Syrská a libanonská vláda spojily síly v boji proti pašerákům drogy zvané captagon. Za poslední měsíc zabavily miliony kusů tabletek se známým logem dvou půlměsíců. Výroba a pašování captagonu tvořily v posledních letech jeden z „hlavních příjmů“ ekonomiky režimu Bašára Asada. Po jeho pádu chce nové vedení zbavit Sýrii nálepky drogové země. Jednou z možností je, že se výroba populární „teroristické drogy“ přesune do jednoho ze sousedních států.

Libanonská armáda koncem minulého týdne několikrát zasahovala proti pašerákům zbraní a drog ze Sýrie. Při přestřelce s pašeráckými gangy byl postřelen jeden voják.

Akce následovala po velkém zátahu vojenských zpravodajských sil, které začátkem ledna zabavily 50 milionů tablet captagonu, přezdívanému také jako kokain chudých, ve vesnici Jammún v údolí Bikáa ve skladu, který provozovali dva známí syrští překupníci Amer al-Sheikh a Abú Chálid al-Absí.

Zintenzivnění zátahů proti pašeráckým gangům po celé zemi koresponduje s proklamovanou snahou vlády zastavit šíření captagonu nejen v Libanonu, ale také v dalších arabských státech, kde droga amfetaminového typu získává strmě rostoucí počty uživatelů.

Nejvíc v Saúdské Arábii a právě Libanonu, který se potýká s dlouhodobou ekonomickou krizí.

Podle zprávy Globální iniciativy proti organizovanému zločinu zabavila Libanonská protidrogová agentura v roce 2012 přibližně 464 tisíc tablet captagonu. O pouhé dva roky později už 35 milionů a v následujících pěti letech na 70 milionů tablet.

Situace se vymkla kontrole do té míry, že například Saúdská Arábie vydala v roce 2021 zákaz na dovoz ovoce a zeleniny z Libanonu poté, co tamní celníci objevili přes pět milionů captagonových tablet v zásilce libanonských granátových jablek.

Ve stejnou dobu saúdská protidrogová agentura pomohla k zabavení více než čtyř tun marihuany, které přes Řecko putovaly z Libanonu na Slovensko ukryté ve strojích na výrobu dezertů.

Konec syrského captagonu?

Zvyšující se distribuce captagonu do celé oblasti Perského zálivu, jehož výrobu a pašování v posledních letech „zaštiťovala“ syrská vláda Bašára Asada, vedly arabské státy k ústupkům vůči syrskému diktátorovi, které by jinak neudělaly.

V roce 2023 například přijaly Sýrii zpět do Ligy arabských národů, odkud byla v roce 2011 vyloučena i s vidinou toho, že Asadův režim sníží výrobu a vývoz návykové drogy.

Asad sice nic ze svých slibů nesplnil, ale po pádu jeho režimu se tohoto úkolu chce zhostit nová vláda. Ahmad Šara, vůdce skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která v Sýrii svrhla režim Bašára Asada, se 11. ledna sešel v Jordánsku s místními a libanonskými představiteli a dohodli se na společném postupu proti drogovým pašeráckým gangům a lepší ochraně propustné libanonsko-syrské hranice.

„Pokud jde o captagon a pašování drog, slibujeme, že to skončilo a už se to nevrátí,“ řekl na společné tiskové konferenci s jordánským protějškem prozatímní syrský ministr zahraničí Asad al-Šibání.

Vláda HTS se k odklonu od drogového průmyslu hlásí už od prosince minulého roku, kdy rebelské jednotky svrhly Asadův režim.

Koncem minulého týdne syrské bezpečnostní složky za přítomnosti médií zničily přibližně 100 milionů tablet captagonu, které byly zabaveny ve skladu poblíž přístavu Latákíja, který údajně patřil nechvalně proslulé čtvrté divizi syrské armády vedené Maherem Asadem, bratrem svrženého prezidenta, který měl výrobu drog na starost.

Navzdory současné snaze nového syrského vedení odpoutat se od „drogové ekonomiky“, nebude to podle blízkovýchodních analytiků tak jednoduché.

Pokud vládu syrských islamistů neuzná větší část mezinárodního společenství a nezruší se ekonomické sankce uvalené na Sýrii, budou za výdělky z prodeje captagonu, které podle washingtonského think-tanku New Lines Institute činily pro Asada odhadem 2,4 miliardy dolarů ročně, těžko hledat náhradu.

Navíc ohlídat pašerácké stezky na libanonsko- a jordánsko-syrských hranicích je i z důvodu personálního pokrytí takových operací velkou výzvou.

Katarská televize Al-Džazíra ale v jedné ze svých analýz uvedla, že možností je také přesun výroby captagonu do některého ze sousedních států, tedy Libanonu, Turecka, Iráku potažmo pak i do některé z evropských zemí.

