Demonstrace v Bělehradě na podporu Ruska za "denacifikaci Ukrajiny". Foto: Pavel Bushuyev/ TASS/ Profimedia

Válku na Ukrajině vyztužují dobrovolníci z ciziny. Jenže i na straně Ruska

Napsal/a Robert Břešťan 15. března 2022
FacebookXPocketE-mail

Válka na Ukrajině má už nyní svůj mezinárodní rozměr a podobu. Nejde „jen“ o jednoznačné odsouzení ruské agrese ze strany Západu a přiznané dodávky nejmodernějších zbraní ukrajinské armádě. Do konfliktu se na obou stranách zapojují i zahraniční bojovníci. Zájem o ně mají Ukrajinci, ale i Rusové. Ti je i aktivně rekrutují – například v Sýrii a v Srbsku.

Na straně Ukrajinců už otevřeně proti ruské invazi bojují bývalí američtí výsadkáři, někdejší příslušníci britské námořní pěchoty, vysloužilí vojáci z izraelských a jihokorejských speciálních jednotek, značnou mediální pozornost získal třeba i příchod elitního odstřelovače z Kanady. Tím výčet nekončí, časopis Time například píše o stovkách dobrovolníků z Norska či Litvy.

Někde se diskutuje o legalitě takového rozhodnutí, ale například dánská premiérka Mette Frederiksenová občany své země, kteří se rozhodnou na Ukrajinu vyrazit, otevřeně podpořila.

Možnost zapojit se do bojů – na straně Ukrajiny – je oficiálně otevřena i Čechům, jimž vláda spolu s prezidentem slíbila beztrestnost formou prezidentské abolice.

Válka jako trestný čin

Za jiných okolností je válčení v cizích válkách v Česku (a řadě dalších zemí též) trestným činem. Svědčí o tom i případ Lukáše Nováčka, jehož vloni soud poslal na dvacet let do vězení za terorismus, konkrétně právě za to, že se na straně proruských separatistů zapojil do bojů na východní Ukrajině. Letos v lednu mu sice odvolací soud trest snížil na šest let – neprokázalo se, že se muž přímo zúčastnil bojů, a tak soudci věc překvalifikovali na účast v organizované zločinecké skupině, signál je to ale i tak jasný.

I účast v bojích na té správné straně, tedy v řadách Ukrajinců, je ale vysoce citlivé téma. Lze předpokládat, že ruské tajné služby jsou ve světě v nejvyšší pohotovosti a o veškeré informace o zahraničních bojovnících mají enormní zájem. Bezpečnostní experti i proto vyzývají, že přes Pražský hrad by raději  žádné konkrétní seznamy jmen jít neměly…

Za zmínku stojí i fakt, že Rusko už vyhlásilo, že zahraniční vojáky považuje za „žoldáky“, kteří proto nemají nárok na ochranu zaručenou Ženevskou konvencí pro válečné zajatce.

To, co západní demokratická veřejnost vnímá jako akt odvahy a odhodlání bránit demokratické hodnoty proti ruskému agresorovi, má ale i svůj zrcadlový odraz.

Také Rusko totiž otevírá své řady zahraničním válečníkům. Nejen, že do útoku na Ukrajinu podle všeho vyslalo už v prvních jednotkách skupiny zahraničních Putinových obdivovatelů válčících do té doby na Donbasu, další bojovníky také aktivně poptává.

Rusko rekrutuje žoldáky do války na Ukrajině například v Sýrii – výměnou za průměrný plat a materiální podporu pro jejich rodiny. Ruské televize o tom otevřeně vysílají:

Když Británie, tak i my

Podobně se do bojů pod znakem „Z“ hlásí lidé v Srbsku, jež má k Rusku tradičně velmi blízko. „Mluví se o tom, že existují rekrutační centra, kde se Srbové mohou přidat na ruskou stranu. Zájem je velký, i proto, že hodně mužů je dlouho bez práce a pomoc ‚bratrskému Rusku‘ je považována za čest. Podobně se bojovníci rekrutují v Banja Luce, v Republice Srbské, jež je součástí Bosny a Hercegoviny,“ popisuje balkánskou realitu vysoce postavený český diplomat působící v regionu.

Lidé blízcí srbskému prezidentu Vučićovi se prý nijak netají tím, že když Ukrajině mohou pomáhat bojovníci třeba z Británie, „pak Rusku musíme pomoct my“. Na srbských účtech světových sociálních sítí, zejména na Telegramu, se sice o možnosti jít bojovat za Rusko mluví jako o veřejném tajemství, důkazy ale zatím chybějí.

„Hodně zemí chce toto téma zvednout v OSN ale chybí přímé důkazy. Na rozdíl od roku 2014 to dělají tajně,“ dodává pod podmínkou anonymity diplomat.

I v Srbsku je služba v cizí armádě trestným činem. To ale nebránilo srbským – podobně jako českým – zájemcům odejít po roce 2014 bojovat na ruské straně na Donbas; odsouzeno za to bylo podle webu Balkan Insight 29 Srbů. V Bosně a Hercegovině deset lidí.

Mnozí Srbové Putinovi nepokrytě fandí. V kontaktu s Ruskem jsou přes různé kanály – přes pravoslavnou církev, zpravodajskou spolupráci, některé politické strany a hnutí, nevládní organizace i média. A nově zřejmě i přes „bratry ve zbrani“.

Nová kniha HlídacíPes.org

Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.

Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.

Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.

Více o knizePořídit knihu
QR kód
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)