako ‚Nakonec si negři budou brát naše bílé panny‘. Chtěl jsem si z těch xenofobních komentářů udělat legraci,“ vzpomíná Martin.

Od Facebooku dostal možnost se k banu vyjádřit a několikrát také administrátorům napsal, avšak bez odezvy.

Martin doplatil na porušení komunitních pravidel Facebooku. Uživatelé sítě mohou nahlašovat obsah, který podle nich tato pravidla porušuje, a zaměstnanci firmy potom posuzují, zda tento obsah skutečně bude odstraněn.

Facebook veřejně zakazuje výhružky, šikanu, propagaci nebezpečných organizací, sexuální násilí, nahotu, nenávistné příspěvky, příspěvky graficky zobrazující násilí a příspěvky porušující autorská práva.

Uživatelé mohou rovněž doplatit na opatření proti spamu: Ta administrátoři využijí v případě, že profil sdílí stejný obsah na mnoha stránkách či skupinách, píše stejné zprávy mnoha lidem najednou, označuje neznámé lidi, sdílí neoriginální obsah či posílá mnoho odmítnutých žádostí o přátelství.

Kromě smazání závadného příspěvku může opakované porušení komunitních pravidel Facebooku vést právě k zablokování veškeré aktivity na profilu na den, týden i měsíc, až k úplnému smazání profilu.

Facebook místo soudce

V anglicko-jazyčném světě se dočasnému zablokování profilu říká Facebook jail – facebookový žalář. A byť zablokování facebookového profilu není srovnatelné se skutečným odnětím svobody, jedná se o značné znepříjemnění každodenního života, které se může dotknout každého z globální dvoumiliardové komunity uživatelů Facebooku.

Podobně jako citovaný Martin Pánek můžeme například dočasně nebo úplně ztratit kontakty na řadu našich přátel. Ztratíme také možnost se přes Facebook přihlašovat do aplikací jako je Tinder nebo Spotify.

Jak zdůrazňuje zakladatelka projektu onlinecensorship.org Jillian York, ban může potenciálně nejvíce poškodit lidi, kteří spravují facebookové stránky soukromých společností. Kvůli „uvrhnutí do žaláře“ nemohou vykonávat svoji práci, a přicházejí tak o klienty.

Na rozdíl od civilního řízení na Facebooku existuje pouze omezená možnost se proti trestu odvolat: Lze se například odvolat proti smazání profilu i stránky a požádat i o přezkoumání dočasného zákazu aktivity (byť není garantováno, že vám někdo odpoví), ale nelze se odvolat proti smazání konkrétního příspěvku.

Čističi pro Zuckerberga

Rozhodnutí o tom, zda bude příspěvek smazán, provádí zčásti umělá inteligence (podle Zuckerbergova dopisu z února minulého roku nahlašuje třetinu potenciálně závadných příspěvků) a zčásti Facebookem najatá armáda 7500 moderátorů (jejich počet by v letošním roce měl vystoupat na 20 000).

Zaměstnanci facebookového Community Operations týmu odpovídající za moderování obsahu pro americké uživatele pracují v Sillicon Valley, o bezpečnost zbytku facebookové komunity se starají dublinští zaměstnanci.

Pozice pro řadové zaměstnance pověřené mazáním obsahu – tedy i pro oněch 12 500 lidí, kteří by pro firmu měli začít pracovat do konce tohoto roku – však nejsou na pracovním portálu Facebooku vypsány.

Ve 152 aktuálních inzerátech v sekci Community Operations Facebook hledá lidi pouze do manažerských a analytických pozic, kteří se stanou zaměstnanci Facebooku se všemi výhodami.

Většinu řadových moderátorů, včetně tisíce německých pracovníků zaměstnaných kvůli novému zákonu NetzDG, Facebook kontraktuje přes externí firmy. O těch však firma příliš nemluví a i své externí zaměstnance zavazuje mlčenlivostí.

Podmínky kontraktovaných mazačů obsahu zdokumentovali režiséři snímku Čističi Hans Block a Moritz Riesewieck, kteří se za nimi vydali na Filipíny. Dokument popisuje, jak jsou tito zaměstnanci špatně zaplacení, nedostává se jim dostatečného tréninku a ani psychologické péče potřebné poté, co procházejí hodiny nenávistného či násilného obsahu.

