ROZHOVOR. „Vojáka do války nepošlete bez zbraně a helmy, u nás zdravotníků se to ale pomalu děje,“ popisuje pro HlídacíPes.org zdravotní sestra Cristina z jedné z nemocnic v pensylvánské Filadelfii. Protože američtí zdravotníci nemají s médii komunikovat, uvádíme v rozhovoru pouze její křestní jméno.

Pensylvánie zatím nepatří k nejhůř postiženým státům v rámci americké federace. V úterý 7. dubna registrovaly místní úřady 14 819 nakažených koronavirem, v samotné Filadelfii mělo pozitivní testy 4 272 obyvatel. 420 lidí na koronavirus zemřelo.

Počty nakažených ale rychle rostou a místní zdravotníci se obávají podobného vývoje jako v sousedním státě New York. Tam už na koronavirus zemřelo přes pět a půl tisíce lidí, nakažených je přes 140 tisíc. Celkově Spojené státy registrují 395 tisíc lidí pozitivně testovaných na nový typ koronaviru.

Počet nakažených koronavirem se ve Filadelfii blíží číslu 4300. Jak jsou na tom nemocnice s kapacitou? Zvládají přijímat pacienty, nebo hrozí podobný katastrofický scénář jako v New Yorku?

Neznám přesný počet pacientů s nemocí Covid-19 u nás v nemocnici, ale stále máme kapacitu pro nové pacienty. Příští týden nicméně očekáváme jejich výrazný nárůst. Pokud by u nás nastal takový vývoj jako v New Yorku, jsem si jistá, že bychom neměli kapacitu pokrýt potřeby všech, žádný ze států by neměl.

Jaké máte jako zdravotníci k dispozici ochranné pomůcky?

Standardní vybavení pro zdravotní personál, který se stará o pacienty s Covid-19, je ochranný oblek, respirátor s filtrem N95 a přes něj ještě běžná lékařká rouška plus ochranný štít. Pak také dvě vrstvy rukavic. To proto, že když se po službě svlékáte, sundáte nedříve první vrstvu rukavic. Rukavice pod nimi jsou čisté a v nich pak pokračujete ve svlékání dalších částí oděvu.

Stejné vybavení na několik dní

New York se potýká nejen s nedostatkem lůžek a zdravotního personálu, ale právě i s jeho vybavením. Jak jste na tom u vás?

Bohužel jsme jako stát ani jako jednotlivé instituce nebyli připraveni na takovou pandemii, což se odráží i v našem vybavení. Dříve jsme si ochranné pomůcky měnili u každého pacienta. V současné chvíli to nepřipadá v úvahu – například respirátor s filtrem N95 máme jeden na celý den a chirurgickou roušku také jednu na den.

Je možné, že se situace vyvine tak, že budeme muset stejné vybavení používat i několik dní za sebou. U nás v nemocnici to sice ještě tak není, ale vím o menších zařízeních mimo hlavní město, kde už to tak je. Bohužel počáteční přístup federální vlády ke koronavirové epidemii a osvětě o šíření viru tomu moc nepomohl.

To, co zažívají zdravotníci v New Yorku, můžeme brzy zažívat i my v jiných státech, pokud vláda nezajistí dostatek ochranných pomůcek. Zatím se snažíme ochrannými pomůckami šetřit tím způsobem, že se o pacienty s Covid-19 stará vždy pouze jeden lékař a jedna sestra na pokoj. Šetříme tak spotřebu ochranných pomůcek.

A jak jsou na tom zdravotníci, kteří se starají o běžné pacienty na standardních odděleních?

Lékaři a sestry, kteří se starají o pacienty na jiných odděleních, ochranné pomůcky jako respirátory N95 nebo ochranný štít nedostávají. To je problematické, protože pacienta s příznaky Covid-19 nepřesunou na oddělení pacientů s koronavirem dříve, než se u něj potvrdí pozitivní test. Do té doby zůstává na běžném oddělení, například plicním a lékaři a sestry, kteří se tam o něj starají, nemají vůbec dostatečnou ochranu. Běžná lékařská rouška je proti tomuto viru zkrátka neochrání. Na to si hodně zdravotníků napříč Spojenými státy stěžuje.

