V posledních letech mají v české politice přednost spíše omluvné dopisy Číňanům, kritika „dalajlamismu“ či velkolepá hradní setkání s čínskými byznysmeny i komunisty. Veřejné slyšení plánované na dnešek v českém Senátu mělo jít opačným směrem.

Tuzemským senátorům totiž dorazila petice „za ukončení genocidy praktikujících Falun Gong páchané čínským režimem“. Podala ji asociace Falun Gong České republiky, má celkem 38 789 podpisů a vyzývá české zákonodárce, aby „hlasovali pro rezoluci za ukončení perzekuce následovníků meditační praxe Falun Gong“.

Do Senátu petice doputovala už počátkem dubna. V květnu pak Výbor pro vzdělávání, vědu, výzkum, kulturu, lidská práva a petice svolal na 21. červen veřejné slyšení – a pozval na něj i čínskou velvyslankyni v Česku Ma Keqing.

Budiž slyšena i Čína

„Pokud má petice více než deset tisíc podpisů, je obvyklým postupem uspořádat veřejné slyšení,“ říká člen výboru, senátor Jiří Růžička (za TOP 09).

Lidé, kteří se duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně věnují, jsou od roku 1999 tvrdě pronásledováni. Tehdy hnutí zakázala Komunistická strana Číny, která Falun Gong označuje za sektu.

„Aby veřejná slyšení byla co nejobjektivnější a zazněly všechny názory, senátor, který je zpravodajem pro tuto petici, navrhl pozvat i čínskou velvyslankyni v Praze,“ doplňuje Růžička.

Zpravodajem a moderátorem akce měl být senátor Václav Chaloupek (klub Starostů a nezávislých).

Akce se však v Zaháňském salónku Valdštejnského paláce nyní konat nebude. Čínská velvyslankyně na oficiální pozvání českého Senátu podle Václava Chaloupka nijak nereagovala.

„Čínská strana takto obvykle reaguje, či spíše nereaguje,“ podotýká Chaloupek s tím, že informace o perzekuci hnutí Falun Gong pro něj byly v mnohém nové a závažné. „Vzal jsem si to na starost s tím, že by bylo dobré dát prostor i druhé straně,“ dodává.

Reparát bude v září

Čínská velvyslankyně Ma Keqing proto dostane ještě další možnost před českými zákonodárci mluvit o dodržování lidských práv ve své zemi: výbor se veřejné slyšení rozhodl přesunout na září.

Čínští zástupci v Praze na kritický přístup v posledních letech od politiků zvyklí nejsou. Samotné velvyslankyni se dostává vřelých přijetí. A to i tehdy, když byla naposledy pozvána na Pražský hrad, kdy se prezident Zeman zajímal o osud svého čestného poradce Jie Ťien-minga, zadrženého v Číně.

„Z Hradu či z jiných organizací nebyly žádné ohlasy. Ani nemohly být, protože veřejné slyšení k petici bylo pouze ve stadiu příprav. Většina navrhovaných hostů byla v červnu časově zaneprázdněna pracovními povinnostmi. Konec června je obvykle velmi exponovaný čas,“ podotýká Jiří Růžička.

Shodou okolností jsou v těchto dnech v Česku Číňané, kteří byli kvůli praktikování Falun Gong vězněni i mučeni. Například Čchen Čen-ping byla v roce 2003 bez soudního procesu poslána do pracovního tábora na tři roky. Podruhé byla uvězněna v červnu 2008, před pořádáním olympijských her v Pekingu. Celkem ve vězení strávila devět let.

V Praze je i americký novinář Ethan Gutmann, autor knihy Jatka popisující spolupráci čínských transplantačních center s vězeňským systémem – právě i v souvislosti s potíráním hnutí Falun Gong.

S oběma se hodlá Václav Chaloupek sejít: „Nechci tím ale suplovat veřejné slyšení výboru, s tím nadále počítáme,“ říká.

Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci „Babiš. Vůdce pro 21. století“.