Existujících 7500 moderátorů musí týdně posoudit přibližně 6,5 milionů nahlášených příspěvků týdně. Zpověď bývalé zaměstnankyně berlínského centra pro Süddeutsche Zeitung navíc ukazuje, že i tamní zaměstnanci jsou vystaveni velkému tlaku (denní standard je 1300 posouzených příspěvků), pracují za plat jen mírně přesahující německou minimální mzdu a musí se vyrovnat s psychickými následky.

Na příkladu Filipínců, často silně věřících občanů autoritářského režimu prezidenta Duterteho, dokument Čističi demonstruje, jakým způsobem kultura a původ ovlivňují názory na to, co je vhodný příspěvek, a co ne. Aby zabránil dvojím standardům, vyvinul Facebook pravidla definující závadný obsah, jejichž část zveřejnil server The Guardian .

Tyto zásady jsou daleko podrobnější než veřejná komunitní pravidla a jsou neustále aktualizovány. I přes velmi podrobné definice jsou tato pravidla často kritizována za nekonzistentnost i za to, že hraniční příspěvky (v jakém případě je povolená nahota či násilí) se moderátorům složitě klasifikují.

Dalším problémem těchto pravidel je, že jsou neveřejná, nikdo za ně uživatelům neskládá účty a nedávají uživatelům sítě žádnou možnost o nich spolurozhodovat – jejich jedinou a poměrně radikální možností je z Facebooku odejít.

Od rychlosti k transparentnosti

Po sérii obvinění, že šíří nenávistný a nepravdivý obsah, se Facebook dostal do hledáčku evropských regulátorů, kteří po internetovém gigantu vyžadují včasné smazání nezákonného obsahu i boj proti trollům, spamu a cíleným dezinformacím.

Dohled států a státních regulátorů se opravdu může jevit jako logická odpověď na hrozby čisté seberegulace Facebooku a jiných platforem. Špatná regulace však paradoxně může moc největších sociálních sítí a hrozbu „facebookového žaláře“ ještě posílit.

Mezi dvě již existující iniciativy patří německý zákon NetzDG a Kodex proti nezákonným nenávistným projevům online, který Facebook, Microsoft, Twitter a YouTube dobrovolně podepsaly s Evropskou komisí.

Unijní Kodex se týká pouze nenávistných projevů, které jsou již definované v unijním právu (veřejné projevy nenávisti a výzvy k násilí vůči skupině či jejímu členovi na základě rasy, barvy kůže, náboženství a vyznání či národního a etnického původu), a zavazuje IT společnosti k tomu, aby kromě svých komunitních standardů posuzovaly příspěvky i podle této platné legislativy.

Německý zákon NetzDG se týká širšího spektra příspěvků a zahrnuje například i pomluvu prezidenta republiky a státních orgánů, znesvěcení státních symbolů či veřejnou urážku.

Na rozdíl od Kodexu je NetzDG pro určitou skupinu platforem povinný a hrozí firmám pokutou až 50 milionů eur, pokud nezákonný obsah včas nesmažou.

Společným jmenovatelem zmíněných iniciativ je důraz na rychlost: V Německu platformám hrozí pokuta, pokud závadný obsah nesmažou do 24 hodin (a „méně očividně závadný obsah“ do týdne).

V poslední zprávě hodnotící účinnost Kodexu z ledna 2018 Evropská komise oceňuje zejména to, že IT firmy mažou nahlášené nenávistné projevy rychleji než v předchozích pololetích.

V rámci měření Komise konkrétně Facebook stihl posoudit obsah do 24 hodin u téměř 90 procent příspěvků a téměř 80 procent nahlášených příspěvků stáhl.

Nezákonný nenávistný obsah musíme mazat rychle: čím déle na síti zůstane, tím větší je jeho potenciální dosah,“ argumentuje Komise.

Bohužel, i kvůli těmto požadavkům jsou moderátoři zavaleni tisíci příspěvky, které musí mazat rychle, aniž by k tomu dostali potřebná školení či podporu.

Jak navíc zdůrazňuje bruselská neziskovka za občanská digitální práva EDRi, hranice mezi nezákonným příspěvkem podle práva a nevhodným příspěvkem podle komunitních standardů společnosti například v případě Kodexu splývají.

