ANALÝZA. Když Vladimír Mečiar mával v roce 1998 z obrazovky tehdejší provládní STV naposledy divákům a zpíval známé „spánombohom“, těžko si někdo dokázal představit, že něco takového ještě někdy přijde. Po zhruba čtvrtstoletí jsou ale slovenská veřejnoprávní média znovu jen krok od úplného politického ovládnutí. Mimo jiné i proto, že se z dědictví mečiarismu nedokázala nikdy vymanit.

Slovenská vláda představila zákon, kterým chce zrušit stávající telerozhlas RTVS a postavit ho pod jiným jménem a pod jiným vedením na nových – provládních základech. Připomínkové řízení potrvá pouhý jeden týden.

Kromě změny názvu a odvolání ředitele nový zákon především posiluje přímý vliv vlády na veřejnoprávní média. Ředitele sice má napříště volit – podobně jako v Česku – namísto parlamentu mediální rada, část jejích členů však bude nominovat přímo ministerstvo kultury a zbytek volit parlament, v němž má většinu vládní koalice.

Vznikne také programová rada, opět nominovaná parlamentem. Ta bude mít za úkol „hlídat veřejnoprávnost“, ať už to tedy podle ministryně kultury Martiny Šimkovičové, která zákon připravila a ve volném čase moderuje na obskurním youtubovém kanále TV Slovan, znamená cokoli. Pokud se však vedení telerozhlasu do představ programové rady nevejde, může to být záminka pro odvolání ředitele, což návrh nového zákona umožňuje i „bez udání důvodu“.

Zastání z ČRo i z ČT

Není divu, že plány slovenské vlády a rychlost, s níž únos veřejnoprávních médií provádí, vyvolaly silnou kritiku i v zahraničí – zejména v Česku, které je vůči Slovensku dlouhodobě mnohem vnímavější než zbytek jeho sousedů.

„Jakýkoli pokus o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií je jak ze strany vedení Evropské vysílací unie, tak jejího zpravodajského výboru vždy vnímán velmi citlivě. Kolegy ze zahraničních televizí jsem na situaci neformálně upozornil, protože to považuji za svou povinnost,“ říká pro HlídacíPes.org moderátor České televize Martin Řezníček, místopředseda zpravodajského výboru Evropské vysílací unie (EBU).

Podle slovenského deníku SME by do vedení nového „Ficova“ telerozhlasu mohli nastoupit právě někteří bývalí manažeři RTVS z Rezníkovy éry

Situaci na Slovensku sleduje i vedení České televize. „Tato chystaná právní úprava výrazně posouvá slovenské veřejnoprávní médium k charakteru média státního. (…) Za nejrozpornější ustanovení obsažené v návrhu zákona považuje Česká televize explicitní možnost odvolání generálního ředitele bez udání důvodu. Všechny výše uvedené skutečnosti lze považovat za znepokojující,“ odpověděla na dotaz redakce mluvčí ČT Vendula Krejčová.

Nahlas se ozval i Český rozhlas, který má s RTVS na Slovensku dlouhodobě úzké vazby: „Jde nepochybně o počáteční krok směřující k zestátnění média veřejné služby na Slovensku a k potlačení jeho svobodného a objektivního vysílání, které je jednou z podmínek pro zachování demokracie a názorové plurality v této zemi,“ napsal v prohlášení generální ředitel ČRo René Zavoral.

Paradoxně právě Zavoral v ČRo v roce 2022 zaměstnal na několik měsíců bývalého ředitele RTVS Jaroslava Rezníka, který během své manažerské éry čelil dlouhodobě kritice za přílišnou vstřícnost k politikům, mimo jiné i k současné vládní Slovenské národní straně, která připravila zmíněný kontroverzní zákon.

Ještě jako šéf veřejnoprávního telerozhlasu RTVS čelil Rezník sporům s podřízenými a hromadnému odchodu reportérů. Ještě předtím, v čele agentury TASR, podepsal smlouvu s kremelskou zpravodajskou agenturou Sputnik, od které po kritice odstoupil.

V Českém rozhlase skončil poté, co vyšlo najevo, že peníze na studium Rezníkových dcer v zahraničí roky posílal podnikatel obžalovaný v úplatkářské kauze.

Vrátí se Jaroslav Rezník?

Podle slovenského deníku SME by do vedení nového „Ficova“ telerozhlasu mohli nastoupit právě někteří bývalí manažeři RTVS z Rezníkovy éry. Vyloučen není ani návrat Jaroslava Rezníka samotného. Vzhledem k výše zmíněným mantinelům, které nový zákon narýsoval, bude ředitel pouhou loutkou vlády, což samo o sobě značně zužuje okruh potenciálních zájemců.

Kritiku vládě Roberta Fica kvůli politickému únosu veřejnoprávních médií adresovaly i respektované mezinárodní novinářské organizace jako Reportéři bez hranic, kteří vyzvali ke stažení zákona, nebo Mezinárodní tiskový institut (IPI).

