Evropský trh s uhlíkem se změní. Má vzniknout speciální rezerva, do které z trhu zamíří přebytečné emisní povolenky.

Stávající povolenkový systém nazývaný zkratkou EU ETS (Emission Trading System) dlouhodobě nefunguje tak, jak si při jeho vymýšlení Evropská komise představovala. Členské země Evropské unie spolu s europoslanci nyní řeší, jak změni

Zpoplatnění emisí mělo původně motivovat podniky ke snižování skleníkových plynů. Jenže to by cena povolenky musela být několikanásobně vyšší než současných sedm eur za tunu CO2.

Cenu sráží i přebytek povolenek. I kvůli ekonomické krizi jich je na trhu o dvě miliardy víc, než by bylo potřeba k tomu, aby systém fungoval tak, jak jeho „otcové“ zamýšleli.

Menší a větší záplata

Nová rezerva (takzvaná rezerva tržní stability) by měla být větší záplatou než „back-loading“ schválený na konci roku 2013.

Tehdy se EU dohodla, že z trhu dočasně stáhne 900 milionů povolenek. Jenže ty se měly do roku 2020 do oběhu zase vrátit a bylo jasné, že musí přijít zásadnější a trvalejší změna

Mezi přebytečné povolenky tak podle všeho spadnou jak ty „backloadované“, tak ty, které zůstaly nepřidělené kvůli snižování výroby a zavírání podniků.

Rezerva má být ale flexibilní, takže pokud by zase někdy byl na trhu povolenek nedostatek, určitý počet se automaticky vypustí ven.

Česko mimo blokační skupinu

Hlavní otázka posledních měsíců proto nezněla jak, ale kdy. Především mezi členskými zeměmi běžela malá zákopová válka o to, jestli se rezerva spustí v roce 2017, nebo později, třeba až v roce 2021.

Dřívější datum prosazovaly Německo nebo Británie, pro něž je snižování emisí velké politické téma.

Roku 2021 se držela skupina novějších a chudších členských zemí se „špinavějšími“ ekonomikami pod vedením Polska.

Minulý týden ale blokační skupinu opustila Česká republika, takže odpůrci dřívějšího startu ztratili dostatek hlasů.

Teď to vypadá, že by se při závěrečných jednáních mohli zástupci členských zemí a europoslanců shodnout na kompromisním roce 2019.

Tedy v případě, že najdou shodu na dalších otázkách, jako je třeba „inovační fond“. Do něj by mělo být vyčleněno 300 milionů povolenek, které by posloužily jako zdroj financování pro průlomové inovace v průmyslu. Tak si to aspoň představují europoslanci, vlády takové řešení odmítly.

Velká revize na obzoru

Až poté, co se EU shodne o stabilizační rezervě, má přijít Evropská komise s návrhem kompletně nové směrnice o povolenkovém systému.

Ta bude řešit detaily jeho fungování po roce 2020. Tehdy začne nové obchodovací období a také budou platit nové klimaticko-energetické cíle, na kterých se lídři zemí dohodli na podzim.

Dohodli se ovšem také na tom, že bude pokračovat přidělování volných povolenek energeticky náročným odvětvím, která by jinak kvůli vysoké ceně energie mohla odejít z EU.

V chudších zemích včetně Česka může pokračovat i bezplatné přidělování povolenek výrobcům energie, kteří si ve zbytku EU musejí povolenky nakupovat.

Ďábel je znovu v detailu

Středoevropským zemím se navíc povedlo dojednat vytvoření „modernizačního fondu“ a „fondu solidarity“.

V tom prvním mají být vyčleněna dvě procenta povolenek pro investiční potřeby chudších států. Finance musí ale země využít na modernizaci energetického systému.

Druhý fond má sloužit „solidaritě, růstu a propojení sítí“ a má v něm být vyčleněno 10 % všech povolenek v EU ETS.

Na všechny tyto prostředky si může podle kritérií sáhnout i Česko. Záležet mu tak bude nejen na ceně uhlíku, která ovlivní státní výnosy z prodeje povolenek, ale taky na detailním nastavení celého systému.

Například na tom, které technologie bude možné prostřednictvím financí z povolenek podporovat. Celkově přitom půjde o miliardy eur.

Autorka je redaktorkou serveru EurActiv.cz.