Jaký příspěvek má být smazán tak místo soudce aplikujícího evropské zákony definuje zaměstnanec Facebooku v Sillicon Valley a v praxi posuzuje vyčerpaný externista v Dublinu, Berlíně či Manile.

Jak se vyznat v zákazech

Systém pokut, který zkouší německá vláda, navíc sítě motivuje k tomu, aby mazaly i například umělecký či sarkastický obsah. Uživatelům přitom při opakovaném přešlapu hrozí vyloučení z jejich internetové komunity s velmi praktickými dopady v osobním i pracovním životě.

Rychlost mazání potenciálně nezákonných příspěvků je naprosto nedostatečné kritérium pro posuzování toho, jestli firmy berou boj proti nežádoucím projevům vážně. Aby zabránily šíření nezákonných projevů a přitom ochránily svobodu slova, měly by demokratické vlády raději tlačit na transparentnost facebookového moderování.

Měly by se ptát: Který obsah Facebook postihuje? Který obsah postihovaný Facebookem je zároveň nezákonný? Posuzuje Facebook příspěvky podle práva, či svých komunitních standardů (a jakých)?

Jaké sankce za který obsah hrozí? Liší se postih obsahu nezákonného podle práva od ostatního nevhodného obsahu? Jakým způsobem Facebook příspěvky posuzuje?

Vlády by měly také zajistit, aby Facebook měl dostatečné personální kapacity pro to, aby tuto citlivou práci prováděl férově a podle práva. Konečně, uživatelé Facebooku musí mít možnost se proti smazání svého příspěvku či profilu odvolat.

Facebook má obrovskou moc v rozhodování o tom, jaký obsah jeho dvoumiliardová komunita vidí, jaký nevidí a jak se podle toho rozhoduje ve svém životě či volbách. Nemá žádnou ekonomickou motivaci mazat obsah který je nenávistný či nepravdivý.

Uživatelé do jeho rozhodnutí zasahovat nemohou a nemají ani možnost jeho pravidla ovlivňovat, či se proti nim odvolat. Všechny tyto argumenty mluví ve prospěch toho, aby firma a její editorské praktiky podléhaly státním regulátorům.

Důraz na rychlost bez potřebné transparentnosti však pouze zvyšuje riziko, že se se zablokovanými kontakty a bez přístupu k Spotify zítra probudíme i my.


Autorka je členkou týmu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty.

 

11 komentářů

  1. Buršík napsal:

    Autorka poměrně absurdně zaměňuje zaručená práva a svobody s možností publikovat cokoliv a kdekoliv, respektive na FB. Proto porovnává vymazání příspěvku soukromým médiem se soudním řízením a nemožností publikovat v jednom médiu zavání omezením svobody slova. Pak požaduje po vládě aby ji státní mocí vymohla nároky na bezplatné publikování čehosi. Je to hezké dokreslení posledního odstavce článku https://echo24.cz/a/Sy9fd/velky-datovy-tunel-cambridge-analytica
    Strach ze zablokování Spotify je pak obdobou strachu ze ztráty zaměstnání za komunistů. Celé to připomíná Rowana Atkinsona v závěru parodie Bláznová střela, zlý diktátor mu zavázal tkaničky a on nemohl domů.

    • Lukáš napsal:

      Ono to úplně absurdní není. Máte pravdu, FB je sice soukromé „médium“, ale jeho velikost, vliv a podíl na běžném životě uživatelů je natolik masový, že je nutné ho regulovat, protože jeho kodexy nestačí.
      Každé masové médium kvůli svému vlivu podléhá regulaci, aby se zajistilo, že nebude zneužito. Stejně jako mají televizní a rozhlasová média svoji ukotvenost v zákoně a rady typu RRTV, tak bude nutné ukotvit v zákoně sociální sítě, jejich kodexy, povinné funkce a externí kontrolu, poněvadž už jsou masová a ovlivňují tok informací. Cambridge Analytica nádherně ukazuje, proč je to třeba.