#Slovakia: A poor imitation of 🇨🇿 & 🇬🇧 legislation, the bill proposed by the 🇸🇰government is contrary to the draft 🇪🇺 Media Freedom Act & would lead to political subordination of the public media. RSF demands the withdrawal of the bill which is dangerous for @rtvs's independence. pic.twitter.com/joYIr6ydlR

— RSF (@RSF_inter) March 12, 2024

Vzhledem k expresnímu připomínkovému řízení cítí i část zaměstnanců RTVS, že mají poslední šanci se ozvat. Generální ředitel Ľuboš Machaj proto přímo na veřejném vystoupení s ministryní kultury zákon kritizoval jako „účelový, v rozporu s evropským principem ochrany veřejnoprávních médií“ a s cílem „zmocnit se RTVS a podřídit ho vládní moci“.

„My zaměstnanci se vyjádříme v nejbližších hodinách, dnech. Zvažujeme každé slovo a větu,“ napsal na Facebooku jeden z moderátorů RTVS Miro Frindt.

Nezdravé vztahy s politiky

Faktem je, že RTVS v obhajobě své nezávislosti, a dnes dokonce samotné existence, hraje s vládní mocí na Slovensku dlouhodobě nerovný zápas.

Od zmíněného období mečiarismu se především slovenská televize nikdy úplně nedostala z područí politického vlivu, byly jen roky, kdy to bylo lepší, a kdy zase horší. Po sloučení televize s rozhlasem pod hlavičku RTVS v roce 2011 během éry generálního ředitele Václava Miky přece jen veřejnoprávní média nabrala dech, to ale zase skončilo nástupem zmíněného Jaroslava Rezníka.

Poslední kroky slovenské vlády posouvají veřejnoprávní média na Slovensku „maďarským“ směrem. Státní financování místo koncesionářských poplatků už platí od loňska, teď přibyly i pojistky vládního vlivu na média v zákoně – tedy zmíněné kontrolní rady de facto pod vládní kontrolou a snadná odvolatelnost ředitele.

RTVS sice podle průzkumů boduje důvěryhodností zpravodajství, na rozdíl od českých veřejnoprávních médií ale není dost silná. Například v lednu byla suverénním lídrem televizního trhu na Slovensku komerční televize Markíza s diváckým podílem své celé televizní skupiny 31,5 procenta. Konkurenční skupina JOJ měla 23 procent a veřejnoprávní skupina RTVS jen 12 procent.

Ani veřejnoprávní zpravodajství navíc není bez občasných průšvihů. Mezi ně patřilo například odvysílání zhruba hodinového projevu tehdy opozičního Roberta Fica ze stranického sněmu na výročí sametové revoluce v listopadu 2022, bez jakéhokoli kontextu moderátora nebo diskuse expertů ve studiu. Ve zpravodajství RTVS poté okamžitě skončila část vedení.

I když se nyní veškerá kritika upíná směrem k návrhu nového zákona, ani dosavadní vztahy politiků a RTVS vůbec nebyly zdravé. Dokazuje to i čerstvá epizoda z tohoto týdne.

V neděli večer RTVS odvysílala v hlavních zprávách reportáž z víkendového udílení Českých lvů v Praze. Jednu z cen dostal i slovenský režisér Peter Bebjak. Část jeho děkovné řeči měla politicko-společenský odkaz, v Česku i na Slovensku tehdy doznívaly ohlasy rozhodnutí české vlády zrušit společné jednání s Ficovým kabinetem. Právě tuhle část Bebjakových slov si RTVS vybrala do reportáže:

„Já věřím tomu, že Slováci, kterých je víc, jsou ti citliví, jsou ti, kteří vždy budou bojovat za spravedlnost a za demokratické principy. A tak nás berte, prosím vás,“ řekl Bebjak českému publiku, a přes obrazovku RTVS i tomu slovenskému.

Hned druhý den, v pondělí, zasedala Rada RTVS, kontrolní orgán veřejnoprávních médií, a zmíněná reportáž se tam obšírně a kriticky probírala. Podle některých radních mohlo jít o politickou manipulaci. Přítomný generální ředitel i jeho šéfka zpravodajství připustili, že kritika je částečně oprávněná.

Maďarským směrem s Mečiarem v zádech

Ačkoli bylo Bebjakovo vyjádření v reportáži jen jedním z mnoha použitých výroků a reportáž odvysílaná mimochodem až ve 38. minutě zpráv jako celek nijak nevyčnívala, stalo se z ní téma pro mediální radu. A to je obsazená zatím postaru, „obyčejnou“ parlamentní volbou.

Není těžké si představit, jak asi budou podobná zasedání vypadat v radě s bezmála půlkou přímých vládních nominantů, pokud nový zákon projde.

Poslední kroky slovenské vlády posouvají veřejnoprávní média na Slovensku „maďarským“ směrem. Státní financování místo koncesionářských poplatků už platí od loňska, teď přibyly i pojistky vládního vlivu na média v zákoně – tedy zmíněné kontrolní rady de facto pod vládní kontrolou a snadná odvolatelnost ředitele.

Na druhé straně, Robert Fico a spol. stále nemají moc na Slovensku zabetonovanou natolik jako maďarský premiér Viktor Orbán a ze současné vládní většiny se po příštích volbách může stát většina jiná.

I ona ale bude mít díky novému zákonu veřejnoprávní média zcela pod palcem. A tomuhle pokušení zatím na Slovensku už od Mečiarových časů téměř nikdo z politiků neodolal.