Vrátíme brambory na Vysočinu, hlásá krajská předvolební kampaň SPD. Kandidát na hejtmana Karel Fink pod tímto heslem prosazuje potravinovou soběstačnost kraje. „Naši spoluobčané si zaslouží kvalitní potraviny, ne drahý odpad z Evropské unie,“ napsal Fink na svůj Facebook. Jeho strana dává nekvalitní a drahé potraviny v Česku za vinu EU dlouhodobě, a nyní toto téma SPD posloužilo i v kampani před krajskými volbami.

I když pomineme fakt, že strany často slibují něco, co na krajské úrovni ani zařídit nemohou, zmínka Okamurovců o EU je v současné předvolební kampani výjimkou. Kandidáti totiž „evropská“ témata zpravidla nevyzdvihují. „V kampaních do kraje se EU ani Evropa neobjevuje,“ potvrzuje politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity. Strany letos kvůli pandemii v rámci kampaní příliš neřeší dokonce ani jinak kontroverzní téma migrační politiky EU.

Na druhé straně hnutí ANO vyrazilo do kampaně se záplavou billboardů ve stylu „vyřešeno“ nebo „ukázaná platí“, kde se chlubí výsledky řady projektů z evropských peněz, se kterými politici ANO nemají fakticky mnoho společného.

Kraje jsou ostatně v České republice mezi jasně největšími příjemci evropských dotací. Své zájmy mají možnost hájit i přímo v Bruselu, nezávisle na české vládě. V krajských programech stran však EU chybí a pokud se přeci objeví, je to často jen slib „lépe čerpat“ peníze z unijních fondů na silnice a další projekty – třeba na známé kotlíkové dotace.

Hlavně čerpat

Krajské volby nicméně svůj evropský rozměr rozhodně mají. O peníze jde přitom „až na prvním místě“. Právě velké krajské projekty jsou totiž velice často spolufinancovány ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie. Záleží pak na šikovnosti krajských radních, úředníků a případně zastupitelů, jak dobře dokáží všechny různé unijní příležitosti a „penězovody“ využít.

„V programech jsou velmi často finanční prostředky EU chápány jako zdroje pro financování krajských projektů. Strany často slibují ,lepší čerpání‘, ,důsledné čerpání‘, nebo ,čerpání‘ obecně, aby se zajistilo financování toho či onoho projektu,“ shrnuje Otto Eibl.

Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

„Podpoříme efektivnější čerpání dotací pro malé a střední podniky a inovační centra a podnikatelské inkubátory,“ píší ve společném programu pro všechny kraje například Piráti.

Kraje vlastní a spravují silnice II. a III. třídy, ve velké míře proto využívají například Integrovaný regionální operační program (IROP) určený pro rozvoj území a infrastruktury. Vypisují také dotační výzvy, třeba takzvané kotlíkové dotace, do kterých dosud plynuly peníze z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP).

Evropská unie také sází na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, a krajům jsou tak vedle čistě českých operačních programů k dispozici i programy společné s dalšími unijními zeměmi, například „Interreg V-A ČR – Polsko“.

Samotná EU se v otázce čerpání prostředků nedívá na české kraje jednotlivě, ale spojuje je do menšího počtu tzv. regionů soudržnosti (NUTS2). Pod názvem „Severovýchod“ je tak například společně Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.

Kdo se bojí, nesmí do Bruselu

Hlasem v krajských volbách lze tedy ovlivnit i to, zda se do čela kraje dostanou lidé, kteří chápu, že mají šanci prosazovat v Evropě zájmy svého kraje a to nejen v otázce unijních financí.

Zapojit do jednání v Bruselu se kraje mohou různě. Například ty české kraje, v nichž se těží uhlí, využívají tzv. Platformu pro uhelné regiony v transformaci. Nejefektivnější je však zřízení stálého krajského zastoupení. Skrze něj se dá monitorovat dění v EU a vznik nové legislativy už od počátku, dají se budovat užitečné kontakty nebo třeba kraj propagovat jako turistickou destinaci.

Finanční příležitosti pro kraj pak jsou i další nad rámec dotací ze strukturálních a investičních fondů, které se do regionů dostávají skrze ministerstva. EU hodlá do budoucna mnohem více prosazovat programy, o které se bude soutěžit přímo v Bruselu. Pro kraje o důvod víc mít tam své zastoupení. Většina českých krajů však z úsporných důvodů svá zastoupení zrušila. Přitom ještě v průběhu českého předsednictví EU v roce 2009 měly vlastní „ambasády“ v Bruselu všechny kraje.

Vedle Prahy Brusel aktivně řeší už jen kraje Plzeňský, Jihomoravský a Vysočina. Nic z toho ale strany v kampani voličům neříkají. Sliby nových kotlíkových dotací se nepochybně voličům prodávají lépe.