Politické dohody mezi ANO, ČSSD, KSČM a Hradem by se měly začít naplňovat už na páteční valné hromadě polostátní energetické firmy ČEZ. Člena dozorčí rady za KDU-ČSL Roberta Šťastného má podle kuloárních informací nahradit kandidát komunistů.

Právě o posty v dozorčích radách státních firem si komunisté v rámci možné tolerance vlády ANO a ČSSD otevřeně říkají. Sám Robert Šťastný, jemuž by mandát měl vypršet až v září, o svém odvolání informace nemá.

„Ani jsem se o to popravdě nezajímal. Ale z té původní dozorčí rady z roku 2014 jsme zůstali už jen dva, všichni ostatní se vyměnili,“ shrnuje Šťastný, který patřil spíše mezi kritiky stávajícího vedení ČEZ.

„ČEZ by měl investovat více v Česku než v zahraničí, měl by být mnohem transparentnější i co se týče odměňování managementu. Stát by měl také definovat vedení koncepci podnikatelské činnosti, určit mu mety a hranice a na základě toho pak management hodnotit,“ shrnuje Šťastný.

I když se dozorčí rada ČEZ zřejmě obmění personálně, politický poměr sil by se s výjimkou „odejití“ Roberta Šťastného (jehož do ČEZ prosadila KDU-ČSL) měnit neměl. Vedle povinných zástupců zaměstnanců zůstanou v dozorčí radě už jen nominanti ČSSD a ANO a pravděpodobně nově jeden komunista.

„Tento bod bude projednán v závislosti na případně předložených návrzích akcionářů,” omezuje se představenstvo ČEZ na obecné konstatování v pozvánce na valnou hromadu.

Desítky nepříjemných otázek

Řádná valná hromada společnosti začne v pátek 22. června 2018 v 11 hodin v pražském Kongresovém centru. Očekává se, že letos na ní bude rušněji než obvykle.

Desítky otázek má na vedení firmy připravených zejména skupina čtyř kvalifikovaných akcionářů, kteří společně drží více než jedno procento akcií – v čele s analytikem Michalem Šnobrem, vytrvalým kritikem současného managementu ČEZ.

Ptát se chce například na okolnosti loňské snahy prodat elektrárnu Počerady, kterou vloni v květnu zatrhla až dozorčí rada.

„Ze strany představenstva to bylo velice nešťastné rozhodnutí – buď šlo o neschopnost, nebo o záměr prodat to nevýhodně,“ říká Šnobr, podle nějž management není schopen efektivně spravovat majetek akcionářů.

Šnobr zpochybňuje například smysl řady zahraničních investic, například nákup větrných parků v Polsku či německé společnosti Elevion za pět miliard korun, která podle něj vykázala zisk jen pět milionů Kč.

Šnobr varuje, že pokud nebude s odpověďmi spokojen, požádá dozorčí radu o přezkoumání činnosti představenstva a zdůrazňuje, že dozorčí rada je (nově od roku 2014 podle zákona o obchodních korporacích) za svou činnost zodpovědná jak majetkově, tak trestně-právně.

„Odpovědnost členů dozorčí rady stále ještě v politice nikdo nepochopil. Pořád je to víc trafika než cokoli jiného,“ říká Šnobr a doplňuje:

„ČEZ dlouhodobě ovládá management díky záměrné neschopnosti státu starat se o svůj majetek a díky hlasům čtyř odborářů a tří sociálních demokratů v dozorčí radě.“

Peníze pro vedení

Valná hromada bude řešit i výši dividendy, či odměny vedení. S návrhem na rozdělení 21 milionů jako podílu ze zisku pro členy představenstva a dozorčí rady ale ČEZ opět narazil u státu. Ministerstvo financí jako hlavní akcionář je proti.

Návrh na výplatu tantiém ve výši 21 milionů korun pro členy představenstva a dozorčí rady s ohledem na 70 % hlasovacích práv, jež drží stát, s jistotou neprojde.

„Ministerstvo financí nesouhlasí s výplatou tantiémy v době, kdy společnosti klesá ziskovost a je třeba realizovat radikální úspory,“ napsalo ministerstvo jako hlavní akcionář k protinávrhu k bodu č. 5 valné hromady.

Od roku 2001 byly milionové tantiémy v ČEZ každoročním zvykem. Konec přinesla až valná hromada v červnu 2015, kdy návrh na výplatu ve výši 25,5 milionu korun zarazilo Ministerstvo financí. Po roční pauze je zde návrh znovu.

V roce 2015 si mimochodem vedení ČEZ tantiémy ve výši 22 milionů korun nakonec vyplatilo přes dceřinou firmu Severočeské doly, na niž stát akcionářsky nedosáhne.

Tantiémy jsou však jen jeden bod valné hromady polostátní energetické firmy. Řešit se bude i návrh na rozdělení celkového zisku za rok 2017 mezi akcionáře – ve výši 17,75 miliardy korun, tedy 33 Kč na akcii před zdaněním.

Valná hromada již dostala protinávrh na navýšení dividendy na 35 korun na akcii, či návrh na zrušení stávající podoby opčního programu (kdy vybraní manažeři mají k dispozici jistý objem akcií, který mohou za rozdílovou cenu prodat).

Jádro dělí ČEZ

Na programu bude i bod možného rozdělení ČEZ, o němž se mluví v souvislosti s projektem stavby nových jaderných reaktorů v Dukovanech a v Temelíně.

Zpráva představenstva pro valnou hromadu připomíná, že nyní existují tři možné investorské modely.

První z nich předpokládá, že by se investorem nových bloků stala účelová dceřiná společnost ze Skupiny ČEZ, případně by v ní menšinový podíl mohl mít dodavatel elektrárny na klíč.

V druhém modelu by tato investorská společnost zcela patřila českému státu. Třetí model počítá s odkupem té části Skupiny ČEZ, která provozuje stávající jaderné elektrárny a připravuje výstavbu nových bloků českým státem.

„Pokud jde o dělení ČEZ, poukazujeme na to, že představenstvo společnosti prokazatelně informuje o záměrech rozdělení poslance hospodářského výboru, tedy zástupce státu. Porušuje tak zákon, kdy nerovným způsobem informuje akcionáře. Jediná platforma, kde by se to mělo projednávat, je právě valná hromada,“ konstatuje minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

V tom, že platformou pro jednání je právě valná hromada, nijak není ve sporu s představenstvem ČEZ.

„Účelem zařazení tohoto bodu na pořad valné hromady však není přijetí jakéhokoli rozhodnutí valné hromady ohledně transformace Skupiny ČEZ,” píše představenstvo ve zprávě pro valnou hromadu.

Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci „Babiš. Vůdce pro 21. století“.