Změnilo se nějak fungování nemocnic? Co všechno jste museli kvůli péči o narůstající počty pacientů s koronavirem změnit?

Nemocnice, kde pracuji, zareagovala velmi rychle a vytvořila účinný systém, kterým reorganizovala pracovníky. Zrušily se například všechny plánované chirurgické zákroky, přijímáme pouze pacienty s akutními problémy a zraněními. Oční klinika, gastroenterologie a několik dalších oddělení pozastavilo činnost a jejich zaměstnanci posílili týmy, kde je teď potřeba vyšší nasazení. Část personálu z těchto pracovišť se přesunula do budovy, kde se pečuje o pacienty s Covid-19.

Pro ně je vyčleněná jedna celá budova nemocnice. Dokázali jsme tam přeměnit regulérní nemocniční pokoje na nové jednotky intenzivní péče, kde můžou ležet pacienti s těžkým průběhem, kteří potřebují například intubaci, kyslíkové masky atd.

Zvýšili jsme na těchto jednotkách významně počet lůžek. Z původní asi stovky máme teď dvě stě lůžek. Počet pacientů roste, takže na pacientské pokoje se upravily i kancelářské prostory. Před příjmem jsme také postavili stan, kde se lidé se symptomy koronavirové nákazy musí nechat testovat.

Na budově, kde se pečuje o pacienty s Covid-19, se střídají týmy lékařů a sester. Máme tzv. rotující směny, takže se tam prostřídáme všichni. Práce na pokojích pacientů se týká nejen péče o jejich zdraví, ale jako sestry musíme dbát také na udržení hygieny. Čistíme všechno, telefony pacientů, počítače, věci denní potřeby.

Součástí nových opatření je také naprostý zákaz návštěv pacientů s koronavirem. Jejich veškerý kontakt s blízkými probíhá přes telefon.

Zbude dnes na mě rouška?

Změnil se nějak váš pocit z péče o pacienty? Mám tím na mysli… bojíte se chodit do práce?

Ano, bojím se. Důvodem je nejistota. Ten virus je zatím stále velká neznámá. Všichni se snaží přijít na to, jak se přesně chová, jak se přenáší. Nejvíc mě ale při cestě do práce tíží otázka: zbude na mě dnes respirátor a rouška? Takže je to především nedostatek ochranných pomůcek, který nám tu práci dělá těžší.

Chceme se starat o pacienty a pomáhat jim, ale být vystaveni takovému riziku jen proto, že se nemůžeme sami dobře chránit, je těžké. Vojáky také neposíláme do války bez neprůstřelné vesty a helmy, bez ochrany, která je nutná v boji. A u nás zdravotníků se to děje. Jsme posláni do války s prázdnýma rukama. Bez ochrany, bez vybavení.

A tím pádem si uvědomujeme, že plno z nás tu nemoc nejspíš dostane. Respektive někteří kolegové už si nemocí prošli. Naštěstí nemuseli být na jednotce intenzivní péče. Takže ano, nahání to strach. Zvlášť, když vidíte některé pacienty, jak je jim zle. Leží zaintubovaní a trpí. To vám věci srovná do perspektivy.

Naznačovala jste, že doufáte, že Pensylvánii nepotká podobně kritický vývoj jako New York. Dá se vůbec předpovědět vývoj následujících dní, týdnů?

Nevím přesně, kdy se očekává nějaké vyvrcholení nákazy ve Spojených státech. I z toho důvodu, že vývoj v každém státě je jiný. I opatření má každý stát jiná.

V Pensylvánii jsme zareagovali poměrně rychle. I proto, že jsme viděli, co se děje v sousedním New Yorku. Takže jsme brzy zavedli společenskou izolaci, zavřeli školy, lidé mají zůstávat doma, můžou chodit pouze na zdravotní procházku, doporučuje se nosit roušky, takže je naděje, že to může epidemii zpomalit, ale čísla se stále mění. I několikrát za den, takže je skutečně složité cokoliv predikovat.

Podle zpravodajství to nicméně vypadá, že New York je teď na vrcholu nákazy, nás to čeká v Pensylvánii asi příští týden a další státy koncem dubna, počátkem května, pokud budeme nadále dodržovat omezení sociálních kontaktů a další ochranná opatření v rámci společnosti. Zatím ale světlo na konci tunelu nevidím.