Osobním dopisem se na ministra zahraničí Jana Lipavského obrátili odboráři Diplomatického servisu. Tato příspěvková organizace ministerstva zahraničí disponuje značným majetkem. Její hlavní činností je péče o často velmi lukrativní nemovitosti pronajímané zastupitelským úřadům cizích států a také poskytování agenturních pracovníků pro potřeby ministerstva.

„Instituce, která se stará o nemovitosti pronajímané zahraničním zastupitelským úřadům, by měla být výkladní skříní nejen diplomacie, ale celé státní správy. Teď to tak ale není,“ říká předseda odborové organizace Diplomatického servisu Pavel Traub. Právě on je pod dopisem ministru Lipavskému podepsán. Do detailů se ale v telefonátu s HlídacíPes.org pouštět nechtěl a s dalšími dotazy odkázal na tiskové oddělení ministerstva.

„Ano, odborové organizace DS se obrátily svým dopisem ze dne 20. května 2022 na ministra a na státního tajemníka MZV.  Pan ministr se věcí bude zabývat,“ potvrdila na dotaz HlídacíPes.org mluvčí MZV Lenko Do.

Shodou okolností právě nyní probíhá interní výběrové řízení na obsazení místa ředitele Diplomatického servisu. Dosavadní šéf Martin Pohl se vrací do aktivní diplomacie a měl by nastoupit jako český velvyslanec v Portugalsku.

Pověřeným ředitelem je nyní jiný dlouholetý diplomat Vladimír Zavázal – působil v minulosti například na postech v Řecku, na Maltě či v Chorvatsku, vedle dlouholetého působení na ministerstvu zahraničí byl dva roky i náměstkem rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace. I on redakci s dotazy odkázal na tiskový servis Ministerstva zahraničí.

Šlápnutí na kuří oko?

Není to zdaleka poprvé, co se Diplomatický servis dostává – v různých souvislostech – do pozornosti médií. Diplomatický servis hraje mimo jiné i zásadní roli ve vztahu k nyní velmi citlivému tématu ruských diplomatických nemovitostí v Praze. Vystupuje totiž jako prostředník při vzájemném poskytování pozemků a budov, které jsou následně využívány pro jednotlivé diplomatické mise.

Aktuálně ministerstvo zahraničí sestavilo pracovní skupinu, která má prověřit, zda Ruská federace nakládá se zhruba padesátkou nemovitostí, jež v Praze využívá právě pro diplomatické účely, tak, jak deklaruje.

Deník N nedávno upozornil na konkrétní případ, kdy ruské velvyslanectví jednu z vil, jež užívá údajně pro diplomatické účely, přepronajímá jako hostel a nelegálně využívá i sousední pozemek. Ředitel Diplomatického servisu Vladimír Zavázal to pro Deníku N označil za „arogantní přístup“ .

HlídacíPes.org v minulosti popsal i to, že Diplomatický servis jako nepotřebný majetek rozprodal řadu vil na prestižních pražských adresách – mezi kupujícími byli úspěšní čeští byznysmeni jako Daniel Křetínský, Libor Sadílek, či Václav Skala.

Podobně jako nyní se i v minulosti řešilo, zda Diplomatický servis nakládá řádně se svěřeným majetkem. Kvůli vyšetřování podezření spojených s hospodařením přišel o žádaný post velvyslance ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku dřívější ředitel DS Ladislav Škeřík.

Diplomatický servis vedl v letech 2016 – 2018 a do Bernu nakonec neodjel navzdory tomu, že měl již v rukou jak pověřovací listiny od prezidenta Zemana, tak i agrément hostitelských zemí. „Asi jsem některým lidem šlápl na kuří oko,“ komentoval to tehdy pro HlídacíPes.org Škeřík, který byl nakonec všech podezření zbaven a vloni v srpnu získal velvyslanecký post v Maroku.

Diplomatický servis disponuje rozpočtem zhruba ve výši 200 milionů korun (v roce 2020 pracoval DS s výnosy 230 milionů a náklady 217 milionů). Vedle mzdových nákladů jde většina jeho financí na opravy, rekonstrukce a nákupy vybavení pro pronajímané nemovitosti – ty mají v nájmu obvykle zahraniční zastupitelské úřady.

Diplomatická agentura práce

Vloni do Diplomatického servisu dorazila interní kontrola ministerstva zahraničí. Její výsledky má HlídacíPes.org k dispozici. Upozornila na řadu nedostatků. Vytkla například neefiktivnost a nehospodárnost danou tím, že „podíl vedoucích zaměstnanců je k celkovému počtu kmenových zaměstnanců nadměrný a činí 27 %“.

Diplomatický servis je důležitý i pro chod samotného ministerstva zahraničí – dodává mu totiž agenturní pracovníky nad rámec systemizovaných míst ve státní správě.  

Celkový počet zaměstnanců DS je sice 224, z toho je ale jen 57 jeho vlastních, kmenových. Celkem 154 lidí jsou takzvaní agenturní zaměstnanci pracující pro MZV. Jde především o pracovníky zajištující dopravní služby, hromadné stravování, provoz zaměstnanecké školky Zamiňáček či některé administrativní služby. Dalších 13 pak pro MZV pracuje v oblasti informačních technologií.

Ministerstvo i proto na činnost Agentury práce Diplomatického servisu (APDS) každoročně finančně přispívá. Vloni například sumou 67 milionů korun. Žádné jiné české ministerstvo zaměstnance prostřednictvím agentury práce své vlastní příspěvkové organizace pro své potřeby nevyužívá.

Sama ministerská kontrola upozornila na to, že „takto široce v rámcové smlouvě koncipovaný rozsah služeb a činnosti se překrývá s působností MZV a úkoly stanovenými pro MZV tzv. kompetenčním zákonem a zákonem o zahraniční službě“.

Podle vedení ministerstva je ale vše v pořádku. „MZV při najímání zaměstnanců prostřednictvím AP DS postupuje striktně podle zákoníku práce v platném znění,“ říká mluvčí Lenka Do.

Stejnou výtku přitom vnitřní audit MZV zmínil už při předchozí kontrole z května 2018. Tehdy si i výše zmíněný – v té době nově jmenovaný – ředitel Pohl stěžoval u finančního odboru MZV na odliv peněz z rozpočtu DS ve prospěch „centrály“.

„Na tato místa, která by pracovníkem APDS měla být obsazena dočasně, nejsou vypisována ze strany MZV výběrová řízení, tudíž se na ně nemohou hlásit např. pracovníci MZV při svém návratu ze zahraničí. Opakované obsazování jednoho a téhož referentského místa prostřednictvím APDS by mohlo být chápáno jako obcházení systemizace MZV a potažmo obcházení služebního zákona. APDS navíc neorganizuje na obsazované místo žádná výběrová řízení,“ stojí i v kontrolní zprávě aktuálního interního auditu MZV.

Aktuální kontrola poukázala i na to, že z rozpočtu DS byl několik let v minulosti (v letech 2016 – 2019) placen ve výši 30 tisíc měsíčně (rozsah 20 hodin týdně se sjednanou odměnou ve výši 375,- Kč/hod) také jeden z poradců ministra zahraničí.

Zpráva upozorňuje na to, že „osobní složka tohoto zaměstnance neobsahuje pracovní náplň tohoto zaměstnance, kontrolovaná osoba nepředložila výkazy práce ani jiné dokumenty, které by dokládaly, jakou práci tato osoba prováděla, v jakém rozsahu a v jaké kvalitě.“ Kdo byl tímto ministerským poradcem na výplatnici Diplomatického servisu, zpráva neuvádí.