Podle Caroline Roseové z washingtonského think tanku New Lines Institute může dojít k tzv. balónovému efektu, kdy úřady potlačují drogový byznys na jednom místě, takže se „objeví“ někde jinde, jako se to například stalo na přelomu tisíciletí v případě Bulharska a Sýrie.

Bulharsko, které za studené války bylo centrem výroby captagonu a jeho pašování se prostřednictvím státní dovozně-vývozní společnosti Kintex věnovaly i bulharské tajné služby, po vstupu do Evropské unie zrušilo továrny na výrobu fenetylinu a „pomyslné žezlo captagonové velmoci“ pak postupně převzala právě Sýrie.

„Myslím, že Irák, Turecko, Libanon, Egypt, Libye, Kuvajt a dokonce i země EU jsou vhodné k tomu, aby teď zdědily obchod s captagonem,“ odhaduje Caroline Roseová z New Lines Institute. Tajné „captagonové výrobny“ byly podle ní odhaleny už například v Súdánu nebo v Německu.

Bezpečnostní analytik specializující se na Blízký východ Nicholas Krohley zas ve studii pro XCEPT, nezávislou organizaci zaměřenou na bezpečnost hranic, uvedl, že zastavení výroby captagonu, které Sýrie naplňuje v současnosti z 90 %, nemusí trvat dlouho.

„Pokud bude v Sýrii pokračovat vláda milicí, může se captagon stát ,prostředkem k vytváření příjmů, poskytování služeb a soupeření o vliv‘ mezi novými warlordy. Může být lákavým rychlým zdrojem peněz,“ popsal Krohley s tím, že možností je ale také převzetí „drogového žezla“ milicemi napojenými na  íránské Islámské revoluční gardy.

Podle odborníků ale připadá v úvahu také Irák nebo Afghánistán, kde se Tálibánu sice podařilo významně snížit produkci opia, ale novým „hitem“ se stává metamfetamin.

„V posledních dvou až třech letech jsme již zaznamenali přelévání obchodu a výroby mimo Sýrii, protože zločinecké sítě se snažily diverzifikovat své operace,“ uvedla Caroline Roseová.

Zavalí captagon Evropu?

Jakkoliv Evropě se „captagonová horečka“ zatím celkem vyhýbala, podle Roseové nemusí být nárůst „výroben drogy“ vyloučen ani na jejím území.

Podle Evropského monitorovacího centra drog a drogové závislosti, které na výrobu a distribuci captagonu v Evropě vypracovalo studii před dvěma lety, sloužily evropské státy dosud spíše jako překladiště mezi zeměmi vyrábějícími captagon mimo EU a cílovými trhy na Arabském poloostrově.

Potenciálně nejlepší podmínky pro výrobu captagonu pak podle zprávy mělo Nizozemsko, které je klíčovým místem pro výrobu amfetaminu v Evropě.

„Bylo zjištěno, že tablety captagonu byly příležitostně vyráběny v Nizozemsku, kde policie nalezla velká místa výroby captagonu, a to jedno nebo dvě ročně,“ píše se ve zprávě Evropského monitorovacího centra drog a drogové závislosti.

Podle jejích tvůrců ale výroba captagonových tablet nebyla hlavní činností výrobců syntetických drog v Nizozemsku, ale spíše oportunistickým způsobem, jak vydělat peníze v případě konkrétní poptávky nebo požadavku.

Zpráva uvádí, že Evropa není zatím pro captagon významným spotřebitelským trhem. Velké zásilky tablet zabavené na jejím území byly určeny k přesměrování do zemí Arabského poloostrova, zejména do Saúdské Arábie.

Tyto zásilky čítaly podle zprávy od roku 2018 do roku 2023 dohromady 127 milionů tablet o hmotnosti 1773 kilogramů. Nejvíc případů záchytu captagonových zásilek se odehrálo v Německu, které nahlásilo  čtyři případy.

První se stal v listopadu 2018, kdy hamburská policie objevila přes milion tablet ukrytých v nábytku dovezeném v kontejneru ze Sýrie. Druhý případ z května 2021 se odehrál v Bavorsku, kde policie zadržela 234 kilogramů tablet captagonu ukrytých v pytlích s malými mramorovými kameny z Rakouska.

Osobou, která zásilku organizovala, byl libanonský státní příslušník, který figuroval i v případech vyšetřovaných rakouskou policií.

Některé z tablet v tomto případě byly následně na základě forenzního zkoumání spojeny i s třetím německým záchytem v srpnu 2021, rovněž v Bavorsku, kdy bylo při náhodné dopravní kontrole zajištěno 170 kg tablet captagonu. Podezřelými v tomto případě byli dva Turci, Řek a Rumun.