      • Buršík napsal:

        Já s vámi naprosto souhlasím, že zákony mají platit pro všechny a není jediný logický důvod proč by zrovna médium s takovým zásahem jako FB mělo být z regulace vyjmuto. O tom ale článek primárně není. ten je o způsobu regulace a ta je dvojí. Vnější na základě zákonů a vnitřní na základě interních pravidel, která mohou jít nad rámec zákonného minima. Autorce v článku vadí ta vnitřní regulace: „Uživatelé do jeho rozhodnutí zasahovat nemohou a nemají ani možnost jeho pravidla ovlivňovat, či se proti nim odvolat. Všechny tyto argumenty mluví ve prospěch toho, aby firma a její editorské praktiky podléhaly státním regulátorům.“
        Respektive požaduje aby stát svou silou zasáhl do vnitřních pravidel.
        Z textu lze dovodit, že postuluje nárok na uveřejnění příspěvku na FB a mechanismy na obranu tohoto nároku. V tom je ta absurdita, pokud by jí jakékoliv noviny neotiskly tento článek, také by volala po tom aby „editorské praktiky podléhaly státním regulátorům“. Také by se jednalo o cenzuru svobodného projevu jak naznačuje v dalším příspěvku PETRPH?
        To, že kámoši v její sociální bublině neuvidí její komentář může být frustrující, ale nejedná se o cenzuru a není do toho nutné zatahovat státní mocí. To samé při vypnutí Spotify ani při výpadku kabelovky.

        • petrph napsal:

          Jenom bych opravil drobnost. Nejde o to, že by jí FCB článek nepublikoval. On jí ho publikuje. Ale až potom – na něčí udání (jinak se to nazvat nedá). ho smaže. A znovu – ta slečna se domáhá jediného, totiž aby ta pravidla proč jí to smaže byla naprosto transparentní a taky bylo zřejmé, kdo to a to konkrétní pravidlo nařídil, zda FCB sám, a nebo stát..Až z toho můžeme potom usuzovat zda jde o cenzuru, a zda je legitimní nebo ne…
          Horší bude, když toto zejména stát přesně nesdělí (jak předpokládám).
          Nebo li – jak jsem tady nedávno citoval tu anekdotu o paní která se divila proč přejmenovali v Praze Wilsonovo nádraží na Hlavní nádraží. A ta odpověď zněla „Paní, co se divíte, Vy jste se za svobodna taky jmenovala jinak“..

    • petrph napsal:

      To je naprosté nepochopení obsahu článku. On sice FCB má nějaký vlastní etický kodex proč některé skutečně závadové příspěvky maže (skutečně hrubou vulgaritu, apod.) ale proti tomu nikdo neprotestuje. To o čem se v článku píše, že FCB musel zavést další pravidla pro mazání , protože mu to nařizují právě státy. Viz zmíněný německý NetzDG , dle kterého by FCB mohl dostat pokutu až 50 milionů eur za každý takový zveřejněný článek.
      Takže ta slečna vůbec nepožaduje „..po vládě aby ji státní mocí vymohla nároky na bezplatné publikování čehosi“. Chce na něm, aby ta pravidla stanovil naprosto konkrétně a transparentně aby bylo i legitimně jasné co se smí a co nesmí publikovat – a taky si to tedy politicky zodpověděl – jestli už tohle náhodou není cenzura svobodného projevu..

  2. petrph napsal:

    Sice obecně souhlasím, jenže se obávám, že dopad tohoto problému už dosahuje hranice absurdity.
    Protože, předpokládám že v závěru uvedený požadavek nebude splněn. Pro vládní (i západní) režimy je totiž naopak mnohem výhodnější, pokud jsou pravidla pro ponechány takto netransparentně a nepřesně – tím totiž právě nutí Facebook aby mazal mnohem širší rozsah příspěvků, než je z hlediska jejich protizákonnosti nutné. Tedy i příspěvky vlády (státy) kritizující, týkající se politicky nekorektních témat, nebo dokonce i jen (jak zmíněno výše) politickou satiru…Pokud by někdo pochyboval, vysvětlení je prosté, není žádná ideální entita demokracie, existují jen konkrétní vlády a v nich politické strany a jejich zástupci. Čili kritika států je kritikou jejich samotných, což je může poškodit v dalších volbách..Až sem to je prosté.
    V čem je nyní potíž – na straně státních režimů stojí řada institucí, aktivistických skupin, think tanků,, atd…A ty náhle zjišťují, že se takto nepřesně formulovaná omezení mohou týkat i jich..
    Had kousající se do vlastního ocasu.
    Jenže, co s tím? Že by Facebook snad měl dostávat od států seznamy privilegovaných učtů, které kontrolovat nemá? :)))))

