Vystoupení zástupců ukrajinských tajných služeb na půdě české Poslanecké sněmovny probíhala ve speciálním režimu: za doprovodu policejní ochranky, s vypnutým streamem z jinak veřejné konference o ruských subverzních operacích, s televizní kamerou vykázanou za dveře, se zákazem fotografování a bez uvedení jmen.

I když jejich tváře a jména musí s ohledem na rizika spojená s válkou proti Rusku zůstat neveřejná, to, o čem tito tři nakrátko ostříhaní muži v oblecích – ze Služby bezpečnosti Ukrajiny a vojenské rozvědky – mluvili, zveřejněné být může.

Nepřekvapí, že současné Rusko shodně vykreslili jako hrozbu pro celý demokratický svět, kdy přes tisíc dní války jasně ukazuje, jaké jsou záměry a cíle Kremlu:

„Nasbírali jsme unikátní zkušenosti o tom, jak s Ruskem, tak s jeho tajnými službami, bojovat. Pokud Rusko ve válce uspěje, nebude otázka zda, ale kdy bude ve svém tažení pokračovat.“ 

Rozložit koalici proti Putinovi

Tajné služby Ukrajiny prošly po anexi Krymu v roce 2014 výraznými změnami: „Věděli jsme, kdo je u nás ona pátá kolona, pročistili jsme i naše řady, a díky tomu také ruské tajné služby totálně selhaly v předpokladech, jak bude probíhat zamýšlená blesková válka,“ popsal zástupce SBU. 

Rusko podle něj dlouhodobě zneužívá to, co považuje za slabost demokracie, k šíření dezinformací a destruktivního vlivu na společnost: „Hráli si na bratrský národ, na pluralismus myšlenek, ale rychle se přetavili do soukolí, které chce zničit Ukrajinu jako stát.“

Na okupovaných územích si prý Rusko jen hraje na demokratické procesy a ve skutečnosti páchá zločiny: „My ty zločiny dokumentujeme, odhalujeme zrádce a kolaboranty, předcházíme teroristickým činům,“ shrnul za SBU s tím, že Rusko je možné porazit.

A je to v zájmu nejen Ukrajiny: „Kreml se nezastaví tím, že zničí Ukrajinu. Chce ukázat světu, že právo silnějšího je víc a že porazí vládu práva.“

Putin podle SBU nyní vsází na to, že válka bude vleklá, sníží se západní pomoc Ukrajině a demokratický svět přestane být jednotný: „Rusko věří, že v rámci jednání o míru zafixuje své územní zisky, a tím získá prostor pro naplnění dalších svých cílů.“

Proto prý Kreml intenzivně pracuje i na tom, aby rozděloval západní protiputinovskou koalici: snaží se ovlivňovat volby a předvolební kampaně v jednotlivých zemích, podporuje a iniciuje protesty, zneužívá občanské struktury, ruskou emigraci i své členství v mezinárodních organizacích.

To, že se situace v zemích na západ od Ukrajiny v souvislosti s válkou vyvíjí, ilustruje i čerstvý průzkum agentury NMS Market Research pro Paměť národa: čtyři pětiny Čechů soudí, že se bezpečnostní situace v ČR zhoršila kvůli probíhající válce na Ukrajině, dvě třetiny se obávají eskalace konfliktu za ukrajinské hranice a více než padesát procent občanů deklaruje neochotu svou zemi v případě napadení bránit.

Čekání na Trumpa

Přestože zástupci ukrajinských tajných služeb vyjadřovali díky za podporu, jíž se jejich zemi dostává a „za každý dodaný náboj“, našli i důvody pro kritiku. Zejména za to, že se ve zbraních útočících na Ukrajinu stále nacházejí i součástky vyráběné i v zemích Evropské unie:

„Ruský útok bude trvat do doby, kdy na něj budou zdroje a finance. Proto je nutné zavřít kohoutky nejen peněz, ale i technologií. Některé západní firmy si mastí kapsy na smrti Ukrajinců: v ruských raketách a dronech stále nacházíme západní součástky.“

To, co nyní válčící Ukrajina potřebuje, shrnul zástupce SBU takto: „Překvapivé údery na území Ruska fungují. Potřebujeme přesné a dalekonosné zbraně k ničení letišť, skladů zbraní či odpališť. Potřebujeme technologické prostředky nyní – dokud ještě Rusko plně nepřešlo na válečné hospodářství.“

Kurská operace – útok ukrajinských jednotek na ruském území – může prý uspět jedině, pokud bude moct ukrajinská armáda útočit v hloubce ruského území.

Právě to se už také stalo: v úterý 19. listopadu Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na cíl asi 130 kilometrů od ukrajinských hranic. Bylo to jen krátce poté, co končící americký prezident Joe Biden vydal svolení k použití těchto raket (s doletem až 300 kilometrů) i k útokům na cíle v Rusku. Přítomný zástupce ukrajinské vojenské rozvědky to komentoval lakonicky:

„Máme jen dva měsíce, než nastoupí nepředvídatelný nový prezident Trump. A musíme toho využít.“

Chceme kyjevský čas

Zástupci vojenské rozvědky popsali i to, jak se Rusko přizpůsobilo, jak pracuje s psychologickými operacemi a jak tradiční špionáž z doby studené války doplnila práce s moderními technologiemi, kybernetickými útoky, ideologickou manipulací:

„Nejsilnější zbraň jsou dezinformace. Ruští operativci cíleně pracují na jejich šíření a narušování evropské sounáležitosti. Sociální sítě dávno nejsou komunikační nástroj, je to bitevní pole.“

Třetí muž, taktéž z ukrajinské vojenské rozvědky, se představil jako expert právě na kyberútoky a hybridní hrozby a na úvod zmínil i postoje bývalého českého prezidenta Miloše Zemana: „V roce 2014 zpochybnil status a suverenitu Ukrajiny, jsem rád, že po roce 2022 postoj změnil a uznal, že Rusko je zlo.“

Vyzval i k tomu, aby evropské státy, včetně České republiky, přestaly od Ruska nakupovat plyn a ropu. „Jen na prodeji plynu vydělává Rusko pět miliard dolarů ročně. Další miliardy má z ropy. Nikoho neobviňuji, ale pro nás je to neakceptovatelné.“

Rusko je podle něj nutné izolovat. Prakticky, i symbolicky: „Když jsem byl teď ve foyer hotelu, byly tam hodiny se světovým časem: New York, Sydney, Paříž a taky Moskva. Měli bychom jej nahradit časem kyjevským.“