Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat miliardy z Evropské unie určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu. Krajská opozice však má k některým projektům výhrady, podobně jako opoziční zastupitelé v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji.

Karlovarský kraj je svou rozlohou a počtem obyvatel druhým nejmenším českým krajem. Jeho ekonomika je zároveň výrazně závislá na těžbě uhlí, z nějž produkuje teplo a elektřinu, což ho staví do složité pozice. Uhlí v Evropě totiž kvůli negativním dopadům na klima postupně končí a členské státy Evropské unie postupně doly uzavírají. EU proto v následujících letech poskytne regionům jako Karlovarský kraj finanční injekci, která má pomoci s jejich transformací.

Dotace mohou regiony získat poté, co ve spolupráci s Evropskou komisí připraví územní plány pro spravedlivou transformaci pokrývající období od roku 2021 do roku 2030. V Česku byly kromě Karlovarského kraje plány zpracovány také pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Třem českým krajům tak bude přerozděleno celkem 41 miliard korun. Karlovarskému kraji z této částky připadne 6,3 miliardy. Žádat o financování projektů budou moci obce, kraje, malé a střední podniky, univerzity a další.

Text Anety Zachové a Markéty Rambouskové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

„Je potřeba připomenout, že všechny dotační tituly fungují v režimu tzv. sdíleného managementu, kdy EU vytvoří nějaký obecný rámec, do kterého se pak ty jednotlivé členské státy musí vejít. Česká vláda schválí program, a z toho pak už čerpají krajské nebo obecní administrativy peníze pro jednotlivé projekty,“ řekl už dříve redakci Euractiv.cz europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).

Projekty by měly kromě transformace ekonomiky přispívat k naplňování energeticko-klimatických cílů Unie a tvorbě nových pracovních míst, včetně rekvalifikací lidí, kteří museli opustit své původní zaměstnání. Karlovarský kraj celkem nashromáždil 46 projektů.

425 milionů na inovace, 165 milionů do Aše

Karlovarský kraj nastínil své projekty v Plánu spravedlivé územní transformace. Každý z projektů však ještě musí dostat zelenou od Ministerstva pro životní prostředí, které bude peníze přerozdělovat. Nejprve je třeba schválit příslušný operační program.

„Schválení se předpokládá na počátku roku 2022. Teprve poté bude možné začít vyhlašovat první výzvy z tohoto Operačního programu, který bude pod gescí MŽP,“ řekl na dotaz Euractiv.cz Vilém Frček, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj, které rozdělování evropských dotací v ČR koordinuje.

Na podporu z fondu by si mohlo sáhnout například plánované Karlovarské inovační centrum, ve kterém by se měli setkávat lidé se zájmem o podnikání a start-upy. Centrum má podpořit místní inovační ekosystém a pomoci kraji dál růst. Celkové náklady mají dosáhnout 500 milionů korun, z toho 425 milionů by mohly pokrýt právě evropské dotace.

Podobný cíl si klade i projekt vl:aštovka, jehož cílem je ekonomicky znovu oživit město Aš. Konkrétně má vzniknout příspěvková organizace podporující místní společnost a spolu s ní i lokální ekonomiku. Autoři projektu totiž mají za to, že vzdělanější a motivovanější lidé budou mít vyšší nároky na služby a také chuť zakládat nové podniky, které budou tyto nároky splňovat. Předpokládaný podíl dotace je 165 milionů korun.

„Projekt cílí na změnu struktury zaměstnanosti regionu, s dopady do komunitního života a na znovuoživení a prosperitu této části regionu s velkým potenciálem přenositelnosti zkušeností i do dalších částí nejen Karlovarského kraje,“ říká o projektu mluvčí Frček.

Místo těžby skláři nebo lázně

Projekty mají podpořit především malé a střední podniky. Díky tomu mají být schopny vytvářet potřebná nová pracovní místa. Odklon od uhlí se totiž bude přímo dotýkat desítek tisíc zaměstnanců. Zároveň mají evropské fondy podpořit vzdělávání v neuhelných průmyslových odvětvích, což je v kraji zejména sklářství a keramika.

Proto jeden z projektů cílí také na rekonstrukci a modernizaci Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech. V Plánu spravedlivé územní transformace je na ni vyhrazeno 578 milionů korun. Další projekty se týkají tradičního lázeňství, revitalizace okolí jezera Medard po ukončení těžby či regenerace brownfieldu Horský hotel Klínovec.

Všechny projekty mají společný cíl – zvýšit hospodářský výkon kraje, zastavit úbytek obyvatelstva a nastartovat změny v jeho vzdělanostní a věkové skladbě. Spolu s tím se mají snížit emise skleníkových plynů a zkvalitnit životní prostředí. Krajská opozice však některé z projektů kritizuje a podporu z fondu si podle ní nezaslouží.

„Myslíme si, že mezi projekty chybí takzvané produktivní investice, tedy projekty, které mají hmatatelné a jasně čitelné výsledky, a to ať už ekonomické nebo personální,“ uvedla dříve na svém Facebooku Jana Mračková Vildumetzová (ANO), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR a zastupitelka v Karlovarském kraji.

Problematický je podle ní projekt vl:aštovka i regenerace vrcholu Klínovce. „Z jasně stanovených dotačních kritérií je patrné, že rekonstrukce horského hotelu Klínovec je minimálně diskutabilní a její schválení bude problematické,“ kritizuje poslankyně.

Mračková Vildumetzová kritizuje také samotnou tvorbu plánu, která je podle ní netransparentní a v rukou omezeného počtu lidí v tzv. Regionální stálé konferenci. Vedení kraje je však přesvědčeno o tom, že k pochybení nedošlo, neboť v konferenci jsou zastoupené různé zájmové skupiny.

Šance jen pro velké firmy?

Opozice – zejména Piráti – však kritizuje i revitalizační plány v dalších „uhelných“ krajích, Ústeckém a Moravskoslezském. Vadí jí, že se v plánech objevuje několik projektů, které působí jako snaha státu zafinancovat oblasti, na které už jinde nezbyly peníze. Navíc se jedná o projekty velkých firem, ačkoli původní myšlenkou fondu bylo pomoci malým a středním podnikům a domácnostem. Konkrétně se jedná například o projekt revitalizace lomu ČSA nebo digitalizaci ostravského muzea.

Proti kritice se úřady ohrazovaly tím, že malých a středních podniků, které by mohly z evropských peněz podpořit, je v regionu málo. „Co se děje tady v Česku a z čeho nejsem úplně nadšený je, že ve všech třech krajích, kterých se Fond pro spravedlivou transformaci týká, což jsou Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, nedokázalo krajské vedení splnit evropské zadání. Nechalo se strhnout velkými firmami a nedalo úplně prostor malým a středním podnikům,“ říká pirátský europoslanec Peksa.

Ze všech tří krajských plánů hodnotí jako nejvíce povedený ten z Karlovarského kraje: „Problematické jsou hlavně některé podivné záměry v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Podepsalo se na tom i to, jak se investice projednávaly v jednotlivých regionech. V Karlovarském kraji k nim probíhaly široké veřejné konzultace a na kvalitě a relevanci jejich projektů je to znát.“

Zatímco původně měl být celý transformační program spuštěn začátkem roku, nyní to vypadá, že se první zájemci budou moci o čerpání peněz přihlásit až za několik měsíců. V prvním čtvrtletí roku 2022 má nakonec dojít pouze k předložení Plánu spravedlivé územní transformace ke schválení nejprve nové české vládě a následně Evropské komisi. Čerpání peněz se má spustit až v druhé polovině roku.