  3. Frenki Hunter napsal:

    To se zde na Hlídacím psu nemůže stát. Tady se maximálně „doporučí“, aby „provinilec“ odešel sám. Tak, jako to udělal nejmenovaný redaktor mně, dnes. Diskutujícímu, za jeho „netradiční, neočekávaný“ názor. Co naplat, že za ten „jiný“ názor jsem byl onálepkován a urážen typickými termíny jako proruský…, ruský šváb, placený ruský troll, soudruh, etc. Marně budu namítat, že to není pravda a že mne to uráží. To já jsem ten , který když nejde s námi, jde proti nám“! No, počkám si, třeba metody omezování svobody vyjadřování se i tady změní. K horšímu. Jakmile přestanu v diskusích „existovat“, nebude to z toho důvodu, že bych neměl zájem. Počkejme si!

  4. Baron napsal:

    Je uzasne, ze Frenki byl oznacen prorusky a dle jeho slov, je to pro nej urazejici 🙂 i vesele je, ze si rika Frenki 🙂 asi Frantisek Lovec 🙂 Vnitrne veri, ze neni socialne smyslejici jakysi zamrzly komunista 🙂 ale z vonku to tak vyzera, na Facebook bych tento svuj osobni nazor nemohl napsat, Franki by si mohl stezovat za svou dehonestaci a prispevek by byl smazan (jestli bude smazan zde netusim) v kazdem pripade, Frenkie IMHO narusuje debatu zde, verim, ze se vice hodi do Halo novin, dal by se nazvat maly Ovcacek jiz v blede modrem. Facebook neni nic jineho, nez propagacni material ktery se rozrostl do bilionu ucastniku, ale prijdou i jine formy komunikace, cenzura bohuzel diky lidem jako Frenkie musi existovat, jinac clovek ctouci jeho uvahy a jemu podobnych bude mit nevoli jiz v ranich hodinach…

    • Pavel Liska napsal:

      Cenzura musi existovat …. Tak tahle slova pana Barona tesat do kamene jako leitmotiv webu Hlidaci pes . Ach jo…. Z toho psa hlidaciho se nam pomalu stava ktvezizniva bestie ala pes Baskervilsky …. Apropos, toho tusim tasky nekdo tak vycvicil, on za to nemohl…. Nebo se pletu ?

  5. Frank Zappa napsal:

    Západní svět žije dlouhodobě na informační a morální dluh. V době jednosměrných médií bylo jednoduché plést lidem hlavy. Pokud jste měl něco proti vysílání satelitní TV nebo článku v novinách, třeba proti válečné propagandě, mohl jste maximálně tak vyběhnout na ulici a tam protestovat, ale to zvládla policie, nebo vás prostě nechali se vyřvat, vykecat a jelo se dál ve stejné politické linii.

    Ovšem pochopitelně, Jakmile mohou lidé používat internet, dohledávat informace zpětně a reagovat na manipulace jdoucí z mainstreamu v reálném čase, celé pozlátko západní „svobody projevu“ mizí a odhaluje se skutečná podstata systému. Politicky zneužívaní lidé na Západě pomalu začínají vidět realitu a poznávají postupy, které zvrhlý mamonářský, do sebe zahleděný establishment bohužel používá při bezostyšném mámení a vymývání jejich hlav. Proto je establishment musí více buzerovat, kontrolovat a cenzurovat než dříve.

    9/11 conspiracy theories: https://www.youtube.com/watch?v=fJMQbfWvk4U
    Truth March in Brussels – 09-Sep-2007: https://www.youtube.com/watch?v=KaixrURYk7s

    • PM napsal:

      Frenki, jistě západní svět žije dlouhodobě a velmi úspěšně na informační a morální dluh. Takže to ten východní musí svojí nemorálností a propagandou napravit. Je ale děsivé že se mu tak daří, něco ten západní svět opravdu podceňuje.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies