KOMENTÁŘ. Zveřejnění seznamu příjemců peněz z programu USAID vyvolalo mezi tuzemskými fanoušky Donalda Trumpa pocit senzace. Stejně tak i mezi příznivci maďarského premiéra Viktora Orbána, kteří se s těmi Trumpovými často překrývají. Obě skupiny přitom zcela ignorují fakt, že svým favoritům řadu let do ciziny netransparentně posílá peníze právě Orbán. Výmluvným příkladem je zítřejší konference v Bratislavě, které se zúčastní například i Václav Klaus.

Bratislava není po odchodu prestižní konference Globsec do České republiky vynuceném nástupem vlády Roberta Fica právě zářivým špendlíkem na mapě první ligy geopolitických a bezpečnostních kongresů.

Akce s názvem „Istropolis Summit“, která se 7. března koná v Primaciálním paláci v historickém centru slovenské metropole, se snaží takový dojem alespoň budit. Ovšem jen dokud se podrobněji nepodíváme na složení hostů a na samotného organizátora konference.

Miliardové dividendy z rafinérie MOL

Tím je Mathias Corvinus Collegium (MCC), nadace – někdo by možná řekl neziskovka – přímo placená Orbánovou vládou. Kromě štědrých přímých vládních dotací MCC dostala před několika lety od vlády darem desetiprocentní podíl v polostátním rafinérském gigantu MOL a ve farmaceutické společnosti Gedeon Richter.

Ještě v lednu Fico mluvil o „státním převratu“ na Slovensku chystaném údajně skupinami z ukrajinského Majdanu nebo z protestů v Gruzii. V případě Orbánem financované vlivové sítě to ale najednou nevadí.

Tyto podíly jen v roce 2022 vynesly podle maďarských médií nadaci MCC 92 milionů eur, tedy asi 2,3 miliardy korun na dividendách. Další stamiliony eur poslala nadaci Orbánova vláda. Nadace kupuje drahé nemovitosti a účastníkům svých akcí dopřává ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech a luxusní catering.

Celková dosavadní hodnota státní podpory Mathias Corvinus Collegium přesahuje podle odhadů miliardu eur.

MCC je již od svého vzniku v roce 1996 personálně propojená se stranou Fidesz Viktora Orbána. Její aktivity pro děti, studenty a mládež jsou obecně považovány za „kádrovou přípravku“ právě pro maďarskou dlouholetou vládní stranu.

V posledních letech expandovala MCC i do zahraničí, v Rakousku převzala jednu z vídeňských univerzit, pobočku má v Bruselu a od roku 2023 také na Slovensku.

Jak Orbán skupuje Slovensko

Konkrétně v Dunajské Stredě, jednom z center maďarské jižní části Slovenska. Tam se Orbánova vláda snaží svůj vliv posilovat více či méně nenápadně řadu let – podporou tamního fotbalu, nákupem historických nemovitostí prostřednictvím další vládní „nadace“ nebo zakládáním vlastních médií.

Příkladem je mediální skupina Ma7, dlouhodobě štědře dotovaná maďarskou vládou a šířící orbánovské vidění světa – včetně argumentů o dobrém Rusku a zlé Ukrajině.

Částečně podobnou strukturu jako konference Istropolitan Summit v Bratislavě má i konference, kterou v Praze poslední tři roky pořádá spolek Patrimonium Sancti Adalberti politologa a ex-diplomata Petra Druláka.

Skupina Ma7 také pravidelně ve svých článcích informuje o přednáškách a akcích slovenské pobočky MCC. Ředitelem této pobočky se stal Krisztián Pomichal, který do té doby v Ma7 působil jako politický komentátor.

Uspořádáním mezinárodní konference chce Orbánova nadace posunout svoji expanzi na Slovensku na novou úroveň. Mezi řečníky jsou i lidé z vlády Roberta Fica – například ministr vnitra Šutaj Eštok nebo šéf Ficových poradců Erik Kaliňák. To je obzvlášť bizarní, když uvážíme, že právě Fico a spol. při každé příležitosti malují na zeď nebezpečí „zahraničních agentů“ a „cizí vměšování do slovenských záležitostí“.

Ještě v lednu Fico mluvil o „státním převratu“ na Slovensku chystaném údajně skupinami z ukrajinského Majdanu nebo z protestů v Gruzii. V případě Orbánem financované vlivové sítě to ale najednou nevadí.

Vlivová síť Orbán-Trump a české nitky

Seznam spíkrů konference má ostatně výrazně orbánovský rukopis. Přijet má i Balázs Orbán, politický ředitel Orbánova kabinetu a zároveň předseda správní rady MCC. Vystoupí také Dóra Hidasová z mládežnické organizace Fideszu – hnutí Fidelitas. Promluví i zmíněný český exprezident a Orbánův obdivovatel Václav Klaus.

Další skupinou hostů jsou lidé s vazbami na konzervativní křídlo amerických republikánů, například Gavin Wax, šéf New York Young Republican Club.

Kromě výše popsaných enormně vysokých částek, které Viktor Orbán na tyto skryté aktivity z veřejných peněz vynakládá, překvapuje také fakt, že to vše nevadí jeho příznivcům – v Česku i jinde.

Právě do vztahů s touto částí nové americké administrativy Viktor Orbán v minulých letech investoval mnoho lobbingu i peněz, přes síť dalších státem financovaných nadací a think-tanků, které HlídacíPes.org popsal například zde. Teď si tuto investici Orbán i jeho spojenci – v tomto případě slovenská vláda – vybírají i s úroky.

Česko zatím alespoň navenek zůstává stranou těchto finančních toků, nikoli však samotné vlivové sítě. Loni v listopadu například jednu z cen Společnosti pro obranu svobody projevu v Praze předával americký publicista Rod Dreher (rovněž spíkr páteční konference v Bratislavě).

Ten už několik let žije v Maďarsku a podle dostupných smluv je de facto na výplatní pásce Orbánovy vlády, a to přes státem financovaný think-tank Danube Institute, kde působí jako šéf networkingového projektu.

Maďarský investigativní web Átlátszó napsal, že v roce 2022 měl Rod Dreher plat 5666 dolarů měsíčně a v roce 2023 pak 8750 dolarů měsíčně. Celkově Danube Institute zaplatil zahraničním spolupracovníkům – především těm z USA – v průběhu posledních tří let více než 1,64 milionu dolarů.

Evropský networking za maďarské peníze

Částečně podobnou strukturu jako konference Istropolitan Summit v Bratislavě má i konference, kterou v Praze poslední tři roky pořádá spolek Patrimonium Sancti Adalberti politologa a exdiplomata Petra Druláka.

Například loňský ročník konference podpořil podle veřejně dostupných fotografií i anglicky psaný magazín vycházející v Maďarsku The European Conservative. Ten je podle zmíněné rešerše maďarských investigativců z Átlátszó rovněž příjemcem velkorysých maďarských státních grantů.

Jen loni to mělo být 1,8 milionu eur (46 milionů korun), mimo jiné i na „propagaci magazínu“ účastí jeho redakce na zahraničních konferencích.

Například šéfredaktor The European Conservative Alvino-Mario Fantini se loni v březnu zúčastnil neveřejného „semináře“ spolku Patrimonium Sancti Adalberti v českém Senátu pod záštitou senátora Tomáše Jirsy.

Dalším partnerem zmíněné pražské konference byl loni i maďarský Institut 21. století (XXI. Század Intézet). Také v jeho případě nezávislá maďarská média v posledních letech psala o „státem financované“ instituci. Ředitelka institutu, Orbánovi blízká historička Mária Schmidtová, dostala navíc na loňské konferenci v Praze výroční cenu.

Snahu o celoevropský networking orbánovských sil za maďarské veřejné peníze popsal před časem podrobně také web maďarské redakce Rádia Svobodná Evropa.

Kromě výše popsaných enormně vysokých částek, které Viktor Orbán na tyto skryté aktivity z veřejných peněz vynakládá, překvapuje také fakt, že to vše nevadí jeho příznivcům – v Česku i jinde.

Není to nic jiného než ovlivňování veřejného mínění, ohýbání nezávislosti médií a zjevné plýtvání penězi daňových poplatníků. Tedy přesně to, za co doteď pranýřovali „druhou stranu barikády“.